•64

Hieroglyfový. Η. vrstvy. Mtc. 1897. č.
351.

Hiklati se kde = klátiti se. Tak se na
ňom (koni) hikle. V Bystrém. Čes. 1. VI. 379.

Hilarius Litoměřický, 1413—1469. Vz
Pal. Děj. IV. 1. 383., Flš. Písni. I. 281.,
Jub. XI.

Hilbert Jarosl., básník.

Himä = hiba, jen. Slov. Zát. Př. 289. a.

Himer Kar. Vz Jub. XI.

Histologie. Čes. literaturu o ní vz v Jub.
IIc. 1-4.

Historickoprávnický. II. věda. Pal.
Pam. 487., 499.

Historie. Bibliografie historie v zemích
čes. Vz Zbrt. Bibl. 1—674.

Historie, f, dle, paní'. Gb. II. rul. III.
1. 244.

Historiografství, n. Tk., Pal. Pam. 71.

Hláč, e, m. = hlaváč, kakan, kvapeň =
vranka (ryba). Zdýma ako h. na suchu.
Slov. Zát. Př. 77. a., 235 b. i pozn.

Hlad. Umřeli by hladem před plnou
mísou (neumějí si pomoci). Šml. IV. 183.
Svět je škola, hlad je mistr; Přijďa z hory,
zedl by voly, přijďa z prádla, zedl by ďábla.
Mus. ol. 1898. 117., 105 H. jest nejlepší
úprava pokrmů. Fisch. Hosp. 381. O pří-
slovích atd. Vz Zát. Př. 155 ab., 156. b.,
312. а., 68. nn. H. v zemích čes. Vz Zbrt.
Bibl. 73.

Hladěnka, y, f. = polévka z vody a mouky.
Strakonice. Kub. 151.

Hladič, e, m. = pilník. KP. VIL 596.

Hladík Václ. Vz Jub. XI.

Hladkan, Zitteraal. Vz Mus. 1849. IV. 64.

Hladkokrovec, vce, m., lissodema, brouk.
Ή. čtveroskvrnný, 1. quadripunctatum, žluto-
hnědý, cursor. Vz Klim 524.

Hladkokrový. H zúženec, brouk. Klim.
746.

Hladkolistý strom. Wlt. 30. b.

Hladkoň, ě, m., liosoma, brouk. H. sítový,
1. cribrum, tečkořadý, deflexum. Vz Klim.
557.

Hladkonosý. H. lenivec. Vz Lenivec.

Hladkostehník, a, m. anoplus. H. řádko-
vaný, a. roboris, rýhovaný, plantaris. Klim.
568.

Hladkošpičký. Vz Vrtaľ.

Hladkoštítník, a, m., calladium. H. hně-
dokrový, c. conaceum, kovový, aeneura. Vz
Klim 650.

Hladkoštítý. Vz Drtník, Hákovec.

Hladký jako ouhoř, mýdlo. Hoř. 126.

Hladolet, a, m. = škrob, lakomec. Ti
římští h-ti nechtějí od 9^M korun nic uleviti
(sleviti). 1670. Holic. 12. — H. = planrta.
Poroučí-li roku H., velmi zle bývá. Jest to
planeta luciperská, prajedovatá. Pravé to
štěstí, že nasel bůh mezi ni a naši zemi
tolik hvězd, jinak by ji byla dávno zkazila.
Sá. Kant. 34.

Hladovitý. Suchá a h. země. 1507. Mus.
fil. 1897. 143.

Hladovka, hlemýžď. Vz Ulič. 64—S6.

Hladový jak: jako chrt. Hoř. 90. Sr.
Zát. Př. 68. nn. — H. = hubený. H. vepř.
Arch. XVIII. 506.

Hladýš, rostl. Vz Ott XV. 673.

Hlaholice = písmo vynalezené od Kon-
stantina (Cyrilla) a) kulaté, b) hranaté,
posud v mešních knihách dalmátských
a horvatských užívaně; starší než cyrillice.
Flš. Písm. 9.

Hlaholiti čím: ušlechtilým kovem (pod-
pláceti). Pal. Děj. 1. 1. 374.

Hlano, a, n. = holé, volné místo. Sbor.
slov. III. 6.

Hlas. Pořekadla atd. vz v Zát. Př. 236. a.,
XV. 2.

Hlásati kde jak: na zámku s šablí h.
(stráž míti). Laš. Mus. fil. 1897. 441.

Hlásenka, y, f. = hlasovací listina. Nár
list. 1897. č. 197. 2.

Hlasíe = samohláska. Hus (Sb. Hus. Orth.
30. )

Hlasitě = jmenovitě. Vyhražuje sobě h.
a přede vším to, aby... Pal. Děj. II. 1. 141.

Hlasitý. H. zvon. Chč. (List. fil. 1898.
460. ).

Hlasivka. Vz Ott. XIII. 136. a.

Hláskový. II. proměny. Vz Ott. XIII.
136.

Hlasonosiuící obět. Ž. klem. 79.

Hlasuplod, u, m. = samohláska. Hus
(Šb. Hus. Orth. 30).

Hlava: griňa, hrinta, všiváreň Slov. Zát.
Př. 66. a. H. motýlů, vz Exl. 8., brouků, vz
Klim. VIL H. jak štvrť (veliká). Šeb. 220,
H. holá ako dziňa (dyně), strapatá ako bôr,
hora, hrachová kopa, řešeto, riedčica, strecha,
šop. Zát. Př. 65. b. O bolení hlavy: ide mi
hlavu roztrhnút, kuje mi v hlave ani kla-
divom, v hlave ma trhá, vrtá, štiepa a p.
Sbor. slov. II. 78. Však mi hlavu proto ne-
strhne. Us. Hoř. 89. Nedokáže-li h., ruce
nedokážou. Čes. 1. VIII. 328. Jsi člověk
své hlavy, daleko nedojdeš. Šml. VIII. 152.
Že ne vždy hlavou o vrata železná musí
roztřepiti a že mnohdy mimo nadání sama
se otevrou. Braun. 73. Z hlavy uměć = na-
zpamět; Bude toho měč na hlavu = dost.
Slez. Lor. 72. Hlava pán (= nebij dítě po
hlavě). Zát. Př. 106. b. Jen nechte na hlavě
(odbytí toho, kdo si někoho chce dobírati).
Hoř. 124. O příslovích atd. vz Zát. Př. 14.,
16., 18. b., 19. nn., 27., 28., 34. b., 71. b.,
312. nn. — H. Také nemá těch lesů na
hlavu mýtiti (nepořádně). Arch. XVI. 264. —
H. = vedení práva za příčinou spáchané
vraždy. Pal. Děj. I. 2. 275. — H. = silnější
konec vožděje. Us. Čes. 1. VII 20., 21. Vz
Patka. — H. kladiva = tlukadlo. Ott. XIV.
285. a. — H. kolejnice = ten díl, jehož se
dotýkají nákolky kol. Ott. XIV. 546. b. —
H. révy = starší, tlustší kmen révy. Nár.
sbor. II. 70. — H. Jar. Dr., vz Jub. XI. —
H. = pařez. Záblatí. Kub. 151.

Hlaváč, e, m. = soudce. U zlodějů.
Kukla 162.

Hlaváček Karel básn. a akadem malíř
f 1898. — H. L. Dr., vz Jub. ХI.

Hlavačica, e, f. = hlavatú e. U Polné.
Hoš. 96.

Hlavatice, e, f. = losos jezerní, salmo
hucho, Rothfisch, Huchforelle. Vz Mus. ol.
III. 133. — H. = sazenice repná. Hoš. 96.



	•64

	Hieroglyfový. Η. vrstvy. Mtc. 1897. č. 351. Hiklati se kde = klátiti se. Tak se na ňom (koni) hikle. V Bystrém. Čes. 1. VI. 379. Hilarius Litoměřický, 1413—1469. Vz Pal. Děj. IV. 1. 383., Flš. Písni. I. 281., Jub. XI. Hilbert Jarosl., básník. Himä = hiba, jen. Slov. Zát. Př. 289. a. Himer Kar. Vz Jub. XI. Histologie. Čes. literaturu o ní vz v Jub. IIc. 1-4. Historickoprávnický. II. věda. Pal. Pam. 487., 499. Historie. Bibliografie historie v zemích čes. Vz Zbrt. Bibl. 1—674. Historie, f, dle, paní'. Gb. II. rul. III. 1. 244. Historiografství, n. Tk., Pal. Pam. 71. Hláč, e, m. = hlaváč, kakan, kvapeň = vranka (ryba). Zdýma ako h. na suchu. Slov. Zát. Př. 77. a., 235 b. i pozn. Hlad. Umřeli by hladem před plnou mísou (neumějí si pomoci). Šml. IV. 183. Svět je škola, hlad je mistr; Přijďa z hory, zedl by voly, přijďa z prádla, zedl by ďábla. Mus. ol. 1898. 117., 105 H. jest nejlepší úprava pokrmů. Fisch. Hosp. 381. O pří- slovích atd. Vz Zát. Př. 155 ab., 156. b., 312. а., 68. nn. H. v zemích čes. Vz Zbrt. Bibl. 73. Hladěnka, y, f. = polévka z vody a mouky. Strakonice. Kub. 151. Hladič, e, m. = pilník. KP. VIL 596. Hladík Václ. Vz Jub. XI. Hladkan, Zitteraal. Vz Mus. 1849. IV. 64. Hladkokrovec, vce, m., lissodema, brouk. Ή. čtveroskvrnný, 1. quadripunctatum, žluto- hnědý, cursor. Vz Klim 524. Hladkokrový. H zúženec, brouk. Klim. 746. Hladkolistý strom. Wlt. 30. b. Hladkoň, ě, m., liosoma, brouk. H. sítový, 1. cribrum, tečkořadý, deflexum. Vz Klim. 557. Hladkonosý. H. lenivec. Vz Lenivec. Hladkostehník, a, m. anoplus. H. řádko- vaný, a. roboris, rýhovaný, plantaris. Klim. 568. Hladkošpičký. Vz Vrtaľ. Hladkoštítník, a, m., calladium. H. hně- dokrový, c. conaceum, kovový, aeneura. Vz Klim 650. Hladkoštítý. Vz Drtník, Hákovec. Hladký jako ouhoř, mýdlo. Hoř. 126. Hladolet, a, m. = škrob, lakomec. Ti římští h-ti nechtějí od 9^M korun nic uleviti (sleviti). 1670. Holic. 12. — H. = planrta. Poroučí-li roku H., velmi zle bývá. Jest to planeta luciperská, prajedovatá. Pravé to štěstí, že nasel bůh mezi ni a naši zemi tolik hvězd, jinak by ji byla dávno zkazila. Sá. Kant. 34. Hladovitý. Suchá a h. země. 1507. Mus. fil. 1897. 143. Hladovka, hlemýžď. Vz Ulič. 64—S6. Hladový jak: jako chrt. Hoř. 90. Sr. Zát. Př. 68. nn. — H. = hubený. H. vepř. Arch. XVIII. 506.	Hladýš, rostl. Vz Ott XV. 673. Hlaholice = písmo vynalezené od Kon- stantina (Cyrilla) a) kulaté, b) hranaté, posud v mešních knihách dalmátských a horvatských užívaně; starší než cyrillice. Flš. Písm. 9. Hlaholiti čím: ušlechtilým kovem (pod- pláceti). Pal. Děj. 1. 1. 374. Hlano, a, n. = holé, volné místo. Sbor. slov. III. 6. Hlas. Pořekadla atd. vz v Zát. Př. 236. a., XV. 2. Hlásati kde jak: na zámku s šablí h. (stráž míti). Laš. Mus. fil. 1897. 441. Hlásenka, y, f. = hlasovací listina. Nár list. 1897. č. 197. 2. Hlasíe = samohláska. Hus (Sb. Hus. Orth. 30. ) Hlasitě = jmenovitě. Vyhražuje sobě h. a přede vším to, aby... Pal. Děj. II. 1. 141. Hlasitý. H. zvon. Chč. (List. fil. 1898. 460. ). Hlasivka. Vz Ott. XIII. 136. a. Hláskový. II. proměny. Vz Ott. XIII. 136. Hlasonosiuící obět. Ž. klem. 79. Hlasuplod, u, m. = samohláska. Hus (Šb. Hus. Orth. 30). Hlava: griňa, hrinta, všiváreň Slov. Zát. Př. 66. a. H. motýlů, vz Exl. 8., brouků, vz Klim. VIL H. jak štvrť (veliká). Šeb. 220, H. holá ako dziňa (dyně), strapatá ako bôr, hora, hrachová kopa, řešeto, riedčica, strecha, šop. Zát. Př. 65. b. O bolení hlavy: ide mi hlavu roztrhnút, kuje mi v hlave ani kla- divom, v hlave ma trhá, vrtá, štiepa a p. Sbor. slov. II. 78. Však mi hlavu proto ne- strhne. Us. Hoř. 89. Nedokáže-li h., ruce nedokážou. Čes. 1. VIII. 328. Jsi člověk své hlavy, daleko nedojdeš. Šml. VIII. 152. Že ne vždy hlavou o vrata železná musí roztřepiti a že mnohdy mimo nadání sama se otevrou. Braun. 73. Z hlavy uměć = na- zpamět; Bude toho měč na hlavu = dost. Slez. Lor. 72. Hlava pán (= nebij dítě po hlavě). Zát. Př. 106. b. Jen nechte na hlavě (odbytí toho, kdo si někoho chce dobírati). Hoř. 124. O příslovích atd. vz Zát. Př. 14., 16., 18. b., 19. nn., 27., 28., 34. b., 71. b., 312. nn. — H. Také nemá těch lesů na hlavu mýtiti (nepořádně). Arch. XVI. 264. — H. = vedení práva za příčinou spáchané vraždy. Pal. Děj. I. 2. 275. — H. = silnější konec vožděje. Us. Čes. 1. VII 20., 21. Vz Patka. — H. kladiva = tlukadlo. Ott. XIV. 285. a. — H. kolejnice = ten díl, jehož se dotýkají nákolky kol. Ott. XIV. 546. b. — H. révy = starší, tlustší kmen révy. Nár. sbor. II. 70. — H. Jar. Dr., vz Jub. XI. — H. = pařez. Záblatí. Kub. 151. Hlaváč, e, m. = soudce. U zlodějů. Kukla 162. Hlaváček Karel básn. a akadem malíř f 1898. — H. L. Dr., vz Jub. ХI. Hlavačica, e, f. = hlavatú e. U Polné. Hoš. 96. Hlavatice, e, f. = losos jezerní, salmo hucho, Rothfisch, Huchforelle. Vz Mus. ol. III. 133. — H. = sazenice repná. Hoš. 96.