Dráti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 1. 377.

Dravci. D. smlouvy. Pal. Děj. V. l. 249.

Dražák, a, m. = švihák. Mor. Šeb. 287.

Dřaždžeć = řinčeti. Lor. 71.

Dražiti koho. Vz Krok 1896. 135. D.
koho к hněvu (drážditi). Modl. CLXXXIII.
163.

Drážky. Ráno vyjel z Chudenic na
drážkách. - al. Záp. I. 160.

Drážlivec, vce, m. = drážlivý člověk. Ld.

Dražovka, y, f. = tramway. Nár. list.
1898 č. 343. od р.

Drbáky, drbanice — bramborové knedlík.
Všude na jihu. Kub. 151.

Drbati. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
351. — o čem. Co o začátku ženění kněžského
drbe (vytýká). Kom. Ohláš. 140. — se čeho
= dotýkati se. Lisic.

Drbnice, e, f., pozemek na Hořicku. Hoř.
1. 37.

Drcnatý = drsný. D. zeď. U Studené.
Vchř.

Drčalo, a, n. = zrcadlo. Kub. 151.

Drdáč, e, m. Šátek zavázaný na d. Plzeň.
Kub. L. f. 1900. 358.

Drdolatky, jm. pole. Pck. Hol. 167

Drdoluška, y. f. = parukářka, parus cri-
status, pták. U Zubří na Mor. Mus. ol III.
77. Vz Chocholouš.

Drdosiť. Zima jím d-la (klepala). Mus. ol.
1898. 104.

Drdra, dudra, y, f. = žena dudravá,
mrzutá. Slov. Zát. Př. 36. a.

Drdrák, a, m. = mrzout. Cf. Drdra, Dudrák,
Dndroš Slov. Zát. Př. 36. a.

Drebtati = breptati. Gb. II. ml. III. 2.
368. Sr. Dreptati.

Drejší = dražší. Jihozáp. Čechy. Dšk.
Vok. 10.

Dřemlík, pták. Vz Šír. I 54.

Dřemlina, y, f., rybník. Pís. 21.

Dření, n. = louč. U Ještěda. Nár. list.
1847. č. 131. odp. feuill

Dřeňovka, y, f., motýl. Vz Stein. 105.,
Exl. 139.

Dřepčík, a, m., haltica, brouk. I). malý,
modravý, modrý, rýhokrový, šírošrítv, tama-
ryškový. Vz Klim. 703., Ott. XVI. 749a.

Dreptać = šlapati Lor. 71.

Dřeváky. Sr.: báci, celák, dlabák, holou-
bata, kleňák, klenuťák, kukany, mejšlata,
podělávek, rodiče (zde).

Dřevcemetný zbrojenec, speerwerfend.
Louk. 25.

Dřevenec, nce, m. = dřevěný zámek
XIV. stol Prešp. SI. 72. (Čes. 1. VIII. 206. ).

Drevený. D. jedlo = ovoce (stromové).
Slov. Zát. Př. 196. a.

Dřevíčko, a, n. = Slansko. Pal. Děj. I.
2. 243.

Dřevík, a, m., xylobius, brouk. Vz Klim.
424.

Dřevíkovský v Příspěvcích 64. za Dřevka
polož za Dřevík.

Dřevka, y, f. = dřevená dýmka Tům.
Ml. 322.

Dřevnica, e, f., řeka na Mor. Jinak: Hutský
potok, Dršťkovský potok, Kašavský potok.
Kašavka, Janůvka. Vz Pck. Hol. VIII, IX.

Dřevnice, pl. V VI. 141., městečko, chybně
m.: Řevnice.

Dřevný. Vezma d. masť, vařiž spolu. Maš.
ruk. 45^b., 46^a.

Dřevo, pl. drva. O původu a skloňování
vz Gb. H. ml. III. 1. 150. Choditi na drva =
porážeti dříví. Gt. pl. dřev, dřev; dat. drvóm,
dřevům; lok. drviech, dřevech; instr. drvy,
dřevy (toto nč. ). Ib. Dřevo = strom; drvo =
poleno. Ib. Dřeva od soustružníků upotřebo-
vaná. Vz KP. VIL 208. nn. Stran pořekadel
vz Zát. Př. 309. a.

Dřevobarvec, vce, m., motýl. Vz Stein.
113. —114., Exl. 135, 136., 151.

Dřevobarvý. D. máslovka (hruška). Hoř.
20. ).

Dřevokaz, a, m., xyloterus, brouk. D. šíro-
štítý, z. znamenaný, žlutokrový. Vz Klim. 634.

Dřevokupectví, n. Slov. Zát. Př. 190. a.

Dřevolezka, y, f. = sýkora obecná.

Dřevolízek, zka, m. = šoupálek obecný,
pták.

Dřevolušťka, y, f, rbatica (arbatica, her-
batica), pták. Židek. Dle Hanky v Mus. 1839.
130. (240. ) = dřevolez, dřevolízek (datlík).
Vz tam.

Dřevotisk, u, m. Vlč. Lit. I. 403.

Drgať. Kto sa drgá, nech sa žujá. Zát. Př.
122. b.

Drglavý —- drkotavý. D. vôz. Slov. Zát.
Př. 223 b.

Drhet, htu, m. Drhtum opásaný. Slov. Zat.
Př. 20. a.

Drhlénka, y, f. = listí, které se drhne
pro dobytek. Mus. ol. 1898. 104.

Drchnička, y, f., m. duchnička, malá
duchna. Hoř. 74.

Dříč, e, m. To je d. člověk (pracovitý).
Us Hoř. 89.

Dříčka, y, f. Dři večer dříčky (louč k sv í-
cení). Čes. 1. VII. 376. Sr. Dříťka. ²)

Driečnik, u, m., vz Bruclák.

Driek, u, m. vz Stan.

Dřímaťi. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 1. 353.

Dřímotka, y, f. = malé zdřímnutí. Mtc.
1900. 346.

Dřímotný. D. řeč (při které člověk usne).
Slád. Bouře. 45.

Dříní, n. = dřínová chrast Mus. ol. 1898.
104.

Dřínkař, e, m. D-ři, převzdívka Šumickým
na Mor Мus. ol. XIII 26.

Dřínkový (dřinčaný, dřančaný). D. p'ot.
Mus. ol. XI 79.

Dřínoví, п., jm. pole. Pck. Hol. 150.

Dřípati. Ten člověk dřípá kočky a všecko
zdrtí na capart. Slád. Sen. 21.

Dřípatolistý. D. bříza, betula laciniata.
Wlt. 33.

Drist, a, dříšte, e, m. = bázlivec. Slov.
Zát. Př. 31. a.

Dřístati. čert vždy na velkou hromadu
dřísta (sere). Č. 166.

Dříštel, vz předcház. Drist.

Dříštění, n. D. padajících stromu. Ld. 54.

Dříštěti. Když dříštěl hrom. Ld. 63.

Dříti, dru. O tvarech vz Gb. H. ml. III.
2. 196. D. kobzole = loupati. Slez. Čes. 1.
VIII. 57.