Branbor, u, m. = brambor. Čes. 1. VIL 375.

Brandýsko, a, n., župa. Vz Pal. Děj. I.
2. 242.

Bránění, n. = branný prostředek. Hatiti
hráze ruostkami a jinými b mi. Arch. XVII.
14.

1. Brániti s inft. (Svoboda koruny) soudu
zahranicného podnikati bránila. Pal. Děj.
IV. 2. 417. Nerci abych lidem svým ortele
od vás bráti bránil. Arch. XIII. 27. Cf. Za-
brániti. — se skrze koho. Aby se mohl
b. skrze ně (skrze veliké pány, jejich po-
mocí). Chč. (List. fil. 1898. 453. ). —se. Vz
stran pořekadel Zát. Pr. 106. a. — abs. Je
tam vítr, až Bůh brání. Us. Kub.

2. Brániti = branami pole upravovati. Veď
mne capy nebráňa a kozy neorú. Zát. Pr.
178. a.

Brandl Vinc. Vz Jub. IV.

Branka = vrátka pro pěší vedle vrat.
Ces. 1. VIII. 264.

Bránka, y, f. = lenoch židlice, Slez. Ces. 1.
VIII. 55.

Branonoh, a, m., gecarcinus ruricola,
Landkrabbe. Mus. 1849. IV. 48., 1849. ΠΙ.
48.

Branský, ého, m., Thorwächter, m. Sedl.
Hr. XL 35.

Brantovník, u, т., rostl, pomáhající do-
bytku od brantu. Mus. ol. V. 12.

Brasmoskop, u, m. = přístroi к měření
cukernatosti řipy. Nár. list. 1898. č. 262.

Bráti. O časování vz Gb. H. ml. III. 2.
373.

Bratr. O sklánění hl. v strč. vz Gb. H.
ml. III. 1. 89. Ta chalupa stojí bratru za
to. Hoř. 88. Drž bratře, já pustím (o ne-
dbalém šití). Šeb. 63. Sekta českých bratří
povstala r. 1457. a r. 1467. se ustrojila. Vz
Pal. Děj. V. 1. 168., 381., Flš. Písm. I.
277. nn.

Bratř m. bratřie má Gb. H. ml. III. 1.
244. za mylné Čtení a vykládání. Vz tam,
Kněžie v Příspěvcích. K mej bratři. Rozb.
III. 731.

Bratřec = bratr. By ty byl zde, b. můj
bylby neumřel. Praž. evang. Joh. 11. 21. Cf.
List. fil. 1897. 287., Krok 1897. 89., Tvořec
v. tvorce.

Bratří, vz Bratřie (dole). Kristus modlil
se za své vražedlníky, aby je svou bratří
(bratrzy) učinil. XV. stol. Mus. fil. 1898. 50.
(Modl. ms. ). Abych tě chválil před bratří
mou (bratrzy mu). Modl. ms. Mus. fil. 1898.
186.

Bratřie, koll. к bratr a béře se v ná-
hradu za dual (bratry) a pl. (bratři). Sklání
se podle, paní' z pravidla jen v sg. Odchylky.
Vz Gb. H. ml. III. 1. 241. nn. Milá b. Ib.
89. Sv. Pavel die, nižadny se neoklamaway
bratrzie. Chč. (List. fil. 1898. 277). Dobré
jest bydliti bratrzie v jednotě. Št. Bes. 102.
Cf. Bratří.

Bratříce. Za Št. polož: Bes. 78., Hus III.
133.

Bratrobijce, e, m. Háj. 74. », Beck. II. 12.

Bratrovraždný. B. plán. Vond. Sen 43.,
Pal. Pam. 191. Vz Bratrovražedný.

Bratrský. B. jednota. Vz Ott. XIIL
159. nn.

Brav, a (starší; mladší -u; také v pl. v ja-
zyce starším, když se rozumějí jednotlivé
kusy. Vz Gb. H. ml. III. 1. 88. Životné
kollekt. brav má v akkus. sg. pravidlem
i posud brav (ne brava). Vz ib. 29.

Bravčovina, y, f. = maso braví. Sbor.
slov. III. 26.

Bravenčák, u, m. = mraveniště. Mus. ol.
1897. 152.

Brávník, а, т., turdus viscivorus, pták.
Na Mor. u Věřovic: prskavec, u Rožnova:
prskavý drozd, v Bezkyd. jemelář. Vz Mus.
ol. III. 115.

Bravynčoř, e, m. = mravenec Lor. 70.

Brázdule sítinová, livia juncorum, hmyz.
Vz Ott. XVI. 200.

Brć, e, f. = oddělení v úle. Lor. 70.

Brcák, u, m. = čtyřkolý kočár. Ott. XIV.
483.

Brčkovati = bobrovati, kotrmelce dělati,
dolů se řítiti. Mor. Mus. 1848. II. 203.

Brda (Brdy) na Slansku. Vz Slan. 3.

Brdlavý = křivý. Cf. Brdavý. Hoř. 88.

Brdlenky, brlenky, pl., f. = tašky u ka-
nalu, aby ryby neprocházely (Veselí). Kub.
150.

Brdloh, Brdloch, vz násl. Brloh.

Brdy. Vz o nich v Uč. spol. 1897. VIII. 5.

BreBerina, y, f. = kořalka. Jičín. Kub.
L. f. 1900. 357.

BreBerka, y, f., pták parukářka (sýkora).

Brečeti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
280.

Brečka, y, f. S brečkou běžel za ním =
plakaj e. Nár. list. 1899. č. 352. odp. feuill.
Sr. Brečeti, Brečky.

Břečkový. B. káď (pivní). 1490. Arcli.
XVI. 347.

Břečlavý. B. dítě (vřeštivé). Hoř. 157.

Břečťák, u, m. = zakyslé mléko. Jižní
Čechy. Kub. L. f. 1900. 357.

Břečtanolistý. B. rostlina. Wet. 70.

Bred v I. 94. polož před Břed.

Břed = vřed, psotník. Léčení ho (lidové)
vz v Hoř. 100., Čes. 1. VIL 123., Mus.
ol. XII. 142. — V. Nezebraný v. = dítě
pořád plačící n. křičící. Mus. ol. 1898. 101.

Bředovitý. B. člověk = kterého trápí
psotník. Na Vyzov. Mus. ol. XII. 142. Cf.
předchaz. Břed.

Břehouš, pták. Vz Šír IV. 67.

Břehule obec. = vlastovka zemní. Vz
Šír II. 19.

Brejle. Podívej se, ale bez brejlí (dobře).
Hoř. 88. — В., místní jm., pila a myslivna
na Křivoklátsku. Slan. 114. — B. = bel/«,
trumfový král spolu se svrškem v dardě. Us.

Břemenec, nce, m. = váhy na nošení vody.
Netolice. Kub. L. f. 1900. 357. Sr. Bedlo,
Kličky.

Bresíní, n. = vřesíní, vřes. Na Mor. Mus.
ol. V. 12.

Břesk, u, m. = vřes lesní. U Studené
Vchř.

Břeskna, y, f. = vřeštící děvce. Na Hané.
Lisic.