Bouchoř, e, m. Nedostaneš z bouchoře
(jelita) ani kroupu. Řezn. Dus. vzd. III. 605.

Bouchoře, e, n. Bouchořata = puchry.
€ern. Kostelec. Kub. L. f. 1900. 357.

Boukal, u, m. místo pokál. Dšk. Vok. 49.

Boule, vrch mezi Světlou a Pláněmi.
Náг. list. 1897. č. 291. feuill.

Boura, y, f. = polohedvábí. 1641. Ces. 1.
VIL 284. U Janovic na Polensku = vlna.
Hoš.

Bourbonky, druh růží. Us.

Bourec. Vz Exl. 79.

Bouřiti oč = bouřlvě jednati. Oč tedy
bouři? Kom. Ohláš. 111. — koho = ze
sna buditi. U Polné. Hoš.

Bouřka. Síru pak palte svěcenou při
velkých bouřkách pod komínem. Když táhla
veliká b., rozdělávali předkové naši velký
oheň uprostřed světnice z dubových polen
a otvírali okna i dvéře dokořán, aby hro-
movládce Kralomoc hned kouř z něho spa-
třil a vida, že v stavení tom jest ctén, do
něho nepral. Sá. Kant. 33. Znamení blížící
se bouřky, vz Šeb. 227. Lidové podání
o bouřce. Vz Mus. ol. 1897. 153. Pověry na
Hořicku к bouřce se táhnoucí. Vz Hoř. 114.,
Čes. 1. IX. 254. — B. = nesnáz. To není
b. ve sklenici vodv. Šml. IV. 134. — B. =
vzpoura. Poněvadž lid vždy prý na bouři
stál (k bouři byl hotov). Pal. Děj. V. 1. 239.

Bouřlivý. Večer byl b. radostným ne-
pokojem duše. Pal. Záp. I. 119.

Bourovec, vce, m., gastropacha, Glucke,
motýl. B. běloskvrnný, borový, březový,
cesmínový, dubový, hlohový, jetelový, ko-
rový, ostružníkový, osykový, ovocný, prstén-
čitý, pryšcový, švestkový, topolový, trá-
vový atd. Vz Stein. 74. -76., Exl. 98. —103.

Boušov, a, m., vrch na Slansku. Slan. 2.

Bozděch Em. Vz Jub. IV.

Bozensko, a, n. = župa na levém břehu
Vltavy. V ní: Příbram, Milín, Březnice,
Blatná, Lnáře atd. Pal. Děj. I 2. 243.

Božan Jan Jos., farář v XVIII. stol.,
vydal kancional. Vz Vlč. Lit. II. 1. 126.

Božec, žce, m. = bůh, modla. Vz Ž. pod.
Pat. 150.

Boženec, ence, m., mysticus. XV. stol.
Mus. 1899. 507.

Boženkati = bědovati. Phľd. 1897. 117.

Boží O sklonění vz Gb. H. ml. III. 1.
563. nn. B. masc. jako Juří, fem. jako paní
a neut. jako znamení. Vz Gb. H. ml. III. I.
315. nn. Dyž na boží tělo za panáčkem
vadne tráva, bude pěkná pohoda na seno.
Mor. Seb. 224. O příslovích a pořekadlech
vz Zát. Pr. 300., 3 »1. B. bojovníci = bojov-
níci za Boha. Mus fil. 1899. 94. O božím
těle vz Charv. 98. — B. Muž, řezník (osobní
jméno). 1511. Arch. XVIII. 522.

Božíhodně vystrojený (jako na boží hod).
Tům. MI. 310.

Božíhodní kabát. Tům. Ml. 76. Sr. Boži-
hodový.

Božinkě, božinkova, božinkove' = božínku!
U Císařova. Mtc. 1900. 148.

Božný. B. člověk = ve kterém božská
bytnost, mocnosť a účinnosť působí co nej-
přesněji. Pal. Pam. 415. a j.

Božodrevina, y, f. Vz Božedrevina. Odvar
z b-ny. Sbor. slov. III. 156.

Brabčák, a, m. = vrabec.

Brabčík, a, m. = vrabec

Brabčinec, nce, m. = vrabčí trus. Seb. 15.

Brabenec, nce, m. Je jich tam jako b cü
(mnoho). Hoř. 91. — B. = hrách (ve věze-
ních). Kukla. 150.

Brabeniště, ě, n. = mraveniště. Us. Vlch.

Brabinky, jm. pole. Pck. Hol. 202.

Brablinka, vz Rablinka.

Bráč, e, m. Hus Er. IL 314.

Brada. Svou brada nad jiné vynáší
(pyšný). Br. Věk. 182. -B. = vousy. Brada
nepřidavá moudrosti. Šml. III. 161. O po-
řekadlech sr. Zát. Pr. 300. b.

Brodas v I. 87. za Bradárna oprav
v Bradas.

Bradava, y, f. = přítok Radbuzy. Uč.
spol. 1897. VIII. 9.

Bradavice. Léčení b-vic. Vz Hoř. 100.,
Čes. 1. VIL 123., 124. Zaříkadlo na b-vice.
Vz Mus. 1859. 54.

Bradavičník, u, m. = pryšec chvojka,
euphorbia cyparissias. Mus. ol. X. 60. — В.,
a, m., malachius, brouk. B. letní, nestejno-
rohý, příbuzný, vzácný, zelenavý, zeleno-
skvrnný, žlutohubý. Vz Klim. 458., Ott.
XVI. 689.

Bradavka. B-vky jazykové, nitkovité,
hřibovité, ohrazené, listovité. Vz Ott. XIII.
133. a.

Bradky, trať u Vsetína. Vck.

Bráf Alb. Dr. Vz Jub. IV.

Braha, pl., n. = pole, sousedící s polem
jiné vsi (Řevnovice. Kub. 150).

Brahamka, y, f., druh slepic. Nár. list.
1898. č. 134.

Brach, a, m. Milý brachu = milý bratře;
milá brachu = milá sestro. Phľd. 1897.
315.

Brachňa, ě, f. = brašna. U Polné. Hoš.

Brak = druh. Národové téhož břaku. Ho-
ren. 337.

Brakovati co. Mart. S. 65.

Brambor. Vz Kulice. Jsou zajisté sázeny
(brambory), když byl stejný týden a mnoho
hodin, mezi desátou a dvanáctou dopoledne,
a nikoli odpoledne; i musili ti, kdož o nich
pracovali, pořádně po záhonech se váleti,
že jsou tak veliké, soudil dědeček. Na
středu sázeny nejsou, to by měla každá
v sobě suk, a na vodníka také ne, to by
zase byly vodnaté. Sá. Kant. 31. B-ry se
zelím. Vz Chomout, Šustanice.

Bramborák, u, m S ívový b. (jídlo).
U Ješteda. la. Nar. list. 1897. č. 291. Feuill.

Bramborníček, č. a, m., praticola, pták.
B. cernohrdlý, p. ruficola (na Mor. u Štrumb.
polní chvístek, u Zubří fitkař), Mus. ol. III.
116., hnědohrdlý, černohrdlý. Vz Sír III.
58. — B. = bramborová mandelinka. Ott.
XVI. 747.

Brambůrky = druh buchet pokropených
syrubem n. medem a posypaných mákem.
Čes. 1. IX. 395. Sr. Bramborka v Přisp. 23.

Brána. O skloňování a krácení á vz Gb.
H. ml. III. 1. 184. Stavění brány (dětská
hra). Vz Mus. ol. 1897. 159.