Předchozí (40)  Strana:41  Další (42) |
|
|||
41
|
|||
|
|||
Dohudat komu = domlouvati. Slov. Zát.
Př. 26. Dochovi, n. = došky. Mtc. 1899. 35.
Dochvilný. D. list, Expressbrief. Nár. list.
1897. Π. 22. /3. Doják, u, m. = krajáč. Hluboká. Kub.
151. Dojdít = dojíti. Laš. Brt. D. L 132.
Dojdout = dojíti. Dál nemohli d. Us. Nár.
sbor. III. 89. Dojedať do koho — dotírati naň. Slov.
Zat. Př. 288. a. Dojištěvaně, probabiliter, zastr. Mus.
1900. 183., 189. Dojka = kojná. Kámen.. dává dojkám
i kravám mléko. Maš. ruk. 295a. Dok, a, m., vrch na Slansku. Slan. 6.
Dokaž, dokažť = dokal. To jemu tak
dlúho čiň, dokažť ti strupi s něho nespadají. Mas. ruk. 186a. Vz Mus. fil. 1899. Hb. Dokedž = dokud. Lor. 71.
Dokĺa, vz násl. Dotľa.
Dokladový. D. substrat. Mus. fil. IV.
341. Dokolendrovat. Když d-val se k hotelu
= došel. Tum. Ml. 21. Dôkolenka, y, f., vz Dôkolenice, Pun-
čocha. Dokonale = docela. On d. jináče nechtěl,
Hotic 115. Dokonalý v čem: v řeči. Kom. Ohláš.
95. V VI. 87a. v poslední řádce o čem oprav v: υ čem. — čím: ctností. Arch. XVIII. 376. Dokonaně = dokonale. D. něco naplniti.
Rozb. II. 140. Všecka umění jedné samému Bohu d. známa jsú. Maš. ruk. 36b. Dokonavač, e, m. Hus I. 186.
Dokoz, u, m. = důkaz. Slez. Čes. 1. VIII.
145. Doktor byl ve středověku graduovaný
v medicíně a právích; mistr graduovaný ve filosofii a fheologii. V hodnosti rozdílu ne- bylo. Vz Wtr. Živ. vys. šk. 526. Doktorovaný. Dr. v Římě d-ný. Modl.
CXXIV. 104b. Doktorovina, y, f. Voní tu to po d-ně
(práci doktora, po doktoru). Čes. 1. IX. 112. Dokyd = dokud. Jihozáp. Čechy. Dšk.
Vok. 52. Dolb, gt. dolu: z dolu, do dolu; z toho:
z doly, obyč. z-důly; odchylkou: z-dola; lok. dolu: v-dolu (novotvar), na dole, v dole. Gb. II. ml. III. 1. 327. Ji (ženu) v dole bolí.
Maš. ruk. 200. b. (Mus. fil. 1898. 209. ). Jsú drobná zrnce v dole u vodě. Ib. 172b. D., fovea. Upadl v dol; Kopali dol atd. Vz Ž. pod. Pat. 154. Padnouti v dol zoufalství. Modl. CLXX. 149. Dolanský Ladisl. Vz Jub. VI., Mus. 1899.
285. Dolany. O skloňování sr. Gb. H. ml. III.
1. 76. -dolati (odolati, udolati). Vz Gb. II ml.
III. 2. 323.
Dolek = vdolek. Na poli rostou dolky,
ve dvoře vepři. Šml. X. 80. — D. = spodek ve hře v karty. Horen. 299. Dolekati se něčeho. Mus. ol. XIII. 29.
a j. |
Doležal Pav., grammat. a básn. XVIII. st.
Vz Vlč Lit. slov. I. 17., 24., 58., Vlč. Lit. II. 1. 117., Flš. Písm. 479. Dolfík, a, m. = Adolf. DŠk. Vok. 15.
Dolibrovať, z něm. liefern. Do fabriky
něco d. Těšín. Nár. list. 1898. č. 58. Dolíčení = důkaz. Člověk, pod kterým
se znamením urodí, toto přirození vezme; to d. jest ve mnohých knihách. Maš. ruk. 18a. Dolinky = úžlabina ve Slez. Lor. 82.
Dolka, y, f. Dej mi kúsinek dolky. Jiho-
záp. Čech. Dšk. Vok. 53. Dolnorakušan, a, m. Mus. fil. IV. 336.
Dolóv. Sr Gb. H. ml. III. 1. 327.
Doložiti nač: na kostelní potřeby = při- spěti. 1465. Věstn. uč. spol. 1899. 31. Dolu = dolů i dole. Lor. 71.
Doluka = dolů. Čes. 1. VIII. 275
Dolurožky. Keď je mesiac horerožky,
bude čas (pěkný); keď dolurožky, bude dažď. Slov. Zát. Př. 229. b. Dóm, dom, domb. O skloňování vz Gb
H ml. III. 1. 323., 328., Dům. Doma, lok. sg. Vz Gb. H ml. III. 1 328.
O pořekadlech atd. vz Zát. Př. 308. Domácnosť. Pověry na Hořicku táhnoucí
se к d-sti. Vz Hoř. 143. — D. = kuchařská škola v Praze. Us. Domalíp Kar. dr. Vz Jub. VI.
Domaslav, ě, f. Gb. H ml. III. 1. 310.
Z D-vi. Pal. Děj. V. 1. 349. Domoslav za Domaselice v VI. 95. oprav v: Domaslav. Doměnlivý. D. děvče. Šml IV. 58
Domezinož, vz Mezinož.
Domie, n. Věže aneb d. stavěti dobro,
mansiones et castra. Maš. ruk. 50a, 32a. Sr. Domí. V I. 272. u Rad. zv. přidej: 82. Domlatná, é, f. zz zábava po domlatu.
Již. Čechy. Kub. L. f. 1900. 358. Domluvno = divno. Jest d., že... Wtr.
Vys. šk. 16. a j. Domněvač, e, m. Hus III. 196., Mus. 1898.
239. Domográč, e, m. = psavka, rostl. Hoř.
107. Domorodosť, i, f. D. Slovanů Vlč. Lit.
II. 1. 116.
Domóv, nč. domů, as lok. sg. Gb. H. ml.
III. 1. 328
Domovina, y, f. Stran pořekadel vz Zát.
Př. 104. nn. Domučiti. Takových peklo se domučí.
Kom. Theatr. 63. Domysl. Po d-slu jedno po druhém po-
znávati Šr. Bes. 47. Domýšlivý. Vz Šalomounův.
Doň chybně m. do něho často u Pal. Ty
události potáhly doň také knížata rakouská. Pal. Děj. II. 2 15. — Pal. Děj. III. 2. 106., IV. 1. 181., IV. 1. 256., V. 2. 121.
Donáška, y, f., Zuträgerei, udání. Ne- pravá d. Pal. Děj. IV. 2. 608. Donín. Fridr. z Donína, f před r. 1617.,
spis. Vz Fls. Písm. I. 390. Doniž = dokaž Neumře, d. jemu lýtky
neztekú. Maš. ruk. 22b. D, donec. D. zem- dleji atd. Vz Ž. pod. Pat 154. Donna plakati = do dňa, do dne. Slov,
Čes. 1. IX. 137. |
||
|
|||
Předchozí (40)  Strana:41  Další (42) |