kosť': hostích, kostích (dialekt), vz ib. 343.,
346., -i; u host také: hostóv; b) lok. pl,
u, chlap a dub', hl. v obec. mluvě, vz ib.
59., 63., u, oráč a meč', vz ib. 110, -iech,
-éch -e: h, -och, ách, někde dial. -ich: mu-
žích, ib.; u. znamenie': v nalezeních, vz ib.
163., 169., 170., -iech, -och, -óch, -ách, -iach,
-ach, -í, -cch; u, kosť: kostích. Vz ib. 343.,
34., -ech, -iech.

-ijá příp. 3. os. pl. ve vých. nářečích:
činija, trpijá, prosijá. List. fil. 1898. 97., 98.
Ob. H. ml. III. 2. 29

-íja příp. 3 osoby ve vých. nářečích:
klecíja. List. fil. 1898. 97., 98.

I jeden, nuilus. I jednoho nemá nedo-
statku; V pekle není i jednoho vykúpenie
atd Ž. pod. Pat. 158.

ijo. Přehlasování v příponách substantiv
kmene ijo v starší době na Lašsku vz v Mus.

1897. 203.

-ijó (m. -ijú) příp. 3. os. pl. ve vých. ná-
řečích: prosijó, chodijó, vijó, stojijó. Vz Gb.
H. ml. HL 2. 29., 30.

-ijou příp. 3. os. pl. ve vých. nářečích:
klečijou. Vz List fil. 1898. 97.. 98.

-íjou příp. 3. os. pl. ve vých. nářečích:
chodijou. Vz List fil. 1898. 97., 98.

-iju, -ijú, -íjú příp. 3. os. pl ve východ,
nářečích: chodiju, chodiiú, ležíjú. Vz List.
fil. 1898. 97., 98, Gb. H. ml. III. 2. 29., 30.

-ík: farářík, pastýři k. Hus II. 322. (Mus.

1898. 242. ). Sr. List. fil. 1899. 258., Lor. 35.
Odkud jsou jména na -ík odvozena. Vz Věst

1899. 24., VIL 35. nn.

Ilmenit, u, m. = železo titanové. Vz Ott.
XII. 523.

Illuminator, a. m. = malíř ozdob do knih.
Vz Illuminista, Ott. XII. 442 a.

Illustrace, e, f, z lat. Vz Ott. XII. 518.

-im (ym) koncovka instr. 8g. u, oráč a
meč' na Lašsku: za kopcym, Gb. H. ml. III.
1. 103.; dat. pl. u, hosť a kosť': hostím,
kostim (dial. ). Ib. 343., 347., -em.

-im koncovka a) instr. sg. u, znamení', vz
Gb. H. ml. III. 1. 167., -iem, -ém, -í; u, pa-
noše' (novotvar): súdcím, vz ib. 2. 9., -ú;
b) dat. pl. u, oráč a meč': otczijm, vz ib,
110.; u, znamení', vz ib. 169., -om, -am,
-ám, -iam; u, duše': duším, vz ib. 212., -ám,
-iem; c) lok. sg. u, znamení' m -í: po svým
z mrtvých vstáním. Vz ib. 166. Sr. předcház.

-íma koncovka instr. dualu u, znamení':
proti těma přikázáníma, vz Gb. H. ml. III.
1. 168.; instr. pl. u, paní': paníma, Us., vz
ib. 240., -ámi, -imi; u, znamení': se zname-
níma. Us. Vz ib. 170., -ími. Sr. předcház.
-iema.

Imal, imel. imala, imaly, jelam, Dšk. Vok.
27., imélo = jmelí. Mus. ol. 1898. 106.

Imel, vz předcház. Imal.

-imi konc. instr. pl. u, paní a znamení':
paními, s předměstími. Vz Gb. H. ml III.
240., 163., 170, -ámi, -ami, -iami, -áma,
-ama, -í -íma. Sr. předcház. -emi.

Imitace, e. f., z lat. = napodobení. Vz
Ott. XII. 532.

Immobilarní exekuce. Vz Ott. Říz. L 80.

Immunita, y, f., z lat. Vz Ott. XII. 535.

Imperfektiva na Císařovsku. Vz Mtc.
1900. 2». 0.

Imperfektum. Vz Gb. H. ml. III. 2. 53.,
62., 450, Lisr. fil. 1898. 111., 120., Ott XII.
540. 1mp. u Husa. Vz Programm Akadem.
gymn. na r. 1894. 18. nn.

Impotence. Vz Ott. XII. 512.

Improvisace, e, f., z lat Vz Ott. XII.
544.

-ímu, konc. dat. sg. u, znamení' (místy):
psanimu, k zelímu. U Domažl., na Žďársku
a j. Šb. D. 17, Brt. D. II. 252., Gb. H. ml.
III. 1 165., 253.

-in u Husa vz List fil. 1899. 452.

-in, -ina, -ino. O skloň, adjektiv na -in
vz Otcův, Gb. H. ml. III. 1. 262. nn.

-in. Jména na -in podr/ují u Husa sin-
gularové -in i v pl.: měštěnínóv. Hus L 249.
Sr Čeledín.

-ina: divočina, oblina atd Vz Lor. 29.,
34. U Husa. Vz List. fi,. 1899. 451.

Ináč. Ten je mu i. vzácný jak my všeci
(grrdace). Vz Mtc. 1899. 229.

Inadem = jinudy. I. choditi. Císař. Mtc.
1890. 345.

Inauguralní. L přednáška. Wtr. Živ. vys.
šk. 132.

Indemnita. Vz Ott. XII. 553.

Indiánský kohout = krocan. Wtr. Živ.
vys. šk. 186.

Indifferentista, y, m., přívrženec indiffe-
rentismu. Vlč. Lit. II. 1. 127.

Indigkarmin, u, m Vz Ott XII. 606.

Indigotin, u, m.: C16H10N2O2,, látka kry-
stallická Vz Ott. XII. 608.

Indiján = čokoládová kobližka. Us. Kub.
152.

Indikan, u, m. = beztvarý glukosid. Vz
Ott XII. 608.

Indikator, u, m., z lat. = ukazatel, přístroj,
jímž stanoví se graficky změny tlaku ve
strojích a apparatech pracujících s napnu-
tými plyny nebo kapalinami. Vz Ott XII.
609.

Individualistka, y, f., z lat Nár. list.
1898. č. 83. feuill.

Indoeuropan, a, m. Vz Ott XII. 615.

Indoeuropský. I. jazyky. Vz Ott. XII.
617. ХШ. 149. a.

Indofenol, u, т., barvivo. Vz Ott. XII. 619.

Indol, u, m. = chemická sloučenina. Vz
Ott. XII 629.

Indomodří, n., vz násl. Isatin.

Indoxyl, u, m., v lučbě. Vz Ott. XII. 622.

Indukce. Vz Ott. XII. 624.

Induktivní methoda. Vz Ott. XII. 624.

Indulin, u, т., barvivo. Vz Ott. XII. 629.

Indych. Było to modrúčké jak i. Val.
Čes. 1. X 133.

-iného т. -ina (gt. a akkus. m. a n.:
panin, gt panina-paniného. Vz Gb. H. ml.
III. 1. 263.

-inek: pasinek. Lor. 34.

-iném m. -ině (-inu) v lok. sg. m. an.:
o vašnostiném (m. -ně) způsobu. Gb. H. ml.
III. 1. 26S.

-inému m. -inu v dat. sg. m. a n. · pani-
nému zdraví m. -nu. Vz Gb. H. ml. III. 1.
264.