2. Denní. Otok v střevu denním. Maš.
ruk. 170b.

Denníkovitý. D. odpovědi. Vlč. Lit. I.
395.

Dennopis, u, m. Letopis a d. XVI. stol.
Flš. Písm. 460. Sr. Deňopis.

Dennorovnosť, i, f. Jarní d. Fisch. Hosp.
47. |

Denopis, u, m., Tagbuch. 1648. Uč. spol.
1897. XI. II. Děnopis oprav v dennopis.

Depersonifikace, e, f., z lat. = zbavení
charakteru osoby. Gb. H. ml. III. 1. 26.

Depositní. D. úřady. Vz Ott. Říz. I. 53.

Depsati, vz Debsati.

Děrek, vz předch. Dědek.

Derlivý (dru). D. koruna (pichlavá). Rozb.
II. 139.

Derogativní. D. moc (zákonu). Ott. Říz.
L 7.

Děrovač, e, m, náčiní truhlářské, Loch-
beutel, druh dláta Průmysl. mus. v Chru-
dimi V.

Desát. O sklonění vz Gb. H. ml. III. 1.
272.

Desátečny, jm. pole. Pck. Hol. 80.

Desatero = opasek (žertem). Tatík vo-
de pal d. a přetáh ho jím. Hoř. 89

Desátník, a, m. = kdo má právo bráti
desátek, gruntovní pán. Nár. sbor. II. 79. —
D. = správce desíti vozů válečných i j-jich
mužstva. Jrsk. XIX. 307.

Desět, i, f., podle, kosť atd. Vz Gb. H.
ml. III. 1. 350. Chňapne to všema desíti
(prsty). Hoř. 8 '.

Děsidlo, а, п., Schreckmittel. Užíval jich
co d-del proti Vladislavovi. Pal. Děj. II. 2.
43., III. 1. 58.

Desietný peníz (jenž platil jiných deset)
Hus. Šal. 60b.

Desik = kdesi. D. chovaný. Tům.. 30.

Děsiti se před kým. Děste se před ním.
Кош. Theat. 42.

Desítičetný. D. kruh (ve květu). Čel.
Fyll. 22.

Desítidukát, u. m. Mtc. 1897. 133., 270.

Desítiďupký. Vz Slunéčko.

Desítka, y, f. = sud o 10 vědrech. Sedl.
Hr. VII. 6., Mus. 1899. 115.

Deskoštítý. D. srdconos, cardiophorus
discicollis. Vz Klim. 430.

Desolda Fr. Vz Jub. VI.

Desolmizovati za Desítipatrový v Pří-
spěvcích 540. oprav v: dosolmizovati.

Deščica, e, f., zdrobn. deska. Čes. 1. X.
35.

Děšení, n. = dechnuti. Rozb. III. 731.

Deška. O původu sr. Krok 1896. 178.

Dešpír, u, m. = spatné pivo. Na Hané.
Čes. 1. IX. 244.

Deš do chlíva! Zahánění krávy. Šeb. 123.

Déšť. O skloňování vz Gb. H. ml. III. 1.
112. Znamení blížícího se deště. Vz Mus. ol.
XII. 63., Čoud, Dobytek, Duha, Holub, Husa,
Hvězda, Jasno, Kámen, Kočka, Kohout, Ko-
már, Kouř, Koza, Kůň, Měsíc, Mlha, Moucha,
Slepice, Vlaštovka, Žába; kromě toho: Hrom
nice, Jan, Májový, Marie, Medard, Pátek,
Urban. — Sr. Šeb. 226. Není a nebylo tak
dlouhého deště, aby nepřišlo po něm slunce.

Šml. IV. 85. Žádný d. věčně netrvá. Šml. VIL
270. To se v něm ztrácelo jako d. v písku.
Ib. 50. O příslovích a pořekadlech vz Zát.
Př. 230., 229., 305., XIV. B. 1. а С 2. -
D. zlatý = čilimník odvislý. Mus. ol. III.
137.

Deštiti kam. Do mých květů deští med.
Slád. Bouře. 83.

Dešťovatý. D. zima. Rozb. II. 195.

Déť = vždyť. D. už poďte! U Císařova.
Mtc. 1899. 40.

Dětelík, a, m., fforinus (efforinus), pták.
Zidek. Dle Hanky v Mus. 1839. 114. (240. )
chvbně m. datlík. Vz tam.

Detence, e, f., z lat. detentio = zadržení
něčeho. Ott. Říz. II. 139.

Dětictví, n. = dětinství. Rozb. III. 731.

Dětinčí = dětský. Hoř. 82.

Dětinský. Z dětinského světa různé věty,
pohrůžky, pokřikování, řčení, při hře, přání
atd. vz v Zát. Př. 276. nn.

Dětinstvo, a, n. Hus. Post. 3l^a.

DětoBijkyně. Er. Р. 155.

Dětský. D. pověry na Hořicku. Vz Hoř.
140.

Devaterák, a, m., vz Sedmihlásek.

Devaterka, y, f., rostl. Mor. Mus. ol.
V. 14.

Devátý. Je ho slyšet za d-tou stěnu
(křičí); Je v d-tém nebi (radostí). Hoř. 89.

Děvče. Děvče do 14. roku, starší je dě-
vucha. Slez. Ces. 1. IX. 146. Zdá se pošetilým
hlídat d., které samo sobě nechce strážcem
býti. Červ. 40. O příslovích, o pořekadlech
vz Zát. Př. 86. b., 306., (na vdáni) 88. nn.

Děvčica. Šátek uvázaný na d-cu. Horen.
96.

Děveččin. Sdl. Hr. X 315.

Devěsílí, n. —podbíl. Sr. Devětsil, Devě-
silé. Mor. Mus. ol. V. 14.

Devět, i, f., podle, kosť. Vz Gb. H. ml.
III. 1. 350.

Devítipanský. D. rada. Pal. Děj. III.
2. 7".

Děvka. Čert věř děvce (dívce), když ona
nechce (o nedůvěře). Hoř. 126.

Děvojna, y, f. = dievkona.

Děvucha, y, f., vz předcház. děvče.

Děvurez, u, m., dancus creticus silvestris.
Vstnk. VIII. 515a.

Děvuša, e, f. Jepice d., polymitarcys virgo.
Ott. XIII. 237. b.

Deyl Jan Dr. Vz Jub. VI.

Děža, Tonne. O původu vz Zub. 389.

Děžička, y, f. = malá díže. Jihozáp. Čech.
Dšk. Vok. 34.

Dgať = pcháti. Slov. Zát. Př. 288. a.

Di = veď. Ve Spiži. Sbor. slov. II. 84.

Diabelník, vz Ďábelník.

Diabelný. D. lidé. Hus. I. 88.

Diafragmový. D. stříkačka. Nár. list.
1897. č. 293. 3.

Diáka, y, f. = vděka, vděk. Slov. Zát. Př.
117. b.

Dialekt. Vz Ott. XIII. 137. b. D-ty mo-
ravské vydal již Fryčaj v Muse moravské.
V Brně 1813. 400.

Dialektika ve starých spisech = logika.
Mus. 1898. 13.