Dlaň. O skloňování vz Gb. H. ml. III.
1. 216., 367. O příslovích vz Zát. Př. 306.

Dlask (dlesk). Sr. Šír. III. 100. Na Mor.
u Zubří dlestek, u Hukv. łysek. Vz Mus. ol.
III. 118.

Dlaskatý = pleskatý Šle sú d-té. Mus.
ol. 1898. 103.

Dlaštěti. Jen se mu (mlynáři) to bude
d., cokoli mleti bude (nesemele to, maje
uděláno). Uč. spol. 1897. XXII. 6.

Dlávenie, n. = mura, congestio, Blut-
andrang. Sbor. slov. I. 74.

Dle, subst. z dolja, akkus. dlu, dli, na
dli; lok. dli; instr. dlí; pl. lok. dléch n. dlech.
Vz Gb. H. ml. III. 218., 223. — D. = podle.
Rač bohadle mysliti na jinú cestu. 1444. Pal.
Děj. IV. 1. 97. Protož bohadle učiň mi, co
mi učiniti máš. 1457. Sedl. Hr. III. 69. Před-
ložky dle užívají na Císařovsku na Mor. jen
ve slož.: podle, podli (podle), vedle. Mtc.
1900. 138.

-dle přípona: pradle, pledle, švadle. Vz
-dlice.

Dlech. Ty věci mohly by nám na dlech
к hanbě býti. 1434. Věstn. uč. spol. 1899. 11.

Dlestek, stka, m. Vz předch. Dlask.

Dleščkatý. D. knoflík. Mus. ol. XIII. 111.
Sr. předcház. Dlaskatý.

Dlhoš, e, m. = člověk vysoký. Slov. Zát.
Př. 63. b.

Dlí = délka. A jest ta roveň dlí za dvanáct
dní cesty; A ta vlasť jest dlí šestnáct dní;
Ta země táhla se dlí za dvacet dní cesty;
Га řeka má na dlí více než sto dni cesty;
Bažanti mají tam ocasy deset pídí dlí; Ta
zeď má deset mil dlí; Ulice na dlí široká.
M. Polo. Mus. 1897., 410., 412., 500., 504.,
507., 509. Sr. Kterážto krajina má vzdélí
čtyřicet dní cesty. M. Polo. Mus. 1897. 508.
Pokud voda střechy spadá dlí a šíře od lisu
až do polí ke zdi. 1494. Arch. XVIII. З68.

-dlice příp. v staré češt. vedle -dlí, v nové
-dlena; v strč. i v ně. -dle: přadlice, pradlena,
přadle, švadle. Gb. H. ml III. 1. 241.

-dlko přechází v -dko, -tko, délko: od
počivadlko, Hus I. 289., večeřadlko, Hus Šal.
62a., zrcadlko. Hus III. 141.

-dlný, -bilis lat., často u Husa. Vz Mus.
1898. 237., List. fil. 1899. 454., 458.

-dlo u Husa. Vz List. fil. 1899. 450.

DlouBák, u, m. = náčiní ku kypření půdy
Kut. Hora. Kub. 151.

Dloubati do koho = škádliti ho. Jičín
a j. Kub. L. f. 1900. 358.

Dlouháč, e, m., tanymecus, brouk. D. ko-
přivovy, t. palliatus. Vz Klim. 547.

Dlouhodrápec, pce, m., octotemnus,
brouk. D. hladký, žlutonohý. Vz Klim. 484.

Dlouhohrozný = mající dlouhé hrozny.
WJt. 4.

Dlouhokalíškovitý. D. mechy. Vz Ott.
XIII. 666. b.

Dlouhokřídlík, a, m., longipennis, pták
vodní. Vz, Ot XVI. 332.

Dlouhokrovec, vce, m., brouk. D. bahní,
černotlapý, čilý, dvojtečký, dlouhotlapý,
hnědonohý, hrbolkový, klasový, šíroštítý,
tenkotlapý, úzký, válcovitý, zrnoštítý. Vz
Klim. 569.

Dlouhoměrný. D. kopí. Vym. Poh. 49.

Dlouhonosec, sce, m., brouk. Též: čer-
venohnědý, sloní, šedý. Vz Klim 592.

Dlouhopatec, tce, m, longitarsus, brouk.
D. běložlutý, bezkřídlý, černavý, černobřichý,
černohlavý, černostehní, černý, červenohnědý,
červenoskvrnný, čtveroskvrnný, čtveroznaký,
diviznový, dlouhokrový, hadincový, hnědo-
žlutý, hnědý, hrbolkočelý, lemovaný, luční,
malý, menší, mizivý, pilatový, plavuňový,
podlouhlý, potočníkový, průsvitný, skvrno-
špičký, šedobílý, temnokový, temnoprsý,
temnošedý, tmavohlavý, tmavý, zlatonohý,
žlutavý, žlutoštítý. Vz Klim. 707.

Dlouhoprstácký = zlodějský. D. činnosť.
Nár. list. 1899. č. 165.

Dlouhoshovívání, n. Všeliké d. Kom.
Kor. 2.

Dlouhoskvrnný. Vz Rýhonosec, Slu-
néčko.

Dlouhostopkový. D. květ. Wlt. 22.

Dlouhošosatý kabát. Tům. 307. Sr.
Dlouhošosový.

Dlouhošosý. D. kabát Šml. X. 321. Vz
Dlouhošosatý.

Dlouhotlapý vz Dlouhokrovec.

Dlouhotrnný. D. dřištál. Wlt.

Dlouhoústec, ústce, m, dictyoptera,
brouk. D. červený, rudý. Vz Klim. 445.

Dlouhozobka, y, f., macroglossa, Tags-
schwärmer, motýl. Exl. 70.

Dlouhý. D. mince, poněvadž se jí dlouho
musilo vypláceti, než se za ni vyměnil dukát
nebo tolar dobrý. Mtc. 1897. 257., 260. —
jak. D. jako teneto. Hoř. 126. — D. noc
= před Štědrým dnem. Hoř. 178. — D.
Frant. Vz Jub. VT.

Dloužení. D. slabiky kořenné, kmenové

j přípony, koncovky. Vz Gb. H. ml. III. 2,

447. D. etymologické, fonetické. Ib., 73., 75..

95., 103. D. hlásek na Hořicku. Vz Hoř. 79.

Dluh. Kde d., tam se také platí. Vond.
Kiejst. 91. Má dluhů jako kvítí Šml. IV.
157. Dloužků bylo jako chudobek. Šml IX.
214. Dluhy tupí spořivosti hrot. Slád. Ham.
31. O příslovích a pořekadlech vz Zát. Př.
178. nn., 307. a.

Dlúháček, čku, m. = kuchyňský nůž. Mor.
Šeb. 41.

Dlúhokruh, u, m. = ellipsa. Pal. Parn.
424.

Dlúhomyslení, vz Dlouhomyšlení. Rozb.
III. 723.

Dlúhošce = dlouhé díly, jm. pole. Рck.
Hol. 38.

Dlúhotlapý. Vz Dlouhokrovec.

Dluhovní. D. lejstra. Sedl Hr. IX. 252.

Dluchomoutka, y, f, jm. koně. Čes. 1.
IX. 173.

Dlúžajzný = velmi dlouhý. Mor. Šeb. 287.

Dlužina, y, f. = deska úlní. Hoř. 298.

Dlužník. O pořekadlech vz Zát. Př. 307. a.

Dlužný. O pořekadlech vz Zát. Př. 307 a.

Dlžoba, y, f. = dluh. Vz Dlužoba.

Dna. O skloňování vz Gb. H. ml. III. 1.
191. D. tě láme. Maš. ruk. 223a.

Dnavý. D. nemoc = dna. Dač. I. 160.

Dnes. Pamatuji to jako d.; Bude-li pak
to d. (brzo)? Us. Hoř. 89. Dnes hop, zajtra



	39

	Dlaň. O skloňování vz Gb. H. ml. III. 1. 216., 367. O příslovích vz Zát. Př. 306. Dlask (dlesk). Sr. Šír. III. 100. Na Mor. u Zubří dlestek, u Hukv. łysek. Vz Mus. ol. III. 118. Dlaskatý = pleskatý Šle sú d-té. Mus. ol. 1898. 103. Dlaštěti. Jen se mu (mlynáři) to bude d., cokoli mleti bude (nesemele to, maje uděláno). Uč. spol. 1897. XXII. 6. Dlávenie, n. = mura, congestio, Blut- andrang. Sbor. slov. I. 74. Dle, subst. z dolja, akkus. dlu, dli, na dli; lok. dli; instr. dlí; pl. lok. dléch n. dlech. Vz Gb. H. ml. III. 218., 223. — D. = podle. Rač bohadle mysliti na jinú cestu. 1444. Pal. Děj. IV. 1. 97. Protož bohadle učiň mi, co mi učiniti máš. 1457. Sedl. Hr. III. 69. Před- ložky dle užívají na Císařovsku na Mor. jen ve slož.: podle, podli (podle), vedle. Mtc. 1900. 138. -dle přípona: pradle, pledle, švadle. Vz -dlice. Dlech. Ty věci mohly by nám na dlech к hanbě býti. 1434. Věstn. uč. spol. 1899. 11. Dlestek, stka, m. Vz předch. Dlask. Dleščkatý. D. knoflík. Mus. ol. XIII. 111. Sr. předcház. Dlaskatý. Dlhoš, e, m. = člověk vysoký. Slov. Zát. Př. 63. b. Dlí = délka. A jest ta roveň dlí za dvanáct dní cesty; A ta vlasť jest dlí šestnáct dní; Ta země táhla se dlí za dvacet dní cesty; Га řeka má na dlí více než sto dni cesty; Bažanti mají tam ocasy deset pídí dlí; Ta zeď má deset mil dlí; Ulice na dlí široká. M. Polo. Mus. 1897., 410., 412., 500., 504., 507., 509. Sr. Kterážto krajina má vzdélí čtyřicet dní cesty. M. Polo. Mus. 1897. 508. Pokud voda střechy spadá dlí a šíře od lisu až do polí ke zdi. 1494. Arch. XVIII. З68. -dlice příp. v staré češt. vedle -dlí, v nové -dlena; v strč. i v ně. -dle: přadlice, pradlena, přadle, švadle. Gb. H. ml III. 1. 241. -dlko přechází v -dko, -tko, délko: od počivadlko, Hus I. 289., večeřadlko, Hus Šal. 62a., zrcadlko. Hus III. 141. -dlný, -bilis lat., často u Husa. Vz Mus. 1898. 237., List. fil. 1899. 454., 458. -dlo u Husa. Vz List. fil. 1899. 450. DlouBák, u, m. = náčiní ku kypření půdy Kut. Hora. Kub. 151. Dloubati do koho = škádliti ho. Jičín a j. Kub. L. f. 1900. 358. Dlouháč, e, m., tanymecus, brouk. D. ko- přivovy, t. palliatus. Vz Klim. 547. Dlouhodrápec, pce, m., octotemnus, brouk. D. hladký, žlutonohý. Vz Klim. 484. Dlouhohrozný = mající dlouhé hrozny. WJt. 4. Dlouhokalíškovitý. D. mechy. Vz Ott. XIII. 666. b. Dlouhokřídlík, a, m., longipennis, pták vodní. Vz, Ot XVI. 332. Dlouhokrovec, vce, m., brouk. D. bahní, černotlapý, čilý, dvojtečký, dlouhotlapý, hnědonohý, hrbolkový, klasový, šíroštítý, tenkotlapý, úzký, válcovitý, zrnoštítý. Vz Klim. 569.	Dlouhoměrný. D. kopí. Vym. Poh. 49. Dlouhonosec, sce, m., brouk. Též: čer- venohnědý, sloní, šedý. Vz Klim 592. Dlouhopatec, tce, m, longitarsus, brouk. D. běložlutý, bezkřídlý, černavý, černobřichý, černohlavý, černostehní, černý, červenohnědý, červenoskvrnný, čtveroskvrnný, čtveroznaký, diviznový, dlouhokrový, hadincový, hnědo- žlutý, hnědý, hrbolkočelý, lemovaný, luční, malý, menší, mizivý, pilatový, plavuňový, podlouhlý, potočníkový, průsvitný, skvrno- špičký, šedobílý, temnokový, temnoprsý, temnošedý, tmavohlavý, tmavý, zlatonohý, žlutavý, žlutoštítý. Vz Klim. 707. Dlouhoprstácký = zlodějský. D. činnosť. Nár. list. 1899. č. 165. Dlouhoshovívání, n. Všeliké d. Kom. Kor. 2. Dlouhoskvrnný. Vz Rýhonosec, Slu- néčko. Dlouhostopkový. D. květ. Wlt. 22. Dlouhošosatý kabát. Tům. 307. Sr. Dlouhošosový. Dlouhošosý. D. kabát Šml. X. 321. Vz Dlouhošosatý. Dlouhotlapý vz Dlouhokrovec. Dlouhotrnný. D. dřištál. Wlt. Dlouhoústec, ústce, m, dictyoptera, brouk. D. červený, rudý. Vz Klim. 445. Dlouhozobka, y, f., macroglossa, Tags- schwärmer, motýl. Exl. 70. Dlouhý. D. mince, poněvadž se jí dlouho musilo vypláceti, než se za ni vyměnil dukát nebo tolar dobrý. Mtc. 1897. 257., 260. — jak. D. jako teneto. Hoř. 126. — D. noc = před Štědrým dnem. Hoř. 178. — D. Frant. Vz Jub. VT. Dloužení. D. slabiky kořenné, kmenové j přípony, koncovky. Vz Gb. H. ml. III. 2, 447. D. etymologické, fonetické. Ib., 73., 75.. 95., 103. D. hlásek na Hořicku. Vz Hoř. 79. Dluh. Kde d., tam se také platí. Vond. Kiejst. 91. Má dluhů jako kvítí Šml. IV. 157. Dloužků bylo jako chudobek. Šml IX. 214. Dluhy tupí spořivosti hrot. Slád. Ham. 31. O příslovích a pořekadlech vz Zát. Př. 178. nn., 307. a. Dlúháček, čku, m. = kuchyňský nůž. Mor. Šeb. 41. Dlúhokruh, u, m. = ellipsa. Pal. Parn. 424. Dlúhomyslení, vz Dlouhomyšlení. Rozb. III. 723. Dlúhošce = dlouhé díly, jm. pole. Рck. Hol. 38. Dlúhotlapý. Vz Dlouhokrovec. Dluhovní. D. lejstra. Sedl Hr. IX. 252. Dluchomoutka, y, f, jm. koně. Čes. 1. IX. 173. Dlúžajzný = velmi dlouhý. Mor. Šeb. 287. Dlužina, y, f. = deska úlní. Hoř. 298. Dlužník. O pořekadlech vz Zát. Př. 307. a. Dlužný. O pořekadlech vz Zát. Př. 307 a. Dlžoba, y, f. = dluh. Vz Dlužoba. Dna. O skloňování vz Gb. H. ml. III. 1. 191. D. tě láme. Maš. ruk. 223a. Dnavý. D. nemoc = dna. Dač. I. 160. Dnes. Pamatuji to jako d.; Bude-li pak to d. (brzo)? Us. Hoř. 89. Dnes hop, zajtra