Handier železa (= se železem). Dač. II.
113.

Handrbulec, lce, m. = Němec v Turčan.
stolici. Zát. Př. 59. a.

Handrláčisko, a, n. H. jedno (nadávka)!
Horen. 93.

Handrlák, a, m. H-ci = převzdívka
Ořechovjákům na Mor. Mus. ol. XIII. 25. Vz
Hrachář.

Hanel Jarom. Dr. Vz Jub. X.

Hanička, y, f. = čekanka Slez. Čes. 1.
VIII. 53.

Haněti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
266., 335.

Hanichle = nízké zakrslé smrčí. č. Křemže
Kub. L. f. 1900. 358.

Haniti vedle haněti. Vz Gb. H. ml. III.
2. 266., 213. O pořekadlech atd. vz Zát. Př.
53. a.

Hanka Václ. Sr. Jub. X., Flš. Písm. 555.

Hánka, y, f. Poskytli příčiny hánkám a
různicím (k hanobení;. Mart. S 54.

Hankle n. tracky = kšandy. Slov. Sbor.
slov. II. 38.

Hanno Mart., 1526. —1550. Vz Truhl. 14.

Hanovec, vce, m., rybník. Pís. 21.

Hanuš Ign. Dr. Vz Jub. X., Hlídka 1899.
12. nn., Flš. Písm. 599. — H. Jo. Dr., liter,
historik, nar. 1862. Vz ib. a Ott. X. 871. b.

Hapnikati = hapnouti, spadnouti (v řeči
dětské. Mtc. 1899. 227 Vz Hapati.

Haraburda, y, m. = hlupák. Slov. Zát.
Př. 21. b.

Harabúzi. Kostičané harabúzi drali žábu
na halúzi. Mus. ol. XIII. 24.

Harant z Polžic a Bezdružic Krist. Vz
Flš. Písm. I. 386. nn., Jub. X.

Harantka, y, f. = dcera nebo choť Ha-
rantova. Har. J. 44.

Haraska = pentlička z harasu. Dříteň.
Kub. 151

Harasovec, vce, m., jm. pozemku. Pck.
Hol 212.

Harcíř. Dač. II. 5.

Harčeć na koho. = vrč ti. Slez. Lor. 72.

Harfování, n. = hrání na harfu. Pal.
Pam. 55.

Harfovně, arpeggiato, v hudbě. Mus. 1850.
II. 2. Příl.

Harfovní způsob, arpeggiatura, v hudbě.
Mus 1850. II. 2. Př.

Harkaé = harčeć. Srňec harkol. Slez. Lor.
72.

Hárky = nositka. Mus. ol. 1898. 105.

Harmáles, u, m. = důkaz zemanství
(posměšně). Slov. Zát. Př. 289. а.

Harmonie = několik dechových nástrojů
spojených к produkci hudební (dechová h. ).
Mus. 1850. II. 56. Př. Cf. Ib. 1850. II. 62. Př.

Három. Robí, chodí — három — fárom
(nerobí nic, je líný). Slov. Zát. Př. 167. b.

Hartmanice. Adj.: hartmanský. V By-
stersku. Čes. 1. VII 53.

Hasák, u, m. = dřevo, jímž veliké klády
na vůz nakládají. Čes. 1. VII 20. Vz Ná-
valník.

Hasákovati = klády hasákem na vůz na-
kládati. U Křenovic. Vchř. — H. = síci kosou, i

Hasátko, a, n. = housátko. V Polehradsku
na Mor. Šeb. 195.

Hasišteinský z Lobkovic Bohusl., nar.
1460. Vz Vlč. Lit. I. 298., Jub. X., Ott.
XVI. 222.

Hastrman, vz Vodník. Hra na h-na. Vz
Vz Mus. ol. 1897. 159.

Hastrmanský. II. řeč. Mus. ol. XIII. 34.

Haškovec Lad. Dr. Vz Jub. X.

Hašteřivec, vce, m. = hašteřivý člověk.
Wtr. Živ. vys. šk. 47.

Hašvan, a, m. = dítě. Ma pět h-nů na
krku. Šeb. 63.

Háta. O pořekadlech atd. vz Zát. Př.
311. b. — H. = dlouhá ženská. To je divná
h. Hoř. 89.

Haťapa, y, m. = sprosťák. Slov. Zát. Př.
40. b. Sr. Halapirkoš.

Hatlapa, y, m., = nadávka. Slez. Čes. 1.
IX. 143.

Hatlaska, y, f. = atlaska, atlasová sukně.
Seb. 172.

Hatlati co: pole. Brt. D. II. 315.

Hattala Mart. Vz Jub. X., Vlč. Lit. slov.

I. 276.

Haufnout = sednouti. Slepice haufnec
Jihozáp. Cech. Dšk. Vuk. 6.

Haunaj, e, m. Chodit s h-jem o svatbě.
Slov. Phľd. 1897. 674.

Hausmann Jos. Vz Jub. X.

Havel. O pořekadlech, pranostikách atd.
vz Zát. Př. 311. b., Hrob. 13., Mus. ol.
XII. 62.

Havelka J. a Matěj. Vz Jub. X.

Havéřovati = konati práci havěřskou.
Br. Hod. 192.

Havéřský, vz Havířský.

Havěť, vz Havěď.

Havezový. H. výšinář. Vz Klim. 686.,
Havez.

Havíř = kavalír. Us. fiakristů. Kukla 134.

Havířství. H. jest živnosť a práce ne-
bezpečná. Dač. II. 35.

Havlach = valach. Strakonice. Kub.

Havlica, míst. jm. u Liptálu na Mor.
Vck.

Havlíček Kar. Vz. Jub. X., Flš. Písm. 589.

Havlík A. a Kar. Vz Jub. X.

Havlův. Havlova rýž, levko (lehko) ju
sníš (neurodí se). Šeb. 225.

Havran polní. Vz Šír. II. 84.

Havránek Bedř., malíř. Vz Jub. X. f 1. /3.
1899.

Havraněti = stávati se havranem, černým.

Havránkovaný = do záhybů skládaný.
Šeb. 287.

Havraňsko od Havraně, hradu a mě.
mezi Nimburkem a Dymokury, župa. Pal.
Děj. I. 2. 246

Hazart. To je h. = člověk nepořádný,
lehkovážný. Hoř. 89 Vz Hazarda (VI. 286. ).

Házeti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
335. Jednati a h. s kým oč = dohodovati
se. 1458. Pal. Děj. IV. 1. 282.

Házik, u, m. Posaditi se v h-ku na la-
vičku. Slov. Phľd. 1897. 343.

Hazucha, hazoka, y, f. = cimbál, dar-
movis, široký golier u šiřice. Slov. Sbor. slov.

II. 126.