Cákra = sakra. Hoř. 77.

Cákrle, ete, n. Hořický cakrlata (přev-
zdívka. Hořičtí říkají: cák = co pak). Hoř.
73.

Cakryška (citoslovce)!

Caletka, y, f. = bramborová placka.
U Kŕenovic. Vlch.

Calville = žebernáč, druh jablek. Us.

Camaráty, ů, m. = zbyečné reči. To je
s tím c-tů. U Buřenic. Vlch. Vz předcház.
Caharáty a násl. Caráty.

Camfour, u, m. = rozedraný oděv. U Kře-
novic. Vlch.

Сапсогkа, у, f. = cacorka, konipas. Hoř.
88.

Caniboł, a, m. = tulák, darebák. Lor. 71.

Cap, a, m. = beran, kozel. O pořekadlech
vz Zat. Pr. 301. a. Starý c. = starý člověk.
Ib. 85. b. Sr. Caban, Corgoň.

Capa. Čapí c. = šípatka, rostl. Mor. Mus.
ol., III. 136.

Čapać = klackem srážeti (ovoce). Lor.
71.

Cápati se = loudati se. Hoř. 88.

Capera, y, f. = mléko se škvařeným
máslem smíšené. Hoř. 184.

Cápka, y, f. Husí с = samorostlík, rostl.
Mor. Mus. ol. III. 136. Kočičí cápky = protěž
dvoudomá, rostl. Mor. Ib. — C. = druh
čepice. Čes. 1. IX. 320.

Ćapkać = slabě tepati, mačkati. C. máslo.
Lor. 71.

Ćapko, a, m. Jan C. (Zniovský), nar.
1816., básník slov. Vz Vlč. Lit. slov. I. 226.,
272.

Capkový. C. robénko. Císař. Mtc. 1899.
226. Sr. Capka.

Capoty v Příspěvcích 537. oprav v: Cá-
poty.

Cápovice, pl. f. = kalhoty z ovčí kůže.
Čes. 1. IX. 317.

Captol, u, m. = kosmetická vodička na
vlasy. Nár. list. 1898. č. 78. odp.

Carakvarda, y, m. = salvaguarda. To je
divnej c. Hoř. 88.

Carát a cerát, z něm. Zierath. Jihozáp.
Čechy. Dšk. Vok. 13. Vz násl.

Caráty, ů, pl. = dlouhé a zbytečné řeči.
U Buženic. Vlch. Vz Caharáty, Camaráty a
Carát.

Cárek, rku, m. = příhrada v konírně,
kde spí pacholci. U Hodslavic. Mus. ol. XI.
84., 127. Sr. Barák.

Carofil, a, m. = velebitel cara. Rezn. Pal·
240.

Carýk, u, m. Carýkem téci = crkofem.
Č. Křemže. Kub. L. f. 1900. 358.

Casoniti se = sápati sе. Mor. Šeb. 287.

Cátky, levy = pleny. Sbor. slov. II. 134.

Се = со. Já nejsem nice (nycze) tobě.
Dal. С 9. Sr. Gb. H. ml. III. 1. 466.

-ce. Koncovkou tou tvoří se zdrobnělá.
Vz List. fil. 1899. 254.

-cě (z bývalého -ьса) tvoří u Husa a j.
a) subst. masc. od základů slovesných, b)
subst. fem. od základů jmenných. List. fil.
1899. 252.

Cedík, u, m. = cedník, ceďák, v celém
jižním pasu středních Čech od Chrudimě

a Přibyslavě přes Tábor a Benešov až ku
Plánici = dírkovaná nádoba hliněná a ro-
zeznává se od cedítka. Vz Vést. 1899. 95.

Cedulka. Choditi na c ku. Kdo pracuje
u dvora, dostává cedulku, že smí choditi
do lesa na klestí. Křemže. Kub. 150.

-ce m. -te přípona 2. os. p'. Vz -te.

Cégánstfo, a, n. = cikánstvo. Takový c.
to už je přes právo. U Císařova. Mtc. 1899.
38.

Cehla, tehla, y, f. = cihla. Slov. Zát. Pr.
96. b., 287. b.

Cech, vz Cecha v Příspěvcích 32.

Cechin. Har. II. 92. Sr. Cekyn.

Cechmistryně, ě, ť. Br. Věk. 106.

Cechovní. C. zřízení na Hlinecku v XVII.
a XVIII. stol. Vz Věstník uč. spol. 1899.
XI. Seps. dr. Kar. Adámek.

Cechtiti = cediti se. Krú (krev) z neho
c la. Slov. Zát. Pr. 238. a.

Cechvoda. Dač I. 105.

Cejch, u, m. = cajk. C. na kytle. Jiho-
záp. Cechy. Dšk. Vok. 16.

Cejcha. Napral si nácka (najedl se, že
už je jako с (naplněná). Hoř. 122.

Cejkání, п. С mléka. Hoř. 193. Vz Cej-
kati.

Cejn = cín. To je hladký jako c. Us.
Dšk. Vok. 22.

Cejnice, e, f. = kde dělají cínové zboží.
Čes. 1. X. 21.

Cejpatka, y, f. = trávnice. Seb. 79.

Cěl, u. ale obyč. gt. -a: z cela, docěla.
Vz Gb. H. ml. III. 1. 326., 323.

Celák, u, m. = drevák celý dřevěný. Kře-
mže. Kub. 150.

Celestinky, pl., f., údolí. Pis. 3.

Celeti, sanum fieri Maš. ruk. Vz Mus.
fil.. 1896 451.

Celička, y, f. = telička. Lor. 71.

Ćelidana, celiganka, y, f. = laštovičník_yrostl. Slov. Čes. 1. VIII. 53. Vz Celidon.

Celina, y, f. =půda, lat. solum, pozemek,
na němž se stavělo. Ces. 1. 1898. 184.

Celistivý = hojící. С mast proti všeli-
kému otoku. Maš ruk. 48b. (222b. ). Sr. Ce-
listvý.

Celiti, sanare. Maš. ruk. Vz Mus. fil.
1896. 451.

Celkový. C. genitiv (celku, partitivní).
Mus. fil. V. 332.

Celky, trať v Rakvicích na Mor. Šeb. 191.

Celnice pražská. Vz Ambrož (zde).

Celný, ého, m. = celník. Kdo by chtěl
celnému dáti. Arch. XVIII. 267.

Celobrvnatý nálevník. Ott. XVI. 391a.

Celocit, u, m. = jeden smysl v celé
hmotě tělesné rozšířený. Mus. 1849. III. 44.

Celodrápník, a, m, hoplia, brouk. С
květní, luční, poprášený, travní, uherský.
Vz Klim. 404.

Celook, a, m, aphiliops, brouk. Klim.
745.

Celostátní politika = týkající se celého
státu. Osv. 1897. 578., Pal. Děj. IV. 2. 278.

Celotaktní. C. nota, pausa. Mus. 1850.
II. 6. Př., 20.

Celoupřímně. С se poraditi. Vlč. Lit.
II. 1. 88.



	24

	Cákra = sakra. Hoř. 77. Cákrle, ete, n. Hořický cakrlata (přev- zdívka. Hořičtí říkají: cák = co pak). Hoř. 73. Cakryška (citoslovce)! Caletka, y, f. = bramborová placka. U Kŕenovic. Vlch. Calville = žebernáč, druh jablek. Us. Camaráty, ů, m. = zbyečné reči. To je s tím c-tů. U Buřenic. Vlch. Vz předcház. Caharáty a násl. Caráty. Camfour, u, m. = rozedraný oděv. U Kře- novic. Vlch. Сапсогkа, у, f. = cacorka, konipas. Hoř. 88. Caniboł, a, m. = tulák, darebák. Lor. 71. Cap, a, m. = beran, kozel. O pořekadlech vz Zat. Pr. 301. a. Starý c. = starý člověk. Ib. 85. b. Sr. Caban, Corgoň. Capa. Čapí c. = šípatka, rostl. Mor. Mus. ol., III. 136. Čapać = klackem srážeti (ovoce). Lor. 71. Cápati se = loudati se. Hoř. 88. Capera, y, f. = mléko se škvařeným máslem smíšené. Hoř. 184. Cápka, y, f. Husí с = samorostlík, rostl. Mor. Mus. ol. III. 136. Kočičí cápky = protěž dvoudomá, rostl. Mor. Ib. — C. = druh čepice. Čes. 1. IX. 320. Ćapkać = slabě tepati, mačkati. C. máslo. Lor. 71. Ćapko, a, m. Jan C. (Zniovský), nar. 1816., básník slov. Vz Vlč. Lit. slov. I. 226., 272. Capkový. C. robénko. Císař. Mtc. 1899. 226. Sr. Capka. Capoty v Příspěvcích 537. oprav v: Cá- poty. Cápovice, pl. f. = kalhoty z ovčí kůže. Čes. 1. IX. 317. Captol, u, m. = kosmetická vodička na vlasy. Nár. list. 1898. č. 78. odp. Carakvarda, y, m. = salvaguarda. To je divnej c. Hoř. 88. Carát a cerát, z něm. Zierath. Jihozáp. Čechy. Dšk. Vok. 13. Vz násl. Caráty, ů, pl. = dlouhé a zbytečné řeči. U Buženic. Vlch. Vz Caharáty, Camaráty a Carát. Cárek, rku, m. = příhrada v konírně, kde spí pacholci. U Hodslavic. Mus. ol. XI. 84., 127. Sr. Barák. Carofil, a, m. = velebitel cara. Rezn. Pal· 240. Carýk, u, m. Carýkem téci = crkofem. Č. Křemže. Kub. L. f. 1900. 358. Casoniti se = sápati sе. Mor. Šeb. 287. Cátky, levy = pleny. Sbor. slov. II. 134. Се = со. Já nejsem nice (nycze) tobě. Dal. С 9. Sr. Gb. H. ml. III. 1. 466. -ce. Koncovkou tou tvoří se zdrobnělá. Vz List. fil. 1899. 254. -cě (z bývalého -ьса) tvoří u Husa a j. a) subst. masc. od základů slovesných, b) subst. fem. od základů jmenných. List. fil. 1899. 252. Cedík, u, m. = cedník, ceďák, v celém jižním pasu středních Čech od Chrudimě	a Přibyslavě přes Tábor a Benešov až ku Plánici = dírkovaná nádoba hliněná a ro- zeznává se od cedítka. Vz Vést. 1899. 95. Cedulka. Choditi na c ku. Kdo pracuje u dvora, dostává cedulku, že smí choditi do lesa na klestí. Křemže. Kub. 150. -ce m. -te přípona 2. os. p'. Vz -te. Cégánstfo, a, n. = cikánstvo. Takový c. to už je přes právo. U Císařova. Mtc. 1899. 38. Cehla, tehla, y, f. = cihla. Slov. Zát. Pr. 96. b., 287. b. Cech, vz Cecha v Příspěvcích 32. Cechin. Har. II. 92. Sr. Cekyn. Cechmistryně, ě, ť. Br. Věk. 106. Cechovní. C. zřízení na Hlinecku v XVII. a XVIII. stol. Vz Věstník uč. spol. 1899. XI. Seps. dr. Kar. Adámek. Cechtiti = cediti se. Krú (krev) z neho c la. Slov. Zát. Pr. 238. a. Cechvoda. Dač I. 105. Cejch, u, m. = cajk. C. na kytle. Jiho- záp. Cechy. Dšk. Vok. 16. Cejcha. Napral si nácka (najedl se, že už je jako с (naplněná). Hoř. 122. Cejkání, п. С mléka. Hoř. 193. Vz Cej- kati. Cejn = cín. To je hladký jako c. Us. Dšk. Vok. 22. Cejnice, e, f. = kde dělají cínové zboží. Čes. 1. X. 21. Cejpatka, y, f. = trávnice. Seb. 79. Cěl, u. ale obyč. gt. -a: z cela, docěla. Vz Gb. H. ml. III. 1. 326., 323. Celák, u, m. = drevák celý dřevěný. Kře- mže. Kub. 150. Celestinky, pl., f., údolí. Pis. 3. Celeti, sanum fieri Maš. ruk. Vz Mus. fil.. 1896 451. Celička, y, f. = telička. Lor. 71. Ćelidana, celiganka, y, f. = laštovičník_yrostl. Slov. Čes. 1. VIII. 53. Vz Celidon. Celina, y, f. =půda, lat. solum, pozemek, na němž se stavělo. Ces. 1. 1898. 184. Celistivý = hojící. С mast proti všeli- kému otoku. Maš ruk. 48b. (222b. ). Sr. Ce- listvý. Celiti, sanare. Maš. ruk. Vz Mus. fil. 1896. 451. Celkový. C. genitiv (celku, partitivní). Mus. fil. V. 332. Celky, trať v Rakvicích na Mor. Šeb. 191. Celnice pražská. Vz Ambrož (zde). Celný, ého, m. = celník. Kdo by chtěl celnému dáti. Arch. XVIII. 267. Celobrvnatý nálevník. Ott. XVI. 391a. Celocit, u, m. = jeden smysl v celé hmotě tělesné rozšířený. Mus. 1849. III. 44. Celodrápník, a, m, hoplia, brouk. С květní, luční, poprášený, travní, uherský. Vz Klim. 404. Celook, a, m, aphiliops, brouk. Klim. 745. Celostátní politika = týkající se celého státu. Osv. 1897. 578., Pal. Děj. IV. 2. 278. Celotaktní. C. nota, pausa. Mus. 1850. II. 6. Př., 20. Celoupřímně. С se poraditi. Vlč. Lit. II. 1. 88.