Isoklina, y, f. Mus. 1897. 467.

Isokyanidy, m = sloučeniny jednomoc-
ného radikalu isokyanu. Vz Ott. XII. 808.

Isolační hmoty, koberce, odpor, soustava
stolička (trnož), vrstvy, zdi atd. Vz Ott. XII.
808. nn.

Isolovaný. I. jazyky. Vz Ott. XIII. 148. a.

Isolující jazyky. Vz Ott. XIII. 148.

Isomaltosa, y, L, druh cukru. Vz Ott.
XII. 811.

Isomáselný. I. kyselina. Vz Ott. XII. 811.

Isomerie, e, f., z řec. Vz Ott. XII. 811.

Isopody. Vz Živa VI. 303.

Isopropylalkohol, u, m. Vz Ott. XII. 213.

Isotherm y, f. Vz Ott. XII. 814.

Isovalerový. I. kyselina. Vz Ott. XII.
815.

Israel, e; i nč. jen -e. Gb. H. ml. III.
1. 79.

-ista. Subst. v -ista maji v nom. a vok.
pl. konc. -é: houslista — houslisté; v lok.
pl. z pravidla konc. -ech: houslistech; v instr.
pl. -y: houslisty. Gb. H. ml. III. 1. 198., 200.
Sr. násl. -ita.

Istouci pravda. Hoř. 83.

-iš: kabiš, Mališ. Lor. 36.

-išče: ohnišče. Vz Lor. 35., -iště.

Išperky, vinohrad. Šeb. 190.

-iště (strč. -išče a to z -isk -jo). Slova
v -iště sklánějí se podle, moře'; ale někdy
také podle, kuře'. Vz jednotlivá a Gb. H.
ml. III. 1. 160., 425. Ů Husa vz List. fil.
1899. 449.

Ištrament, u, m. místo instrument. V jiho-
záp. Čech. Dšk. Vok. 56.

-ita. Subst. v -ita mají v nom. a vok. pl.
konc. -é: levité, husité, ale také husiti; v lok.
pl. z pravidla -ech: v levitech; v instr. pl.
-y: s levity. Gb. H. ml. III. 1. 198., 200.
Sr. -ista.

ItaBirit, u, m. = hornina svoru podobná.
Vz Ott. XII. 841.

Itakolumit, u, m. = druh břidlimatého
piskovce. Vz Ott. XII. 841.

Itakonový. I. kyselina. Vz Ott. XII. 841.

Iterativa na Císařovsku. Vz Mtc. 1900.
261.

-itivý: zasl užitivý, prorazitivý, překazi-
tivý. Vz Rozb. II. 149. (Ze sporu duše s tělem.
Neujalo se. )

-itý: hlavitý. Lor. 35.

-iu. Jeho změny v jihozáp. Čech. vz Dšk.
Vok. 57, u Císařova a v jeho okolí, vz Čes.
1. VI. 585. — Koncovka vok. sg u, oráč a
meč': spasiteliu náš. Ž. Wit. 64. 6. Vz Gb.
H. ml. III. 1. 96.; vok. sg. u, hráč a meč'
(zastr. ), vz ib. 102.; dat sg. u, moře': k nebiu,
vz ib. 155.; akkus. sg. u, duše' dušiu, výšiu,
chvíliu, vz ib. 206., -i, -u; dat. a lok. sg.
u, duše': v zemiú egyptské, vz ib. 208., -i;
gt. a lok. dualu a, duše': dušiu. Vz ib. 209.,
-ú, -í.

-iú koncovka gt. a lok. dual, u, oráč a
meč', vz Gb. H. ml. III. 1. 103., -ú; tamtéž
u, moře': na pleciú, vz ib. 156., -ú, -í; lok.
sg. u, znamení': v spaseniú, vz ib. 163., 164.;
dat. sg. u, znamení'; к svázaniú, vz ib. 165.,
-í; gt. a lok. dual., u, znamení', vz ib. 168.,
-ú, -í; instr. sg. u, duše': smiluj se nad dušiú,
Pass., vz ib. 209., -í; gt. pl. u, duše' místo
-í: ovciú, vz ib 212.; akkus. a instr. sg.
u, paní'; také gt. a lok. dual., vz ib. 239.,
-ú, -í; instr. sg. u, kosť': kostiú. Vz ib. 342.,
345., -í. Sr. ještě ib. 253. nn.

Ivánek, nka, m., pták. Vz Rakosník zelený.

-ivý (-«vý) přípona u Husa oblíbená: bdivý
L 145., odplativý L 59., slzivý L 272. Vz Mus.
1898. 242., -avý. List. fil. 1900. 231.

IzBélka, y, f. = komůrka pro vodní kolo,
lednice. Mus. ol 1898. 106.

IzBorský Bolemír = Ant. Marek. Flš.
Písm. 517.

-izna: babizna, obizna, divizna. Krok 1896.
178., Lor. 34. U Husa, vz List. fil. 1899. 451.

Jak se mění j na Hořicku, o tom vz v Hoř.
78. — Na Hornoostravsku. Vz Lor. 26.

jь, ja, je Vz Gb. H. ml. III. 1. 434.,
468. nn.

ja, jo. Subst. kmene ja jo jak přehlaso-
vala v starší době na, Lašsku. Vz Mus. fil.
1897. 203

Ja. O skloňování vz Gb. H. ml. III. 1.
522., 524. nn.; na Lašsku. Vz Mus. fil. 1897.
436.

-ja: chceja, poděkovaja. Jsou adverbia
podobající se transgressivu. Brt., Gb. H. ml.
III. 2. 88. — Koncovka nom. a vok. pl. u, oráč
a meč' u Hrozenkova na Mor.: kravarja. Vz
Gb. H. ml. Ш. 1. 106. — Vz také: -ia. Lor. 33.

Jabkář, e, m. Pochodil jak j. (špatně).
Mus. ol. 1898. 113.

Jablečník, u, m. = p. Marie varkočky
(vrkoče), řepíček, agriinonia eupatoria. Slez.
Čes. 1. VIII. 54.

Jablkatiec, nce, m. = placky z mouky a
zemčat U Čes. Třeb. Tkč.

Jablko. O pořekadlech atd. vz Zát. Př.
319.

Jablkoplodý. J. růže. Wlt. 30.

Jabloň. Cf. Ott. XII. 975.

Jablonský Boh. (Kar. Tupý). Vz Ott. XII.
981., Jub. XIII.

Jablóško, a, n. = jablíčko. Císař. Mtc.
1899. 26.

Jablunčena, jm. pole. Pck. Hol. 167.

Jabuko vlčí, aristología. Mus. ol. VIL 12.

-jaci, -jeci, -jec, iďaci, řikajec atd. jsou
adv. podobající se přechodníku. Brt. D., Gb.
H. ml. III. 2. 82. Sr. předcház. -ci.

-jací. V VI. 475. podojaci oprav v; po-
dojací.

Jačala, y, m. = tlachal. Slov. Zát. Př. 49

Jadavý = jedovatý. V jihozáp. Čech. Dšk.
Vok. 26.



	89

	Isoklina, y, f. Mus. 1897. 467. Isokyanidy, m = sloučeniny jednomoc- ného radikalu isokyanu. Vz Ott. XII. 808. Isolační hmoty, koberce, odpor, soustava stolička (trnož), vrstvy, zdi atd. Vz Ott. XII. 808. nn. Isolovaný. I. jazyky. Vz Ott. XIII. 148. a. Isolující jazyky. Vz Ott. XIII. 148. Isomaltosa, y, L, druh cukru. Vz Ott. XII. 811. Isomáselný. I. kyselina. Vz Ott. XII. 811. Isomerie, e, f., z řec. Vz Ott. XII. 811. Isopody. Vz Živa VI. 303. Isopropylalkohol, u, m. Vz Ott. XII. 213. Isotherm y, f. Vz Ott. XII. 814. Isovalerový. I. kyselina. Vz Ott. XII. 815. Israel, e; i nč. jen -e. Gb. H. ml. III. 1. 79. -ista. Subst. v -ista maji v nom. a vok. pl. konc. -é: houslista — houslisté; v lok. pl. z pravidla konc. -ech: houslistech; v instr. pl. -y: houslisty. Gb. H. ml. III. 1. 198., 200. Sr. násl. -ita. Istouci pravda. Hoř. 83. -iš: kabiš, Mališ. Lor. 36. -išče: ohnišče. Vz Lor. 35., -iště. Išperky, vinohrad. Šeb. 190. -iště (strč. -išče a to z -isk -jo). Slova v -iště sklánějí se podle, moře'; ale někdy také podle, kuře'. Vz jednotlivá a Gb. H. ml. III. 1. 160., 425. Ů Husa vz List. fil. 1899. 449. Ištrament, u, m. místo instrument. V jiho- záp. Čech. Dšk. Vok. 56. -ita. Subst. v -ita mají v nom. a vok. pl. konc. -é: levité, husité, ale také husiti; v lok. pl. z pravidla -ech: v levitech; v instr. pl. -y: s levity. Gb. H. ml. III. 1. 198., 200. Sr. -ista. ItaBirit, u, m. = hornina svoru podobná. Vz Ott. XII. 841.	Itakolumit, u, m. = druh břidlimatého piskovce. Vz Ott. XII. 841. Itakonový. I. kyselina. Vz Ott. XII. 841. Iterativa na Císařovsku. Vz Mtc. 1900. 261. -itivý: zasl užitivý, prorazitivý, překazi- tivý. Vz Rozb. II. 149. (Ze sporu duše s tělem. Neujalo se. ) -itý: hlavitý. Lor. 35. -iu. Jeho změny v jihozáp. Čech. vz Dšk. Vok. 57, u Císařova a v jeho okolí, vz Čes. 1. VI. 585. — Koncovka vok. sg u, oráč a meč': spasiteliu náš. Ž. Wit. 64. 6. Vz Gb. H. ml. III. 1. 96.; vok. sg. u, hráč a meč' (zastr. ), vz ib. 102.; dat sg. u, moře': k nebiu, vz ib. 155.; akkus. sg. u, duše' dušiu, výšiu, chvíliu, vz ib. 206., -i, -u; dat. a lok. sg. u, duše': v zemiú egyptské, vz ib. 208., -i; gt. a lok. dualu a, duše': dušiu. Vz ib. 209., -ú, -í. -iú koncovka gt. a lok. dual, u, oráč a meč', vz Gb. H. ml. III. 1. 103., -ú; tamtéž u, moře': na pleciú, vz ib. 156., -ú, -í; lok. sg. u, znamení': v spaseniú, vz ib. 163., 164.; dat. sg. u, znamení'; к svázaniú, vz ib. 165., -í; gt. a lok. dual., u, znamení', vz ib. 168., -ú, -í; instr. sg. u, duše': smiluj se nad dušiú, Pass., vz ib. 209., -í; gt. pl. u, duše' místo -í: ovciú, vz ib 212.; akkus. a instr. sg. u, paní'; také gt. a lok. dual., vz ib. 239., -ú, -í; instr. sg. u, kosť': kostiú. Vz ib. 342., 345., -í. Sr. ještě ib. 253. nn. Ivánek, nka, m., pták. Vz Rakosník zelený. -ivý (-«vý) přípona u Husa oblíbená: bdivý L 145., odplativý L 59., slzivý L 272. Vz Mus. 1898. 242., -avý. List. fil. 1900. 231. IzBélka, y, f. = komůrka pro vodní kolo, lednice. Mus. ol 1898. 106. IzBorský Bolemír = Ant. Marek. Flš. Písm. 517. -izna: babizna, obizna, divizna. Krok 1896. 178., Lor. 34. U Husa, vz List. fil. 1899. 451.

	J.

	Jak se mění j na Hořicku, o tom vz v Hoř. 78. — Na Hornoostravsku. Vz Lor. 26. jь, ja, je Vz Gb. H. ml. III. 1. 434., 468. nn. ja, jo. Subst. kmene ja jo jak přehlaso- vala v starší době na, Lašsku. Vz Mus. fil. 1897. 203 Ja. O skloňování vz Gb. H. ml. III. 1. 522., 524. nn.; na Lašsku. Vz Mus. fil. 1897. 436. -ja: chceja, poděkovaja. Jsou adverbia podobající se transgressivu. Brt., Gb. H. ml. III. 2. 88. — Koncovka nom. a vok. pl. u, oráč a meč' u Hrozenkova na Mor.: kravarja. Vz Gb. H. ml. Ш. 1. 106. — Vz také: -ia. Lor. 33. Jabkář, e, m. Pochodil jak j. (špatně). Mus. ol. 1898. 113. Jablečník, u, m. = p. Marie varkočky (vrkoče), řepíček, agriinonia eupatoria. Slez. Čes. 1. VIII. 54.	Jablkatiec, nce, m. = placky z mouky a zemčat U Čes. Třeb. Tkč. Jablko. O pořekadlech atd. vz Zát. Př. 319. Jablkoplodý. J. růže. Wlt. 30. Jabloň. Cf. Ott. XII. 975. Jablonský Boh. (Kar. Tupý). Vz Ott. XII. 981., Jub. XIII. Jablóško, a, n. = jablíčko. Císař. Mtc. 1899. 26. Jablunčena, jm. pole. Pck. Hol. 167. Jabuko vlčí, aristología. Mus. ol. VIL 12. -jaci, -jeci, -jec, iďaci, řikajec atd. jsou adv. podobající se přechodníku. Brt. D., Gb. H. ml. III. 2. 82. Sr. předcház. -ci. -jací. V VI. 475. podojaci oprav v; po- dojací. Jačala, y, m. = tlachal. Slov. Zát. Př. 49 Jadavý = jedovatý. V jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 26.