Blkotati. O tvarech cf. Gb. H. ml. III.
2. 372.

Blloch m. brloch. V jihozáp. Čech. Dšk.
Vok. 65.

Blondér, u, m. = prostředek, kterým se
barví vlasy, aby byly zlatoplavé. Nár. list.
1897. č. 256. inser.

Bloska, y, f. plosina. U Opavy. Čes. 1.
VIL 462.

Blota, y, f. = plotna. Slez. Čes. 1. VIII. 55.

Bloud, u, m. = bludná hvězda. Po měsíci
jest Mars zemi nejbližším bloudem ve svě-
tovém prostoru. Nár. list. 1897. č. 310.

Blouznil, a, m. Kuč. 144.

Blpta, y, f. To je b. spravedlivá (o grú
lové polévce). Šeb. 104.

Blsk, u, m. = blesk. B. světla. Št. Bes. 6.

Blsko, a, n. = ves u Hořic. Hoř. 4.

Blščieti se, blšču se. Zaniklo. O tvarech
vz Gb. H. ml. III. 2. 279.

Blška, y, f. = hra, zábava pořádaná za
peníze o nový rok sebrané. Slov. Sbor. slov.
III. 142.

Bluč = blíti. Lor. 70.

Blučeti, bluču. Vz Gb. H. ml. III. 2. 279.
By byl vice blučal. N. Rada. 775

Blud. Moudrý muž jest, kdo skrze bludy
jde ku pravdě. Sml. III. 170.

Blúd, u, m. = komonice, melilotus. Na
mor. Slov. Mus. ol. V. 12., VIL, 11.

Bludár, a, m. = hlupák. Slov. Zát. Pг.
21. b.

Bludička. Aby tě b-čky pojebaly! Hoř.
124.

Bludné, ého, п., místní jm. Pck. Hol.
194.

Bludovit, u, m., hornina allochroitová.
Vz Mus. ol. II. 15.

Blva, y, f. = neplecha υ jarním obilí, rostl
Mor. Mus. ol. V. 12.

Blvák, a, rn, B-ci = přezdívka Lanžhot-
ským. Mus. ol. XIII. 25.

Blvati. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.

382.

Blveň v VIII. d. (v Příspěvcích) cf. Mus.
1897. 280. -281.

Blysk, vz Babka.

Blýskalka. Vz násl. Hrách.

Blýskati. O tvarech vz Gb. H. ml. III.
2. 364. — čím. Tělom blýská = má dě-
ravé roucho; nikoli: je vyhladlý, vyzáblý.
Koll. — Čes. 1. VIL 340.

Blýskavka, motýl. Vz Stein. 101. —102.,
Exl. 142.

Blyskotina, y, f., coruscatio, fulgur. Vz
Ž. pod. Pat, 149.

Blzko = blízko. Maš. ruk. 174b.

Běsniti. Slepě b-ti. Louk. 79.

Bobále, ů, m. = podlouhlé pečivo. Sbor.
slov. III. 26. Sr. Bobálky.

Bobek. B. nechť hodí (hospodyně) teleti
do prvního pití, bude po něm veliké a tučné.
Sá. Kant. 33.

Bobolusk, u, m = makabonka, rostl.
Slez. Čes. 1. VIII. 53.

Bobony = čáry. Phľd. 1899. 60. Sr. Bo-
bonek.

Bobrový. B. mouka, lomentum, Bohnen-
mehl. Fisch I.

Bobtnavosť, i, f. Ott. XV. 302.

Bobulák, rostl. Vz Ott. XVI. 549.

Bobulnatý. B. plod jalovce. Ott. XIII.
680.

Bočkora, y, f., vz Bačkora (zde).

Bočky, trať v Božeticích na Mor. Šeb.
188.

Bočnice, e, ť. = poboční kapsa (u vesty).
Horen. 15.

Bodavec, vce, m., brouk. Ott. XIII. 101.

Bodcojazykový. B. sval (v jazyku), mu-
sculus stiloglossus. Vz Ott. XIII. 133. b.

Bodec = makovička na hřebenu strechy.
Vých. Č. Čes. I. VIII. 317.

Bodej = sotva. Lor. 70.

Bodlačka, y, f. By tu trní nebylo a bo-
dlaček. Št. Bes. 78.

Bodláčník, a, m., lixus, brouk. B. modro-
šedý, obecný, podlouhlý, poprášený, pro-
táhlý, širší, válcovitý, žlutavý. Vz Klim.
550., Ott. XVI. 207.

Bodlaň, ě, m., tetrodon, Stachelbauch,
ryba. Mus. 1849. IV. 63.

Bodlivosť, i, f. A bodlivosti budou z cest
vysekány. Praž. evang. (List. fil. 1897. 190. ).

Bodlivý. B. trní. Št. Bes. 73.

Bodo. Mat., slov. skladatel církevních
zpěvů v XVIII. stol. Vz Vlč. Lit. II. 1. 108.

Bodrý. Duch jeho zůstával bodrý a čilý.
Pal. Děj. III. 1. 19. Mysl jasná a bodrá.
Ib. IV. 1. 245.

Boháč. O příslovích vz Zát. Pr. 298. b.

Bohaprázdně. B. se něčím proti něčemu
opatřiti. Uč. spol. 1897. XI. 11.

Bohatěti. Kati na kůže bohatli (dostá-
vali jich mnoho se scíplých krav). Dač. II.
115.

Bohatý več: v zboží, v česť, v přátely.
Št. Bes. 56. — В. = pyšný (rohatý). Zát.
Pr. 36. b. Stran jiných pořekadel a přísloví
vz Zát. Pr. 153. a., 154. a, b.

Bohočka, y, f. = pozemek ve Slez. Lor.
82.

Bohokletý, gottverflucht. В. rod, muž.
Louk. 5., 52.

Bohoplodivý. B. síla. Šml. III. 67.

Bohopustý = velmi tlustý. Mor. Šeb. 287.

Bohorozkošný. B. ctnost'. Pal. Záp. I. 18.

Bohoslaný (od Boba seslaný). B. trudy.
Louk. 72.

Bohosvět. To je od b-ta (od nepaměti
světa. Zát. Pr. 214. a.

Bohovědecký. B. soustava. Pal. Děj. I.
1. 191.

Bohovně. Chtie b. živi býti. Hus I. 349.

Bohovný. List. fil. 1899. 454. Sr. Bohovně.

Bohožrout, a, m. (Boemand). Vz Vlč.
Lit. I. 327.

Bohunice, ves na Slov. Vz Phľd. 1897.
104.

Bohuslav, a, m., vrch. Pís. 7.

Bohušiny, místní jm. Pck. Hol. 50.

Bochnec, ence, m. Kopice (kopce) roz-
vezli, ale bochence tam přece z nich zbyly
(vršky). Mus. ol. XI. 31.

Bochníčky = kopretina. Hoř. 107.

Bochník. Krájí si již z vlastního b-ka
(je již samostatný). Šml. III. 61.



	15

	Blkotati. O tvarech cf. Gb. H. ml. III. 2. 372. Blloch m. brloch. V jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 65. Blondér, u, m. = prostředek, kterým se barví vlasy, aby byly zlatoplavé. Nár. list. 1897. č. 256. inser. Bloska, y, f. plosina. U Opavy. Čes. 1. VIL 462. Blota, y, f. = plotna. Slez. Čes. 1. VIII. 55. Bloud, u, m. = bludná hvězda. Po měsíci jest Mars zemi nejbližším bloudem ve svě- tovém prostoru. Nár. list. 1897. č. 310. Blouznil, a, m. Kuč. 144. Blpta, y, f. To je b. spravedlivá (o grú lové polévce). Šeb. 104. Blsk, u, m. = blesk. B. světla. Št. Bes. 6. Blsko, a, n. = ves u Hořic. Hoř. 4. Blščieti se, blšču se. Zaniklo. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 279. Blška, y, f. = hra, zábava pořádaná za peníze o nový rok sebrané. Slov. Sbor. slov. III. 142. Bluč = blíti. Lor. 70. Blučeti, bluču. Vz Gb. H. ml. III. 2. 279. By byl vice blučal. N. Rada. 775 Blud. Moudrý muž jest, kdo skrze bludy jde ku pravdě. Sml. III. 170. Blúd, u, m. = komonice, melilotus. Na mor. Slov. Mus. ol. V. 12., VIL, 11. Bludár, a, m. = hlupák. Slov. Zát. Pг. 21. b. Bludička. Aby tě b-čky pojebaly! Hoř. 124. Bludné, ého, п., místní jm. Pck. Hol. 194. Bludovit, u, m., hornina allochroitová. Vz Mus. ol. II. 15. Blva, y, f. = neplecha υ jarním obilí, rostl Mor. Mus. ol. V. 12. Blvák, a, rn, B-ci = přezdívka Lanžhot- ským. Mus. ol. XIII. 25. Blvati. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 382. Blveň v VIII. d. (v Příspěvcích) cf. Mus. 1897. 280. -281. Blysk, vz Babka. Blýskalka. Vz násl. Hrách. Blýskati. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 364. — čím. Tělom blýská = má dě- ravé roucho; nikoli: je vyhladlý, vyzáblý. Koll. — Čes. 1. VIL 340. Blýskavka, motýl. Vz Stein. 101. —102., Exl. 142. Blyskotina, y, f., coruscatio, fulgur. Vz Ž. pod. Pat, 149. Blzko = blízko. Maš. ruk. 174b. Běsniti. Slepě b-ti. Louk. 79. Bobále, ů, m. = podlouhlé pečivo. Sbor. slov. III. 26. Sr. Bobálky. Bobek. B. nechť hodí (hospodyně) teleti do prvního pití, bude po něm veliké a tučné. Sá. Kant. 33. Bobolusk, u, m = makabonka, rostl. Slez. Čes. 1. VIII. 53. Bobony = čáry. Phľd. 1899. 60. Sr. Bo- bonek. Bobrový. B. mouka, lomentum, Bohnen- mehl. Fisch I.	Bobtnavosť, i, f. Ott. XV. 302. Bobulák, rostl. Vz Ott. XVI. 549. Bobulnatý. B. plod jalovce. Ott. XIII. 680. Bočkora, y, f., vz Bačkora (zde). Bočky, trať v Božeticích na Mor. Šeb. 188. Bočnice, e, ť. = poboční kapsa (u vesty). Horen. 15. Bodavec, vce, m., brouk. Ott. XIII. 101. Bodcojazykový. B. sval (v jazyku), mu- sculus stiloglossus. Vz Ott. XIII. 133. b. Bodec = makovička na hřebenu strechy. Vých. Č. Čes. I. VIII. 317. Bodej = sotva. Lor. 70. Bodlačka, y, f. By tu trní nebylo a bo- dlaček. Št. Bes. 78. Bodláčník, a, m., lixus, brouk. B. modro- šedý, obecný, podlouhlý, poprášený, pro- táhlý, širší, válcovitý, žlutavý. Vz Klim. 550., Ott. XVI. 207. Bodlaň, ě, m., tetrodon, Stachelbauch, ryba. Mus. 1849. IV. 63. Bodlivosť, i, f. A bodlivosti budou z cest vysekány. Praž. evang. (List. fil. 1897. 190. ). Bodlivý. B. trní. Št. Bes. 73. Bodo. Mat., slov. skladatel církevních zpěvů v XVIII. stol. Vz Vlč. Lit. II. 1. 108. Bodrý. Duch jeho zůstával bodrý a čilý. Pal. Děj. III. 1. 19. Mysl jasná a bodrá. Ib. IV. 1. 245. Boháč. O příslovích vz Zát. Pr. 298. b. Bohaprázdně. B. se něčím proti něčemu opatřiti. Uč. spol. 1897. XI. 11. Bohatěti. Kati na kůže bohatli (dostá- vali jich mnoho se scíplých krav). Dač. II. 115. Bohatý več: v zboží, v česť, v přátely. Št. Bes. 56. — В. = pyšný (rohatý). Zát. Pr. 36. b. Stran jiných pořekadel a přísloví vz Zát. Pr. 153. a., 154. a, b. Bohočka, y, f. = pozemek ve Slez. Lor. 82. Bohokletý, gottverflucht. В. rod, muž. Louk. 5., 52. Bohoplodivý. B. síla. Šml. III. 67. Bohopustý = velmi tlustý. Mor. Šeb. 287. Bohorozkošný. B. ctnost'. Pal. Záp. I. 18. Bohoslaný (od Boba seslaný). B. trudy. Louk. 72. Bohosvět. To je od b-ta (od nepaměti světa. Zát. Pr. 214. a. Bohovědecký. B. soustava. Pal. Děj. I. 1. 191. Bohovně. Chtie b. živi býti. Hus I. 349. Bohovný. List. fil. 1899. 454. Sr. Bohovně. Bohožrout, a, m. (Boemand). Vz Vlč. Lit. I. 327. Bohunice, ves na Slov. Vz Phľd. 1897. 104. Bohuslav, a, m., vrch. Pís. 7. Bohušiny, místní jm. Pck. Hol. 50. Bochnec, ence, m. Kopice (kopce) roz- vezli, ale bochence tam přece z nich zbyly (vršky). Mus. ol. XI. 31. Bochníčky = kopretina. Hoř. 107. Bochník. Krájí si již z vlastního b-ka (je již samostatný). Šml. III. 61.