Černosrstec, srtce, m., melasis, brouk.
C. krascový, m. buprestoides. Vz Klim. 423.

Černostehenní. Vz Pestrokrovečník.

Černostehný. Č. velkoštítec, brouk. Klim.
697. Vz Úzkořitník.

Černošpičký. Vz Úzkořitník, Vrtař.

Černoštítý. C. páteřík, cantharis assimilis,
stromovec, ludius occitanicus. Klim. 449., 437.
Sr. Hrdloštítník, Topolníček.

Černota, y, f. Č-ty mu ubývalo. Mus. ol.
XIII. 31.

Černotečný lišejníkovee (motýl). Stein. 60.

Cernuška, vz předcház. Černopleška

Černý jak. Č. ako cigáň, ako čad, ako
čadúch, ako čadúšik, ako čert, ako dža, ako
kavka, ako murín, ako súkno. Slov. Zát.
Př. 65. a. O příslovích a pořekadlech sr. Zát.
Př. 304. — čím. Loď černá dehtovím. Kuč.
140 — Dobytek ma černú (krev pod kůži
naskočenou; u člověka: čemer). Vyzov. Mus.
ol. XII. 107. - Č. mření v Praze r. 1348.
Vz Pal. Děj. IL 2. 112. — Č. lev = důl
u Kutné Hory. Dač. IL 57. — Č. neděle =
první postní, jinde druhá n. pátá postní;
ě. středa = popeleční nebo v pašijový týden
(od černého roucha). — Č. Jan br., lékař
a spis. v XV. a XVI. stol. Vz Vlč. Lit I.
402., 409., Flš. Písm. I. 229.. Pal. Děj. V. 1.
386. — Č. Jiří (Černoch, Nigrin), ke konci
XV. stol. Vz Flš. Písm. I. 358. O jiných
Č. sr. Flš. Písm. L 229., Jub. V. a VI.

Černýš, e, m., melampyrum, rostl. Vz
Ott. XVII. 52.

Čerstvěplynný. Č. potůček. Pal. Záp.
I. 77.

Čerstvo m. Čerstvě. Vz násl. — o.

Čert. To dítě je č. (divous). Vem tě č.,
proč tam lezeš (spadl-li kdo). Č. tomu roz-
umí! To by v tom byl č., abych to nedo-
kázal. Jakoby Č. do toho vlez. Čerti neviděli
(podivno)? Hastrman měl všecky čerty: ka-
ničky, pentličky atd. navěšeny, aby hochy
přilákal. Aby přišel a řekl: Čerte, ďáble,
tohle a tohle, to né! Hoř. 88. Čerti se tam
žení (jeli plískanice) Ib. 126. Ked č. muchy
žerie. Mus. slov. I. 10. O příslovích a po-
řekadlech atd. vz Zát. Př. 35. b. (o zlostném),
36. a. (o hněvivém), 45. a. (vymluva), 65. a.
(o černé pleti), 86. a. (jeho znalosť), 87. a.
(o nestoudnosti), 94. (zlá žena), 110. b. nn,
142. b. (opatrný), 114. b. (o spolku), 116. b.
(jeho mravní vliv), 117. a. b. (nadužívání),
118. a. (faleš), 124. a. (schytralý), 125. b. (ne-
snášelivý), 126 b. (samota), 127. a. (pano-
vání), 129. a. (nekázeň), 133. b. (jeho pomoc),
134. a. (pán), 137. b (prominutí trestu), 154 a.
(o nerovném podělování а chudobě). Sr. tam-
též 6., 9. —11., 22., 85. b., 97. b., 108., 302.,
304. Bylo toho tolik, jakoby se byl pytel
čertů pod rukama roztrhl. Jdl. Hr. X. 63.
Dyby č. o tobě tak nevěděl, jak ty o tem
víš Šeb. 222. — Starý č. = starý člověk.
Zát. Pr. 26., 85. b.

Čertikus, u, m. = kozlík lékařský, va-
leriana off., Mus. ol. X. 11., hnilák (rostl. ).
Hoř. 107. Sr. Čertkus.

Čertkal, u, m. = čertinec, rostl. Slez.
Čes. 1. VIL 126.

Čertová, é, f. = hora u Brezna na Slov.
Němc. III. 260.

Čertovica, e, f —pálenka. Zát. Př. 220. b.

Čertovienec, nce, m. = čertovo lejno,
assa foetida. Zát. Př. 239. b.

Čertovina. Čuje v tom č-nu (tuší něco
nekalého); smrdí to č-nou (Šibalstvím а р. ).
Hor. 88., 118. Je podšitej č-nou (chytrý).
Šeb. 220.

Čertův. C. pazour = jarmanka (rostl. ).
Hoř. 107. - Č. kopec, hora v Krkonš. Nár.
list 1897. č. 317. feuill.

Červ. Nasadil mu červa do hlavy (způ-
sobil mu vrtochy). Hoř. 88. Zaříkadla na
červy (hlísty). Vz Mus. 1859. 58.

Červavý = Červiví). Také v jihozáp. Čechu
Dšk. Vok. 39.

Červen. O pranostikách a pověrách
к červnu se táhnoucích vz Hrub. 10., Hoř.
204. (na Hořicku), Čes. 1. VII 375., Mus. ol.
XII. 62.

Červenáče, m. = druh bramborů. Kub.
151

Červenec. O pranostikách vz Hrub. 11.,
Hoř. 204., Mus. ol. XII. 62

Červenka, také: hudačka (pták). Vz Sír.
III. 55. — Č. Mat. br. Vz Flš. Písm. I. 295.
Č. Jan. Sr. Jub. VI.

Červenolesklý. č. veverka. Horen. 43.

Červenolistý. Č. bříza. Wlt. 34.

Červenopásník, a, m., lythria, Wegerich-
spanner, motýl. Vz Stein. 144.

Červenorohý. Č. paličník (brouk). Klim.
465

Červenostehný;. Vz Tlustokrčec.

Červenoštítý. C. blechovec (brouk). Klim.
702 Vz Hrudošrítník, Kližec, Kožojedec,
Tuponosec, Ůzkokrovečník.

Červenotlapy. Vz Krytorypec, Luskokaz.

Červený jako ovesný vdolek = bledý.
Mus. ol. 1898. 103., Sr. Zát. Př. 65. a., 304.
Č-ná jak růžička. Šeb. 220.

Červíček, čku, m. = podplotníček, rostl.
Mor. Mus. ol. V. 13 — C. = červivé místo
v ovoci (dialekt. ) Gb H. ml. III. 1. 29.

Červík. O pořekadlech vz Zát. Př. 304. a.

Červinka, y, f. = červeno na obloze.
Hoř 201. — Č. Otak. a jiní. Vz Jub. VI.

Červinková Marie. Vz Jub. VI.

Červohub, a, m., coccidula, brouk. Č.
červenavý, dvouskvrnný, pruhový, štítkovitý.
Vz Klim 733.

Červotoč, byrrhus, brouk. Č. červeno-
nohý, hlavatý, hnědorohý, lesklý, rzivorohý,
zuboštítý. Vz Klim. 472.

Česanec, nce, m. = pohlavek. Mor. Šeb. 43.

Česati. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
360.

Českobratrský. C. strana. Vlč. Lit. I.
369., Šml. III. 142. Č ruch. Pal. Pam. 225.

Česky. Povídám ti to česky = srozumi-
telně. Hoř. 88.

Český. Měřil lebky křižáků českým loktem.
Šml. I. 27. Hrnula se к němu jako pět če-
ských a celovala mu ruku. Šml. IV. 213.
Česká hlava, bystrá hlava, ale zarytá. Br.
Věk. 42. Č. řeč, czechische Sprache, Cechicus
sermo. 1610. Wtr Vys. Šk. 95. Dějiny české
řeči. Vz Zbrt. Bibl. 168..