Bukance, pl., т., jídlo z mouky. Těsto
se roztrhá, upeče, omastí a pocukruje. Seb.
111.

Bukara, y, f. = krbka. Slov. Phl'd. 1897.
66.

Bukati na hlúpého šílence jako na ho-
vado nerozumné. St.

Bukolský. B. básnictví. Vz Jub. IIIc. 21.

Bukorešnato, stráň ve Slez. Lor. 82.

Bukotati = hořeti. Vatra, b la. Slov.

Bukovec, vce, m. = krejcar z r. 1816.
Zát. Pr. 181. a.

Bukovina, y, f., jm. pole. Hoř. 136., Lor.
82.

Bukovský Vi'., spis. a prof., 1831. —
19. /3. 1899. Vz Nár. list. 1899. č. 79., Jub.
IV. — B. Jarosl. Dr. Vz Jub. IV.

Bukštel, u, m. = silná fošna vysekaná
oblinou ve srubech. Slez. Čes. 1. IX. 104.
Z něm. Buchtgestell?

Bukví = bukový. Vezma bukwij olej.
Maš. ruk. 223b. Bukví posud nedoloženo.
Mus. fil. 1899. 102.

Bukvice, betonica, XV. stol. List. fil.
1898. 198. — Je-li na bučinách mnoho bukvíc,
bude v následující zimě mnoho sněhu. Fisch.
Hosp. 298.

Bul, m. byl v jihozáp. Čech. DŠk. Vok.
59. — B. m. bůl = bol. Mor. Brt. D. I.
103.

Bula, y, f. = kotouč dýmu.. Lor. 70.

Bulčiti = bulku hráti. Tům. Ml. 339.

Bulice, e, f., jm. pole. Hoř. 136.

Bulšánek, nku, m. bolševník, rostl. Mor.
Mus. ol. III. 136.

Bum, vz Bl.

Bumbela, y, f. = kolébka z plachty na
zavěšené žerdi udělaná. Lor. 70. Vz Ko-
lembač.

Bumblik, u, m. = bobule, plod bramboru.
Lor. 70.

Bombylać še = kolíbati, houpati se. Cf.
Bumbela. Bombyleš še tu dycky = pleteš
se. Lor. 70.

Bombylok, lka, m. = tulák. Lor. 70.

Búiía, dle Bača = hlupák. Hoř. 88.

Bundovka, y, f., jm. lesa. Hoř. 137.

Bunkov, u, m., vz Hůl.

Buňtovać = bouchnti, hlomoziti. Lor. 70.
Sr. Bantovač, Byntovać.

Bur, u, m. = bor. Mor. Brt. D. I. 103.

Búr, u, m. = boura. Vyšívání bílým
búrem. Šeb. 178.

Buráčky, burášky = koblihy, vdolky po-
sypané mákem. Humpolec. Kub. 150.

Burák, u, m. = b uřný vitr. Kamenice.
Kub. L. f. 1900. 357.

Buřeé = bouřiti, tlouci, hlomoziti. Lor. 70.

Burian Tom. Jub. IV.

Búriť. Pozdrav dojičce; A dobre búri?'
Vz Zát. Pr. 261. a.

Búrka, y, f. také = ledovec, kroupy. Zát.
Pr. 230. a.

Buřlena, y. f. = jm. kraví. Nár. sbor.
III. 87.

Burmel, u, m. = seménko z paliny (proti
hlístám). Slov. Sbor. slov. II. 154.

Búřný, tempestatis. Vz Ž. pod. Pat. 150.

Bursa, y, f. B. cukerní, denní, dodatečná,
počáteční, soukromá atd. Nár. list. 18Э8.
ě. 136. str. 5.

Buřt = horník (na sukně). Čes. 1. VIII.
408.

Burytáš, e, m. = hnědá šňůra. Mor. Mus.
ol. I. 114.

Bušek, ška, m. B. Kar., vz Kaminský
Bohd.

Bušpánový. B. dřevo. Alx. Nách. CXVII.

Buštěves, vsi, nyní Buštěhrad. Pal. Děj.
IV. 1. 204., Sedl. Hr. VIII. 265.

Bůta, y, f. = a) bota b) podšitá punčocha.
V jihozáp. Čech Dšk. Vok. 46. B. = bota.
Laš. Mus. fil. 1897. 207.

Butyraci či máselné = rekordace, při
níž žáci prosili sobě a učitelům másla nebo
peněz na ně. Mus. 1900. 16.

Buvíkati. Sladko se mu b-lo (spalo).
Slov.

Bůzek, zka, т., vrch v Plzeňsku. Plz. 12.

Buzici v Čechách. Vz Pal. Děj. II. 1.
365.

Bůzka, y, ť. = vosa. Dobrá Voda. Kub.
L. f. 1900. 357.

Buzygan = železná palice; znamená
zbraň složenou z holi dřevěné nebo železné
s hruškovitou železnou hlavou. Tom. 219.

Bužirovať = flamovati, utráceti. Na Hané.
Lisic. Cf. Debužirovati.

By m. bys v Bibl. Odstup to od tebe,
aby to učiniti měl. 1. Moj. 18. 25. (Rozb.
kral. 44. ).

Býčacko, a, n. = býček. Horen. 248.

Býčar, a, m. = opatrovatel a pasák býka
a hovězího dobytkn. 1666. Mtc. 1898. 80.

Byčík, a, m. = mladý bulík (tele). Zát.
Pr. 287. a.

Byčiněc, ňce, т., potok ve Slez. Lor. 82.

Byčok, byčoček, čku, m. = býček. Lor. 70.

Bydelný, habitationis. B. město. Ž. pod.
Pat. 150. Vz Bydlný.

Bydleti vedle Bydliti. Gb. II. ml. III. 2.
265.

Bydliti. Gb. H. ml. III. 2. 312. Vz předcház.
Bydleti. Abych bydlila. Št. Bes. 51.

Bvdlo (dobré i zlé). Pověry o něm na
Hořicku vz Hoř. 145. B. (přebývání; jeho
na vzchod slunce. Maš ruk. 21a.

Bydžovský Marek z Florentina. 1540 až
1612. Vz Flš. Písm. I. 320 — B. Pav. (Sme-
tana) 1496 -1559 Vz Flš. Písm. I. 322.,
Vlč. Lit. I. 385

Byelka, y, f. = bylinka, zelinka. Brt. P.
n. 446.

Bych, a, m. Honiti bycha (m. bych). Vz
Gb. H. ml. III. 1. 29. (konec). Bycha ho-
nívá, kdo brzo (kvapně) soudí. Fisch. Hosp.
311. Lepší počkaj než bych (lépe počkati
než se ukvapiti). Kom.

Býk. V Čech. bejk, v záp. Mor. bék, na
vých. Mor. byk, na záp. a středn. Slov býk,
na Zvolen. byka, v Gemer. byko, na vých.
Slov. byk. Šb. D. 81. — B. = mladé tele,
bulík; náš býk slove tam buják. Slov. Zát.
Pr. 21. — B. (znamení nebeské). Co se má
za něho činiti a co nečiniti. Vz Rozb. II.
191.

Býkoboj, e, m. = boj s býkem. Ld.