Dobíraná (slavnosť). Sr. Dožatá. Mtc.
1899. 222.

Dooharčiti. Knot d-čil. Slád. Lear. 129.

Dookopávaná (slavnosť). Mtc. 1899. 222.
Sr. Doobíraná.

Do opravdy, dozupravdy, zupravdovsky,
ozupravdt/, vozvpravdy. zvozupravdy, zvozo-
pravdy. Na jihu. Kub. 151.

Dopáditi. Můj meč tě d-dil (dosáhl). Šohaj.
Mus. 1839. 155.

Dopajediti koho = rozzlobiti. Mor. Seb.
133., 287.

Dopadnouti. To bych tak d-dl (pochodil).
Řezn. Utr. 71.

Dopal, u, m. Bral ho d. (zlobil se). Šml.
VIII. 193.

Dopáliti se. Moc se nad tou řečí d-lil.
Císař. Mtc. 1900. 141.

Dopařit. Za Sá. polož: Kresby z Ješt.
118. Nemohou se zloděje d. (polapiti ho).
Sá. Ves. rom 162.

Doparlamentovati. D-li jsme dne 13
června 1898. Nár. list. 1898. Č. 162.

Dopiják, a, m. 1700. Vlč. Lit. II. 1. 64.

Dopiska, y, f. = dopisnice.

Dopisna, y, f. Věst. VI. 29.

Doplněk. Vetní d. na Císařovsku. Vz Mtc.
1899. 36

Doplnitel, e, m., Ripienisr, Ripienspíeler.
Mns 1850. II. 17. Př.

Doplňkový. Věty d-vé na Císařovsku.
Vz Mtc. 1899. 41.

Dopola, dopolou, vz Pol.

Dopoložiti něco. Arch. XVI. 9.

Do požni, počkám až do p. (až bude po
žních). Us.

Dopust, u, m. Mnozí to (neštěstí) vyklá-
dali za boží d. Pal. Děj. IV. 1. 165.

Dopustek, stku, m. Prodávaje odpustky
i dopustky. Hus. Post. 148^b.

Dopytovačka, y, f. = doptávání se. Slov.
Phľd. 1898. 182.

Dorasovaný = utahaný D. jak kůň. Šeb.
220.

Dorážka, y, f. D., opak předrážky, když
se po hlavní notě jedna nebo více not ozve
pro ozdobu. Mus. 1850. II. 13., 52. Př.

Doražní nota, Nachschlagsnote. Mus. 1850.
II. 13. Př.

Dořéci. O tvarech vz Gb. II. ml. III. 2.
166.

Dorejdiť sa = spořádati se. Gem. Zát. Př.
288. a.

Dořemeslniti = dohospodařiti. Zát. Př.
173. a.

Dorkinky, druh slepic. Nár. list. 1893.
č. 134.

Dorostlosť, i, f. Hus I. 116.

Dorota. Stran přísloví atd. vz Zát. Př.
308., Chorv. 75. Chození se sv. D tou. Vz
Čes. 1. IX 217.

Dorotka, y, f., sainte Dorothé, hruška.
Wlt.

Dorozuměc komu = vyzráti na koho.

Lor. 71.

Doručenka, y, f. Ott. Říz. I. 381.
Doručovací. D. orgán. Ott. Říz. I. 305.,

328.

Dosahati. Dosahám pánu Bohu = při-
sahám. Wtr. (Čes. 1. VII 3. ). Vz Dosáhnouti.
Dosedací. D. kladivo (příložkové, zápust-
kové). Jím se netluče, nýbrž toto kladivo
na předmět se přiloží a na ně tluče. Ott.
XIV. 285. b.
Dosíci čeho skrze co. Vz Skrze.
Dosilněti, ěl, ění. Ld.
Doskočnosť, i, f. Jemu d-stí svou mnoho
škody způsobil. Pal. Děj. V. 1. 318.

Doskočný. D. harcování nepřátel. Pal.
Děj. IV. 2. 457. D. na krádež. Har. II. 118.
Doskok, u, m. Doskokem čeho dojíti.
Ezop 111.
Doskoumatelný. Pal. Záp. I. 29.
Doslušný. Pal. Pam. 420.
Dospávání. Ranní d. Řezn. Kv. 37.
Dospěnie, consummatio. Vz Ž. pod. Pat.
154.

Dospěšný. Neb všeho spolu držeti mysl
naše není d-ná (dospělá). Št. Bes. 29.
Dosrdnatěti, ěl, ění. Ld.
Dostatečný. D. v učení. Kom. Ohláš. 81.
Dostižník, я, m. = zápasník v dostihu.
Vlšk. v Mus. 1871. 389.

Dostonati se čeho kdy. D-nal se smrti
dne 14. září 1404. Pal. Děj. III. 1. 56.

Dostřelný. D. moc (síla) děla. Pal. Děj.
III. 1. 537.

Dostrípať co = vyčíhati. Umienil si ženu
d, kam pojde. Ces. l. 1898. 231.

Do súdoby = do té doby. Vz Sien, Gb.
H. ml. III. 1. 509.

Dosvědčiti. Přišel, aby svědectví d-čil
o světle. Modl. XCIX.

Došek žitový a hlavatý. Vz tato slova.
Holka jako d. = hubená. Us. Hoř. 89. Neví,
jaké touhy a potřeby maji lidé pod doškem
a šindelem (chudší). Šml. III. 183. Po došku
(= po chalupě) mi říkají Bílek. U Polné. Hoš.
Došíliti co. Došilila poslední tanec (ší
leně dotančila). Jeln. 29.

Doškař, e, m. = chalupník. U Polné. Hoš.
Došlápnouti kam jak. Potichu došla-
poval na podlahu. Slád. Cym. 47.
Došušlati. Už d-li. Řezn. Kv. 18. Vz
Šušlati.

Dotáborovati. Už d-li. Jrsk. Den. 119.
Dotazník, u, m. Ott. Říz. I. 307.
Dotazovatel, e, m. Pal. Děj. III. 1. 280.
Dotčeti, zaniklo. Gb. H. ml. III. 2. 292.
Doteliť sa = opiti se. Slov. Zát. Př. 72. b.
Dotěrek, rku, m. D. lnářský. Vz Mtc. IX.
390.

Dotíti sa = opiti se. Slov. Zát. Př. 72. b.
Dotknouti se. Stran tvarů vz Gb. H. ml.
III. 2. 255. — se čeho čím. Hlavy se mu
nemají d. vodú. Maš. ruk. 181^b. — se čím
kam. Také se kóň na to místo dotýká ústy.
1b. 289b. — Bez se. Tato řeč nedotýká
jirn'ch časóv. Ib. 30^a.

Dotrapovati se. Ld. 159. Vz Dotrápiti.
Dotľa — dokľa = dotud — dokud. Vých.
Slov. Nár. sbor. III. 62.

Dotopiti. Rybník těch míst nedotopovaL
Arch. XVII. 449.

Dotržný. I). gazdina (na všecko dohlíže-
jící). Slov. Phľd. 1897. 315.