Brňák, a, m. = Brňan. Mus. ol. XII.
99. — В., u, m., jm. pozemku. Рck. Hol.
232.

Brňavka, y, f. = kosť, která brní, uho-
díme-li se o ni, hl. v ohybu lokte. Na Hané.
Lisic. Tlouci se do b-ky = rohovati. Na
Žďársku. Čes. 1. VII. 429.

Brněnec, псе, т., loricaria, ryba. Vz Ott.
XVI. 345.

Brněnský. Dle Pck. v Mus. ol. II. 145.
z jména hradu Brněn, které zatlačeno bylo
jménem Brno. Vz tam.

Brněti. Měl hlas, že z něho až uši brněly.
Šml. V. 164.

Brngáč, e, m. = chroust. Phľd, 1897.
674.

Brninky, Brniny, jm. polí. Pck. Hol. 230.

Brnkačka, y, f. = vězení. Z b-ky někoho
pustiti. Kukla. 4.

Brno. O původu slova vz Mtc. 1900. 219.

Brodivý. B. ptáci, Stelzenvögel. Vz Šír.
IV. 3. on.

Brodnatý. B. Mže. Mus. 1898. 272.

Brodní, vz В rodný.

Brodská, údolí u. N. Hrozenkova. Vck.

Brodský. B. dekanat (Něm. Brod, Polná,
Přibislav, Chotěboř). Vz Pal. Děj. I. 2. 244.

Brok. Nasypu mu broků do těla, že ho
budou po léta svrběti. Šml. VIL 243.

Bronka, y, f., jm. koně. Čes. 1. IX. 171.

Brosius Vád. + 1613. Vz Flš. Písm. I.
398.

Broskev. Broskve a tyranna moc není
dlouho trvanlivá. Fisch. Hosp. 134.

Broskvolistý. B. bříza, betula persicifolia.
Wlt.

Bróšení, n. = brousek. Dones mi to b.
U Císařova. Mtc. 1900. 344.

Brošování, п., druh vazby knih. Vz Ott.
XIV. 440. a.

BrouBa, y, f. B. řízy. Besední к 584.

Brouk se skládá z hlavy, štítu a trupu.
Klim. VIL

Brous, u, m. = brus, brousek. Jihozáp.
Cechy. Dšk. Vok. 54.

Brousek měkký, tvrdý. Vz KP. VIL
238.

Brousiti = toulati se. Kde pořád brousíš ?
Us. Vchř. Brúsila po trávě = hledali jí.
Šeb. 9.

Brovnisko, а, п., jm. pastviska; B-ska,
jm. polí. Рck. Hol. 61., 166., 204.

Brslenkář, e, m. = sedlák. Mus. 1851.
134.

Brstevnice, e, f. = vrstevnice. Val. Čes.
L X. 38.

Brtev, tve, f. = brt. Brtve neb úly di-
vokých včel. Sedl. Hr. VIL 151.

Brtnictví, n. = divoké včelařství (bez
úlů). Mus. ol. 1897. 44.

Brtnička, osada v Třebíčsku u lidu:
Brničky, Malá Brtnička, Malé Brničky, Malé
Brtničky, Brnička. Vz Mus. ol. XIII. 166.

Bruceľ, brucľák, brunclik, brusľák, dřieč-
nik, náprsník, prsliak, pruceľ, prucník, pru-
sl'ák, vesta, vista = mužský lajblík, živůtek.
Sbor. slov. II. 44., 124.

Břuchačka, y, f., míst. jm. u Liptálu.
Vck.

Brucho = břicho. Ces brucho prejde
i rúcho (o opilci). Phľd. 1897. 498.

Bruchopasník, а, m. = břichopásek.
Zát. Pr. 73. b.

Bruchovský. Pan B. = břicho. Zát. Pr.
69. a.

Brumajzl, u, m. = doutník (ve vězeních).
Kukla 150.

Brumovka, y, f., potok na Mor. Bdl.
Mor. 12.

Brusinkář, e, m., = sběratel brusinek.
Čes. 1. IX. 420.

Brusmanice, e, f. = chlupatá čepice bez
stinidla. Čes. 1. IX. 320.

Brutvaňoky, ů, m., nějaké jídlo pečené
na brutvanu. Těšín. Ces. 1. VIII. 376. Vz
B utvan (V. 1080. ).

Brvénce, e, n. = neotesaný trámec, malé
brvno. Mus. ol. 1898. 101., 156. Také: brvénco,
brvénko, brveno.

Brvénco, а, п., vz předcház. Brvénce.

Brvénko, а, п., vz předcház. Brvénce.

Brveno, а, п., vz předcház. Brvénce.

Brvorýžec, žce, т., chaetocnema, brouk.
B. b onzový, červenonohý, červenotlapý,
měďový, modrokrový, rudozlatý, stlačený,
suchý, úzký, zahradní, zlatozelený, zprahlý.
V/ Klim. 700.

Bryď, ě, m. (o člověku) = hnusník, oškrda,
špata. Slov. Zát. Pr. 65. b. Cf. Břiď, Břiďák.

Brydoš, e, m. = člověk umazaný. Slov.
Zát. Pr. 223. a.

Brydoška, y, f. = žena umazaná. Slov.
Zát. Pr. 223. a.

Bryknouti na koho. Jilm. Bes. 1871.
626.

Brykulka, y, f. = přídavek к národní
písni. Žišov. Kub. L. f. 1900. 357.

Brykyšník, a, m. Koupil víno od b-ka.
Cf. Brykyš. Br. St. 17.

Bryndati = tlachati. Bryndá, ani neví
co. Hoř. 123.

Bryndovaný. B. víno. Sr. Bryndati. Arch.
XVIII. 392.

Bryndza. Horká jeho b. (nemá toho,
čím se chlubí). Vz o tom v Zát. Pr. 161. b.
V V. 1081. oprav nošše v: naše.

Brynych Ed., biskup královéhrad. a spis.
Jub. IV.

Brynza. Slovo to donesli nám páni, my
jsme říkali: ovčí sýr. Sbor. č. 4. 57.

Brzkosť, i, f. Hus. Er. I. 21.

Brzký. B. dílo = jež se brzo, nedlouho
po něčem koná. Nestavuj (červené nemoci)
do třetieho dne, neboť brzké stavenie (ne-
moci) vpudí nemoc к srdci. Maš. ruk. 207b.

Brzosej, e, m. Hospodář B. (který záhy
seje). Fisch. Hosp. 213.

Bubák, u, m. = chytlavka, plod lopuchu.
Hoř. 107.

Búbela. Chodí jako b. (nemluví). Šeb. 87.

Buben. Už je jako b. (těhotná). Hoř. 88.
O příslovích vz Zát. Pr. 301. a.

Bubeneč, nče, m., vzniklo z Ovenec. Gb.
H. ml. III. 1. 123., I. 502.

Bubínek hodin. Vz KP. VIL 283. Koflík
s b kem. Dač. I. 360.

Bublání, n. Posměšná b. tvořiti. Chč.
(List. fil. 1898. 401. )