Chlemesta, y, m. = človek, který mnoho
ji. U Polné. Hoš. 96.

Chlemtati. O tvarech vz Gb. H. ml. III.
1. 369.

Chleptati. O tvarech vz Gb. H. ml. III.
1. 369.

Chlest, u, m. = chlast. Dšk. Vok. 13.

Chlipěti. Za Mus. v V. 528. polož: Dač.
I. 96.

Chlipniti. Za Hus (I. 528) polož: Orth.
40. Sr. i Žena.

Chlipsko, a, m. = opiIec Zát. Př. 72. b.

Chlísta, y, f. = hlísta. U Polné. Hoš. 96.

Chlístanice, e, f. = plískanice, nečas.
Hoř. 90.

Chloanthit, u, m. Vz Ott. XII 237.

Chlopavica, e, f. = muchačka. Phľd. 1897.
316.

Chlopeň = blánitá přepážka dutých
ústrojů. Vz Ott. XII. 238.

Chlapkati v VI. 418. za Chlopka oprav
v: chlopkati. Chlopkati koně po krku = po
klepávati, plácati. Horen. 123.

Chłopský = selský. Lor 72.

Chloptací. Ch. ventil u kotlů KP. IX. 19.

Chlopťač, e, m, vz předcház. KP. IX. 19.

Chlor, prvek nekovový. Vz Ott. XII. 239.

Chlorál, u. m. = trichlovacetuldehyt Vz
Otr. XII. 241

Chloralhydrat, u, m. v lučbě. Vz Ott.
XII. 241.

Chloranil, u, m. v lučbě. Vz Ott. XII
241.

Chlorhydrat, u, m. v lučbč. Vz Ott. XII.
241.

Chlorhydrin, u, m. v lučbě. Vz Ott. XII.
241.

Chlorodusík, u, m. v lučbě. Vz Ott. XII.
242.

Chloroform, u, m. v lučbě. Vz Ott. XII.
242.

Chlorofyll. u, m. = z len Hitová. Vz Ott
XII. 242.

Chlorolýllan, u, m. v lučbě. Vz Ott. XII.
243

Chlorom, H, m. = sarkomotosní nádor. Vz
Ott. XII. 243.

Chloropál, u, m., nerost. Mtc. 1899. 249.

Chlorosa, y,, f. = blednička. Vz Ott. XII.
243.

Chlorování, n. Ch. na vlně. Vz. Ott. XII.
244

Chlorovodík, u. m., v lučbě. Vz Ott. XII.
244

Chlorový. Ch. kyselina. Vz Ott. XII. 244.

Chloupkatec, tce, m., epicauta. Ch. čer-
venočely, e verticalis. Klim. 515.

Chloupkovaný. Ch. páteřík, cantharis
lateralis brouk. Vz Klim. 449.

Choupkový. Vz Hlodník.

Chlp, u, m. = srknuti. Čes. 1. VI. 586. —
Ch. = chundel. Ch. vlasov spadol jej na
čelo Phľd. 1897. 169.

Chlpaj, e, m. = člověk vlasatý. Slov.
Phľd Př. 66a. Sr. Chlp.

Chlubil, a, m. Mus. fil. VI. 464.

Chluhilství, n = chlubivosť. Srub. 48.

Chlubiti se čím. Co nemáš, tím se ne-
chlub. Šeb. 223.

Chlúbka, y, f. Zdali by co chlúbky v ně
vpustilo. Hus I. 239.

Chlubník, a, m. Hus I. 87.

Chlubný. O pořekadlech atd. vz v Zát.
Př. 38. nn

Chlum Frant., hud. skladatel, 1848. —1895.
Vz Ott. XII. 246. — Ch., kopec v Hořicku.
Hoř. 2.

Chlumecký Adam (vlastně Kužela Fr. ),
čes. basn., nar. 1854. Vz Ott. XII. 251.

Chluminsko, а, п., župa od Libně až
к Mělníku a Lobkovicům. Vz Pal. Děj. I.
2. 242.

Chlumský. Ch. hřbet mlázovický, hořický
a vřešťovský v Hořicku. Hoř. 1.

Chlup. Vz Ott. XII. 253. Má pět chlupů
desíti radami (má nepatrný vous). Hoř. 90.

Chlupáč, e, m., trichus, brouk. Ch. gallský,
t. gallicus, s bířský, sibericus. Vz Klim.
400. - Ch. = děvče škola opustivší. Nymburk.
Čеs. 1. IX. 321. Sr Chlupka.

Chlupáček, čku, m., hieracium, rostl. Ott.
XII. 253

Chlupajda, y, f. = rozchlupacená ženská.
Lisie.

Chlupatec, tce, m., trichodes, brouk. Ch
úlní, t alvearius, včelový, apiarius. Vz Klim.
464.

Chlupohlavý. Сh. květokras (brouk), an-
thaxia senicula. Vz Klim. 414.

Chlupokrový. Vz Topolníček.

Clupolemý. Vz Lalokonosec.

Chluporohý. Vz Vřretenostehník, Zelníček.

Chlupotečký. Vz Lalokonosec.

Chlupp Jan Moric, čes. právník, 1801. až
1876. Vz Ott. XII. 253.

Chmac.. Potom chmac kameň a křáp po
ní (po žábě). Slovácko. Čes. 1. VII 57. Chmac
kameň a křáp do žáby. Seb. 23. Sr. Chmat-
nouti.

Chmat. Ten je šékovně (šikovný) na zbi-
rani (klasů): to chmat-chmat-chmat a takově
kěsť má pěknó jak lěstek. Císařov. Mtc.
1899. 35.

-chme, -chmy kom. 1 os. pl.: nenašli-
chme = nenašli jsme. oba -chme plakali,
juž -chmy рanа našli. Vz Gb. H ml. III.
2. 424., 425, ch. (Brt., Šb., Dšk. ).

Chmel. Vz Ott. XII. 255. Ch. planý a ště-
povaný. Vz Fisch. Hosp. 74. Když hlavu
chmelem přebral (se opil), byl mistrný. Sdl.
Hrd. VIL 121. — Ch. Adam, 1770. —1832.,
Jos. 1798. —1858.

Chrněla 1740. —1817., Jos. 1793. -1847.
Vz Ott. XII. 257., Flš. Písm. 564.

Chmelařství, n. Vz Ott. XII. 258. nn.

Chmelenský Jos. Krasosl., 1800. —1839.
Vz Ott. XII. 261.

Chmelíček Jos. 1823. —1891. Vz Ott. XII.
262.

Chmelov, a, m., trat. Pck. Hol. 118.

Chmelový, býv. rybník u Bzence. Mtc.
1897. 369.

Chmurati v I. 532. oprav v: chmúrati.

Chmýr, u, m, o původu sr. Zub. 400.

Chmýří, п., о původu sr. Zub. 400.

Chňamstnout koho = chytiti. Lisic.

Chňupák, a, m. = hlupák. Slov. Zát.
Př. 21b., 273a.