107

Kittel, Tomu ani K. nepomůže. Vz o něm
v Čes. I. VII 166. a sr. Kytl (v VI. 801. ).

Kittl Jan Bedř., 1809. —1868. Vz Ott. XIV.
274.

Kivy, pl., f. = malá snovadla na odvíjení
příze z přadena. Slez. Lor. 73.

Kjet, u, m. = květ. Hoř. 77.

Klahavka, y, f., řeka v Plzeňsku. Vz
Plz. 19.

Klácel Mat. Vz Ott. XIV. 281., Jub. XV,
Flš. Písm. 570. (pseudonym: Třebovský).

Kláceti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
337.

Kláct = klásti. Us.

Klačec = klečeti. Slez. Lor. 10., 73.

Kláda, na vých. Mor. klát, na Val. kłáť.
Mtc. 1898. 182.

Kládce, e, m. K. účtů. Nz.

Kladina na třti, internodium, Absatz im
Rohr. Fisch. I. — K-ny = pole na vršku.
Mělčín. Kub. 152.

Kladívko v pianě, které na struny na-
ráží; и ruční palné zbraně čásť zámku; elek-
trické, elektromagnetické (rheotom). Vz Ott.
XIV. 284.

Kladivo parní jednočinné, dvojčinné, Ott.
XIV. 287a., elektrické, pneumatické. Ib. 287b.
K. klempířské s čelem o dráze vypuklé, kulo-
vité, ploché, okrouhlé, čtyřhranné, obdélné.
Ib. 345.

Kladka ozubená, řetězová, opěrná, třecí
či antifrikční. Vz Ott. XIV. 288. - K. =
držadlo и nože, и pilky. Vyzov. Mus. 1898.
108. Nůž byl zapíchnutý v bučku až po
kladku. Mus. ol. XIII. 77.

Kladkostroj, e, m. = soustava kladek
hybných a pevných, lanem nebo řetězem
opásaných, aby se docílilo většího převodu
mezi silou a břemenem. K. epicykloidní, ná-
sobný, obyčejný, potenciální (Archimedův),
šroubový. Vz Ott. XIV. 289. nn.

Kladňačka, y, f., les u N. Hrozenkova
na Mor. Vek.

Kladňatá, é, f., míst. jm. u Halenkova
na Mor. Vck.

Kladský. K. dědiny = vykázané úřed-
níkům a služebníkům krajským na místě
platu к výživě jejich. Pal. Děj. I. 2. 259.

Klago, a, m. = sprosták. Zát. Př. 40^b.
Sr. Kamas, Kokrhel.

Klak, u, m. K. se rozřeže na délku a sú
z něho dvě sanice. Mus. ol. 1898. 108.

Klaka, у, f., fr. claque = organisovaný
sbor tleskačů v divadlech a koncertech. Ott.
XIV. 299.

Klakač, klaknuč = klekati. Slez. Lor. 73.

Klam. Nadal (vynadal) mi klamů. 1548.
Mus 1898. 557.

Klamati. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
328. — K. = sváděti, lháti. Pročež jste kla-
mali na toho, kterýž mluviti neumí. Ezop. 9.

Klamavec, vce, m., barypithes, brouk. K.
černavý, b. vallestris, hnědonohý, aranei-
formis, hnědý, Chervolati, měkkovlnný, molli-
comus, měkký, tener, ploskonosý, pellucidus.
Vz Klim. 538.

Klamný. K. jako sliby při víně. Slád.
Jak. 87.

Klamovně = s klamem. K. něco učiniti.
Alx. Nách. CLXI.

Klampiar, a, m. = klampár. Slov. Zát.
Př. 289 b.

Klamství, n. O úslovích vz Zát. Př. 118.,
123.

Klamstvo, a, n. K. jen do času. Zát. Př.
132b.

Klandr, u, m., z něm. Geländer = zá-
bradlí. — K. = řetízek и hodinek. Us. fiakristu.
Kukla 133.

Klaněti. O tvarech vz Gb H. ml. III. 2.
337. — se komu jak. Klaněl se mu,
jakoby byl jeho dlužníkem. Sum. 77.

Klanice, pl., f. = nohy (žertem). Zát. Př.
66^a. — K. = topurko. Tom. 217.

Klaničník, u, m. = kladivo, které se na
klanici (topůrko) neboli žerdi nosilo. Tom.
218.

Klanodrápník, a, m., rhagonycha, brouk.
K. cihlový, r. testacea, černohlavý, nigriceps,
černonohý, nigripes, dlouhý, elongata, hnědo-
rohý, fuscicornis, chloupkovaný, pilosa, prů-
svitný, translucida, rýhočelý, prolixa, temno-
rudý, usta, znamenaný, signata, žlutoholenní,
femoralis, žlutokrový, pallipes, žlutý, fulva,
Vz Klim. 450.

Klanonohý. K-zí korýši. Vz Klanonožec,
Ott. XIV. 305.

Klanonožec, žce, m. Vz Ott. XIV. 301.,
Klanonohý.

Klanozobý. K-bí ptáci. Vz Šír II. 3.

Klaný. K. jazyk hadí (rozštěpený). Slad.
Bouře 52. Neujde klaných jézev neb stře-
lených. Maš. ruk. 22^a.

Klapačka, y, f. = tlachal Zát. Př. 49a.

Kapálek Fr., prof., zoolog, nar. 1869. Vz
Ott. XIV. 303.

Klapati. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
327.
Klapatý, jm. strašidla. Pck. Hol. 148. —
K. = schlíplý. Slez. Lor. 73.

Klápet = špalek, pařez. Ezop. 73.

Klapinoh, u, m., pozemek. Pck. Hol. 226.

Klapka ve strojnictví: bronzová, etážová,

gummová, kožená, kulatá, škrticí, vícená

sobná. Vz Ott. XIV. 304. — K. Vlasy žen

byly na skráních do čela v klapky sčesané.

Plz. 108., Hoš. 208. Něm. Scheitel.

Klapourek. Sr. Ott. XVI 80.

Klapúchý = klapouchý. K. sviňa Již. Mor.
Šeb. 153, 287.

Klarimunda, y, f. = mlýnské plátno. 1597.
Mus. 1899. 25.

Klas. O úslovích atd. vz Zát. Př. 322a.

Kłašc = klásti. Slez. Lor. 73.

Klask, u, m., das Klatschen (v morálním
smyslu),. Nechajíc těch klásků, slyšte, což
hřích. Št. N. kř.

Klassicism-us, u, m. = směr a snaha
zušlechtiti národní literaturu studiem lite-
ratur římské a řecké. Vz Ott. XIV. 309.

Klástat. (Při nátce) pražmo, kafr k. dává.
Ces. 1. VII 378.

Klásti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2
134. — komu jak dlouho. Kladou mu do
jara (myslí, že bude jen do jara živ). Us