válci, vz Gb. H. ml. III. 1. 46.; vok. sg.
u, oráč a meč', ib. 96.; dat. sg. u, oráČ a
meč': oráči, meči, vz ib. 100. nn., -u, -ovi,
-ěvi; lok. sg. u, oráč a meč': v oráči, meči,
vz ib. 101., -u, -iu, o\i, -ěvi; nom. a vok.
pl. u, oráč a meč': oráči, kopci, klíči, vz ib.
103., -ě, -ové, -ie, -í, -yu; akkus. pl. u, orač
a meč' (místy v obecné mluvě): chytal vrabci,
vz ib. 106.; instr. pl. u, oráč a meč': oráči,
meči, vz ib. 111., -mi, -ma, -ěmi, -emi, -ema,
-ami, -ama, -oma; lok. sg. u, město' v dia-
lektech: v masi, v že ezi, vz ib. 137.; dat.
sg. u, moře': moři, vz ib. 155., -iu, -u; nom.,
akkus. a vok. dualu u, moře': moři, srdci,
vz ib. 156.; inst. pl. u, moře': moři, srdci,
poli, vz ib. 159., -mi, -ma, -ěmi, -emi, -ema,
-ami, -ama, -oma; nom., akkus. a vok. pl.
u, vládyka' místo -y v obec. ml. a v dialekt.:
husiti, jesuiti, vz ib. 198., -у, vok. sg. u, duše':
ty rodná zemi; bývá to v jazyku knižném
и subst., která v nom. a vok. sg. odsouvají
-e, vz ib. 205., -e; m. -e v nom. sg. u, duše':
péči mateřská, vz ib. 205.; akkus. sg. u, duše':
duši, vz ib., -u, -iu; gt. sg. u, duše': z jinéj
zemi, od žiezi, u studnici, vz ib. 208, -ě
(-e), -ej; dat. a lok. sg. u, duše': duši, v duši,
vz ib. 208., -u, -iu, -e, -ie; nom., akkus. a vok.
dualu u, duše': duši, vz ib. 209.; nom., akkus.
a vok. pl. místo -ě (e) u, duše': ciesař ro-
zesla ve vše daly posly, Kat., vz ib. 210.,
-ě (-e); akk. sg. u, panoše', vz ib. 228., -u;
gt. sg. u, panoše' odchylkou m. -ě, -e, vz
ib. 229.; dat. a lok. sg. u, panoše'; také
v nom., akkus. a vok. dual., vz ib. 229,
-ovi; instr. pl. u. panoše': před soudci (v nč.
pravidlem), vz ib. 232., -ami; nom., akkus.
a vok. dual, u, hosť a kosť', vz ib. 242.,
245.; nom a vok. pl. u, hosť a kosť: hosti,
kosti, vz ib. 342., 346., -ie, -é, -ové (jen
u hosť), vz ib. 342., 346.; gt. sg. u, hosť a
kosť': hosti, kosti, vz ib. 342, 344., ě, -a;
dat. a lok. sg. u kosť a hosť: kosti, hosti,
vz ib. 342. *, 344., -u, -ovi; akk. sg. u, hosť
a kosť', vz ib 342., 344., -ě, -a; akkus. pl.
u, hosť a kosť': hosti, kosti, vz ib. 342., 346.,
-ě (u host také -y); instr. pl. u, hosť a kosť',
novotvar, vz ib. 343., 349., -mi; dat. sg.
u, kámen': kameni, vz ib. 407., 408., -u;
vok. sg. u, kámen': kameni, vz ib. 407. -e,
-u; lok. sg. u, kámen': kameni, vz ib. 407.,
408., -ě, -u. — i přípona 1. os. sg. praes.
od XIV. stol. (dříve -u), řehláskou z u teši,
kupuji; později se u mnohých přehláska zase
zrušila: piju, tešu. Vz List. fil. 1898. 74.,
Gb. H. ml. III. 2. 7. - i m. -í v 3. os. pl.
v dialekt.: volaji m. volají. Vz List. fil.
1898. 94.

i spojka. Nelituješ i jednoho. XV. stol.
Mus. fil. VI. 70. Ale sami nechtí se jich
i dotknúti. Praž. evang. (List. fil. 1897.
283. ); (Bůh) dal hříšným pokání, aby ne
zúfal i žádný; A i sv. Petr v svém slibu
nestál; Nectíti o tom i pomysliti. St. Bes.
63., 67., 75. Neodpověděl i slova. 14. stol.
Mus. 1900. 508. Vz Ani a i (I. 564., stupňo-
vací). — i značí důrazně, že následek z da-
ných poměrů přirozeně může se očekávati,
tak zvi. po spojce ož. (Zde má i tak zvanou
auctivnou platnosť = také, quoque, někdy

et = quoque а v řečtině často vmí — také.
Kla. ) Sypiž mu červený prach na žalůdek
tak dlúho, ažť i zacelé. Maš. ruk. 207a. Ktož
ten kámen nosí (při sobě), i nebojí se i (=ani)
jedněch oblud. Ib. 293b. _ Po jako = také.
Nadar (kámen) jest bez mála jako i borax.
Ib. 294^b. — Při předl, s s instr. — také.
Vezmi kořen i s listem; Vezmi sléz i s květem.
Ib. 223a., 46a. Sr. Dada kóň i s úzdú. Rkk.
Čest. 178. — Vz Mus. fil. 1899. 106.

í. Sr. Gb. H. ml. III. 2. 491., Sudí v Gb.
H. ml. III. 1. 253. O krácení ve vzorci, ryba'
vz ib. III. 1. 182., 184., 185. O jeho měně
na Hořicku vz v Hoř. 74. — í koncovka
nom. a vok. pl. u, chlap' v statší době m.
-i; doktořij, mistřij a dial. ptáci, vz Gb. H.
ml. III. 1. 47., 51.; gt. pl. m. -ův: mnoho
vlasí, mor., vz ib. 58. a Brt. D. 1. 19. (zlinsky);
gt. a lok. dual, u, oráč a meč', vz Gb. H.
ml. III. 1. 103., -ú; nom. a vok. pl. (z -ie)
u, oráě a meč': zloději, vz ib. 104., 105.;
gt. pl. u, oráč a meč' m. -ův: muží, koní,
groši, vz ib. 108. nn.; gt. pl. u, město' dial.:
jařmi, Brt. D. I. 26. (Zlín. ), Gb. H. ml. III,

1. 141.; gt a lok. dual, u, moře': na plecí,
vz Gb. H. ml. III. 1. 156., -ú, -iú; gt. pl.
u, moře': moří, polí (novotvar), vz ib. 157.;
nom., akkus. a vok. sg. u, znamení', vz ib.
163.; gt. sg. u, znamení', sr. ib. 164., -a, -ie,
-ieho, -ého, -ího; lok. sg. u, znamení', vz
ib. 165., -iú, -ú; dat. sg. u »znamení', vz
ib. 165., -iú, -ú, -ímu; instr. sg. u, znamení';
rukou dání (dáním), za svým štěstí, vz ib.
167., -ím; nom., akkus. a vok. dual, u, zna-
mení': dvě království; v pozdějších textech
bývá -ie, vz ib. 168.; gt. a lok. dual.: o dvú
rčenij, vz -iú; gt. pl. u, znamení' vz ib. 168.;
instr. pl. u. "znamení': hroznýma znamení,
vz ib. 170., -ími; lok. pl. u, znamení' m.
-ich: ve všech pokušení srdnatý, vz ib. 170,
-ích; gt. pl. dial. u, ryby': březa — březí,
koza -— kozí, misa — misí, vz ib. 179, 180.;
instr. sg. u, duše: duší, vz ib. 209., -ú, -iú,
-ej, -ó, -ou, -úm, -um; gt. a lok. dual, u, duše':
duší, nedělí, vz ib. 209., -iu, -ú; gt. pl.
u, duše': duší, vz ib. 210., 211., iú, -ie,
-iej, -ej, -ejch; instr. sg. a, panoše'; také
v gt. a lok. dual., vz ib. 229., -ú, 230.; gt.
pl. u, panoše': panoší, vz ib. 231., -ův;
u všech pádů sg., v dualu kromě dat. a
instr., v pl. v nom., akkus., vok., gt. u, paní',
vz ib. 237.; instr. sg. u, kosť': kosti, vz ib.
342., 345., iú, -ú, -ej, -úm, -um, -ou, ó: gt.
a lok. dual, u, hosť a kosť', vz ib. 342., 345,
-ú; gt. pl. u, hosť a kosť': hostí, kostí, vz
ib. 343., 346., -ich, -ov. — í přípona 3. os.
pl. od XIV. stol. (z -ú, -iú): teši, kupují,
volají, umějí; toto í se v obecné mluvě
často odsouvá:, uměj',. maj',, dělaj'. Vz List.
fil. 1898., 93., 96., Gb. H. ml. III. 2. 24. nn. —
í m. -ejí příp. 3. os. pl. praes. v některých

, nářečích: oni umí, sází. Vz Gb. H. ml. III.

2. 28.

ia. Změny dvojhlásky ia na Hořicku. Vz

Hoř. 73.

-ia. m. -i n. -e ve slovech cizích v ná-
i řečích východních: kvitancia. Gb. H. ml. III.

1. 250. Sr. násl. -id.