vzpomenouti. Šeb. 221. O příslovích atd.
vz Zát. Př. 45^b. (o pravdomluvném), 48^b.
(o mnohomluvném), 49b. (j. na uzdě drž), 50.
(v čas mlč), 53^a. (hánce), 55., 56^b. (o svádě),
60b. (Neohebný), 95b. (ženský), 319. nn. —
J. — řeč. Sr. Ott. XIII. 135. nn. J ky v zemích
čes. Vz Zbrt. Bibl. 168. —171. Východní j-ky
(čes. literatura o nich). Vz. Jub III^b. 85. —88.
Kdo se za svůj j. stydí, hoden potupy všech
lidí. Šeb. 223. Po biči modřina, po j ku rána.
Mus. ol. 1898. 107. — J. = špičatá tyčinka
zapuštěná do pletací jehly. Vz KP. VII. 186.

Jazykopis, u, m., vz Jazykozpyt.

Jazykový. J. bůh (Merkurius). Alx. Nách.
CI.

Jazykozpyt. Vz Ott. XIII. 140. nn. J.
český, slovanský a cizí. Vz čes. literatura
o něm v Jub. III. 3-10., 13. —42., 57. -61.

Jazylka. Vz Ott XIII. 149.

-je, vz -ie.

Jebati. Zaplať, co se jebeš, solve, quod
debes; Odsoudiľs ho, jeb se s ním, jak chceš;
Jebte se z řeky. Sr. Gb. H. ml. III. 2. 152.

Jebavý Václ. (Ot. Březina), symbol, a
mystický básn. čes. Vz Ott. ΧIII. 151.

-jec, -jeci, vz předcház. -ci, -jaci.

Jec do pole=ject (jeti). Krok 1896. 136.

Ječáček, čka, m., pták, vz Krutihlav.

Ječati = ječeti. XVI. stol. Rozb. II. 185.

Ječeti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
284.

Ječimen = ječmen. U Císařova. Mtc. 1899.
151.

Ječmen. Korec j-mene r. 1679. stál 45 kr
Fisch. Hosp. 361. Z toho j ne nebudou kroupy.
Za Šml. polož.: V. 10. — J. zahradní = tesk-
nice pruhovaná. Mor. Mus. ol. III. 137.

Ječmenka, elymus. Vz Ott. XIII. 152.

Ječmínek, nka, m. Vz o něm Čes. 1. VI.
577., Ott. XIII. 152., Mtc. 1893. 19. Ztratil
se jako J.

Ječmínky, druh hrušek. Seb. 130.

Ječný. J. zrno. Lidové léčení j. zrna na
oku. Vz Čes. I. VII. 123. J. ulice, dříve:
Sviňská. Jrsk. XIX. 350.

Jed. Vz Ott. XIII. 176. nn.

Jeda — zlosť. Keby nebolo bjedy, nebolo
by jedy. Slov. Mus. 1859. 88.

Jeden. O skloň. sr. Gb. H. ml. L 454. nn.,
na Lašsku. List. fil. 1897. 434. Naříká, až
jedna hrůza. Hoř. 90. Bůh nedává ničemu
růsti pro jednoho. Řezn. Utr. 2!. Šel o jednoho
dál (utekl, ztratil se). Phľd. 1897. 315. Duše
z jednoho těla jde v druhé. Hus 1. 39. Vz
Druhý. J. přidává se k sesílení (gradace).
Ty palice jedna palicovitá; Měl ruku jeden
puchýř; Ten ječmen je jeden jediný pcháč.
Mtc. 1899. 227, 228.

Jedenácka. Natahuje j-ky = pospíchá.
Hoř. 126. Sr. Jedenáctka.

Jedení = jídlo. Kterak pitie se a j. v ná-
turu obracuje. Maš. ruk. 167a.

Jedhoj, e, m., aconitum anthora. v bot.
Ott. X1II. 152b.

1. Jediná, y, f. = samota (stavení). Týn
n. Vlt. Kub. L. f. 1900. 359.

2. Jedina Fr., probošt a spis., 1779. —1847.
Vz Ott. XIII. 152b.

Jedináčka. V I. 608. Oprav v: jediňačka.
Mysle na svou j-čku = jedinou dceru. Jrsk.
Den. 51.

Jedince = jediné. Mezi dvorskými díl-
nami jest kovárna j. potřebná. Fisch. Hosp.
416. Když najímač dvoru j. o svůj zisk se
stará. Ib. 431.

Jedinec, nce, m. = divoký kanec žijící
odloučen od tlupy. Ott. XIII. 152b.

Jedinodaň, ě, f. = jediná daň určitého
druhu na místě mnohých různých. Vz Ott.
XIII. 152b.

Jedinostranně —jednostranně. Pal. Záp.
I. 31.

Jediný. O původu sr. Zub. 403. To máte
to jediné (máte pravdu). Hoř. 90.

Jedle, abies, strom. Vz Ott. XIII. 153.

Jedlička Augustin, kněz a spis., 1795. až

1869.; Bohdan, prof. a spis., nar. 1838.,

Otak. Dr., spis., 1845. —1883.; Vár!., čes.

malíř, nar. 1862. Vz Ott. XIII. 154. —155.

Vz o nich a jiných také v Jub. XIII.

Jedlík. Úsloví a p. vz v Zát. Př. 72. nn.

Jedlinský, les v Hořicku. Hoř. 136.

Jědlný. J. věc. Za Hus v I. 609. polož.
Post. 165.

Jednací.. /. jazyk = ve kterém úřady a
různé instituce veřejnoprávní vyřizují zá
ležitosti své působnosti; J. řád = soubor
pravidel, dle nichž nějaký sbor koná po-
rady a hlasování. Ott. XIII. 156.

Jednako = když i ne, při tom všem. Zát.
Jedzte jen, j. to psom bude (j. to psom dáme;
žertem). Zát. Př. 261b. (Pozn. ).

Jednakokoncohlasý = rýmovaný. Phľd.
1897. 561.

Jednaký = sám o sobě. Aby mohl právě
poznati letoru jednakú prostě, točíš samu
pravokrevnú aneb samu pěnohorkú. Maš.
ruk. 30.

Jednati. Vo to bychom j-li (= toť se ví,
ovšem že). Hoř. 90. — več. Koně v pastvu
j. dobro. Maš. ruk. 13^b. Počéti j. stavenie
zlo. Ib. 33.

Jedne = jedno, jen. Úředníci vládnú j.
z moci pójčené pána svého; Žíla nemá býti
zaťata, j. na smrtedlné posteli. Maš. ruk.
30b., 44a.

Jedno. Každé j. toho počtu znamenává
šest stupňóv. Maš ruk. 35b. — J. za pří-
činou gradace. Nemáme jednó co do hub
dať. Císařov. Vz Mtc. 1899. 229,

Jednobarvý. Vz Lučistník, Úzkořitník.

Jednobytnosť. J. přírody božské i lidské
v osobě Kristově. Pal. Děj. III. 1. 164.

Jednočinný. J. stroj parní, působí li pára
jen jednostranně na píst, a pohyb vratný dě-
je-li se jinou silou ku př. tíží. KP. IX. 27.
Sr. Dvojčinný.

Jednodílný = z jednoho dílu. J. dvířka.
KP. IX. 5. Vz Jednodílový.

Jednodušný = jednostejně smýšlející.
Kom. Ohláš. 209.

Jednofakultní universita. Wtr. Živ. vys.
šk. 304.

Jednofasový. J. proud elektrický. Nár.
list. 1898. č. 135.