Dvacatina, y, f. = dvacet snopků konopí.
Mus. ol 1898. 104.

Dvacítiliberka, y, f. Tisíc d-rek do toho!
Šml. II. 102.

Dvadcátek, tku, m. D. proti Turkům vy-
bírati (poplatek). Pal. Děj. IV. 2. 163.

Dvadsiaíník, u, ш. dvacetník. Slov. Zát
Př. 181. a.

Bvagrošník, u. m. = dvougroš. Slov.

Dvavý = dbavý Chě. (List fil. 1897. 397. ).

Dvé. O skloňování na Lašsku vz Mus. fil.
1897. 435. D., dvého, dvému, dvétn, dvým;
také nesklonné. Dvé dítek. Us. Na dví,
dví (zlomeno). Vz Gb. II. ml. III. 1. 503. nn.

Dvélistec, stce, m. Maš rnk. 108^b.

Dvénásob. Aby byl d. trestán. 1513. Arch.
XVII. 19!.

Dvéře. O skloňování vz Gb. II. ml. 111.

1. 223., 364. Nebezpečné jest, kde se d. scha-
zejí (svírají), prstů strkati. Kom. Ohláš. 111.
O příslovích atd. vz Zát. Př. 310. nn.

Dvih, u, m. = lehký (neúplný) takt na
začátku skladby, der Auftakt. Mus. 1850. II.
Я., 35. Př.

Dvihnouti. O tvarech vz Gb. ΙΓ. ml. III.

2. 244.

Dvój. O skloňováni vz Gb. II. ml. III. 1.
499.

Dvoják, u, m. = hrnec, vz Nosák. —
D. = doojitý knoflík u košile. U Vyzovic.
Mus. ol. ХШ. 110.

Dvojan, u, ω, slez. tanec. Vz Čes. 1. IX.
113.

Dvojatotečký. Vz Xosan (zde)

Dvojbarvý. Vz Chodbař (zde).

Dvojčinný. D. stroj parní (přivádí-li se
pára na obé strany pístu). KP. IX. 27. Vz
Jednočinný.

Dvojďubký. Vz Pílovník (zde).

Dvojdvorský = člověk lstivý, klamavý.
Slov. Žat. Př. 124. a.

Dvoje. O skloňováaní na Lašsku vz v Mus.
fil. 1897. 435.

Dvojhláska. D-ky v jihozáp. Čech. Vz
Dšk. Л ok 6.

Dvojhrotec, tce, m., amphigyus, brouk.
Klim. 744.

Dvojhvězda, n. Mtc. 1899. 56. Sr. Dvoj-
hvězda.

Dvojí. O skloňování vz Gb. H. ml. III
1. 502. nn.

Dvojiti co = dupplicare. Maš. ruk. 35^b. —
komu = vykati. Slov. Zát. Př. 113. b.

Dvojjamký. Vz Koromil.

Dvojjazyký = nepravdomluvný. Pal.
Děj. IV. 2. 586.

Dvojka = dvoják (dvojný hrnec., Slov.
Phľd. 1897. 675.

Dvojklanec, nce, m., osphya, brouk D.
dvojskvrnný. Vz Klim. 505.

Dvojklíč, c. m. D. při telegrafu, Doppel-
taster. Ott. XIV. 373. b.

Dvojkohout, u, m. = mazačka pro parní
válec. Ott. XVI. 1039.

Dvojkomornosť, i, f. D. říšské radv. Pal.
Tam. 621.

Dvojlaločec, čce, m., tanysphyrus, brouk.
Ddvojskvrnný. Vz Klim. 569.

Dvojlemec, mce, m., dima, brouk. D.
pružníkoý. Vz Klim. 437.

Dvojmotečký. Vz Zubonosec.

Dvojno. Zahrada, d. (nejisto), či ji či
kraji clati předek. Kol. Bás. 26.

Dvojnosť, i, f. Všecky d sti a roztržitosti
mohou napraveny býti (roztržky). 1531. Pal.
Děj. V. 2. 257. Učiň mě spravedliva bez
d-sti (bez dvojsmysluosti, určitě). Modl.
LXVII.

Dvojostice, e, f., incarvillea, rostl. Vz Ott.
XII. 549.

Dvojpáský. Vz Květiník.

Dvojpásý. Vz Vleklec.

Dvoj podobný. D. osoba. Slád. Kup. 122.

Dvojpřímkový. D. prvek. Vstnk. 1898.
323.

Dvojpruhý. Vz Úzkořitník.

Dvojrážkový. D. ton, Doppelschlagston.
Mu-. 1850. II. 5. Př.

Dvojsdrápka, v, f. = dvojitá sdrápka.

Vz Sdrapka.. Ott. XIV. 346. b.

Dvojskvrnný. D. písinmk, drasterius
bimaculatus, brouk. Klim. 426.

Dvojsmyslnůstka, y, f. Vlč. Lit. I. 296.

Dvojšach, u, m. = šach dvojný, dvojitý.
daný dvěma kameny (střelcem a vězí). U.

Dvojtečný. Vz Tupohřbetec.

Dvojtrylek, lku, m. Doppectiiller, m.
Mus. 1850. II. 6., 53. Př.

Dvojútok, n, m. = vidlitý útok v šachu. Us.

Dvojvrchý = co ma dva vrchy. Mus. ol.
1898. 104.

Dvojzávěrkový. D. klíč při telegrafu.
Ott. XIV. 373. b.

Dvojznaký. Vz Žebřec, Úzkořitník, Pís-
činník.

Dvoj zubec, bce, m., dicerca, brouk. D.
berlínský, kovový, olšový, smutný, \idlič-
natý. Vz Klim. 410.

Dvořák, a, m. = šafář, zastr. Čech. 1.
VIL 9. — D. Ant. a jiní. Vz Jub. VIL

Dvořan = familiant. Mor. šeb. 234.

Dvořaniti = dvořanem býti. D. u dvora.
Vlč. Lit. 1. 300.

Dvořanka, y, f. = světnice pro dvořany.
Sdl. Hr. III. 123.

Dvořanky, trať v Kobylí na Mor. Šeb.
189.

Dvořanský. D. světnice. Vz předcház.
Dvořanka. Sdl. Hrd. VI.

Dvorce, pl., n. = stroky, štroky, dírky
po stanách krpce přeřezané. Slov. Sbor. slov.

II. 130.

Dvoreniu. O skloňování vz Gb. H. ml.

III. 1. 72., 76.

Dvořenství, n. D. vésti v řeči. Rozb. III.
721.

Dvořil, a, m. Br. Věk. 141. Sr. Dvořílek.

Dvořka, y, f. = dvořanka. d. a dvořené.
Hus 1. 263.

Dvorky ně, ě, f. D. Vlasta. Ld. 46.

Dvorský. D. sudí, judex curiae, předseda
manského soudu (teprve od krále Jana), za-
stupoval krále v oboru nejvyššího soudu
lenního čili manského. Pal. Děj. II. 1. 10.,
II. 2. 9. — D. pták: slepice, husa, kachna,
krůta a p. Fisch. Hosp. 201. — D. Frant.
a Jan. Vz Jub. VIL