Druždžať. Suché haluzy pod ním (hadem)
druždžaly (praskaly, šustily). Slov. Nar. sbor
II. 59.

Druže, consors. Z družat tvých. Ž. pod.
Pat. 154.

Družebný. D. mysl Čechů (= tovaryšská).
Pal Děj. I. 1. 219.

Druževstvo, a, n. = družstvo. Ld 50.

Družstevní. D. tržnice (družstev). N. doba
IV. 528.

Drvař, e, m., brouk. Klim. 503.

Dřvi. Novotvary: dveře, dvéře. Gb. H.
ml. III. 1. 364.

Drviti. Mak (= mák) drví = těžce tanči.
Slov. Zát. Př. 224. b.

Drvokaz, a, m., hylastes, brouk. D. čár-
kový, černý, hladký, hnědavý, hnědý, malý,
široký, temný, zúžený. Vz Klim. 625.

Drvomil, a, m., ergates, brouk. D. veliký,
e. faber. Klim. 636.

Drvopleh, motýl. Vz Stein. 67., Exl. 90.

Drvožil, a, m., xyletinus, brouk. D. černý.
hřebenatý, široštitý. Vz Klim 476.

Dryák, rostl., otravná zelina. Mus. ol.
II. 14.

Drychna, y, f. Jednu drychnu zabít (po-
spati si). Srov. Zát. 74. a.

Drznosť, i, ť. Hus III. 158.

Przounství, n. Nár. list. 1897. č. 107. odp.

Drzý. Sr. Gb. II. ml. III. 1. 556., 563.

Držběta, y, f. = nevěstka. Mus. ol. 1898.
104.

Držebník, a, m. = držitel, vlastník. Mus
fil. IV. 333.

Držebný = držící se· něčeho. Pěna (na
pivě) d-bna; Dílo (včel) d-né v úle; D. země
(pohromadě se držící, dobrá na hráze ryb-
níku) Fisch. Hosр. 73., 102., 41.

Drželivosť. Hus. Post. 36b.

Drželivý. Hus. Post. 36b.

Držemnosť = tenacitas. Rozb. III. 695.

Držemný. Nedržemný pokladů (neumějící
jich držeti). Pal. Děj. III. 2. 402. Vz násl.
Držím. Aby statek Čistili, aby jim (sirotkům)
čisto bylo á držemno. 1496 Ärch. XVII. 479.

Držeti. Stran tvaru \z Gb. II. mi. III. 2.
280. — co. Hromadu (tábor) d. Pal. Děj. III.
1. 275. — co s kým. Musíš s námi naši víru
d. XV. stol. Mus. til. 1897. 168. — co, se jak.
Drží to jak pes ježa. Phľd. 1897. 316. D. se
jak, vz Zát. Př. 233., 309. а. — se s kým.
Drží se s ním (žije s ním na divoko). Hoř. 89.

Držigroš, e, m. = držgrešle. Mus. ol
1898. 104

Držím, neutr, držimo, praes. pass. Odtud
držemný. Vz Gb. H. ml. III. 2. 92. By nám
to bylo v paměti držemnější. Kruml 338. a.

Držkůža, e, f. = držkůže, držgrešle. Ona
je hrozná d. U Císařova. Mtc. 1899. 36. Vz
Držkužka.

J)ska. Desky shořely 5. /12. 1541. oprav
v: 15. /6 1541. (V Příspěvcích 68. ) O sklo-
ňování vz Gb. H. ml III. 2. 192.

Dual. Sr. Gb. II. ml. III. I., 45., Rozb.
III 736, 743. (příklady).

DuB. O příslovích atd. vz Zát. Př. 309. а.
O sklánění vz Gb. H. ml. III. 1. 23. (vzor).

Dubáček, čka, m., pták. Vz Šoupálek
obecný.

Dubečný. D. dřevo. 1510. Arch. XVII.
144.

Dubek, bku, m., pozemek na Hořicku.
Hoř. 136.

Duben. Vlhký d. slibuje mnoho obilí
a vína a hojnosť pastev. Fisch. Hosp. 267.
Jiné pranostiky a pověry vz v Hrub. 8., Hoř.
2)3., Mus. ol. XII. 61., Čes. 1. VII 374., Zát.
Př 225.

Dubénka, y, f. = červená nemoc hovězího
dobytka. Mus. ol. 1598. 104.

Dubí, n. D k staveni vydati. 1503. Arch.

XVII. 26.

Dubičí, n. Dávati d. k húžvám z lesů
1503. Arch XVII. 40

Dubíčky, pl., n., vinohrad. Mor. Šeb. 192.

Dubina. Včelička, kde jsou d-ny, na-
chází moc medoviny. Fisch. Hosp. 163.

Dubkovaný. Vz Bezzubec.

Dubnice, e, f. = stoupy, kde dub opí-
chají. Užitky z mlýnů, valchovny a dubnice.
1496. Arch. XVI. 495.

Dubniczay Št, kazat. slov. v XVII. a

XVIII. stol. Vz Vlč. Lit II. 1 44.
Dubník, u, m. Aby mlýna požíval s dub-

níkem ševcovským. 1503. Arch. XVII. 39.

Dubnovať = bubnovati. Slov. Zát. Př.
129. a

Duhovec, vce, m., jm. pozemku. Hoř. 136.

Dubový. D. stráň. 1580. Mus. 1896 279.

Húbrava, y, f.. písčina n Bzence. Mtc.
1897 369.

Dubrová, míst. jm. u Kateřinic. Vck.

Dubunka, v, f. = duběnka. Lor. 71.

Ducmatý. XVI. stol. Rozb. II. 184.

Duča, e, ť. = jáma. 1722. Las. Mus. fil.
1897. 204., 342.

Dučeť. Dučí (dunčí) doma ako dudok.
Slov. Zát. Př. 32. a.

Dučka, y, f., vz násl. Ďuka. Lúba (líbá)
ji do rtů tak silně, až se jí ďučky bílé dě-
lajú na hubě. Srub. 31.

Duda, y, f. = vysekaná díra na za-
mrzlém potoku. Slov. Phľd. 1897. 674.

Dudáček, čka, m., vz násl. Dudek.

Dudák, a, m., vz násl. Dudek.

Dudek: dudák, dudáček, dědek. lulek, hře-
bínek, kozlíček, smraďoch (pták).

Dudík Bela Dг. Vz Jub. VII.

Dudlati = žvatlati (o dětech). Lisic.

Dudnati = dudněti, duněti. Prázdna
bočka (bečka, sud) najhoršie dudná. Slov.
Zát. Př 48. а.

Dudník, a, m. = dudák. Holic. 14., 127.

Dudok, dka, m, vz předcház. Drnaj.

Dudra, y, f. = žena dudravá, mrzutá. Slov.
Zát. Př. 36. а.

Dudrák, a, m. = mrzout. Slov. Zát. Př.
36 а Vz Dudroš (násl. ).

Dudravý = mumlavý, mrzutí). Slov. Phľd.

1897. 304.

Dudroš, e, m. = mrzout. Slov. Zát. Př.
36. a., 34. b Vz Dudrák, Drdrák.

Dudy = oměj, aconitum. Na mor. Slov.
Mus. ol. VIL 12. — D. = hrací nástroj.
Všakovak mu d. hrály (plakal). Slov. Zát.
Př. 33. b.

Dúgať = soukati se při práci. Mus. ol.

1898. 104.