Chovač, e, m. = kdo má cizí lidi (dobytek)
na chová i. Mus. ol. 1898. 106. Pilný ch. Hus
L 139., 537.

Chování, n. Jaké ch., také skonání. Trnka.

Chovati. O tvarech vz Gb H. ml. III. 2.
328.

Chovít, u, m., vz násl. Chvít.

-choz, vz předcház. -hoz.

Chřadnouti. O tvarech vz Gb. H. ml. III.
2. 246.

Chrámati = kulhati. Ch. v I. 539. polož
před Chrámina.

Chrámečné, ého, n., pole. Рck. Hol. 108.

Chramostejl, a, m. = nemotora. Hoř. 90.

Chramstnouti něco = chytiti. Us. II š.
96, 156.

Čhraničky, vaccina humana = puchýřky
na kůži úmyslně způsobené očkovaním lymfy
na ochranu proti pravým neštovicím. Vz Ott.

XII. 381.

Chrániti. Chraň Pámbu = nikoli! Chraň
nás Pambu všeho zlého (říkají za bouře).
Hoř. 90.

Chrápati. O tvarech vz Gb. H. ml. III.
2. 352. Natahuje hodiny, skřipec; Vozí hrnce;
Vyškrabuje koryta, vahany = chráре. Chrápe,
akoby dosky pílil, akoby ho boli soťali. Slov.
Zát. Př. 74b. (Tum. Ml. 118. ).,

Chrást růží = keř. Val. čes 1. X. 38.

Chřást, frons, vegetativní těleso nejmnož
ších jaterních mechů (jatrovek). Vz Ott. XII.
384.

Chrásta, y, f. = chřest. Chrásty netreba
sa bati. Zát. Př. 296.

Chřástal polní (křá tal, sekáč, sekavec, třa-
sáček, řezáč, senosek, hřástovec; na Mor. skřáŠČ
křášč), vodní, kropenatý, malý, nejmenší. Vz
Šír IV. 45. -54., Ott. XII. 384., Mus. ol. III.
119 Sr. násl. Chriašteľ.

Chrastalka, y, f., trať v Bílovicích. Seb.
187.

Chřástavec, vce, m., vz předcház. Chřástal.
Ott. XIl. 385.

Chrastavka, y, f. = prašivka, nakažlivá
vyrážka u drůbeže. Ott. XII. 385.

Chrástek Mich., kněz a spis. slov., nar.
1825. Vz Ott. XII. 385., Vlč. Lit. slov. ].
276.

Chrastí, chřastí, křastí, křestí. Dšk. Vok. 10.

Chrastina Jan, veršovee československý
na sklonku XVIII. stol. Vz Ott. XII 385.

Chrástka, у, f., jm. kopanice. Рck. Hol.
150.

Chřástnatý. Ch. jatrovky, mechy. Ott.

XIII. 114, 666.

ChrBtovina, y, f. = hřbet. Narovnal mu
ch-nn sbil ho). Slov. Zát. Pr. 249a

Chřečný, vz Hřečný.

Chřestovník, a, m., crioceris brouk. Ch.
černonohý, c. dodecastigma, čtrnáctitečký,
14punctatus, liliový, lilii, pětitečký, quinque-
punctatus polní campestris atd. Vz Klim.
668. nn„ Ott. XVI. 748b.

Chřestýš. Ch-ši, crotalidae, hadi duto-
zubí Vz Ott. XII. 389.

Chriapak, a, m. = sprosťák, chmuľ, chra-
púň. Slov. Zat. Př 40b.

Chriašteľ = chřásal. Slov. Zát. Př. 64^a.

Chřípě, f. Vz Gb. H. ml. III. 1. 224.

Chřípěcí, vz předcház. Hříběcí.

Chřipka, Grippe, influenza, bleskový
kata rh, tac, ovčí kašel, módní nemoc, čín-
ský, ruský, španělský, viaský katarrh. Vz
Ott. XII. 392.

Chrkati 1. screare: Hnojem chrkají lidé.
Maš ruk. 190^a.; 2. gargariare: Ať tem
V hrdle chrká. Maš. ruk. 188^a.

Chrkel. Vz Ott. XII. 402.

Chrkotati. Chrapel, tak ch-tal. Mus. ol.
1898 106.

Chrleti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
336.

Chrobáci. Vz Ott. XVI. 126.

Chrobačitý, chrováčivý. Ch. dítě = které
má hlísty Slez Čes. 1. IX. 188.

Chrochytati. On poče velikým hlasem
ch. Alx. Nách. CVII. 104.

Chrom, dříve barvík. Vz Ott. XII. 403.

Chromačka, y. f. = nemoc hovězího do-
bytka, p znehtice. Mus. ol. 1898. 106.

Chromajzlík, u. m. = puJir. Bukovgko.
Kub. L. f. 1900. 359.

Chromáň, ě, m. = ehromal. Ty ch ňu
jed» n! Horen. 115.

Chromit. V/. Ott. XII. 407.

Chromiti koho. Lidi ch li. Har. J. 37.
Tato taktika ch-la po mnohá léta politickou
moc stavu městského. Pal. Děj. V. 2. 119.

Chromový. Ch. červeň, kyselina, ocel,
papír, žluť Ott. XII. 407.

Chromtati = s chutí žráti. Kráva chromce.
Brt. D. I. 322.

Chronofotografie, e, f. Vz Živa IV. 207.,
255.

Chronograf, u, m. = přistroj určující
momenty časové ku př. počátek a konec
výjevu. Vz Ott. XII. 408.

Chronogramm, u, m. = eteogramm, slovo
n. vět vztahující se k některé historické
události, v niž velkými římskými p smeny
označuje se příslušný letopočet. Vz Ott. XIL,

411.

Chronologie v zemích Ces. Vz Zbrt. Bibl.

236.

Chronometr, u, m., z řec. Ch. kapesní,
nám řni. Vz KP. VIL 276.

Chronoskop, u, m. = přístroj, jímž se
měří velmi krátké doby. Vz Ott. XII. 413.

Chrostík, a, m, phryganea, hmyz šikmo-
křidlý. Vz O't. XII. 415., XIII. 304a.

Chrostíkovitý. Ch-tí hmyzové, phryganea.
Mus. 1849. IV. 56.

Chroumavka, y. f. = chrupavka. Sušice.
Kub L. í. 1900. 359.

Chrouny, m = podrost lesní; neupravené
vlasu. Sušice a j. Kub. L. f. 1900. 359.

Chroupě, ě, n. = zelené jablko. Wlt. Vz
Ott. XII. 976

Chroust obec, melolontha vulgaris. Vz
Klim 746., Ort. XII. 416, násl. Chrust.

Chroustek, stká, m., rhizotrogus, brouk.
Vz Ott. XII. 416.

Chroustkový. Vz Krytoblav.

Chrouti, chrúti. O tvarech vz Gb. H. ml.
III. 2 234.

Chrpomodrý. Ch. oko. Rubeš.

Chrpoun, a, m. = kdo se krášlí chrpou,
přívrženec Prušáků. JSár. list. 1897, č. 295.



82

Chovač, e, m. = kdo má cizí lidi (dobytek) na chová i. Mus. ol. 1898. 106. Pilný ch. Hus L 139., 537. Chování, n. Jaké ch., také skonání. Trnka. Chovati. O tvarech vz Gb H. ml. III. 2. 328. Chovít, u, m., vz násl. Chvít. -choz, vz předcház. -hoz. Chřadnouti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 246. Chrámati = kulhati. Ch. v I. 539. polož před Chrámina. Chrámečné, ého, n., pole. Рck. Hol. 108. Chramostejl, a, m. = nemotora. Hoř. 90. Chramstnouti něco = chytiti. Us. II š. 96, 156. Čhraničky, vaccina humana = puchýřky na kůži úmyslně způsobené očkovaním lymfy na ochranu proti pravým neštovicím. Vz Ott. XII. 381. Chrániti. Chraň Pámbu = nikoli! Chraň nás Pambu všeho zlého (říkají za bouře). Hoř. 90. Chrápati. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 352. Natahuje hodiny, skřipec; Vozí hrnce; Vyškrabuje koryta, vahany = chráре. Chrápe, akoby dosky pílil, akoby ho boli soťali. Slov. Zát. Př. 74b. (Tum. Ml. 118. )., Chrást růží = keř. Val. čes 1. X. 38. Chřást, frons, vegetativní těleso nejmnož ších jaterních mechů (jatrovek). Vz Ott. XII. 384. Chrásta, y, f. = chřest. Chrásty netreba sa bati. Zát. Př. 296. Chřástal polní (křá tal, sekáč, sekavec, třa- sáček, řezáč, senosek, hřástovec; na Mor. skřáŠČ křášč), vodní, kropenatý, malý, nejmenší. Vz Šír IV. 45. -54., Ott. XII. 384., Mus. ol. III. 119 Sr. násl. Chriašteľ. Chrastalka, y, f., trať v Bílovicích. Seb. 187. Chřástavec, vce, m., vz předcház. Chřástal. Ott. XIl. 385. Chrastavka, y, f. = prašivka, nakažlivá vyrážka u drůbeže. Ott. XII. 385. Chrástek Mich., kněz a spis. slov., nar. 1825. Vz Ott. XII. 385., Vlč. Lit. slov. ]. 276. Chrastí, chřastí, křastí, křestí. Dšk. Vok. 10. Chrastina Jan, veršovee československý na sklonku XVIII. stol. Vz Ott. XII 385. Chrástka, у, f., jm. kopanice. Рck. Hol. 150. Chřástnatý. Ch. jatrovky, mechy. Ott. XIII. 114, 666. ChrBtovina, y, f. = hřbet. Narovnal mu ch-nn sbil ho). Slov. Zát. Pr. 249a Chřečný, vz Hřečný. Chřestovník, a, m., crioceris brouk. Ch. černonohý, c. dodecastigma, čtrnáctitečký, 14punctatus, liliový, lilii, pětitečký, quinque- punctatus polní campestris atd. Vz Klim. 668. nn„ Ott. XVI. 748b. Chřestýš. Ch-ši, crotalidae, hadi duto- zubí Vz Ott. XII. 389. Chriapak, a, m. = sprosťák, chmuľ, chra- púň. Slov. Zat. Př 40b. Chriašteľ = chřásal. Slov. Zát. Př. 64^a. Chřípě, f. Vz Gb. H. ml. III. 1. 224.	Chřípěcí, vz předcház. Hříběcí. Chřipka, Grippe, influenza, bleskový kata rh, tac, ovčí kašel, módní nemoc, čín- ský, ruský, španělský, viaský katarrh. Vz Ott. XII. 392. Chrkati 1. screare: Hnojem chrkají lidé. Maš ruk. 190^a.; 2. gargariare: Ať tem V hrdle chrká. Maš. ruk. 188^a. Chrkel. Vz Ott. XII. 402. Chrkotati. Chrapel, tak ch-tal. Mus. ol. 1898 106. Chrleti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 336. Chrobáci. Vz Ott. XVI. 126. Chrobačitý, chrováčivý. Ch. dítě = které má hlísty Slez Čes. 1. IX. 188. Chrochytati. On poče velikým hlasem ch. Alx. Nách. CVII. 104. Chrom, dříve barvík. Vz Ott. XII. 403. Chromačka, y. f. = nemoc hovězího do- bytka, p znehtice. Mus. ol. 1898. 106. Chromajzlík, u. m. = puJir. Bukovgko. Kub. L. f. 1900. 359. Chromáň, ě, m. = ehromal. Ty ch ňu jed» n! Horen. 115. Chromit. V/. Ott. XII. 407. Chromiti koho. Lidi ch li. Har. J. 37. Tato taktika ch-la po mnohá léta politickou moc stavu městského. Pal. Děj. V. 2. 119. Chromový. Ch. červeň, kyselina, ocel, papír, žluť Ott. XII. 407. Chromtati = s chutí žráti. Kráva chromce. Brt. D. I. 322. Chronofotografie, e, f. Vz Živa IV. 207., 255. Chronograf, u, m. = přistroj určující momenty časové ku př. počátek a konec výjevu. Vz Ott. XII. 408. Chronogramm, u, m. = eteogramm, slovo n. vět vztahující se k některé historické události, v niž velkými římskými p smeny označuje se příslušný letopočet. Vz Ott. XIL, 411. Chronologie v zemích Ces. Vz Zbrt. Bibl. 236. Chronometr, u, m., z řec. Ch. kapesní, nám řni. Vz KP. VIL 276. Chronoskop, u, m. = přístroj, jímž se měří velmi krátké doby. Vz Ott. XII. 413. Chrostík, a, m, phryganea, hmyz šikmo- křidlý. Vz O't. XII. 415., XIII. 304a. Chrostíkovitý. Ch-tí hmyzové, phryganea. Mus. 1849. IV. 56. Chroumavka, y. f. = chrupavka. Sušice. Kub L. í. 1900. 359. Chrouny, m = podrost lesní; neupravené vlasu. Sušice a j. Kub. L. f. 1900. 359. Chroupě, ě, n. = zelené jablko. Wlt. Vz Ott. XII. 976 Chroust obec, melolontha vulgaris. Vz Klim 746., Ort. XII. 416, násl. Chrust. Chroustek, stká, m., rhizotrogus, brouk. Vz Ott. XII. 416. Chroustkový. Vz Krytoblav. Chrouti, chrúti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2 234. Chrpomodrý. Ch. oko. Rubeš. Chrpoun, a, m. = kdo se krášlí chrpou, přívrženec Prušáků. JSár. list. 1897, č. 295.	i