Bressanon, a, т., Brüxen. Pal. Záp. I.
211.

Břeteno, a, n. Pernaté b., Federwisch.
Fisch. Hosp. 243.

Břevnec v VIII. 25. Snad lépe: břevence.

Březan Václ. Vz Flš. Písm. I. 370. nn.,
Mus. 1899. 221. nn.

Březen, Suchý b. slibuje mnoho obilí,
vína a hojnosť pastev; Žežhule měsíce března
kukajíc a čáp klepaje a kačena divoká kvá-
kajíc jaro a teplejší časy zvěstuje; Hřmí-li
často v březnu, bude mnoho obilí a vína
a hojnosť pastev. Fisch. Hosp. 267. O pra-
nostikách a pověrách jiných vz Hrub. 7.,
Hoř. 202., Čes. 1. VIL 374., Mus. ol. XII.
61., Zát. Pr. 225., 300. b, Listopad.

Březice, e, f. = březový prut. Kroutiti
b. na houžvy. Brt. (Čes. 1. VII. 317. ).

Březina, у, m. В. Jos., básník.

Březk, u, m. = diluculum (svítání). V b.
Ž. pod. Pat. 150.

Březňák, u, m. = houba rostoucí v bře-
zoví, špičník. Mor. Čes. I. IX. 104.

Březnový. B. sníh na osení podzimní
největší škodu uvádí. Fisch. Hosp. 264.

Březovina, y, f. Dostal b-ny (= bití).
Zát. Pr. 248. b.

Březový. Б. šťáva: březovka, březulka,
březůvka. B. kaše = bití březovcem. Lor.

Březůvka, y, f. = březová šťáva. Mus.
Ol. 1898. 101.

Břežan, а, т., icaris, brouk. B. ledvino-
oký, i. sparganii. Vz Klim. 565.

Břeženky, litorinidae, plži přídožabří. Vz
Ott. XVI. 176.

Břežitá, é, f., údolí u N. Hrozenkova
a Halenkova. Vck.

Brhkati. Voda po zvaru brhká. Čes. 1.
VIL 371.

Brchati se kam: do roboty (k ní se
míti, Hýbati). Čes. 1. 1898. 171.

Břída, y, f., jm. pozemku na Hořicku.
Hoř. 136.

Bridiť sa, sr. Břidžiť še. Sbor. slov.
I. 56.

Břidko. B. jest slouti pokrytcem. Št. Bes.
100.

Břidlice lupenitá, hrubodesková, stébel-
natá, špalková. Mtc. 1897. 171. a j. tam.

Bridnouť. Všetko, čo nemá svojho cha-
raktera, bridne. Slov.

Břidžić še = oškliviti se. Lor. 70. Vz
Břidiť sa.

Břicháč, e, т., coeliodes, brouk. B. bez-
skvrnný, černonosý, černý, červenavý, čtve-
roskvrnný, hluchavkový, hnědý, opásaný,
pcháčový, stromový, tečkonosý, začoudlý.
Vz Klim. 576.

Břichatina, y, f. = zábava na konci maso-
pustu. (Hluboká). Kub. 150.

Břichatka, y, f., houba. Vz Ott. XVII. 57.

Břichatý kým. Ana již b-ta jest duchem
svatým. Praž. evang. (List. fil. 1897. 190. ).

Břicho. Veliké b.: bagon, bahon, bampeľ,
poneváč, vantech. Zát. Pr. 66. a. Bolení
břicha (lidové hojení ho na mor. Val. ). Vz
Čes. 1. VIL 124. Stran přísloví a pořekadel
vz Zát. Pr. 67. nn. (jedení a pití), 68. b.
(b. hladové), 72. b. (o žroutu). 300. nn. —

B. = žaludek. Prokoukl ho až do břicha.
Kukla 130.
Břichobolný. B. prostředek. Ld.
Břichonožec, žce, m. B-žci. Vz Ulič. 11.
Břichopluc v I. 27. oprav v: břichoplnec
a toto v dodatcích V. 1069.

Břichoplýtvý. B. ryby. Mus. 1849. IV.
64. Sr. Břichoploutvý.

Břichový. B. bohyně (Venuše). Alx. Nách.
CI. B. plod. Ž. pod. Pat. 150.

Brikcí. O sklonění cf. Gb. H. ml. III.
1. 134. O M. B. z Licka vz Pal. Děj. V. 2.
465., Vlč. Lit. I. 400., 408., Flš. Písm. I. 533.

Briken, u, m, ryba. Vz násl. Deset soudků
brikenů. 1597. Mus. 1899. 128.

Brikhna, brikna, y, f., ryba. 1597. Mus.
1899. 31., 36. Vz předcház. Briken.

Břiłečka, y, f. = břila. Lor. 70.

Břiłka, y, f. = břila. Lor. 70.

Břímě, gt. bříměte, n. Doudl. Gb. H. ml.
III. 1. 425. Ramena b nům nezvyklá i pod
nevelikou tíží se prohýbají. Šml. IX. 158.

Briquette = cihla z rašeliny, z uhelného
mouru. Počátkem r. 1900. za stávky horníků
platili metr. cent b. až za 3 zl.

Břístek, stku, т., strom podobnv vazu.
Mus. ol. 1898. 101.

Břísti, bředu. O tvarech vz Gb. H. ml.
III. 2. 125.

Bříšťa, jm. trati. Pck. Hol. 53.

Břitevní. B. ocel (na břitvy). 1597. Mus.
1899. 30.

Břítovi, n. = spodní čásť stébla naproti
klasům. Plz. 118. Sr. Řiťoví.

Břitva. Oholil ho bez břitvy = ošidil.
Har. II. 19. Je tam zima, jako když břitvou
řeže. Sá. Kant. 24. O pořekadlech vz Zát.
Pr. 300. b. — B. = tanec Vz Čes. 1. VI.
362.

Brizgať = stříkati, spritzen. Sbor. slov.
I. 57.

Břízolistý. B. jilm. Wlt. 31.

Brk. Už patrno, že tě brk a kniha zka-
zily. Jrsk. Mar. 172. Běhá jako b. (zdráv);
Vysychají mu brka (je na mizině). Hoř. 88.

Brkálek, lka, т., pták. Vz Brkoslav.

Brklice. Nosí šátek na b-ce. Mor. Čes. 1.
1898. 234., Šeb. 168.

Brkola, y, m. = nemotora. Jičín Kub.
L. f. 1900. 357.

Brkorožec, žce, т., himera, Rothflügel,,
motýl. Vz Stein. 133., Exl. 178.

Brkoslav: vrkoslav, vikoslav, brkálek,
hedbávník, hedbávníček, chocholouš, cho-
choloušek, velký, ruský chocholouš, sobolec,
sobolík, sobolíček. Vz Sír II. 129. Na mor.
Val.: zimostradka, zimostradek, zimulka.
Mus. ol. III. 117.

Brlavý na nohu. Na Hané. Čes. 1. IX.
243.

Brlenky, vz předcház. Brdlenky.

Brlenina, y, f. Již nebylo u nás jedi-
ného roztlučeného okna, jediné podlahy
z b-ny. Sá. V. 120. Sr. Brlina.

Brlien, u, m. = barvínek. Slov. Němc.
III. 314., Mus. 1859. 100.

Brloh. O původu slova vz Čes. 1. VIL
9. — В., potok. Také: Brdloh, Brdloch,
Misníček. Pís. 5., 14.