Jadernáč, e, m. = druh jablek. Wlt.

Jáderník, U, m. jádřinec, dutina hrušek
u jablek, v níž jsou jadra. Vz Ott. XII. 997.

Jadrář, e, m. = obyvatel v Kobylí na
Mor. Šeb. 195.

Jádřinec, nce, m., vz předcház. Jáderník.

Jadrněti, ěl, ění. Voda v řece j-ní = při
bývá jí. U Napajedel. Mus. ol. 1898. 106.

Jádro. J. buňkové, čivové, čočkovité, dře-
věné; vajíčka rostlinného. Ott. XII. 1000.
Stromy z jader pocházející: hruška, jabloň,
fík, kď>ule, moruše, vlaský ořech. Fisch.
Hosp. 126. nn. Je d brého jádra (zdravý).
Hoř. 90. Jádro, doktore, jádro churaví Smí.
IV. 102. — J. dřeva = vnitřní část' let. KP.
VII. 210. — J. zubu koňského = prohlubina
v třecí ploše řezáku s černým barvivem zna-
čená, dle které lze ustanoviti stáří koně. Ott.
XII. 1000. — J. souhradbí = střed hradeb.
Ott. XII. 1000.

Jadyž. Učinil dvérce, jadyžby (kudyby)
vsel. Rozb. III. 735.

Jafet Jan, cír. dějepisec bratrský. Vz Flš.
Písrn. I. З8З.

Jagić Vatroslav. Vz Ott. XII. 1005., Jub.
XIII.

Jaguar, a, m. = tigr americký. Vz Ott.
XII. 1010.

Jahelník. Neřek ani jahelník (zabil se).
Hoř 122.

Jáhla. Chce vše provésti, i dyby za groš
jáhla byla Hoř. 119. — J., milium, uzlík na
kůži víček očnícch a líci atd. Vz Ott. XVII.
346.

Jahn Jan Quirin, čes malíř, 1739. —1802.

— J. Jiljí, řed. real, škol, nar. 1838. — J.
Rich., čes. tech., nar. 1840. — J. Zdeněk, čes.
chemik, nar. 1849. Vz Ott. XII. 1011. —1016.
(Jub. XIII. )

Jahoda. Vz Ott. XII. 1016. Je toho, jako
po božím těle jahod v lesním trávníku. Šml.
IV. 38. — J. mořská = moruše. M. Polo.
Mus. 1898. 499.

Jahodné, míst. jm. u Hovězí na Mor. Vck.

Jahodový. J. jablko. Wlt.

Jahůdky, f. = morušové černé plody.
Lisic

Jachovský, míst. jm. u Ústí na Mor. Vck.

Jachta, y, f., lépe než jacht. Vz Ott. XII.
1017.

Jaj. Do vianoc haj, od vianoc jaj. Zát.
Př. 228b.

Jak, я, m. = ssavec v Tibetu a okolí,
směšuje se s domácím skotem Vz Mus. 1897
471. — J., u, m. = jek, ječení Kde husy,
tam gag, kde ženy, tam jak. Zát. Př. 86^a.

— J., adv. Kdyby byl jak chytrý (sebe chy
třejší), přece ho ošidím (gradace). Vz Mtc.
1899. 229. J. u komp. Tonek je lepší jak
Janek. Vz Mtc. 1899. 223., Lo'r. 73. — J.
s významem příslovečným na Císařovsku. Vz
Mtc. 1900. 347. — J. = jakmile; -li; jakkoli;
určuje čas. Vz Lor. 73.

-ják. Vz Lor. 35.

Jaká, y, 1, z něm. Jacke. Hus I. 175.
Jakhy. Viděł to dobře, ale dělal jakbě
to nic. Mtc. 1899. 42., 1900. 347. Vz Jakoby.

— J. u kompar. Só si steni (stejní), jenem
Janek je j. věči. Mtc. 1899. 224.

Jak když. Umřel jenem tak, jak děž má
skřipku Mtc. 1899. 42., 1900. 347. Tyto boty
budó jak dyž věči, ale moc si to neudělá.
Mtc. 1899. 224.

Jako = který. Vezmi pryskyřice, jako
z kóry reče, dva loty. Maš. ruk. 224^a. — J.
= kde Pakli sě hlíza vyvrže v miestech,
jako žlázy bývají na hrdle, půštěj krev
z hlavnie žíly. Ib. 45^a. — J. = téměř, bez-
mála. Toho tak bolí v hlavě, až jako chce
(z) smysla býti. Ib. 206^b. — J. = osi. Pri-
činíz k tomu jako dva loty sadla. Ib. 185^b.
(Mus. fil. 1899. 107.. Sr. Lor. 73.

Jakobei Pav. Vz Vz Lit. slov. I. \1.;
Vlč Lir. II. 1 109.

Jakobité, sekta. Vz Har. I. 291.

Jakoby = co by. Vařiž to tak dlúho, jako
by hovězé maso uvřelo. Maš. ruk. 21lb.

Jakořka. Gb. H. ml. III. 2. 88.

Jakost', qualitas. XVI. stol. Vz Mus. 1898.
176.

Jakoubek ze Stříbra M. (Jcobellus),
f 1429. (přítel Husův). Vz Pal. Děj. IV. 1.
387., Flš. Písm. I. 237., Ott. XII. 1025., Wtr.
Vys. šk. 10. — J. (Jakub) z Vřesovic. Vz
Pal. Děj. III. 2. 34.

Jakože, jakž, jakožto. Pohané, jakož zto-
nuli v Červeném moři, všichni pojdú (= kteří
právě). Maš. ruk. 30^b. Bývá voda (moč) Čer-
venější od horkosti vrchnie jakožto létě (jako
na př. v létě). Ib. 169. Jich krmě mají býti
jakožto kozlenci, kuřenci. Ib- 188 ude
mieti česť od krále, jakž duostojen bude
(jak právě). Ib. 19^a. (Mus. fil. 1899. 107. ).
Prach se myje od nečistoty j. dítě v mate-
řině životě. Flor. A. 33^b.

Jakožto, vz předcház. Jakože.

Jak pak. Přijdeš k nám? Jak pak! t. j.
jak pak bych mohl k vám přijíti (= nikoli)!
Us. Sr. něm. Wie denn? Wie denn so?, řecké
πώς γάρ (= ουδαμώς). Jak pak ne = za-
jisté, ovšem. Slyšeľs to už? Jak pak ne!
Sr něm.: Wie denn nicht, řec. πώς γάρ ον
(= πάνυ γ ε)? Kla.

Jaksepatřilo. Hledi si žévoběti j. (pří-
vlastek). U Císařova. Mtc. 1899. 38. Šr. Jak
patří.

Jaksi jak (jaksi jakby, jaksi jakdež = po-
někud, nějak) Císařov. Vz Mtc. 1900 347.

Jakti = jako právě. Jest-li (krev) bielá
a j. s pěnami, kašel znamenává. Maš. ruk.
42^b. Sr. Měli by býti toho zbožie spravedliví
dědici tiemto právem, j. sú jich otcové drželi.
Arch. I. 396. (Mus. fil. 1899. 107. ).

Jakub. Stran prognostik vz Filipp, Zát.
Př. 319., Chorv. 10ľ. Týdny se počítají od
Jakuba chlebodárce. První po Jakubě je ne-
stejný, druhý stejný, třetí nestejný, čtvrtý
stejný a tak to jde dále, až zase do Jakuba.
Dobrý hospodář vše v stejný týden zasévá
a možno li, i sklízí. Jde-li sedlák o sv. J.
z kostela, nechť si všimne, od které strany
vítr vane, tam bude v roce tom obilí nej
více sypat. Sá. Kant. 31.

Jakubec los, čes. básn., 1858. —1889. Vz
Ott. XII. 1036. — J. Jan Dr., prof. a spis.,
nar. 1862. Vz ib. a Jub. XIII.

Jaký na Císařovsku. Vz Mtc. 1899. 363.



	90

	Jadernáč, e, m. = druh jablek. Wlt. Jáderník, U, m. jádřinec, dutina hrušek u jablek, v níž jsou jadra. Vz Ott. XII. 997. Jadrář, e, m. = obyvatel v Kobylí na Mor. Šeb. 195. Jádřinec, nce, m., vz předcház. Jáderník. Jadrněti, ěl, ění. Voda v řece j-ní = při bývá jí. U Napajedel. Mus. ol. 1898. 106. Jádro. J. buňkové, čivové, čočkovité, dře- věné; vajíčka rostlinného. Ott. XII. 1000. Stromy z jader pocházející: hruška, jabloň, fík, kď>ule, moruše, vlaský ořech. Fisch. Hosp. 126. nn. Je d brého jádra (zdravý). Hoř. 90. Jádro, doktore, jádro churaví Smí. IV. 102. — J. dřeva = vnitřní část' let. KP. VII. 210. — J. zubu koňského = prohlubina v třecí ploše řezáku s černým barvivem zna- čená, dle které lze ustanoviti stáří koně. Ott. XII. 1000. — J. souhradbí = střed hradeb. Ott. XII. 1000. Jadyž. Učinil dvérce, jadyžby (kudyby) vsel. Rozb. III. 735. Jafet Jan, cír. dějepisec bratrský. Vz Flš. Písrn. I. З8З. Jagić Vatroslav. Vz Ott. XII. 1005., Jub. XIII. Jaguar, a, m. = tigr americký. Vz Ott. XII. 1010. Jahelník. Neřek ani jahelník (zabil se). Hoř 122. Jáhla. Chce vše provésti, i dyby za groš jáhla byla Hoř. 119. — J., milium, uzlík na kůži víček očnícch a líci atd. Vz Ott. XVII. 346. Jahn Jan Quirin, čes malíř, 1739. —1802. — J. Jiljí, řed. real, škol, nar. 1838. — J. Rich., čes. tech., nar. 1840. — J. Zdeněk, čes. chemik, nar. 1849. Vz Ott. XII. 1011. —1016. (Jub. XIII. ) Jahoda. Vz Ott. XII. 1016. Je toho, jako po božím těle jahod v lesním trávníku. Šml. IV. 38. — J. mořská = moruše. M. Polo. Mus. 1898. 499. Jahodné, míst. jm. u Hovězí na Mor. Vck. Jahodový. J. jablko. Wlt. Jahůdky, f. = morušové černé plody. Lisic Jachovský, míst. jm. u Ústí na Mor. Vck. Jachta, y, f., lépe než jacht. Vz Ott. XII. 1017. Jaj. Do vianoc haj, od vianoc jaj. Zát. Př. 228b. Jak, я, m. = ssavec v Tibetu a okolí, směšuje se s domácím skotem Vz Mus. 1897 471. — J., u, m. = jek, ječení Kde husy, tam gag, kde ženy, tam jak. Zát. Př. 86^a. — J., adv. Kdyby byl jak chytrý (sebe chy třejší), přece ho ošidím (gradace). Vz Mtc. 1899. 229. J. u komp. Tonek je lepší jak Janek. Vz Mtc. 1899. 223., Lo'r. 73. — J. s významem příslovečným na Císařovsku. Vz Mtc. 1900. 347. — J. = jakmile; -li; jakkoli; určuje čas. Vz Lor. 73. -ják. Vz Lor. 35. Jaká, y, 1, z něm. Jacke. Hus I. 175. Jakhy. Viděł to dobře, ale dělal jakbě to nic. Mtc. 1899. 42., 1900. 347. Vz Jakoby. — J. u kompar. Só si steni (stejní), jenem Janek je j. věči. Mtc. 1899. 224.	Jak když. Umřel jenem tak, jak děž má skřipku Mtc. 1899. 42., 1900. 347. Tyto boty budó jak dyž věči, ale moc si to neudělá. Mtc. 1899. 224. Jako = který. Vezmi pryskyřice, jako z kóry reče, dva loty. Maš. ruk. 224^a. — J. = kde Pakli sě hlíza vyvrže v miestech, jako žlázy bývají na hrdle, půštěj krev z hlavnie žíly. Ib. 45^a. — J. = téměř, bez- mála. Toho tak bolí v hlavě, až jako chce (z) smysla býti. Ib. 206^b. — J. = osi. Pri- činíz k tomu jako dva loty sadla. Ib. 185^b. (Mus. fil. 1899. 107.. Sr. Lor. 73. Jakobei Pav. Vz Vz Lit. slov. I. \1.; Vlč Lir. II. 1 109. Jakobité, sekta. Vz Har. I. 291. Jakoby = co by. Vařiž to tak dlúho, jako by hovězé maso uvřelo. Maš. ruk. 21lb. Jakořka. Gb. H. ml. III. 2. 88. Jakost', qualitas. XVI. stol. Vz Mus. 1898. 176. Jakoubek ze Stříbra M. (Jcobellus), f 1429. (přítel Husův). Vz Pal. Děj. IV. 1. 387., Flš. Písm. I. 237., Ott. XII. 1025., Wtr. Vys. šk. 10. — J. (Jakub) z Vřesovic. Vz Pal. Děj. III. 2. 34. Jakože, jakž, jakožto. Pohané, jakož zto- nuli v Červeném moři, všichni pojdú (= kteří právě). Maš. ruk. 30^b. Bývá voda (moč) Čer- venější od horkosti vrchnie jakožto létě (jako na př. v létě). Ib. 169. Jich krmě mají býti jakožto kozlenci, kuřenci. Ib- 188 ude mieti česť od krále, jakž duostojen bude (jak právě). Ib. 19^a. (Mus. fil. 1899. 107. ). Prach se myje od nečistoty j. dítě v mate- řině životě. Flor. A. 33^b. Jakožto, vz předcház. Jakože. Jak pak. Přijdeš k nám? Jak pak! t. j. jak pak bych mohl k vám přijíti (= nikoli)! Us. Sr. něm. Wie denn? Wie denn so?, řecké πώς γάρ (= ουδαμώς). Jak pak ne = za- jisté, ovšem. Slyšeľs to už? Jak pak ne! Sr něm.: Wie denn nicht, řec. πώς γάρ ον (= πάνυ γ ε)? Kla. Jaksepatřilo. Hledi si žévoběti j. (pří- vlastek). U Císařova. Mtc. 1899. 38. Šr. Jak patří. Jaksi jak (jaksi jakby, jaksi jakdež = po- někud, nějak) Císařov. Vz Mtc. 1900 347. Jakti = jako právě. Jest-li (krev) bielá a j. s pěnami, kašel znamenává. Maš. ruk. 42^b. Sr. Měli by býti toho zbožie spravedliví dědici tiemto právem, j. sú jich otcové drželi. Arch. I. 396. (Mus. fil. 1899. 107. ). Jakub. Stran prognostik vz Filipp, Zát. Př. 319., Chorv. 10ľ. Týdny se počítají od Jakuba chlebodárce. První po Jakubě je ne- stejný, druhý stejný, třetí nestejný, čtvrtý stejný a tak to jde dále, až zase do Jakuba. Dobrý hospodář vše v stejný týden zasévá a možno li, i sklízí. Jde-li sedlák o sv. J. z kostela, nechť si všimne, od které strany vítr vane, tam bude v roce tom obilí nej více sypat. Sá. Kant. 31. Jakubec los, čes. básn., 1858. —1889. Vz Ott. XII. 1036. — J. Jan Dr., prof. a spis., nar. 1862. Vz ib. a Jub. XIII. Jaký na Císařovsku. Vz Mtc. 1899. 363.