Blava, y, í. = červená stužka na temeni
hlavy. Phľd. 1897. 496. Účes vlasů děv na
blave. Ib. 614.

Blaze, jm. pozemku. Pck. Hol. 210. —
B. adv. Blaze vám té pochvaly. 15. stol.
Mus. fil. 1897. 172.

Blazehrad. 1641. Vstnk. IX. 298.

Blázen. S bláznem těžký hovor. Hoř. 119.
Dřu jako b.; Lítá jako packej b. Ib. 88.
Neslibte bláznu a vezme na vas kyj. Šml.
IV. 132. Česť, cnosť, stud a bázeň ktož má,
není b. Hus. (Šb. Hus. Orth. 40. ). Trošty
a čekání činí z mnohých lidí blázny. Dač. II.
80. Přísloví a pořekadla blázna se týkající
v Zát. Př. 15. b., 16., 19., 32., 33., 144. a.,
298. a.

Blázniti i moudrým se trefí. Br. Věk. 95.

Bláznivý. B. dni = masopust. Chorv. 76.

Bláznosť, i, f. = bláznivosť: XV. stol.

Mus. fil. 1897. 4L, Hus I. 225.

Bláznoucí. Blázen b. Br. Hod. 51.

Blažej. Koleda na sv. В je. Vz Čes. 1.
VIL 56. Den sv. B-je na Vyzovsku. Vz Mus.
ol. XII. 56. Blažejův den šťastný den.
Na sv. B-je kamínek se ohřeje. Na sv. B-je
jasná obloha — byla jistá úroda. Na sv. B-je
tekou vody plné koleje. Na sv. B. pije
skřivan z koleje. Je-li o B-ji voda v koleji,
úroda lnu se očekává. Čes. 1. IX. 223.

Blažena, y, f., z Blahoslava. List. fil.
1899. 459.

Blažení, n. Hus I. 31. B., benedictio. Ž.
pod. Pat. 149.

Blažiti = blahoslaviti. Ač mnoho o mu-
čedlnících mluví a životy jich chudé před
lidem blaží. Chč. (List. fil. 1898. 460. ).

Blažkov, a, m., hora vých. od Polné.
Vstnk. 1897. 502.

Bl-bl-bl. Tonek vrz Nocina do zádu,
a ten bum do vode hned nad ňem udělala
bl-bl-bl. Císařov. Mtc. 1899. 35.

Blbotina, y, f. = blbá věc. Nár. list. 1898,
č. 215. odp.

Blebala, y, f., pták. Vz Modřínka.

Bleděrůžový. B. šeřík. Wlt. 36.

Bleděti = blednouti. Poče b. a třiesti se.
Alx. Nách. CXVII.

Bledík, a, m., ochrosis, brouk. B. hnědo-
břichý, o. ventralis, příkopní, salicariae.
Klim. 697.

Blednička, chlorosa. Vz Ott. XII. 243.

Blednouti kde. Kteříž v tváři blednou.
XV. stol. Mus. fil. 1897. 169. — jak. Tvář
bledla v sníh. Kuč. 77. — Z leknuti b.

Bledonohý. Vz Listohlod, Vrtař.

Bledoš, e, m., jm. psí. Mus. ol. 1898. 101.

Bledule, e, f., leucoium. rostl. Vz Ott.
XV. 952.

Bledý jak: jak tvaroh. Mus. 1848. II.
203. B. jak ověsný vdolek. Mus. ol. 1898.
101. B. jak zeď, jak slípka pod ocasem.
Šeb. 220. — proč: strachem. Slád. Tayl.
Col. 29.

Blech, blejch, u, m., die Bleiche. Lor. 70.

Blecha. Je to pravda, jako že b. kašle.
Hoř. 123. Štítí se toho co pes blech. Wtr.
Živ. vys. šk. 324. Je mu jako bleše v kou-
deli (zle). Jrsk. XXIII. 85. O příslovích vz
Zát. Pr. 298. a. Cf. násl. Blcha. j

Blechař, e, m. = vlastník blechu. Vz
předcház. Blech. Lor. 70.

Blechárna, y, f., vz předcház. Blech.
Věst. VI. 29.

Blechovec, vce, m., psylloides, brouk. B.
blínový, černavý, černonohý, černoštítý,
jamkočelý, jemnotečký, kovorudý, lilkový,
, malý, měďolesklý, měďový, modrofialový,
modrokrový, modrolesklý, okrouhlý, peníz-
kový, příbuzný, řepkový, úzký, zlatohlavý.
Vz Klim. 701. nn.

Blechovitý, psylloides. Klim. 468. Vz.
Hrbatec.

Blejch, vz předcház. Blech.
! Blejskalka, y, f. B. spražila květ na
stromech. Sá. Kresba z Ješt. 77.

Blejskotka, y, f. = jiskra. To dítě je
'jako b. V jihozáp. Cech. Dšk. Vok. 60.
Blekotník, a, m. Hus I. 271.
Blektati. O tvarech vz Gb. H. ml. III.
2. 368.

Bleptati = mazati. Na Hané. Lisic.
Blesk a hrom. O příslovích a pověrách
vz Čes. 1. VIII. 359., Zát. Pr. 230. nn., XII.
С 3.

Blesknouti. O tvarech vz Gb. H. ml. III.
2. 243.
Bleskný čím. Duch štěstím b. Kuč. 94.
Bleskolící. B. slunce. Pal. Pam. 312.
Bleskostřelec, lce, m. Ld. 146.
Bleskotavý čím: stříbrem, zlatem. Slád.
Kup. 57.

Bleskotvůrce, e, m. Ld. 146.
Blésti. O tvarech vz Gb. H. ml. IIL 2.
125. Jednož bledete prokysle. Kat.
Blfati = blfkati, štěkati. Na Hané. Lisic.
Blcha (jednoslabičné), později blecha.
Hus. I. 84. O sklonění vz Gb. H. ml. III.
1. 190. Dal oči blše. Št. Bes,. 22.

Bliha, y, í. = blecha. Sáriš. Zát. Pr.
252. b.

Blikavý. Člověk b. Kom. Ohláš. 130.
Blinfel, blindfel, u, m. = výklenek u dverí
obyč. pro lucernu. Slez. Čes. 1. VIII. 55.

Blinky. Dycky stynky a nikdy b. (řekl
muž o své nemocné ženě dlouho neumírající).
Lor. 70. Vz Kounky.

Bliska, y, f, vz Konipas.

Bliščaci, = lesklý. Lor. 70.

Blyščeč še = blyštěti se. Lor. 70.

Bliz. Lok. sg. blizu v: oblizu, z toho adv.
obliz, comminus. Vz Gb. H. ml. III. 1. 326

Blízko. Řekl jim, že jest b. od nich
královstvie nebeské. Chč. (List. fil. 1898.
477. ) Sr.: Bylo to, co by kamenem dohodil
a ostatně doběhl. Tům. Ml. 227.

Bliznoústka, y, f. B-ky, pyrosma, měk-
kýši. Mus. 1849. IIL 128.

Blíže. Kdo takové poměry b. seznati žádá.
Pal. Děj. II. 2. 415. B. s něčím se obírati.
Kom. Theatr. 19.

Blíženci (znam. nebeské). Co se má za
nich činiti a co nečiniti. Vz Rozb. II. 191.

Blížnost, i, f. = příbuznost. Kdo by pří-
buznost' ukázal lepší b-stí. Arch. XVII. 241.,
Hus. Post. 155^b.

Bližší zprávy. Pal. Děj. IV. 2. 267.

Blknouti do vody. Mus. ol. XIII. 32.