Hdák = kde pal·. H. je to? Chod. Proch.
38.

Hde. Už bylo hde na deň a oni ešče
spali (gradace)! Mtc. 1899. 229. U Kompar.
On je hde menši jak Tonek. Vz Ib. 223.

Hde to hledi = ne, nikoli. Císařov. Mtc.
1899. 39.

Hdy. Ze sem se tam h. nešel podívať
(gradace)! Vz Mtc. 1899. 229. U Kompar.
Abě to h. spiš udělal. Císař. Vz Ib. 223.

Hečmat se = zvolna prac, vati. Ten se
s tím hečiá. U Křenovic. Vchř.

Hečte, vz Hle, Heč.

Hedbávka, y, f., míst. jm. u Liptálu na
Mor. Vck.

Hedbávník, a, hedbávníček, čka, m., pták.
Vz Hedvábník, Brkoslav.

Hedvábitec, tce, m., serica, brouk. H.
hnědavý, měnivý. Vz Klim. 401.

Hedvábný. Psala to h nou rukou (jemně,
mírně). Šml. IV. 99.

Hejbaná. Má také h-nou = svízel. Jiho-
záp. Čechy. Dšk. Vok. 60.

Hejhula, y, m. = hlupák, křikloun. Na
jihu. Kub. 151.

Hejkati = hotikati. U Polné. Hoš. 96.

Hejna J., farář a spis. + ⁸/₈ 1899.

Hejnom. Mosíme jej (ji) h. hrát. Brt. P.
п. 10. Vz Hejnam (VI. 288).

Hejtman. H né = za nezletilosti krále
Ludvíka ředitelé království českého voleni
ze stavů šlechtických; ředitelé ze stavu
městského sluli řediteli.

Hejtmaniti, vz Hajtmaniti.

Hejzlar Fr. Dr., vz Jub. X. f 18. /11.
1899. Vz Nár. list. 1899, č. 323., Věst. 1899.
103.

Hejždě = hýždě. Brloh. Kub. 151.

Hekeš = největší kopyto. Boršov. Kub.
151.

Helcelet Jan. Sr. Ott., Hlídka 1899. 12.

Helekati. Tam ptáčkové pěkně helekají.
Brt. P. n. 366.

Helfert svob. pán Jos. Vz Jub. X.

Heliografický. H. ústav. Ott. XIV.
376. b.

Helka, y, f. = Helena. Slez. Nár. list.
1898. č. 86.

Hellenština, y, ť. = řečtina. Pal. Pam.
37.

Heller Jan, Kar. a Serv. Vz Jub. X.

Helma, Byl povinen s dvěma helmami
(s dvěma odděnci) sloužiti. Sdl. Hr. IV.
258.

Helvazeň, zně, f. = náčiní kovářské.
1676. Mus. ol. XII. 35.

Hemfík, u, m. Bednář má sud pivní do
čtyř obručí zabedniti, aby fankhů žádných
ani h-ků znáti nebylo. 1669. Mtc. 1898.
398.

Hemižný, z něm. hämisch, potutelný,
poťouchlý. Η-žně se smáti. Hus I. 272.

Hemzati. O tvarech vz Gb. H. ml. III.
2. 358.

Hen také = dávno. Val. Ces. 1. X. 38.

Henten = onen. Na dolní Bečvě. Brtch.
378.

Hento = tam. H. ide tvój milý. Boš.
Ces. 1. 1898. 224.

Hepeličky nechutnají (o nechutném jídle).
Seb. 105.

Hepisko, hepiščo, a, n. Slov. Phľd. 1897.
315. Vz Hepa.

Heprle, ete, n. = kůzle. Hoř. 89.

Heptiška, y, f. = jeptiška. Dšk. Vok. 9.

Heraldika v zemích čes. Vz Zbrt. Bibl.
242.

Herbarum. Přiď brzo, ne zase až her-
barum. Hoř. 89.

Herbavník, u, m.. rostl. = kohoutek. Us.

HerBen Jan Dr. Vz Jub. XI.

Herda. Ančce vyskočí slzy, nevíme, zda
z herdy nebo z radosti. Hoř. 187.

Herdečiti = říkati herdek (sakrovati).
Slov. Čes. 1. VIL 57. Také na již. Mor.
Šeb. 8.

Hereš = Heřman.

Herink. Silnou kládu voru na h-ka
dáti = delším průměrem jejím kolmo k vodě
klásti. Vz Čes. 1. VIL 20.

Herites Frant. Vz Jub. XI.

Herloš. Vz Jub. XI.

Herk, u, m. = hrk, liják. Hoř. 72.

Hermonika = harmonika. Hoř. 73.

Hernivky, Hernivy = trati v Rakvicích.
Seb. 191.

Herold Ed. Vz Jub. XI.

Herpetlovica, e, f. = bramborová polévka.
Mor. Nár. list. 1900. č. 168.

Herrmann Ign. Vz Jub. XI.

Herteplovica, e, f. = bramborová polévka.
Mor. Šeb. 14., Čes. 1. VIII. 111.

1 Herzánka, y, f., trať u Čes. Třebové.
Ces. 1. IX. 284.

2. Herzánka, y, ŕ., studna. Šeb. 190.

Herzer Jan Dr. Vz Jub. XI.

Hesiny, les u Rychmburka. Ces. 1. IX.
260

Hess, а, ш., Hattala; gt. e n. a. Gb. H.
ml III. 1. 82.

Heš. Nemá ani heš (hydu) ani keš (do-
bytka). Slov. Zát. Př. 199. а.

Heštula, y, ť., pozemek ve Slez. Lor. 82.

Heta, y, f., (Bart, hatka) = dlouhá široká
šerpa, v níž se nosí přes rameno dítě, pě-
stovačka. Lor. 72. Sr. Hať.

Hevle u zámku. Čes. 1. IX. 186.

Hevnárek, rku, m. = hřeben na osnovu.
Val. Čes. 1. X. 35.

Hevten = sem n. tam. Opav.

Hexametrický básník. List. fil. 1899.
270.

Heyduk Adolf. Vz Jub. XI.

Hezky bývá, dělají-li pavouci kola, uka-
zují-ii se na nebi beránky či husičky, je-li
zrána hodně rosy, zpívají-li kohouti na
plotě a ptáčkové ve vrškách stromů, je-li
na večer dlouho červeno, hrají-li si mušky,
nepláčou-li děti, nevadí-li se báby, vyska-
kují-li na pastvě kůzlata a telátka; táhne-li
se mlha po lukách. Sá. Kant. 31.

Hezký = značný. Měla hezkou pomoc.
Hoř. 89. — H. jak Jezulátko; Hezká Jak
majolena, panenka, jak prasečí deska. Šeb.
220.

Hezoučký. Co je maloučký, bývá h. Hoř.

117·

Hezula, y, f. = hezlé děvče. Seb. 65.