mlynářský pomocník. Týn nad Vlt. Kub. 152 —
Hus, část lisu. Seb. 117 — H. černá = tanec.
Vz Čes. 1 VI. 370. — H., os. jm., gt. a akk.
Husi, instr. Husí; novotvar Hus, a, m. Gb
H. ml. III. 1. 396. M. Jan Hus. Vz Pal Děj.
III. 1. 40. nn., Vlč. Lit. I. 351., Flš. Písm. I.
147 nn. A stal se v Praze kus, vyletěla
z kalendáře Hus (Hus byl r. 1585. z kalen-
dáře jako svatý vypuštěn)

Husa = house. Slez. Lor. 72.

Husárek, rku, m., pastviště hus. Pck. Hol.
166.

Husarenka, y, f. = husarka. Brt. P. n.
242.

Husarka, y, f. Femin k husar. Brt. P.
n. 6».

Husárna, y, f. = husinec, chlévek na husy.
Fisch. Hosρ. 346.

Husársky. Přijel po h-sku. Sdl. Hr. III.
142.

Husárský. H. chléb. 17. stol. Mtc. 1901. 66.

Húsce = bochník. H. chleba veliká byla
za jeden peníz. 1454. Pal. Děj. IV. 1. 304. —
H. = house. 1471. Věstn. uč. spol. 1899. 35.

Húsenička, y, f. = ozdoba širáku (stužka).
Phľd. 1898. 116.

Huseska - housata. U Císařova. Mtc. 1899.
150.

Husí mluva. Vz předcház. House. Husa:
Ta, ta, ta, do kňazovho žita. Housata Keby
sme si boly vrece vzaly! Když je vyhánějí
ze žita: Jaj beda, prebeda., už nám vrece
netreba ! Zát. Pr. 283a. Sr. Čes. 1. VII 461. —
H. lejno nejhorší hnůj. Fisch. Hosp. 38. —
H. nožky = třícípé plátky ve vyšívaných
chrpách. Čes. 1. VIII 20. — H. patka n.
tlapka — kontryhel, rostl. Hoř. 103.

Husička, y, f. = svatební pečivo na konci
růžky opatřené. Charv. 42. — H. = «lez.
tanec. Vz Čes. 1. IX. 114.

Húšinica = housenka. Slez. Lor. 72.

Husiprdka, y, ni. = člověk, který se do
všeho plete. Mus. o'. 1898. 106.

Huslenky, údolí u Hovězí na Mor. Vck.

Husovitý. H-tí ptáci, anseres, gänseartige
Vögel. Vz Šír IV. 93. nn.

Huspeka, jm. koně. XVI. stol. Čes. 1. IX.
173.

Huspeninovitý. II. hmota. Mus. 1849. III.
119.

Hústi, budu. O tvarech vz Gb. H. ml. III.
2. 128.

Hustka, y, f. = ručník (šátek na hlavu).
Slov. Sbor. slov. I. 47.

Hustorostlý. H. lesina. Ld. 61.

Hustotkaný. H. mrak, Pal., látka.

Hustý. Je to husté jako kožich. Hoř. 126.
Polívka hustá jak chánula. Mus. ol. 1898
106.

Huš, hus do chléva (tak se zahánějí pra-
sátka). Šeb. 123.

Hušál, a, m. = ušák. Lisi.

Húšč, m. a f. Gb. H. ml. III. 1. 121. H.
= houští. Zát. Př. 116. Vz násl.

Húšče, i, f.; vedle toho bylo húšč. Gb.
H. ml. III. 1. 224.

Hušči, stráň ve Slez. Lor. 82.

Húšť = nepravidelný, hustý porost. Val.
Čes. 1. X. 65.

Huť, i, v obec. mluvě také -ě. Gb. H. ml.
III. 1. 384.

Huta, y, f. = hltán. Hasí hutu (pije). Slov.
Zát. Př. 71a.

Hutisko, a, n., les u Vsetína. Vck.

Hutrechteiř (utrechteiř), asi z Hiitten-
r. raiteri. H. vedl účty v hutích šmelcovních.
Dač. I. 54. (pod čarou).

Hutvák, míst. jm. u Liptalu na Mor. Vek.

Huzárna, y, f. = udilna (?, udírna?).
Řevnovice. Kub. L. f. 1900. 359.

Húžvěna, y, f., jm. louky. Pck. Hol. 50.

Húžvice u krpců. Vz Nadkonia.

Hvaseňák, u, m. = srp na ty / kterým
se srážejí suché snítky. Lišov. Kub. L. f. 1900.
359.

Hvězda. S netbe bych ti hvězdy snes.
Hlk. Več. 32. Mnoho hvězd znamena brzký
déšť. Čes i. IX. 253. O příslovích atd. vz
Zát. Př. 316. — II. zlatá = rozchodník ostrý.
Mor. Mus. ol. III 136.

Hvězdák, u, m., jm. pole. Pck. Hol. 131.

Hvězdice, e, f. Kolová h. Loukoti na-
sazuji &e na h-ci. Ott. XIV. 536.

Hvězdicový. H. chrpa. Čes. 1. VIII. 20.

Hvězdička. Vyšívání na h-čky. Vz Mus.
ol. I. 2().

Hvězdokvětý. H. vínek. Pal.

Hvězdoslovec, vce, m., Astronom. Mus.
1849. III. 11.

Hvězdovid, a, m., motýl. Vz Stein. 102.

Hvězdozlatý. H. kniha. Hanš. Neb. 35.

Hvězdoznanství, n. Pal. Záp. I. 18.

Hviezdoslav, nar. 1849. Vz Vlč. Lit. slov.
I. 254., 276.

Hvízdač, pták. Vz Koliha.

Hvízdati. O tvarech vz Gb. H. ml. III.
1. 367. Ostatnie sa hvizda (slušnosť brání
dále mluviti). Zát. 1 ř. 50^b. Hvízdá-li děvče,
panenka Maria pláče. Hlídka. 1899. 103.

Hvízdek, dka, m., pták, vz Zvonohlík.

Hvížďalka, y, f., rybník u Blovic. Plz. 21.

Hviždžok, u, m. = píšťalku. Slez. Lor. 72.

Hvozďany, dle Dolany, tvrz na Lnářsku.
Sdl. Hr. XI. 262

Hvozdník, a, m., monochamus, brouk. H.
galský, ni. galleprovincialis, krejčík, sartor,
Ševčík, sutot. Klim. 656.

Hyba, y, f. = chyba. Šár. Zát. Př. 215=

Hybadlo, a, n H-dla hmyzu, Bewegungs-
werkzeuge. Mu. s. 1849 IV. 53.

Hýbati. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
351. Vrba sa nekýva, keď hu veter nehýbá.
Phľd 1897. 316. Aby jim to od žádného hý-
báno nebylo. 1512. Arch. XVII. 215.

Hyhelka, y, f., kopec u Č. Třebové. Čes.
1. IX. 193.

Hyběť, i. f. II. mu bude od draka; Hyběť
jest tomu, proti komu rohy se napře. Rozb.

III. 723. Hyběť bude lapkám i p nóm ne-
milosrdným. Hus. Post. 180^a. z násl. Hyběti
a Jezabelka.

Hyběti. Fiš. v Mus. 1898. 245. praví, že
se má čisti: hyběť, i = běda (VI. 400. ).

Hyblavý, vacillans. Rozb. III. 723.
Hybný. Hybná jako živé stříbro. Šml.

IV. 51

Hybridka, y, f., druh růže. Us.