váni vz Gb. H. ml. III. 1. 201. — H. = kráva.
Hluboká. Kub. 152. — H. = hostinec. V h-dě
každý pán. Šml. X 76.

Hospodáříček, čka, m. Pověry o něm na
Hořicku. Vz Hoř. 145., Chorv. 153.

Hospodářský. H. přísloví, vz Hrab. 17. nn.,
pověry na Hořicku, vz Hoř. 145.

Hospodářství. Pověry táhnoucí se k h.
vz v Čes. 1. 1898. 194, 195.

HospodiskO, a, n. = hospoda (pohrdl. ).
Mtc. 1899. 225.

Hospodka Václ., gymn. řed. Vz Jub. XI.

Hospodyně. Špatná h. bývá, kterou slunce
pod peřinou vídá. Hrub. 25. Když h. nevy-
postí, šak nevyhostí. Šeb. 219.

Hospodyňský. H. škola. Nár. list. 1898.
č. 134. 4.

Hosť. O skloňovaní vz Gb. H. ml. III. 1.
342. nn., 382. nn. Která holka se nevdá,
vítá doma hosti. Hoř. 90 čím řídčí b., tím
vzácnější. Horen. 312. Hosté před domem,
radosť v domě. Br. Hod. 189. Pověry к hosti
se táhnoucí (na Hořicku) vz v Hoř. 143., pří-
sloví a pořekadla v Zát. Př. 313. a., 314. nn.

Hosťák, hostiak, a, m. = hospes Slov.
Zát. Př. 186. a.

Hostec. Ve Slezsku: koltuň, mamuník,
skřítek; tam h. = dření nohou a j. Čes. 1.
VIL 127., 128.

Hostečný. H. kořen, rostl. Mor. Mus. ol. V.
14.

Hostiak. Vz předcház. Hosťák.

Hostie, e, f, z lat. Na to můžete vzít
hostii (to je pravdivé). Tům. Ml. 35.

Hostihora, y, f., pole na Slov Sbor. slov.
II. 141.

Hostina. O pořekadlech atd. vz Zát. Př.
314. a., 314. b.

1. Hostinský. H. děti = které nad počet
do školy byly přijaty. XVI. stol. Mtc. 1898.
152.

2. Hostinský Petr. Zát. Vz Vlč. Lit. slov.
I. 276. — H. Ot. dr. Vz Jub. XII.

Hostivař, e, f.; bylo původně pl. Vz Gb.
H. ml. III. 1. 114.

Hostounský Balt. Vz Flš. Písm. I. 389.

Hostýnka, y, f. = potok Bystřice na
Mor. Vz Pck. Hol. VIII.

Hošek, ška, hošič-k, ěka, m., pták. Vz
Bukač. — H. F. a Ign. Vz Jub. XII.

Hošíček, vz předcház. Hošek.

Hošina, y, m. = hoch. Nár. list. 1898
č. 250.

Hošiště, vz -iště.

Hošpesa, y, f. = vězení pro synky, kteří
ν něm mohli jísti a píti, со jim bylo milo
a i ν karty hřáti. Sdl. Hr. IV. 274.

Hošťálovský m. hošťalkovský od Hošťál-
ková. Us. — Mus. ol. V. 11.

Hoštišová, é, f. H. na Mor., dříve Hostě-
šova Lhota, Hostěšova. Рck. Hol. 39.

Houba. Houby na Slov.: holúbky, hro-
maždinky, hlavičky, hřiby, kozáky, kozí brady,
kuřátka, králůvky, křapáky, majůvky, másel-
níky. mléče, mléčňáky, modráky, muchomurky,
osičáky, prášniky, pýchovky, ryzíky (ryzly,
hryzky, hryzíky), sináky, smrhy (smrže), ston-
čáky, stonkůvky, špičky, tartofle václavky. Mus.
1848. 11. 212. Na Pelhřimovsku: březáky, ci-

kánky, doubravníky (hříbky), holoubky, jelenice
(jelenky), kadeřávky, karotofle, koloděje, kra-
vinky křemeláčky, kukátka, lišky, loupáče,
másníky, mračna, mynářhy, myší ouška, pod-
máslíky, podmračna, prášivky, rejpalky, ryzce,
smetanky, sosnáře, strnadky, syrůvly (syro-
vinky), voňavky, vrzavky. Vz Chorv. 58 Člověk
houby ví, co p. Bůh dá; Ten houby ví, jak
se na kudlu píská (neví) Tům Ml. 227, 103.
To mu je houby zle (má se dobře,. Hoř 125.
Houby je po tom (nic po tom není, nemá to
žádné" ceny). Hoř. 125. Η. ν podání prosto-
národním na Mor. Vz Čes. 1. IX. 184. -- H.
= huba. Nepřeje mi do houby. Jihozáp. Čech.
Dšk. Vok. 54.

HouBožil, a, m., diaperis, brouk. H. obecný,
d. boleti. Klim. 489.

Houdanka, y, f. druh slepice. Pís. 75.

Houf. Je nás tu húf, okolo dvúch. Seb.
222.

Houfnice, polní dělo. Vz Tom. 163. až
165, 172. nn.

Houfník, a, m. = ovčák. Č. Křemže Kub.
L. f. 1900. 358.

Houl, m. Našel jsem ν houli (m. v houlu)
dvojku. Us. Hoš. 112. Vz Úl.

HouraBák = ouhrabečník. Dšk. Vok. 54.
Cf. násl.

HouraBky = ouhrabky. Plz. 128.

House, ete nebo housence, n. Vz -ence
(VI. 208. ). Pět housenec = housat. Arch. XVI.
347. Hlas housat: Malé sme, pekné sme!
Nebo: Aké sme my pekné, čačané, pekné
čačané! Staré husy ·. I my sme také boly.
Husár: Dávno to bolo! Zát. Př. 283. a. Vz
násl. Husí. lira na masná housata. Vz Čes. L
VIL 346.

Housence, e, n. = house. Čtyřicet hou-
senec Arch. XVI. 347.

Housenka. Vz Exl. 3. Proti h-kám. Vz
Ces. 1. IX. 263.

Housenství, n. = stav housenky. Mus.
1849. IV. 48.

Houser. Jeho hlas, vz předcház. House.

Houserák, a, m., pták. Vz Tuhýk obec.

Houska. Spařené h-ky, vz Kulhavice.

Housle. O skloňováni sr. Gb. H. ml. III.
1. 362.

Houška, y, f. = nálešník, spojeni lišní.
Dříteň. Kub. 152.

Houšť, sr. Húšč. H., saltus, Forstwald.
Fisch. I.

Houvězdo m. Oujezd Dšk. Vok. 50.

Hovadnost. Za Hus. v I. 476. polož: Post.
19b.

Hovadný. Η-dní lidé. Chč. List. fil. 1898.
469.

Hovado. O původu slova sr. Zub. 407.
Stran pořekadel atd. vz Zát. Př. 315. a.

Hověti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
266.

Hovízky, míst. jm. u Hovězí na Mor. Vck.

Hovňál, a, m. = hrobařík. U Polné. Hoš.
96.

Hovník, a, m. = lenoška, Ruhebett, od
hověti si (žertem). Us.

Hovno. Zlatom písal, hovnom pečatil (ne-
dostál slovu); Bez chuti malý kúštek hovna
sjieš. Z hovna bič neupletieš, kdyby's jak