Dříví. Ty děti rostou jako d. v lese (bez
dohledu). Hoř. 117. Jakosť d. Vz KP. VII.
208. nn.

Dřívko, a, n. Boží d. = brotan. Slez.
Čes. 1. VII 128.

Drkotka, y, f. a m. = žvanilka a žvanil.
Mus. ol. 1898. 104. Vz Drkota.

Drlice, e, f., noda (annoda), pták. Židek.
Dle Hanky v Mus. 1839. 113. (240. ) snad
drhlice.

Drmla, y, f. Stará d. (o ženské). Slov.
Zař. Př 85. b.

Dnulovati, vz Drmlati.

Drmous, u, m. = ránu do zad, buchta.
U Studené. Wchř.

Drn. Mezní přísaha pod drnem. Vz Čes.
1. VIL 18.

Drnaj, e, dromo, a, dudol, dka, m. =
sprosťák. Slov. Zát. Př. 40. b.

Drncnout = naraziti nač. Vůz drnc do

plotu. U Křenovic. Vchř.
Drndat = jíti Kam drndáš? Us. — D. =

dítě kolébati. U Křenovic. Vchr. — D. =
párati. Plz. 118.

Drnkati čím. Kdo drnká nožem nebo
vidličkou o stůl, volá do stavení psotu. Us.
Mus. fil. XII. 113., Hlídka 1899. 103.

Drnovský z Drnovic Ctibor + 1543. Vz
F1Š. Písni. I. 334. — D. kniha z poč. XVI. st.
1b. 333.

Drob, u, m., vz Droby.

Droba v VI. 149. 3. řád je D. = droba,
pl., n.

Drobeček, čku, m., zdrobn. drob. D-čky
jsou také chleba (musíš šetřiti) Kdo si ne-
váží d-čka, nezasluhuje krajíčka. Hoř. 125.,
125.

Drobek, bku, m., zdrobn. drob. Pomoz
mně d.; Za d. přídu; Umíš to? Drobek (po-
někud). Hoř. 89

Drobínek, nku, m. = drobek. Malý d. tu
byla (před chvílí). Hoř. 89.

Drobjasko, а, п., vz Drobiask, Drobijazg.
Kadlč. 11.

Drobnař, e, m., subcoccinella, brouk. D.
černokrový, čtveroznaký, mydlicový, po-
lední, pruho\ý. Vz Klim. 716.

Drobnatec, tce, m., microzoum, brouk. D.
zubonohy, m tibiale. Vz Klim. 487.

Drobňavý = trochu drobný. Lor 71.

Drobnopáský. Vz Šviblec.

Drobnostopý. Vz Trnoústec.

Drobnoštítkař, e, m., alophus, brouk.
D. skvrnitý, a triguttatus. Vz Klim. 555.

Drobnozrnný. D. kámen. Pis. 23. Drobno-
zrný v I. 312. oprav v: drobnozrnný.

Droby = vnitřnosti. — D. = ouhrabky

Na Plasku. Plz. 118.

Drofí, ie, adj. к subst. dropva, otistarda.
Přičiniž к tomu krve drophie. Maš. ruk. 182^a.
(204^а ) Sr. Mus. fil. 1899. 104. a Droptví.

Drolina. Tam na kamenu v d-ně (kde je
rozdroleny kámen) Proch. 96.

Dromo, a, m., vz předcház. Drnaj.

Drop velký, malý. Vz Šír. IV. 5.

Droptví, Vezmi d. krve. Vz Drofí.

Droužka, y, f. Mateří d. = mateří douška.
Mor. Mus. ol. III. 136. — D. = družička.
U Polné. Hoš.

Drozd obec. nebo zpěvavý, turdusmusicus,Sír III. 27.; na Mo r. u Zubří: okavý drozd,
u Strarnb. drozda, v Bezkyd. liskoveček, Mus.
ol. III 115.; skalní = skalní vrabec, skalník,
skalák, samotář, garažija, skalní drozen, Mus.
ol. I. 104., Šíř III. 42.; černohrdlý, Sír III.
42.: kroužkovaný, vz Kos turecky.

Drozda, vz předcház. drozd obecný. —
D. J. Dr., vz. Jub. VII.

Drozden, vz násl. Drozen.

Drozen, a, m. D. skalní, vz předcház.
drozd. Také drozden. Hoř. 82.

Droždí. Jest jako na d. = hned nakva-
šeny, rozlobený. Němc. III. 173.

Drožka, v, f., vz předcház. Droužka. Ma-
teří d. Mor. Mus ol X. 12.

Drsek, ryba. Vz Mus. ol. I. 80.

Drslavici v Čechách. Vz Pal Děj. II. 1.
369.

Drslen, u, m, vz Drhlen. Hoř. 77.

Drsnokožník, a, m. trachyphloeus, brouk.
D. hrubý, kyjochlupý, písečný, rýhoštity,
šíroštity, štětinatý, stětinkatý, trnitý. Klim.
544.

Drsnokřídlec, dlce, m., motýl. Vz Stein
139, Exl. 183.

Drsnorohý tesařec. Klim. 636.

Drsnoštítý. Vz násl. Smolák.

Drška, y, ť. = drštka. Tluče mu d. na
buchote (má hlad). Hoř. 122.

Drštka, y, f., vz předcház. drška. Spaříš
mu drštky studenou vodou (neuškodíš mu).
XVI. stol. Mus. 1898. 178.

Drštkárna, y. f. = místnost', kde se
drštky čistí atd. Ott. XIII 105

Drtárna, y, f. Čes. 1. X. 61.

Drteček, čku, m. = malý kоusек. D. jídla.
Nár. list. 1897. č. 245 odp feail. Sr. Drtek.

Drtina Frant. Dr. Vz Jub. VIL

Drtínek, nku, m. = drobet. Přeje si, aby
je (zlé lidi) potkalo, co by je d-nek do-
mrzelo. Sa. Lit 127.

Drtník, u, m., xyloborus, brouk. D. du-
bovv, hladkoštítý, písařsky, topolový. Vz
Klim. 634.

Drůbeří handlířka. Císařov. Mtc. 1899.
220. Sr Drůbeřní.

Drůbřní plat (za chování drůbeře ku př.
šafářee). Fisch. Hosp. 375.

Drůbežárna, y, f. = místnost', kde se
chová nebo prodává drůbež Nár. list. 1898.
č 134.

Druéany = drátěný. Lor. 71.

Drućoř, e, m = drotar. Lor. 71.

Drúganý = pletený, D. zapästka. Sbor.
slov. II. 129.

Drúgat = vlnu na ovlaky skrucovati.
Mor. Mus, 1848. II. 207.

Druhdy. A tim d. (někdy) Jest (se stává),
že... Arch. XVI. 64

Druhostupňový. D. deminutivum. Phľd.
1897. 243.

Druhý. Prodávati jedno s druhým (bez
výběru). Lor. 71. Duše jde z jednoho těla
v druhé. Hus I. 39. Jeden rechní na dru-
hého. St.

Drúk. Šafel s drúkom sa sišiel (dva chudí
se vzali). Slov. Zát. Př. 93. a. Vz Drouk.

Drutev = dratev. Lor. 71.