prsty slinil, musijú být konopě. Šeb. 217.
(o marné práci); Jedz (jez) hovno a pij vodu.
neprídeš na chudobu; Naraz hojno, na druhý
raz hovno. Slov. Zát. Př 45. a., 67. a., 151. a.,
157. a., 170. b. Podávali jsme si h. přes plot
(o dalekém příbuzenství); Plesá mu srdce
jak b. v laterni. Šeb. 218., 221. Vz ještě ib.
37. a., III. a., 315. a.

Hovor, u, m. = hlasitá rozmluva, křik.
Brzkov. Hoš. 96., 157.

Hovorka Fr. a Jos. Vz Jub. XII.

Hovovnice, e, f. = holovnica. Slov. Phľd.
1897 675.

-hoz a -choz. Jména ukončená v -hoz a
-choz sklánějí se podle, dub': výchoz, výhoz,
u, m. Vz Gb. H. ml. III. 1. 120.

Hoza Fr. vz Jub. XII.

Hôzka v Příspěvcích 517. oprav v: Hôžka.

Hôžka, holôžka, y, f. = lohyně, ovoce
lôhu (hlohu). Zat. Př. 160. a., 289. a.

Hr. Vincek je hr do práce. Mtc. 1897. 37.

Hra. Vz Čes. ]. VII 465. Dětské hry; je-
jich literatura za r. 1894. a 1895. Vz Čes. 1.
VIL 483. Dětské hry na již. Mor. Vz Šeb.
27. nn. Hry při dodírce. Ib. 42. Věty při
hrách, vz Zát. Př. 277. nn., XIX. 4. Lidové
hry z let 1644. —1646. Vz Čes. 1. λ III. 238.
Dramatické hry vánoční a velikonoční. Vz
Nár. sb. II. 128. Peněz do hry nepůjčuj,
prohráš; Peníze do hry půjčené vyhrávají;
Při hře drží (mačká) druh druhu v pěsti
palec. Čеs. 1. X. 176.

Hrabák. Vz Jub. XII.

HraBan. Vydá sa ta za H-na (zahrabou
jí, zemře) Zát. Př. 92. a.

Hrabati. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
351.

HraBě; také m. O skloň, vz Gb. H. ml
III. 1. 257., 425.

Hrábě. Části: 1. zuby, 2. oblúk, 3. vidlice
(je-li oblúk, nejsou vidlice a naopak), 4
zubník (dřevce, ve kterétm jsou zuby za-
sazené), 5. cvečky (klínky, jimiž se zuby
upevňují), 6. hrabisko. U Vyzova. Mus. ol.
1898. 105. — H. = tatier. Vz Čes. 1. VI.
369.

Hrabí = hrabě. O skloň, vz Sudí a Gb.
H. ml. III. 1. 257. — H., n. = hrahství.
Vlast. slez. III. 1. 141.

HraBicovati = obilí séci. Sbor. č. 4. 57.

HraBičář, e, m. = kdo obilí seče. Sbor.
č. 4. 57.

Hřabílec, lce, m. = hřbílko. H. na koně.
V jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 27.

Hrabiličný. H. černokřídlec (motýl). Exl.
191.

Hrabinky, vinohrad. Šeb. 189.

Hrabivosť, i, f. Všebaživá h. Němců. Pal.
Děj. II. 1. 145.

Hrabkať. Na druhých ťapka a na sobä
hrabká. Slov. Zát. Př. 176. а.

Hrable = hrábě. Slov. Zát. Př. 106.

Hraboveň, vně, f. = náčiní na otáčení
šroubů. Sbor. slov. III. 30.

Hráhře = hrábě. Neveklov. Kub. L. f.
1900. 358.

Hráč. Prohrává-li hráč, buď si přesedne
na jiné místo nebo otočí židlí n. čepicí

(kloboukem) na hlavě, aby se mu štěstí
obrátilo. Čes. 1. X. 176.

Hrad. Tvrze (munitiones; hrady castra)
bývaly pevnůstky jen malé, bez vojska
zvláštního к hájení svému; hradí/ opatřeny
byly hradbami prostrannými a opati ovány
zvláštním vojskem, v jehož čele stával pur-
krabě. Vz Pal. Děj. II. 1. 373. H. = každé
hlavní město župní; Kolik bylo hradů, tolik
bylo žup. Ib. I. 1. 215., 202. — H. = dětská
hra. Stavení hradu. Vz Mus. o). 1897. 159.

Hřada. Na hřědě. Sr. Gb. H. ml. III. 1.
187.

Hradba — pikna přehrazující půdu.
U Polně. Hoš 96.

Hradčanka, vz Šišemka.

Hradčany. R. 1348. staly sе H. spolu
s Pohořelcem a kláštenm strahovským
částkou města Prahy. Pal. Děj. II. 2. 106.

Hráde místo hrábě. Hoi. 76.

Hradě, ě, n. = malý ostrůvek na rybníce,
Horažďovice, dřevo i ezi koni ve stáji, aby se
nekopali. Tábor. Kub. L. f. 1900. 358.

Hradec, dce, m., zdrobnělé, hraď. Hra-
dové sloužily celému národu, hradcové jen
některým osobám a rodům knížecím. Vz Pal.
Děj. I. 1. 204. - Jindřich z Hradce. Vz ib.
V. 1. 365.

Hradidlo, vz násl.

Hradidlový. H. jez, Dammbalkenwvehre,
slouži-li к hrazení vody hradidla = fošny
nebo trámce vodorovně na sebe kladené.
Ott. XIII. 308. Vz násl.

Hradilový. H. či Ponécův jez, Nadel-
wehre, kde se hradí voda trámci na stojato
vedle sebe stavenými. Ott. XIII. 308. Vz
předcház.

Hradiny = pole hraničící s poli jiné obce.
Ševětm. Kub. 152.

Hradisko, а, п., vrch na Hané. Bdl.
Mor. 3.

Hradištěk, míst. jm. u Ústí na Mor. Vck.

Hradítko, a, n. = kouřova zásuvka v za-
zdění kotlů. Vz KP. IX. 7.

Hradlo, a, n. H-a u jezu. Nár. list. 1897.
č. 293. 3. Vz Hradidlový Hradilovy (před-
cházející) a násl. Hradlový.

Hradlový. H. jez. Nár. list. 1897. č. 293. 2.

Hradní. H. nebo župní ústava. Pal. Děj.
I. 1. 202. Vz předcház. Hrad a násl. Hradový.

Hradnice, e, f., přítok Dyje u Znojma.
Bd. Mor. Π

Hradový. Násilník hradový a tvrzní. Chč.
List. fil. 1898. 268. ). Sr. předcház. Hrad.
Župní ústava neboli hradová, Župen, Ca-
stellaneiverfassung. Pal. Děj. I. 2., 222., 237.

Hrách. Korec hrachu stál r. 1679. 1 zl.
10 kr. Fisch. Hosp. 361. Hlas hrachu, když
se v hrnci vaří a je ho málo:, Nemôžem ta
dohonit'!'; pakli je ho hustě:, Ťa sa ďalej!
ta sa ďalej!' H. zdravému pomůže z blata
(posilní ho), nemocnému do blata (uškodí
mu). Čes. 1. VIII. 329. Do hrachu neopomeň
nikdy dát na proutku flíček červený, aby ho
nikdo neuhranul. Začne-li hrách kvésti, zastrč
do něho ještě jeden proutek, v němž jest za-
sazen kousek skla, aby mu neuškodila blý-
skalka, jinak by ho při pivní velké bouři