šaľuga, šašo, šialenec, špalek, taranda, te-
livo, telpis, teliar, tetivo, trkvás, trúb, trúba,
trubiroh, trulant, truľo, trup, trupák, tru-
pavec, ťuťmák, ušiak, vôl, zamotal, zvetrelec.
Slov. Zat. Př. 21. b. Sr. Sprostý. Leda h mu
povídali (to jsou třesky plesky). Hoš. 89. Jak
je starý, tak je hlúpý. Šeb. 223. — jak:
jako sádlo, jako beranní roh. Mus. 1848. П.
210. H jako basa, jako trdlo, jako motovidlo,
jako hňup, jako beran. Šeb. 220. — s inft.
Tomu jsem já hlúp rozuměti. Arch. XVI.
51. — O příslovích atd. vz Zát. Př. 303. b.
Sr. Hlupák.

Hloušina, y, f. = vrba žlutá. Hluboká.
Kub 152.
Hlouze, n. = hlíza. Netolice Kub.
Hłovčok, u, m. = řešeto na semenec. Slez.
Lor. 72.
Hložky, pole. Pck. Hol. 40.
Hltící. Hrozně křičící a h. Har. J. 42.
Sr. Hltiti.

Hlubánka, y, f. = studánka. Tábor. Kub.
152.

Hlúbě, subst.: vz hlúbi, vz-hlúb, vz-hlubí,
z-hlúbí. Vz Gb. H. ml. III. 1. 217., 218.

HluBič, e, hlubník, u, m. = kladivo, kterým
klempíř plech hloubí. Ott. XIV. 345.
Hlubinník, vz Plochobřich.
HluBník, u, m., vz předcház. Hlubič.
Hlubočelý. Vz Vrtař.
Hlubokodřípatý. H., divoké víno. Wlt. 40.
Hlubomořský. H. výskumy. Živa IX. 218.
Hluchá, é, f., míst. jm. u Halenkova na
Mor. Vck.

Hluchec, chce, m., jídlo, vz Bác, Trepek.
Hluchý. O původu sr. Prk. v Kuhn's
Zeitschrift für vergl. Sprachforschung 1898.
603-, Krok 1897. 163. H-mu zpívati a po-
hádku povídati věc jest neslušná (zbytečná).
Fisch. Hosp. 105. H. od přirození. Dač. II.
128. — jak: jak pecen chleba. Phľd. 1897.
316. — O příslovích atd. vz Zát. Př. 28.,
313. b. — H.. rýl (rýč) = tupý. Val. Čes. 1.
X. 33.

Hluk. Mnoho hluku — málo tuku. Nár.
sbor. III 90.

Hlupák: lanko, šalabachter, šalo, šaľugo,
Sašo, šialenec, špalek, taranda, telivo, telpis,
teliar. tětivo, trkvas, trupavec, tuťmak, zamotal,
zvetrelec. Slov. Zát. Př. 21b. Vz Hloupý. O pří-
slovích atd. vz Zát. Př. 16.

Hlúpanda = hloupá ženská. Seb. 162.
Hlúpotinka = hloupost, hlúpota. Horen.
235.

Hluza, y, f.. = průjem s vrhnutím spo-
jený (u dětí). Slez. Čes. 1. IX. 187.

Hlúza. Suchá h. = sušené vařené ovoce.
Šeb. 84.

Hluzník = kuník. Záblatí. Kub. 152.
Hlyboćec, gt. -cca, potok ve Slez. Lor. 82.
Hlybočina, y, f. = hlubocina. Pck. Hol.
167.

Hmatadlo, a, n. = soustružnické kruži-
dlo hmatací. KP. VIL 245.

Hmatník, u, m. = jho. cestička na krku
strunových hudebních nástrojů. Ott. XIII. 347.
Hmór, vz Mór.

Hmotař, e, m = materialista. Kadeřávek.
Mus. 1897. 551.

Hmotný = pevný. Vystavěn tu sklep h.
kamenem klenutý. Sdl. Hrd. VI. 12.

Hmyz, a, ně. -u. Us. Gb. H. ml. III. 1.
88. Životné kollektivum h. má v akkus. sg.
pravidlem a dosud; hmyz (ne: hmyza). Vz
Gb. H. ml. III. 1. 29. H-zu mnoho na stromu
přináší ti pohromu. Hrub. 17.

Hnáč, e, m. = náčiní zámečnické к tepání
kovů, Bunzen. H. perličkový, pérový, sta-
hovací, vyháněcí. Vz KP. VII. 610, 615.
Sr. Běhoun.

Hnátek Jan Dr. Vz Jub. XI.

Hnáti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
377. Hnala, co mohla, pryč = utíkala. Us.
Čes. 1. VI. 596.

Hnátovitý = kostnatý. H. člověk. 1477.
Pal. Děj. V. 1. 152.

Hned, hnedko, hnedky, hnedka, hnedle, hne-
dličkom. Hoř. 82.

Hnědásek, ska, m., motýl. Vz Exl. 51.,
Ott XVII. 70.

Hnědavý. H. hedbávitec, serica brunnea.
Ott. Vz Klim. 401.

Hnědec, dce, m., acalles, brouk. H. brá-
zděný, malý, ostnitý, rudonosý, široký, vel-
bloudí, zuboštítý. Vz Klim. 574.

Hnedko, vz předcház. Hned.

Hnedlenc = hnedle. Hoř. 78.

Hnedliěkom, vz předcház. Hned.

Hnědobřichý. H. bledík. Klim. 697. Vz
Bezzubec.

Hnědočelný. H. šerokřídlec, motýl. Stein.
139.

Hnědohlavý. H. kavka. Slád. Sen. 53.

Hnědohrdlý. H. brambornícek. Mus. ol.
III. 117., Šír III. 58.

Hnědochlupý. Vz Zrnokaz.

Hnědokloubý. H. srdcenoš. Vz Srdcenoš.

Hnědokrový. Vz Hladkoštítník, Hubokaz,
Stromovec, Vypuklobřišník.

Hnědolistý. Vz Zanice.

Hnědonohý. Vz Pružník, Lopatkolemec.

Hnědonosý. Vz Ohnutonosec.

Hnědopáska, Vogelwickeleule, motýl. Vz
Stein. 120., Exl. 158.

Hnědopásník, a, m., eurymene, Winter-
eichenspanuer, motýl. Vz Stein. 133., 135.,
144., 145.

Hnědorohý. Vz Červotoč.

Hnědoskvrnný. Vz Hřbetozubec.

Hnědošarlatový. H. zbarvení. Wlt.

Hnědožlutý lišejníkovec, motýl. Exl. 82.

Hnésti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
128. Každý sám ví, kdež ho hněte střevíc.
Št. Bes. 78.

Hněv Jeho h. se přehnal jako z jara
kroupy. Sá. Ves. rom. 33. O příslovích atd.
vz Zát. Př. 36., 109. b., 122. b., 313. b.

Hněvavý. Rač h-vým tichosť dáti. XV. st.
Modi. ms. (Mus. fil. 1898. 46. )

Hněvin-Most, později Most, Brüx. Uč.
spol. 1897. VIII. 17.

Hněvkovský Šeb. Vz Jub. XL, Flš. Písm.
523.

Hněvlivosť, i, f. O pořekadlech atd. vz
Zát. Př. 34. nn.

Hněvlivý (popudlivý, mrzutý): drdrák,
dudrák, dudroš, drdra (žen. ), dudra (žen. ),
frfrák, frfra (žen. ), frfroš, jasietka (žen. ),