Chechtati se. Vz Gb. H. ml III. 2. 368.

Cheir, u, m., cheiranthus, rostl. Vz Ott.
XII. 124

Chejcet. V VIL Šb D. 24 oprav v: 23.

Cheklok, stráň ve Slez. Lor 82

Chelčický. Vz Flš. Písm. I. 218, Mus.
1874. 91. (Šf), Pal. Děj. IV. 1. 407., V. 1
381., Ott. XII 126, Jub. XII.

Chelidonin, u, m, zásada. Vz Ott. XII.
131, 132.

Chemie fysikalní, minerální či anorga-
nická, technická atd. Vz Ott. XII. 138. nn.

Chemiglyfie, e, f., z řec. Vz Ott. XII. 141.

Chemigrafie, e, f., z řec. Vz Ott XII. 141.
Vz Ch-mitypie.

Chemitypie, e, f. = chemigrafie. Ott. XII.
141.

Chemotropický. Ch. pohyby. Vz Živa.
X. 309.

Cherubinové m. cherubové a gt. Cheru-
binů m cherubů, poněvadž cherubím neb
cherubin jest nom pl. Vz Rozb. král. bibl. 49.

Cheviot (čiviod) = látka z hrubšího druhu
vlny. Vz Ott. XII. 160.

Chiasolith, u, m. = odruda andalusitu.
Vz Ott. XII. 165.

Chiffon (šifoň) fr. = hadr, cár, tretka;
lehká bavlněná látka, měkká, nevzorkovaná
(slouží za podšívku). Ott. XII. 173.

Chimaera. Vz Ott. XII. 193.

ChimBorazo (čimboraso), а, п., hora v Ame-
rice. Vz Ott. XII. 194.

Chinaldin, u, m., zásada. Ott. XII. 196.

Chinidin, u, m. Vz Ott. XII. 197.

Chinin, u, m., alkaloid. Vz Ott. XII. 197.

Chinisulfat. u, m., vlučbě. Vz Ott. XII.
197.

Chinoidin, u, m., v lučbě. Vz Ott. XII.
197.

Chinolin, u, m., v lučbě. Vz Ott. XII.
197.

Chinon, u, m. Vz Ott. XII. 198.

Chinovin, u, m., glukosid, v lučbě. Vz Ott.
XII. 199.

Chinový. Ch. kůra, kyselina. Vz Ott. XII.
19»., 199.

Chirograf, u, m., dlužní úpis. Vz Ott. XII.
201

Chirurgie, čes. literaturu o ní vz Jub.
IIc. 58—70.

Chitin, u, m., v lučbě. Vz Ott. XII. 212.

Chiton, a, m., měkkýš; spodní roucho muž-
ské i ženské. Vz Ott. " XII 212., 213.

Chitussi Ant., čes. malíř, 1847. —1891. Vz
Ott. XII. 214., Jub. XII.

Chládek Jiljí, spis. theol., 1743. —1800.
Vz Ott. XII. 218. — Ch. Front., básník
samouk, 18v9. —1861. Ib.

Chladicí. Ch. stroje. Vz Ott. XII. 219.

Chladírna, y, f. Ch. jateční. Vz Ott. XIII.
105. Sr. Chladiště.

Chladiště, δ, η Dle Věst. VI. 30. lépe
než chladírna. Vz -írna.

Chladivosť, i, f. Ch. stroje = výkonnosť,
effekt jeho. Ott. XII. 219.

Chladnocitný. Šml. IV. 98.

Chladnodárný. Ch. tráva. Šml. IX. 236.

Chladnodatný. Ch. voda. Besedník 584.

Chláchol, u, m. = chlácholení. Nové ch-ly
a odklady zamýšlel. Pal. Děj. IV. 1. 155.

Chlamoň, ě, m. = nezdvořák, kdo se
plnou hubou směje. Lisic. Vz násl.

Chlamonit se = plnou hubou se smáti
Lisic Vz předcház.

Chlamstavý. Ch. zhrout. Šeb. 238.

Chlamtačka, y f. Krávě se nechtělo do
ch-čky (chlamtat nápoj). Kadlč. 159.

Chlap. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1.
23. Chlapi, servi, mancipia, byli parobky, ale
nebyli as otroky jako и Němců, Římanův
atd., ale nebylo jim ani volno opouštěti pána
svého a stěhovati se к jinému. Sr. Pal. Děj.
I. 2. 270., Ott. XII. 228. O pořekadlech atd.
vz Zát. Př. 85b., 89a., 317a.

Chlapice, e, f. = kakost, rostl. Hoř. 106.

Chlapík. Ch. jak strunka Mus. ol. 1898.
106.

Chlapina, f. = silný chlap. Šu haj som a
Časom vyrostem ch-na. Slov. Neber velký
kabát na malou ch-nu. Slov. Zát. Př. 150^a.

Chlapský = veliký, výborný. Lor. 72. Ten
má chlapský žito (krásné). Hoř. 90.

Chlášťov (Klášťov), а, т., hora. Pck. Hol.
107.

Chléb. Vz Ott. XII. 230. nn. Některý
sedlák chce, aby obilí hodně platilo a za-
kopá pecen chleba. Trvá pak sucho, dokud
někdo na chléb nepřijde, ho nevykopá a ne-
spáli. Sá. Kant. 34. Kůru chleba jísti škodí,
spálená krev z ní pochodí. Nár. sbor. 1900.
191. Kdo se neporovná s chlebem, neporovná
se s lidmi, · Dyž se lepí chleba, bude dra-
hota; Dy je chleba v prostředku rozražený,
bude v domě pohřeb. Šeb. 216., 225. Když
spí, ani chleba nechce (hodný). Hoř. 90. Ten
ti narastie toľko, ako kus chleba v ruke. Mus.
slov. I. 11. Na takové chlib, co bej moc mo-
seľa děľlať, se vdať nechce. U Císařova. Mtc.
1898. 38. Pečení chleba a pořekadla ku chlebu
se táhnoucí (u Chvalkovic na Mor. ). Vz Mus.
ol. XII. 159. O příslovích a p. vz také Zát.
Př. 40b.. 154b., 158a., 160^a., 218., 317., XIII.
l^a. — Ch. Chléb s chlebem nešmakuje (když
tancuje sestra s bratrem). Šeb. 218.

Chlebce v VI. 416. oprav v: chlebec.

ChleBec, bce, m. = chlébek (zdrobn. chléb).
Hus I. 353.

Chlebnice (krám). Dač. II. 176.

Chlebník, u, т., Brodsack. Ott. XII. 232.

Chlebný, Brod-. Vidím v tvárnosti chlebné
Boha pravého. Modl. IIX.

Chleborád Fr. Lad., právník a pol. oeko-
nom čes. Vz Ott. XII. 232.

Chlebovice, e, f. = pěší robota, poněvadž
vrchnosť za ni platila chlebem. Brt. Čes. 1.
VIL 318.

Chlebovina, y, f. = z čeho se peče chléb.
Nár. list. 1898. č. 61.

Chlebožravý. Ch. člověk. Nár. list. 1898.
č. 78. feuill.

Chlebúčky, m. = zemáky žluté, podlouhlé.
Vck. Val. I. 19.

Chlebúnati. Jak se tu chlebúňajú (baví).
Šeb. 95.

Chlemě = neobratně. Ch. něco zdvíhati.
Z hor. Nár. list. 1898. č. 163. odp. feuill.