Honný. Byl na peníze h. (sháněl je). Dač

II. 199.

Honóra, y, f. = česť (z lat. ). Čo je po
h-re, keď nič nieť v komore. Slov. Zát Př.
159. a.

Honositi se. Nehonos se v svých dobrých
činech. Št. Bes. 99.

Honový. H. oves odváděli robotýři a při
honu honili zadarmo, čes. 1. IX. 3.

Hontovati. Dříví к struze h. Arch. XVI.
496.

Honzíček, čka, m. Honzíčku, skoč na
mne = strakatá sukně, zástěra. Strakonice.
Kub. 152. Sr. násl.

Honzíčka, y, f. = látka na sukně. Hoř.
212.

Honzík, u, m. = táhlo и kolovratu. Hoř. 89.

Honzíkovství, n. = hlupství. Nár. list.
1898. č 81. odр.

Hop, u, m. Vzal to hopem (rázně). Hoř. 89.

Hораjda, у, f. = děvče příliš vyrostlé. Mus.
ol. 1898. 105.

Hopnouti. V kartách h. (na vše vsaditi).
Hoř. 3. Sr. Hopati.

Hora, pl. hory a hora. Vz Gb. H. ml. III.
1. 178. Nieto hory bez zvera (při nevyčištěném
obilí»; Ďaleko do hory na dřevo (k tomu je
ještě daleko). Phľd. 1897. 499., 303. Ty's byl
eště na horách, dyž já to věděl; Chlap jako
h.; Dáti hocha do hor (do Němec). Hoř. 117.,
89. O příslovích atd. vz Zát Př. 314. — H.
černá—les jehličnatý. Val. Čes. 1. X. 64. —
H. Pán z Hory = Rybrcoul. Čes. 1. VI.
568. — H. Kutna, od Hory Kutny, к Hoře
Kutně, z Hor Kuten, na Horách Kutnách
atd.; vedle toho: Kutná Hora, z Kutné Hory
atd. Sr. Gb. H. ml. III. 1. 286. — H. = vin-
nice. Nár. sbor. II. 69. — H. F. A. Vz Jub. XI.

Horáček Cyr. Dr. Vz Jub. XI.

Hořačit = hořekovati. Vck. Svat. 60. Vz
násl. Hořákat.

Horák. Horaci — dobráci. Rezn. Sp. 58. —
Horáci = obyvatelé vých. Čech s městy
Čes. Třebovou, Ústím n. Orl., Žamberkem,
Jablonným a Kašperkem Čes. 1. X. 58.

Horákati = vybízeti mimojdoucí zpěvem,
aby dali žencům zpropitné. Čes. 1. VI. 529.

Hořákat = hořekovati. Mus. ol. 1898, 105.
Vz předcház. Hořačit.

Hořavka, y, f. = hořkál (ryba). Mus. ol.

III. 89.

Horažďovka, y, f. = Otava u Horažďovic.
Kub. 152.

Horb, u, m. = hrb. Zát. Př. 170. a.

Hořč, e, f. = vrbice, lythrum salicaria,
rostl. Slez. Čes. 1. VIII. 53.

Hořčický z Tepence Jak., kazatel v XVII.
sto'etí. Vz Vlč. Lit. II. 1. 32.

Hořčička Dan., spis. Vz Vlč. Lit. slov. I.
11. nn.

Hore. Som h. = bdím. Slov. Hš.

Hoře dołu = sem tam. Co brníš hoře
doíu? Slez. Lor. 72.

Horek = svršek karetní. Horen. 299.

Hořekování. Vz Zát. Př. 210. nn., XII.
6. e.

Hořelid, lépe asi: Horehledy na Hořicku.
Hoř. 109.

Hořenůše, místní jm. u Kroměříže. Mus.
ol. XL 66., IX. 105.
Hořenůvka, y, f., místní jm. Pck. Hol.

60., 77.

Hořerožky. Vz předcház. Dolurožky.

Hořeti. O tvarech vz Gb. H. mí. III. 2.
281. — jak. Starší muži, když chytí, ne-
hoří jako sláma, ale jako smolný pařez. Šml.
IV. 47. H-la jako moravský mák (rděla
se). Sá. Kresby z Ješt. 290. — komu. Tomu
peníze zrovna hoří (mnoho utrácí). Hoř. 89.

Hořica Ign. Vz Jub. XI.

Hořice, pl. Do Hořic. Gb. H. ml. III. 1.
115.

Hořící láska = řebčík královský. Hoř. 99.

Horiej = hůř,. Slov. Zát Př. 289. a.

Hořínek Ot. Dr. Vz Jub. XI.

Hořkál, a, m., vz předcház. Hořavka.

Horký čím. Hlava horká samou prací
Šml. V. 119. — H. = hořký. H. krmě jakožto
pepř, zázvor. Maš. ruk. 182^b., 183^b.

Hořký. H. země, též i slaná neplodná jest
i dělaná (zdělaná). Fisch. Hosp. 12. H. lupen
= lopucha (chuti příkré). Mus. ol. X. 60. —
H. To je h. host (draho u něho). Hoř. 90.

Horličivosť, i, f. = žárlivost. Nejedlý.
Neujalo se.

Horlitioč. Kom. Ohláš. 153.

Horlivý = řevivý. Jsouce h-vi proti
Plzeňským. Pal. Děj. III. 1. 276.

Horní. H. mužíček. Vz Ces. 1. VIII. 108.

Horniaky = horní kraje. Slov. Zát. Př.
289. a.

Horníček, čka, m. = trpasliček, skalní
mužík. Čes. 1. IX. 440.

Horník. Horníky slouli všichni obyvatelé
Hor Kuten. Br. St. 19.

Hornorakušan, a, m. Us.

Hornorýnský. H. krajina. Mus. 1897. 465.

Horoba, y, f. = choroba. Šár. Zát. Př.
259. a.

Horobujný. H. Rus. Koll. Bás. 70.

Horokutenský. H. obec. Braun.

Horopis v čes. zemích. Vz Zbrt. Bibl.
44. nn.

Horosvět. Chodí ako h. (pyšně). Slov. Zát.
Př. 38. a.

Horotvorný. H. síla. Ott. XIII. 311.

Horoucí. Vz Zát. Př. 314.

Hořovský Ed, f 25. /2. 1898.

Horší. Horší o lepšího se otře. Hoř. 123.

Horšiti se na čem. Nikdy se na tom
nehoršil. Kom. Ohláš. 85.

Hort (VI. 341. ). 1513. Arch. XVII. 192.

Horusický, rybník u Třeboně. Pal. Pam.
122.

Hosínek, nku, m. = šátek střepnutý v cíp.
Hluboká. Kub. L. f. 1900. 358.

Hoslovati si co. Nic si nehoslujte, víte,
jak to bývá (neslibujte, nedoufejte а р. ).
V Krkonš. Nár. list. 1897. č. 140. odp. feuill.

Hospitalář, e, m. Templáři a h-ři (malte-
sáci). Pal. Děj. I 2. 89., 90.

Hospod, m., vyhynulo. Gb. H. ml. III. 1.
372. Vz násl.

Hospoda, y, m. = hospodář; h., y, f.
= hospodyně; zřídka v pl. Přívlastek bývá
ženský i při významu mužském. O skloňo-