108

Hoř. 90. — co kde. (Tuto knihu) mezi han-
livými knihami neklade. Kom. Ohláš. 203.
Klášter. Budeš míti pokoj jako v k-ře.
Sml. V. 137. — K. = paseka, ve které se
dobývá pařezí. U Studené. Vchř. Vz násl.
Klášterník.

Klášterník, a, m. = muž, který dobývá
pařezů. U Studené. Vchř. Vz předcház.
Klášter.

Klášterský Ant., č. básn., nar. 1866. Vz
Ott. XIV. 315.

Klášterství, n. Které roboty na k. jsú.
1453. Arch. XIV. 125.

Klášťov, vz Chlášťov.

Kłát, kłát, vz předcház. Kláda.

Klatba. Přísloví a pořekadla vz v Zát.
Př. 58. nn.

Kláti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
356.

Klátiti. Klátí-li dítě, sedíc na lavici, no-
hama, kope svým rodičům hrob. Us. Brt.
Hlídka. 1899. 103.

Klátka, y, f. =klape: Ott. XIV. 317. —
Za holenkou mu trčí k. (rukojeť) od knýpku.
Horen. 61.

Klatovák, u, m. = národní č. tanec (salát).
Vz Ott. XIV. 317.

Klaudy Kar. Leop, 1822. —1894. Vz Ott.
XIV. 319.

Klausurní práce. Vz Klausurka.

Klauz, die Klause = nádržka vody, která
se vypouští při plavení dříví. Slez. Lor. 73.

Klavesní nástroj, Tasteninstrument. Mus.
1850. II 21. Př.

Klavicymbál, u, m. Vz Ott. XIV. 322.,
323.

Klavír, u, m. Vz Ott. XIV. 322.

Klavírovati = na klavíru hráti. Pal. Ζάρ.
I. 4., 94., 108. a j.

Klbaňa, ě, f. = kubaňа. Pútnici nosíja si
hostýnskú vodu v kľbaňách. Mus. ol. 1898.
108.

Klbčiť sa = váleti se, krčiti se. Slov. Phľd.
1897 719.

Klbov, u, m. = náčiní kamennické. Sbor.
č. 3. 25.

Klé nebo klí; vedle toho: klej, е. О skloň.
vz Gb. H. ml. III. 1. 135., 174., 131.

Kľebetati. Chodz, dze chceš, ľen ma ne-
kľebetuj. Brt. P. n. 274.

Klebrda, y, f. Vzala si klebrlu okolo
sebe a zastrčila si do ní přeslici. Sá. Povíd.
24.

Klebúňati = klevetiti. Na besedě k. Již.
Mor. Šeb. 61.

Klecanda Jan, spis. a žurnal., nar. 1855.
Vz Ott. XIV. 329.

Kléčeti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
337.

Klečeti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
285.

Klechtna, y, f. = vejce ve kmíně a slané
vodě vařené a potom bez skořápky v ní přes
noc močené. Domažl. Čes. 1. VI. 347.

Kleistogamie, f., v rostl. Vz, Ott. XIV.
337. a násl.

Kleistogamický. K. rostliny. U nich děje
se opylení vlastním pylem ve květu uza-
vřeném. Ott. XIV. 337.

Klejíc = klížiti. Slez. Lor. 73.

Klejhovatý = klikovatý, leimig. Fisch. I.

Klejnarka, у, f., říčka.

Klekáník, vz Klekáníček. Dež domu, že
tě vemou k-ci (toulá li se dítě po klekání).
Hoř. 90.

Klekati. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2.
246.

Kleklar Jan. Vz Vlč. Lit. II. 1. 15.

Klektati, kloktati. O tvarech vz Gb. H.
ml. III. 2. 369.

Klempáč, e, m., pl. klompy = zvonec,
který se dává dobytku na pastvu. Hluboká.
Kub. 152.

Klempířství. Vz Ott. XIV. 345.

Klemt Agathon, č. malíř, 1830. —1889 Vz
Ott. XIV. 349.

Klen, Klenovici. Sr. Uč. společ. 1897.
VIII. 5.

Kleňák, u, klenuťák, u, m. = dřevák. Tábor.
Kub. 152.

Klenba. Vz Ott. XIV. 350.

Klenička, y, f. = sladká vodička vyte-
kající z navrtaného klence. Mus. ol. 1898.
108.

Klenka Jos., spis., nar. 1853. Vz Ott. XIV.
357.

Klenkov, a, m., jm. pole. Pck Hol. 112.

Klenoštítník, a, m., sphaeroderma, brouk.
K. bodlákový, s. cardui, cihlový, testaceum.
Vz Kłim. 712.

Klenot = ocasní péro kohoutí zahnuté.
U Křenovic. Vchř. —K. v heraldice — cimír,
vrchní ozdoba přílbice. Ott. XIV. 357. —
K., das Wappen. Obdařil ho erbem a kle-
notem štítu. 1487. Arch. XVI. 314.

Klenotnictví, Juvelierkunst. Vz Ott. XIV.
357.

Klenouti. O tvarech vz Gb. H. ml III.
2. 246.

Klenovici, vz předcház. Klen.

Klenpírovat = klempírovat. Již. Mor. Šeb.
277.

Klenutí, vz Klenba.

Klep. Klepů bývá u nás více než peněz.
Šml. IX. 194.

Klepacínka, y, f., hra chlapců. U Stu-
dené. Vchř.

Klepáč, e, m., primula elatior. Sbor. slov.
II. 150.

Klepák, u, m. K. na dveřích = klepadlo.
Ott. XIV. 364.

Klepálejk, lku, m. = malý mlýn. Rezn.
Rad. pr. 205., 364.

Klepanda, y, f. = nepitmý mlýn. Tum.
Ml. 154.

Klepati. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
352.

Klepavka, y, f. = klepačka. Lisic.

Klepec, pce, m. = ketýš padající přes
uši na plece. Liptov. Sbor. slov. II. 46.

Klepeštovati se v čem. Jiný klepeštuje
se v nepoctivicích (vypíná se?). 1561. Vlč.
Lit. I. 405.

Klepiny, pl. f. = dlašky luskové, Volyň;
jinak: kleštice (Heřman), klíťata (Č. Křemže).
klíšky, klešťati (Neveklov). Kub. L. f. 1900.
359.



	108

	Hoř. 90. — co kde. (Tuto knihu) mezi han- livými knihami neklade. Kom. Ohláš. 203. Klášter. Budeš míti pokoj jako v k-ře. Sml. V. 137. — K. = paseka, ve které se dobývá pařezí. U Studené. Vchř. Vz násl. Klášterník. Klášterník, a, m. = muž, který dobývá pařezů. U Studené. Vchř. Vz předcház. Klášter. Klášterský Ant., č. básn., nar. 1866. Vz Ott. XIV. 315. Klášterství, n. Které roboty na k. jsú. 1453. Arch. XIV. 125. Klášťov, vz Chlášťov. Kłát, kłát, vz předcház. Kláda. Klatba. Přísloví a pořekadla vz v Zát. Př. 58. nn. Kláti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 356. Klátiti. Klátí-li dítě, sedíc na lavici, no- hama, kope svým rodičům hrob. Us. Brt. Hlídka. 1899. 103. Klátka, y, f. =klape: Ott. XIV. 317. — Za holenkou mu trčí k. (rukojeť) od knýpku. Horen. 61. Klatovák, u, m. = národní č. tanec (salát). Vz Ott. XIV. 317. Klaudy Kar. Leop, 1822. —1894. Vz Ott. XIV. 319. Klausurní práce. Vz Klausurka. Klauz, die Klause = nádržka vody, která se vypouští při plavení dříví. Slez. Lor. 73. Klavesní nástroj, Tasteninstrument. Mus. 1850. II 21. Př. Klavicymbál, u, m. Vz Ott. XIV. 322., 323. Klavír, u, m. Vz Ott. XIV. 322. Klavírovati = na klavíru hráti. Pal. Ζάρ. I. 4., 94., 108. a j. Klbaňa, ě, f. = kubaňа. Pútnici nosíja si hostýnskú vodu v kľbaňách. Mus. ol. 1898. 108. Klbčiť sa = váleti se, krčiti se. Slov. Phľd. 1897 719. Klbov, u, m. = náčiní kamennické. Sbor. č. 3. 25. Klé nebo klí; vedle toho: klej, е. О skloň. vz Gb. H. ml. III. 1. 135., 174., 131. Kľebetati. Chodz, dze chceš, ľen ma ne- kľebetuj. Brt. P. n. 274. Klebrda, y, f. Vzala si klebrlu okolo sebe a zastrčila si do ní přeslici. Sá. Povíd. 24. Klebúňati = klevetiti. Na besedě k. Již. Mor. Šeb. 61. Klecanda Jan, spis. a žurnal., nar. 1855. Vz Ott. XIV. 329. Kléčeti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 337. Klečeti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 285. Klechtna, y, f. = vejce ve kmíně a slané vodě vařené a potom bez skořápky v ní přes noc močené. Domažl. Čes. 1. VI. 347. Kleistogamie, f., v rostl. Vz, Ott. XIV. 337. a násl. Kleistogamický. K. rostliny. U nich děje se opylení vlastním pylem ve květu uza- vřeném. Ott. XIV. 337.	Klejíc = klížiti. Slez. Lor. 73. Klejhovatý = klikovatý, leimig. Fisch. I. Klejnarka, у, f., říčka. Klekáník, vz Klekáníček. Dež domu, že tě vemou k-ci (toulá li se dítě po klekání). Hoř. 90. Klekati. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2. 246. Kleklar Jan. Vz Vlč. Lit. II. 1. 15. Klektati, kloktati. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 369. Klempáč, e, m., pl. klompy = zvonec, který se dává dobytku na pastvu. Hluboká. Kub. 152. Klempířství. Vz Ott. XIV. 345. Klemt Agathon, č. malíř, 1830. —1889 Vz Ott. XIV. 349. Klen, Klenovici. Sr. Uč. společ. 1897. VIII. 5. Kleňák, u, klenuťák, u, m. = dřevák. Tábor. Kub. 152. Klenba. Vz Ott. XIV. 350. Klenička, y, f. = sladká vodička vyte- kající z navrtaného klence. Mus. ol. 1898. 108. Klenka Jos., spis., nar. 1853. Vz Ott. XIV. 357. Klenkov, a, m., jm. pole. Pck Hol. 112. Klenoštítník, a, m., sphaeroderma, brouk. K. bodlákový, s. cardui, cihlový, testaceum. Vz Kłim. 712. Klenot = ocasní péro kohoutí zahnuté. U Křenovic. Vchř. —K. v heraldice — cimír, vrchní ozdoba přílbice. Ott. XIV. 357. — K., das Wappen. Obdařil ho erbem a kle- notem štítu. 1487. Arch. XVI. 314. Klenotnictví, Juvelierkunst. Vz Ott. XIV. 357. Klenouti. O tvarech vz Gb. H. ml III. 2. 246. Klenovici, vz předcház. Klen. Klenpírovat = klempírovat. Již. Mor. Šeb. 277. Klenutí, vz Klenba. Klep. Klepů bývá u nás více než peněz. Šml. IX. 194. Klepacínka, y, f., hra chlapců. U Stu- dené. Vchř. Klepáč, e, m., primula elatior. Sbor. slov. II. 150. Klepák, u, m. K. na dveřích = klepadlo. Ott. XIV. 364. Klepálejk, lku, m. = malý mlýn. Rezn. Rad. pr. 205., 364. Klepanda, y, f. = nepitmý mlýn. Tum. Ml. 154. Klepati. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 352. Klepavka, y, f. = klepačka. Lisic. Klepec, pce, m. = ketýš padající přes uši na plece. Liptov. Sbor. slov. II. 46. Klepeštovati se v čem. Jiný klepeštuje se v nepoctivicích (vypíná se?). 1561. Vlč. Lit. I. 405. Klepiny, pl. f. = dlašky luskové, Volyň; jinak: kleštice (Heřman), klíťata (Č. Křemže). klíšky, klešťati (Neveklov). Kub. L. f. 1900. 359.