Jesep, spu, m. = písčitý nános při ohybu
n. ústí vodotoku. Ott. XIII. 276.

Jeseter, ryba. Vz Ott XIII. 276.

Jeśi, jesli = jest/i. Slez. Lor. 73.

Jesinka, y, f, potok u Tasova na Mor.
Arch. XVI. 334.

Jeskyně. Vz Ott. XIII. 278. nn.

Jesle. O skloň, sr Gb. H ml. III. 1. 362.
O pořekadlech atd. vz v Zát. Př. 319. b.

Jeslicě. Položila ho v jeslici. Hus. Post.
13a. Sr. Jesle.

Jesmin, u, m. —jasmin. V jihozáp. Čech.
Dšk. Vok. 9.

Jespák, pták. Vz Ott. XIII. 281., Šír
IV. 82.

Jesť = jísti; ne: jiesť. Dle Czambela.
Zát. Př. (vzadu v opravách).

Jestli. Bodejť, čekat až esli! Hoř. 84. J.
s významem příslovečným na Cisařovsku.
Vz Mrc. 1900. 347.

Jestojsky umřel. Rozb. III. 732., 732.

Jestojství, n. Tvá duše me j. uzři. Rozb
III 731.

Jestota, y, f. U Pal. někdy = obsah
jinde das reale Sein. Pal. Pam. 412.

Jestřáb = slepičák, slepináŕ, holubář, po-
chop. Vz Ott. XIII 282., Šír I. 61.

Jestřábek, bku, m., pozemek. Hoř. 135.

Jestřábí. J. koš (k lapání dravého ptactva).
Vz Ott. XIII. 283.

Jestřábsko, а, п., míst. jm. u Hošťálkové
na Mor. Vck.

Jestřábský Val, spis., 1630—1719. Vz
Ott. XIII. 284

Jesuité. Vz Ott. XIII. 285. nn. Vlč. Lit.

II. 1. 14. -22.

Ješčerový, draconis. Vz Ž. pod. Pat 159,
Ještěrový.

Ješín z Bezděze Pav., právn. а spis.
v 2. pol. XVI. stol. Vz Ott. XIII. 297.

Ješina Jos., spis., 1824. —1889. Vz Ott.
XIII. 297.

Ještěd, a, m., Jesohengebirge, pohoří
v sever. Čechách. Vz Ott. XIII. 297.

Ještěr, a, m. Vz Ott. XIII. 298.

Ještěrčí. J spolek proti rytířskému řádu
německému. Vz Pal. Děj. IV. 1. 324.

Ještěrka. Vz Ott. XIII 300. J. v podání
lidovém záp. Mor. Vz Mtc. 1897. 156. Je
jako j. (děvče mající jazyk jako meč). Hoř.
123.; děvče čiperné. Us.

Ještoj'= ješto jest. St. Bes. 19., 35. aj.

Jetel. Čtverolistý pro štěstí, petilistý děti
jisty, šestilistý pro neštěstí. Hoř. 90.

Jetelenka, y, f. J. ovčí = jetel plazivý.
Mor. Mus. ol. III. 136.

Jetelinka, у, f. Červená (lesní) j. = čičo-
rečka, rostl. Mor. Mus. ol. III. 136. — J.
= národní tanec. Vz Ott. XIII. 301.

Jetelka, y, f. = jm. kraví. Nár. sbor.

III. 87.

Jetelnička, y, f. = pole s jetelem. Pur-
karec. Kub. L. f. 1900. 359.

Jetelovka, y, f., motýl. Vz Exl. 158.

Jěti, nč. jeti. O tvarech vz Gb. H. ml. III.
2. 133. Jel, v jihozáp. Čech. jíl. Dšk. Vok.
19. Ten tam od dvou zlatek nepojede. Us.
Císařov. Mtc. 1900. 143.

Jéti = jíti, jmouti. Gb. H. ml. III. 2. 454.

Jettmar Jos., čes. chem., nar. 1855 Vz
Ott. XIII. 302.

Jevišovka, y, f., přítok Dyje. Bdl. Mor. 11.

Jevnosnubný. J. rostliny, phaneroga-
meae. Vz Ott. XIII. 305.

Jez. J. hradidlový, Dammbalkenwehre,
hradlový čili Poiréeův, Nadelwehre, poklo-
pový, Klappen-, ponořený, Grund-, pohyb-
livy, stavidlový, Schützen, vynořený, Uiber-
fallwehre. Vz Ott. XIII. 307.

Jeza = jeda (přechod, od jísti), dial. Gb
H. ml. III. 2. 133.

Jezabelka. Hyběť mu bude od j-ky i od
nevěstky líté. Rozb. III. 723.

Jezbera Fr., doc. ve Varšavě, spis., nar.
1829. Vz Ott. XIII. 308.

Jezdec. Hra jezdce (šachová). Vz Přír.
kn. šach. Kober. 21. —26. — J. soustruhu =
posunovateinv čep soustruhu. Vz KP. VIL
227., 229.

Jezděcí živnosť (provozovaná jízdou;
opik: pěší) Adám. 6.

Jezdectví, n. Vz Jízda, Ott. XIII. 310.

Jezdilec, lce, nebo: lantfaréř, e, m., Land-
fahrer. XV. stol. Flš. Písm. 1. 243.

Jezdírna, y, f. Dle Věst. VI. 30. lépe:
jezdiště. Sr. -írna.

Jezdný, ého, m. Kubík j. 1494. Arch-
XVII. 383.

Jezenec, псе, т., přívrženec Jěziův. Hus.
Post 212a.

Jezerní hora = Prsa matky boží. Čechy
I. 12.

Jezero. Vz Ott. XIII. 311. nu.

Jezevčík, pes. Vz Ott. XIII. 321.

Jezevec, meleš taxus, šelma z čeledi kun.
Vz Ott. XIII. 322.

Jezný = dozorce nad jezem. Nár. list.
1897. č. 263. 2.

Jezovitky, trať v Kobylí na Mor. Šeb.
189.

Jezvený. J. rána. Modl. LVII.

Ježa, dle Bača = hněvlivec. Slov. Zát. Př.
36. a.

Ježák, a, m. = hvězdýš. Mus. 1849. III.
125., 126.

Ježanec, псе, т., Igelfisch. Mus. 1849.
IV. 63.

Ježatka, rostl. sr. Ott. XIII. 324.

Ježdík = ševčík, acerina vulgaris, rybka.
Vz Ott. XIII. 324. — J., kissophagus brouk.
J. štětinatý, к. pilosus. Vz Klim 626.

Ježdisko, a, n. = ježdík (ryba; s pří-
hanou). Vym. Poh. 8.

Ježek, erinaceus. Vz Ott. XIII. 324. —
J. Jan, čes. lékař, nar. 1844.; Jos., spis.,
nar. 1848.; Jan, kněz a spis., nar. 1849.;
Vál, žurnalista, nar 1863. Vz Ott. XIII.
325., Jub. XIII. — J. ježky = trhané n.
kjájené kousky vaječného těsta velikosti asi
tří hrachů. Hoř. 184.

Ježibaba, Jedubaba, Jezinka = báječná
bytosť ženská. Vz Ott. XIII. 326. Je zlostná
jako J. Zát. Př. 3. A

Ježinník. Vz Ott. XIII 326.

Ježíš Kristus. Vz Ott. XIII. 326. nn. Na
jméno Ježíše zima je naše. Us.

Ježíškote! Rub. 39. Vz Ježíšmantes v VI.
519.