Hubopas, а, т., bolitophagus. H. hnědý,
b. armatus, síťkovaný, reticulatus, trhaný,
interruptus Vz Klim. 488.

Hubousiti = hubovati. Rais. Pot. 174.

Huckati. Darmo starého psa za zajacom
huckaš (štveš) Slov. Zát. Pŕ. 83ь. Psa na
zajaca h. Ib. 165^a.

Huculové = obyvatelé vých. pohoří kar-
patského. Vz Mus. 1838. a 1839. 45.

Hučáň, ě, f., míst. jm. Рck Hol. 167.

Hučeti = mluviti. Hučí do něj (m. do
něho) jako do chcíplýho valacha. Us. Hoř. 90.

Hučka, y, f. = chuchvalec Val. Ces. 1.
X. 139.

Húčka. Gaidoš spustí dudy na tři húčky.
Slov. Němc. III. 306.

Hudačka, y, f., pták. Vz Červenka.

Hudba. Lidová h. a písně vyd. r. 1894.
a 1895. Vz Čes. 1. 1897. 479. Padesát let
české hudby (od r. 1848. ). Vz Jub. IV^b. 1.
až 55. H. slovácká. Vz Čes. 1. X. 52.

Hudební. H. nástroje. Vz Mus. 1850. II.
56. Přil.

Hudec. Dnes mi hudci hudú, zajtra mi
spievat budú (budu mrtev). Slov. Čes. I. VII.
41. V hrdle mu hudci hudú. Maš. tuk. 177a.

Hudiť sa komu. Hudí sa mi = chce se
mi vrhnouti. Slov. Zát. Př. 77^a.

Hudrák, a, m. = krocan. Us.

Hugán, a, m. = Brezňan. Zát. Př. 271.

Hublitl. Slád. Lear. 94.

Huhňa, dle Bača. Gb. H ml. III. 1. 233.

Hu-hu-hu. Plameň (v bódě) věskoči a ta
bóda hu-hu-hu a mě hr ven. U Císařova. Mtc.
1899. 3..

Hújati = hýřiti, nehospodařit!. S masem
a sádlem tak hújajú, se slamou. Šeb. 102.,
287.

Huk-huk. Ja i takovyho Čľověka huk-huk
nemôžu citit (který houká na lidi). U Císa-
řova. Mtc. 1899 38.

Hukoun, u, m. = vítr. Slád. Bouře. 8.

Hůl. Její jména na Slov.: bakuľa, budzo-
gáň, bunkov, čakan, kľuka, kvaka, kyják,
lieskovica, obušok, osekanec, papek, pose-
kanec, rafika, švihák, trstenica, vatrál. Sbor.
slov. II. 132 Stroj k soustruhování holí vz
v KP. VIL 252., 256.

Hulakovský Jan E. Vz Juh. XII. f 6/10.
1899.

Hulán chlupatý = kaše z hub. Tábor. Kub.
152

Hulán, tanec. Vz Čes. 1. VI. 370.

Hulanka = hulánská kazajka. Ott. XV.
404.

Hulevníček, čka, т., colaphus, brouk. H.
obecný, c. sophia. Vz Klim. 681

Hulevníkový. Vz Zelinožrout.

Huligati = křičeti. Hotař huligá a honí
je. Šeb. 30.

Humanismus. Vz Ott. Slov., Wtr. Vys.
šk. 19. nn., Spis Jos. Truhláře o h.

Humno = stodola. Nebyl dál než za humny
(o nezkušeném). Hoř. 119.

Humor. Vz Pal. Pam. 430. nn.

Humoristickosatirický. H. obor čin-
nosti. Mtc. 1899. 68

Humorolog, a, m. = kdo o humoru píše
a p. Č. v Mus. 1871. 366.

Humpliř také = huntýř.

Humplířský. H. novota. Palk. (Mus. 1898.
489).

Humplovanie, Verhunzung, f. H. řeči.
Phľd. 1897. 87.

Humůlka a humolka m. homolka. Také
v Čech. Dšk. Vok. 47.

Huňa, huňka, vz Halena. Huňa, huňka jest
sprostší než halena.

Hunáč, e, m = chrapoun, rejhan_i hrslenkář.
Mus. 1861. 134

Huňáček, čka, m, scymnus, brouk. Η.
černočelý, s. frontalis, černoševý, juniperi,
černý, ater, červenokrový, pubescens, čer-
venonohý, rubromaculatus, červenoskvrnný
limbatus, čtveroskvrnny, quadripustulatus,
hlavatý, minimus, chudoskvrrnný, obliquus,
kachní, ferrugatus, krásný, pulchellus, mis-
kový, suturalis, neúhledný, impexus, pásko-
vaný, subvillosus, páskový, rufescens, polo-
ševý, basalis, pruhový, flexuosus, rameno-
skvrnný, intenuptus, rudokrový, inuudatus,
rudošpičký, haemorrhoidalis, smrkový, abie-
tis, smuteční, unicolor, tečkový, punctillus,
žlutoštítý, flavicollis. Vz Klim. 734., Ott. XVI.
712.

Huňatec, tce, m., epicometis, brouk. H.
chlupatý, e. birta. Vz Klim. 405.

Huňatoštítník, brouk. Vz Klim 649.

Hunatoštítý klíšťoústník, brouk. Klim.
671.

Huncut. O úslovích vz Zát. Př. 316a.

Huněnky, f. — huněné papuče. Mus. ol.
18 8 106 Vz Hunienky.

Huňka, y, f, vz předcház. Huňa.

Hunt, vz Hnot.

Huntinový. H. strop chlévní. Mus. ol. X.
148 Sr. Trhanicový.

Huntlíř, e, m. H-ře přechovávati. Uč. spol.
1897 XV. 10.

Hupačky. Kuřata (po černé mouce) h.
rostú. Šeb 108. Sr. Hup.

Hural = bezinky. Dyž h. sprchá, budú
aji hrozny sprchat. Šeb. 227.

Hurati = hárati, vesele hořeti. Jičín. Kub.
L. f. 1900. 359.

Hurban Jos. Ľud. (Miloslav), 1817. -1888.
Vz Vlč. Lit. slov I. 71., 126., 276. — H.
Světozár Vajanský, vz Vajanský

Huřok, a, m. = horák, horal. Slez. Lor. 72.

Huronský utvar hornin (prahorních břid-
lic). Vz Pis. 22.

Hurtík, a, m. = lapák. Har. II. 198.

Hurtlíci, míst. jm. u Rouštky na Mor.
Vck

Hurtoš, e, m. = sprosťák. Slov. Zát. Př.
40b. Sr. Hrčiak.

Hus, i, nč. husa. Vz Sír IV. 97. — 106.
Bedlivější hus nad psa. Fisch Hosp 208.
Když divoké husy odcházejí, zima se při-
bližuje Ib 294. Husa stála r 1677. 15 kr.
Ib 347. Bití husy (slavnosť na Slov. ) Vz
Němc. III. 342. P >věry táhnoucí se к chovu
husí na Hoř. Vz Hoř. 148. O příslovích atd
vz Zát. Př. 316. Potápějí-li se husy pod vodu,
bude pršeti. Čes. 1. IX. 254. — H. macejova
(Matějova) = nepodařený člověk (z vejce
na Matěje sneseného nevylíhne prý se nic
pořádného). Slov. Phľd 1399. 60. — Husa =



	76

	Hubopas, а, т., bolitophagus. H. hnědý, b. armatus, síťkovaný, reticulatus, trhaný, interruptus Vz Klim. 488. Hubousiti = hubovati. Rais. Pot. 174. Huckati. Darmo starého psa za zajacom huckaš (štveš) Slov. Zát. Pŕ. 83ь. Psa na zajaca h. Ib. 165^a. Huculové = obyvatelé vých. pohoří kar- patského. Vz Mus. 1838. a 1839. 45. Hučáň, ě, f., míst. jm. Рck Hol. 167. Hučeti = mluviti. Hučí do něj (m. do něho) jako do chcíplýho valacha. Us. Hoř. 90. Hučka, y, f. = chuchvalec Val. Ces. 1. X. 139. Húčka. Gaidoš spustí dudy na tři húčky. Slov. Němc. III. 306. Hudačka, y, f., pták. Vz Červenka. Hudba. Lidová h. a písně vyd. r. 1894. a 1895. Vz Čes. 1. 1897. 479. Padesát let české hudby (od r. 1848. ). Vz Jub. IV^b. 1. až 55. H. slovácká. Vz Čes. 1. X. 52. Hudební. H. nástroje. Vz Mus. 1850. II. 56. Přil. Hudec. Dnes mi hudci hudú, zajtra mi spievat budú (budu mrtev). Slov. Čes. I. VII. 41. V hrdle mu hudci hudú. Maš. tuk. 177a. Hudiť sa komu. Hudí sa mi = chce se mi vrhnouti. Slov. Zát. Př. 77^a. Hudrák, a, m. = krocan. Us. Hugán, a, m. = Brezňan. Zát. Př. 271. Hublitl. Slád. Lear. 94. Huhňa, dle Bača. Gb. H ml. III. 1. 233. Hu-hu-hu. Plameň (v bódě) věskoči a ta bóda hu-hu-hu a mě hr ven. U Císařova. Mtc. 1899. 3.. Hújati = hýřiti, nehospodařit!. S masem a sádlem tak hújajú, se slamou. Šeb. 102., 287. Huk-huk. Ja i takovyho Čľověka huk-huk nemôžu citit (který houká na lidi). U Císa- řova. Mtc. 1899 38. Hukoun, u, m. = vítr. Slád. Bouře. 8. Hůl. Její jména na Slov.: bakuľa, budzo- gáň, bunkov, čakan, kľuka, kvaka, kyják, lieskovica, obušok, osekanec, papek, pose- kanec, rafika, švihák, trstenica, vatrál. Sbor. slov. II. 132 Stroj k soustruhování holí vz v KP. VIL 252., 256. Hulakovský Jan E. Vz Juh. XII. f 6/10. 1899. Hulán chlupatý = kaše z hub. Tábor. Kub. 152 Hulán, tanec. Vz Čes. 1. VI. 370. Hulanka = hulánská kazajka. Ott. XV. 404. Hulevníček, čka, т., colaphus, brouk. H. obecný, c. sophia. Vz Klim. 681 Hulevníkový. Vz Zelinožrout. Huligati = křičeti. Hotař huligá a honí je. Šeb. 30. Humanismus. Vz Ott. Slov., Wtr. Vys. šk. 19. nn., Spis Jos. Truhláře o h. Humno = stodola. Nebyl dál než za humny (o nezkušeném). Hoř. 119. Humor. Vz Pal. Pam. 430. nn. Humoristickosatirický. H. obor čin- nosti. Mtc. 1899. 68 Humorolog, a, m. = kdo o humoru píše a p. Č. v Mus. 1871. 366.	Humpliř také = huntýř. Humplířský. H. novota. Palk. (Mus. 1898. 489). Humplovanie, Verhunzung, f. H. řeči. Phľd. 1897. 87. Humůlka a humolka m. homolka. Také v Čech. Dšk. Vok. 47. Huňa, huňka, vz Halena. Huňa, huňka jest sprostší než halena. Hunáč, e, m = chrapoun, rejhan_i hrslenkář. Mus. 1861. 134 Huňáček, čka, m, scymnus, brouk. Η. černočelý, s. frontalis, černoševý, juniperi, černý, ater, červenokrový, pubescens, čer- venonohý, rubromaculatus, červenoskvrnný limbatus, čtveroskvrnny, quadripustulatus, hlavatý, minimus, chudoskvrrnný, obliquus, kachní, ferrugatus, krásný, pulchellus, mis- kový, suturalis, neúhledný, impexus, pásko- vaný, subvillosus, páskový, rufescens, polo- ševý, basalis, pruhový, flexuosus, rameno- skvrnný, intenuptus, rudokrový, inuudatus, rudošpičký, haemorrhoidalis, smrkový, abie- tis, smuteční, unicolor, tečkový, punctillus, žlutoštítý, flavicollis. Vz Klim. 734., Ott. XVI. 712. Huňatec, tce, m., epicometis, brouk. H. chlupatý, e. birta. Vz Klim. 405. Huňatoštítník, brouk. Vz Klim 649. Hunatoštítý klíšťoústník, brouk. Klim. 671. Huncut. O úslovích vz Zát. Př. 316a. Huněnky, f. — huněné papuče. Mus. ol. 18 8 106 Vz Hunienky. Huňka, y, f, vz předcház. Huňa. Hunt, vz Hnot. Huntinový. H. strop chlévní. Mus. ol. X. 148 Sr. Trhanicový. Huntlíř, e, m. H-ře přechovávati. Uč. spol. 1897 XV. 10. Hupačky. Kuřata (po černé mouce) h. rostú. Šeb 108. Sr. Hup. Hural = bezinky. Dyž h. sprchá, budú aji hrozny sprchat. Šeb. 227. Hurati = hárati, vesele hořeti. Jičín. Kub. L. f. 1900. 359. Hurban Jos. Ľud. (Miloslav), 1817. -1888. Vz Vlč. Lit. slov I. 71., 126., 276. — H. Světozár Vajanský, vz Vajanský Huřok, a, m. = horák, horal. Slez. Lor. 72. Huronský utvar hornin (prahorních břid- lic). Vz Pis. 22. Hurtík, a, m. = lapák. Har. II. 198. Hurtlíci, míst. jm. u Rouštky na Mor. Vck Hurtoš, e, m. = sprosťák. Slov. Zát. Př. 40b. Sr. Hrčiak. Hus, i, nč. husa. Vz Sír IV. 97. — 106. Bedlivější hus nad psa. Fisch Hosp 208. Když divoké husy odcházejí, zima se při- bližuje Ib 294. Husa stála r 1677. 15 kr. Ib 347. Bití husy (slavnosť na Slov. ) Vz Němc. III. 342. P >věry táhnoucí se к chovu husí na Hoř. Vz Hoř. 148. O příslovích atd vz Zát. Př. 316. Potápějí-li se husy pod vodu, bude pršeti. Čes. 1. IX. 254. — H. macejova (Matějova) = nepodařený člověk (z vejce na Matěje sneseného nevylíhne prý se nic pořádného). Slov. Phľd 1399. 60. — Husa =