106

Kazisvětisko, a, n. Vym. Poh. 8.

Každodenníček, čku, m., Tagebuch. Pal.
Záp. L, Pal. Pam. 374.

Každý. O úslovích atd. vz Zát. Př. 321b.

Každžunky = každinký. Slez. Lor. 73.

Kbel = stoudev. Rozb. III. 730.

Kbelec, lce, m. Dávali k. pšenice a tolikéž
ovsa. Sdl. Hrd. III. 235. Slunečného světla
nevměstnáš pod k. Sml. III. 162.

Kdáčeti, vz Kdákati. Fisch. I.

Kdákati. 0 tvarech vz Gb. H. ml. III.
2. 365.

Kdas = kdasi, kdys. Jihozáp Čech. Dšk.
Vok. 62.

Kde co. Skoupí kde co = vše. Us. Hoř. 84.

Kde který. Ten mohl býti ozdobou školy
kde které. Mus. 1898. 38.

Kdelig. K. byl (Bůh), doniž jest nestvořil
světa? Št. Bes. 6.

Kde pak. Byľs tam? Kde pak (= ni
koli)! Us. Udelaľs to už? Kde pak (= ni-
koli)! Ty's tuze přísný na to dítě. Kde pak
(= nikoli)! Sr. něm Hast du es schon ge-
macht? Wo denn! Sr. Jak pak. Kla.

Kdeyšís = kdys, neulich, einstig. XVI. st.
Rozb II. 184.

Kdežto, während. K. (tu) pátrali po čini-
telích, oni o látce sice pojednali, ale.. Hrub.
Cic. Dob. 8.

Kdo (kto). O skloň. sr. Gb. II. ml. III·. 1.
460. nn.

Kdoule = skořepina vejce, Záblatí. Kub.
152. - K., důl u Kutné Hory. Dač. I. 144.

Kdoulový. K. chléb. Fisch. Hosp. 128.

Kdyby. A debe co, on neustópne. Vz Mtc.
1899 43.

Když, č. dyž, na záp. Mor. kdež a dež,
na vych. Mor. dyž, na Opav. také kdžiž, na
Slov. keď, na Trnav, ked, na Trenč. kedz,
v Honte kod. Šb. D. 81. — K. = kdy kdy-
koli. To můžeš dělati, k. chceš. Flor. A. 111.

Když již =z jakmile. Když již uzříš. Flor.
A. 46^b

Kdyžkolivěk = kdykolivěk. K. uzříš, anoť.
Flor. А 86b.

Kebrle Voj. Sr. Jub. XIV.

Kebych. Pozde je kebycha honiť. Zát. Př.
145b. Sr Bych.

Keda jinda=jidy, sonst. Slez. Lor. 73.

Kefa, у, f. = kartáč. Čo kefu sožral =
sprosťák. Slov. Zát. Př. 40b.

Kěj jinda = někdy jindy. Slez Lor. 73.

Kejklířka, у f.. mimulus rostl. Vz Ott.
XVII. 372., Kejkléřka.

Kejklsoky, sr. Kejklzoky.

Kejly = obžinky. Žáblati. Kub. 152.

Kelina, y, f. = hrnec na dojeni, krajáč.
Opav. Čes. 1. VII. 462

Kellner Petr (Zaboj Hostinský), slov.
básn., nar. 1822. Vz Vlč. Lit. slov. I. 121.,
Hostinský.

Kelský Ant. Vz Vlč. Lit. II. 1. 26.

Keltovati. Žart (žert) še žertuje, hlib še
kelruje. Šár. Zát. Př. 58^b.

Kenteš = svrchní šat. Slov. Mus. 1848. II.
215.

Kep = blázen. Darmo se kpem na zajíce.
Dač. I. 95.

Kepeňov, a, m., trať. Již. Mor. Šeb. 189.

Keprník, hora v Sudetech. Bdl. Mor. 3.

Keramika, kerameutika (z řec. -/ífiauoq =
hlína) = hrnčířství hl. umělé. Vz Ott. XIV.
173., Čes 1. IX. 77., 325., 180.

Keramohalit, u, m. = halotrichit. Vz Ott.
XIV. 176.

Keratofyr, u, m., z řec. = hornina erup-
tivního původu. Vz Ott. XIV. 177.

Kerargyrit (kerat), u, m., mineral. Vz
Ott XIV. 176.

Keratosa, y, f., z řec. = onemocnění hl.
nejhořejší vrstvy kůže. Vz Ott. XIV. 177.

Kerej m. který. Vz Krok 1896. 136.

Kerejsik = kterýsi. Již. Mor. Šeb. 68.

Kerit, U, m. = isolační hmota к výrobě
kabelů. Vz Ott. XIV. 181.

Keřky, jm. trati. Pck. Hol. 118.

Keřnatec, tce, m., acalyptus, brouk. K.
hedvábítý, a. sericeus, rudokrový, alpinus,
šedý, carpini. Vz Klim. 596.

Kerolitlh, u, m. = průsvitný minerál barvy
bílé. Vz Ott. XIV. 186.

Kerple, í, f. Čtyři tuny kerplí (ryb). 1597.
Mus 1899. 129.

Keřsko, а, n., les. 1498. Arch. XVIII. 38.

Kěst = hrst klanů. U Císařova. Mtc. 1899.
35.

Kešen na mantlíku (vrecko). Slov. Sbor.
II. 128., Mus slov. I. 67.

Keštrank, u, m. Pinta k-ku. Sdl. Hrd.
VI. 53.

Ketkovice v VI. 588. polož před: Keton.

Ketonový. K. kyselina. Vz Ott. XIV. 191.

Ketosa, y, f. K-sy = cukry obsahující
dvojmocnou skupinu acetonickou — CO —
v řetěze uhlíkatém. Vz Ott. XIV. 191.

Keveríš. Ked neveríš choď na k. Slov.
Zát. Př. 77b.

Kéž. Kéž se k nim i svornosť byla dru-
žila! Pal. Děj. I. 1. 12. Kéž nám toho kdy
požaloval! Pass. (Mus. 1851. 142. ) Kéž jste
se o to porovnali' Kom. Kor. 12. Kéž by
byl tak sobě počínal! Pal. Děj. III 1. 53.

Kheil Kar.; Napoleon Man., spis., nar.
1849. Vz Otr. XIV. 197., 198., Jub. XV.

Kiar, a, m., vrch v Gemersku. Mus. 1848.
II 216.

Kiarovať = kerovat. Mus. 1848. H. 216.

Kičera, y, f., vrch ve Slez. Lor. 82.

Kičerky, stráň ve Slez. Lor 82.

Kiešenie, n. = boční kapsičky lajblíku. Slov.
Čes. 1. VIII. 52.

Kikodril, a, m. = krokodil. Alx. (Krok
1896. 240. ).

Kila, y, f. = míra obilní v Sojedině na
Slov. Mus. 1848 II. 216.

Kilometr, a, m = inženýr. Tábor. Kub.
152.

Kinematograf, u, m. z řec. = přístroj,
který promítáním na bílou stěnu dává živé
obrazy t. j. obrazy předmětů i s jejich po-
hyby. Vz Ott. XIV. 232.

Kinetoskop, u, т., z řec, přístroj. Vz
Kynesiskop. Ott. XIV. 234.

Kinský m. Vchynský (z Vchynic a z Te-
tova). Vz Ott. XIV. 240. — K. Fr. Jos.,
1739. —1805. Ib. 243. — K. (Kynský) Domin.
(Slánský D. F. ). Vz Ott. XV. 492.

Kiš, kiš! = heč, heč. ! Slez. Lor. 73.



	106

	Kazisvětisko, a, n. Vym. Poh. 8. Každodenníček, čku, m., Tagebuch. Pal. Záp. L, Pal. Pam. 374. Každý. O úslovích atd. vz Zát. Př. 321b. Každžunky = každinký. Slez. Lor. 73. Kbel = stoudev. Rozb. III. 730. Kbelec, lce, m. Dávali k. pšenice a tolikéž ovsa. Sdl. Hrd. III. 235. Slunečného světla nevměstnáš pod k. Sml. III. 162. Kdáčeti, vz Kdákati. Fisch. I. Kdákati. 0 tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 365. Kdas = kdasi, kdys. Jihozáp Čech. Dšk. Vok. 62. Kde co. Skoupí kde co = vše. Us. Hoř. 84. Kde který. Ten mohl býti ozdobou školy kde které. Mus. 1898. 38. Kdelig. K. byl (Bůh), doniž jest nestvořil světa? Št. Bes. 6. Kde pak. Byľs tam? Kde pak (= ni koli)! Us. Udelaľs to už? Kde pak (= ni- koli)! Ty's tuze přísný na to dítě. Kde pak (= nikoli)! Sr. něm Hast du es schon ge- macht? Wo denn! Sr. Jak pak. Kla. Kdeyšís = kdys, neulich, einstig. XVI. st. Rozb II. 184. Kdežto, während. K. (tu) pátrali po čini- telích, oni o látce sice pojednali, ale.. Hrub. Cic. Dob. 8. Kdo (kto). O skloň. sr. Gb. II. ml. III·. 1. 460. nn. Kdoule = skořepina vejce, Záblatí. Kub. 152. - K., důl u Kutné Hory. Dač. I. 144. Kdoulový. K. chléb. Fisch. Hosp. 128. Kdyby. A debe co, on neustópne. Vz Mtc. 1899 43. Když, č. dyž, na záp. Mor. kdež a dež, na vych. Mor. dyž, na Opav. také kdžiž, na Slov. keď, na Trnav, ked, na Trenč. kedz, v Honte kod. Šb. D. 81. — K. = kdy kdy- koli. To můžeš dělati, k. chceš. Flor. A. 111. Když již =z jakmile. Když již uzříš. Flor. A. 46^b Kdyžkolivěk = kdykolivěk. K. uzříš, anoť. Flor. А 86b. Kebrle Voj. Sr. Jub. XIV. Kebych. Pozde je kebycha honiť. Zát. Př. 145b. Sr Bych. Keda jinda=jidy, sonst. Slez. Lor. 73. Kefa, у, f. = kartáč. Čo kefu sožral = sprosťák. Slov. Zát. Př. 40b. Kěj jinda = někdy jindy. Slez Lor. 73. Kejklířka, у f.. mimulus rostl. Vz Ott. XVII. 372., Kejkléřka. Kejklsoky, sr. Kejklzoky. Kejly = obžinky. Žáblati. Kub. 152. Kelina, y, f. = hrnec na dojeni, krajáč. Opav. Čes. 1. VII. 462 Kellner Petr (Zaboj Hostinský), slov. básn., nar. 1822. Vz Vlč. Lit. slov. I. 121., Hostinský. Kelský Ant. Vz Vlč. Lit. II. 1. 26. Keltovati. Žart (žert) še žertuje, hlib še kelruje. Šár. Zát. Př. 58^b. Kenteš = svrchní šat. Slov. Mus. 1848. II. 215. Kep = blázen. Darmo se kpem na zajíce. Dač. I. 95. Kepeňov, a, m., trať. Již. Mor. Šeb. 189.	Keprník, hora v Sudetech. Bdl. Mor. 3. Keramika, kerameutika (z řec. -/ífiauoq = hlína) = hrnčířství hl. umělé. Vz Ott. XIV. 173., Čes 1. IX. 77., 325., 180. Keramohalit, u, m. = halotrichit. Vz Ott. XIV. 176. Keratofyr, u, m., z řec. = hornina erup- tivního původu. Vz Ott. XIV. 177. Kerargyrit (kerat), u, m., mineral. Vz Ott XIV. 176. Keratosa, y, f., z řec. = onemocnění hl. nejhořejší vrstvy kůže. Vz Ott. XIV. 177. Kerej m. který. Vz Krok 1896. 136. Kerejsik = kterýsi. Již. Mor. Šeb. 68. Kerit, U, m. = isolační hmota к výrobě kabelů. Vz Ott. XIV. 181. Keřky, jm. trati. Pck. Hol. 118. Keřnatec, tce, m., acalyptus, brouk. K. hedvábítý, a. sericeus, rudokrový, alpinus, šedý, carpini. Vz Klim. 596. Kerolitlh, u, m. = průsvitný minerál barvy bílé. Vz Ott. XIV. 186. Kerple, í, f. Čtyři tuny kerplí (ryb). 1597. Mus 1899. 129. Keřsko, а, n., les. 1498. Arch. XVIII. 38. Kěst = hrst klanů. U Císařova. Mtc. 1899. 35. Kešen na mantlíku (vrecko). Slov. Sbor. II. 128., Mus slov. I. 67. Keštrank, u, m. Pinta k-ku. Sdl. Hrd. VI. 53. Ketkovice v VI. 588. polož před: Keton. Ketonový. K. kyselina. Vz Ott. XIV. 191. Ketosa, y, f. K-sy = cukry obsahující dvojmocnou skupinu acetonickou — CO — v řetěze uhlíkatém. Vz Ott. XIV. 191. Keveríš. Ked neveríš choď na k. Slov. Zát. Př. 77b. Kéž. Kéž se k nim i svornosť byla dru- žila! Pal. Děj. I. 1. 12. Kéž nám toho kdy požaloval! Pass. (Mus. 1851. 142. ) Kéž jste se o to porovnali' Kom. Kor. 12. Kéž by byl tak sobě počínal! Pal. Děj. III 1. 53. Kheil Kar.; Napoleon Man., spis., nar. 1849. Vz Otr. XIV. 197., 198., Jub. XV. Kiar, a, m., vrch v Gemersku. Mus. 1848. II 216. Kiarovať = kerovat. Mus. 1848. H. 216. Kičera, y, f., vrch ve Slez. Lor. 82. Kičerky, stráň ve Slez. Lor 82. Kiešenie, n. = boční kapsičky lajblíku. Slov. Čes. 1. VIII. 52. Kikodril, a, m. = krokodil. Alx. (Krok 1896. 240. ). Kila, y, f. = míra obilní v Sojedině na Slov. Mus. 1848 II. 216. Kilometr, a, m = inženýr. Tábor. Kub. 152. Kinematograf, u, m. z řec. = přístroj, který promítáním na bílou stěnu dává živé obrazy t. j. obrazy předmětů i s jejich po- hyby. Vz Ott. XIV. 232. Kinetoskop, u, т., z řec, přístroj. Vz Kynesiskop. Ott. XIV. 234. Kinský m. Vchynský (z Vchynic a z Te- tova). Vz Ott. XIV. 240. — K. Fr. Jos., 1739. —1805. Ib. 243. — K. (Kynský) Domin. (Slánský D. F. ). Vz Ott. XV. 492. Kiš, kiš! = heč, heč. ! Slez. Lor. 73.