Předchozí (94)  Strana:95  Další (96) |
|
|||
Jelenčice, e, f. = zimničné chvění se
nezkušeného střelce, blíží li se к němu zvěř zejména je en. Ott. XIII. 19Э. Jeleně, jelíně, jelenec, jeleče, jelínek, je-
leňátko. Ott Jelenice, nic, f. = kožené kalhoty (z je-
lení kůže). Plz. 106. — J., e, f. = laň. U Polné. Hoš. 118., 97. Jelenka, y, f. = síň v strakonickém hradě.
Sdl. Hr. XI. 127. Jeleňová, é, f., les u Ratiboře na Mor.
Vck. Jelenský, ého, m., os. jm. Vz Ott. XIII.
202a. Jelikož = poněvadž. Kde panství, tam
jest i poddanosť neb poroba, j. jedno bez druhého býti nemůže; Pánův a porobků mezi sebou neznali j. i zajatým ve válkách svobody dopřávali; J. jimi (těmi Članky) bořilo se celé stavení hierarchie křesťanské. Pal. Děj. I. 1. 179., 184., 186, III. 1. 171.: III. 2. 4., IV. 1. 33., 209., 287., 405. a j. J. (quoniam) iest dalek. Ž. pod. CIL 12. Jelimánek, nka, m. = tulipán, hlupák.
Tům. Ml. 260., 368. Jelínek Frant., spis., 1783. —180.; Hugo,
cukrovarník čes. a spis., nar. 1834.; Břetislav řed. městského musea v Praze, nar. 1843.; Vád, prof. a spis, nar. 1844.; Bohdan, básn. 1851. —1874.; Eduard, měst. úředn. v Praze а spis., 1835. — 1897. Vz o těch а jiných v Ott. XIII. 202. nn., Jub. XIII. Mistr Tom. J., nar. asi r. 1640. Vz Mus. 1900. 464. Jelito = žaludek. Zát. Př. 66b.
Jeliž. Nezvěděli to v Praze (Pražané), j.
(až) b)li (Taborité) v Krči, půl míle od Prahy. 1422. Pal. Děj. III. 1. 496. Nepravte ižádnému, což jste viděli, až j. syn člověčí z mrtvých vstane. Praž. evang. (List. fil. 1897. 282. ). Jelokoz, a, m., tvořeno od jel, m. je-
lenokoz. Flš. Vz Jel. Jelový. Jel chybně m. jelen a tedy také
jelový chybně m. jelenový. Flš. v Lit. list. 1895. 115. Jemelář, e, m., vz Brávník.
Jemné, ého, n. = plat za vyplacení za
jmutého dobytka. 1510. Arch. XVII. 160. Jemník, a, m., amalus, brouk. J. rudo-
špičký, a. haemorrhous. Klim. 580. Jemnohmatec, tce, m., opetiopalpus,
brouk. J. červený, o. scutellaris. Klim. 460. Jemnokrovečník, a, m. J-ci, vz Puchýř-
níci, Páteříček, Klim. 447. Jemnotečký blechovec, brouk. Klim. 702.
Jemnozrnný. J. litina. KP. IX. 27. V VI.
509. jemn zrný oprav v: zrnný. Jen, jenže = který, qui. Krále mého, jen
jest v svatém... Ž. Wit. 67. 26. (Gb. H. ml. III. 1. 471. ). — J. = jej, eum. Vezmi bob a moč jen v octě. Chir. 188b. (Gb. ib. 470. ) Jenec z Janovic Jan. Vz Pal. Děj. V. 1.
365. Jenestr = janovec. Hoř. 107.
Jenewein Fel., čes. malíř, nar. 1857. Vz
Ott. XIII. 218. Jenom. Sr. o pův. Zub. 403.
|
Jenský = jinenský. U Boubína. Dšk·
Vok. 41. Jeny, jenym = jenom. Slez. Ces. 1. VIII.
145., Lor. 73. Jenž, jenže = který, qui. Sr. Gb. H. ml.
III. 1. 469., 471. a předc áz. Jen. Této ná- městky se na Císařovsku neužívá. Vz Mtc. 1899. 364. — J. ona, jež... (tak vždy, ni- kdy: jenž). Rozb. III. 732 Jepice. J. dlouhochvostá, palingenea longi-
caiid-i. Vz Ott. XIII. 237b., Děvuša, Podenka. Jeplanínek. I j nku! Jejda. Us. Tkč. Pos.
1876. 322. Jeptiška. Vz Sova.
Jera. jer. Vz Ott. XIII. 238.
Jeřáb, a, m., pták. Vz Ott. XIII. 239. —
J., u, m., pirus aucnparia, strom. Ib. Jeřáby kvetly lonského roku jako mléko toť čáka, že sklidíme letos mnoho žita. Sá. Kant. 25. — J. ve strojnictví mlýnský, posuvný, po-
břežní, pojezdný, na stěžni, skladištní, sle- várniční, stožárový, železniční. Vz rb. 240. — J. = svícen na louč. Hoř. 90.
Jeřábek, pták. Vz Šír III. 141., Ott. XIIL 246, Ž. pod. CIV. 40. (coturnix, křepelka).
— J. Jan, čes. právník, 1831. —1894.; Frant.,
prof. а dramatik, 1836. —1893.; václ., čes. matnem, a prof., nar. 1845.; Ant., prof. a math. spis., nar. 1852.; likt., říd. učit. a spis., nar. 1859. Vz Ott. XIII. 246. nn., Jub. XIII. Jeřabinka, y, f. = kořalka z jeřabin. Nár.
list 1898. č. 70. odp. Jeřábolistý. J. tavola. Wlt. 30.
Jeřecí, adj. k subst. jeře, ete = ovce toho
roku rozená. Vařiž to s j cím lojem. Maš. ruk. 223b. Jericho, a, n. = kozí list, rostl. Hoř. 99.
Jermark, u, m. = jarmark. Laš. 1557.
Mus. fil. 1897. 202. Slez. Čes. 1. 1897. 464. Jeerní —jarní. J. voda. 1516. Arch. XVII.
535. Jeronym Pražský mistr. Vz Pal. Děj. III.
1. 41, 215. nn., Flš Písm. I. 159. Jerusalem v Praze byl dům pro kající
ženy a pro kněžstvo spolu s kaplí Mar. Magdaleny vystavěný r. 1372. od Milice (mezi Bartolomějskou a Konviktskou ulici). Pal Děj. III. 1. 20. Jerusalemský. J. ječmen = vši. Vod-
ňany. Kub 152. - J. ulice, dříve: Sedmi- hrady. Jrsk. XIX. 468. Jesen, а, m, idus melanotus, ryba má-
jová (měkkoploutvá kaprovitá). Vz Ott. XIII. 272b. Jeseň. O úslovích atd. vz Zát. Př. 227.
XIV. 3. Jesenice, Z Jesenic Jan, dr. prav na
konci XIV. a poč. XV. stol. zástupce a obrance Husův. Vz Ott. XIII. 273., Wtr. Vys. šk 10. Jesenický. J. hory = Jeseníky, Sudety.
Bdl. Mor. 3. Vz násl. Jeseníky, Gesenke, čásť vých. Sudet na
hranici Mor. a Slezska. Vz Ott. XIV. 275. Jesenská Růžena. Sr. Jub. XIIL, Ott. XIII.
276. Jesenský (Jessenius) Jan, lék. a spis.,
nar. 1566., popraven 1621. Vz Ott. XIII 276. |
||
|
|||
Předchozí (94)  Strana:95  Další (96) |