110

Klistník, u, m. = zeměžluč. U Opavy.
Čes. 1. VIII. 53.

Klíšky, vz předcház. Klepiny.
Klíšt. Klíštové, ixodidae. Vz Ott. XIV.
395.

Klíšťata, vz předcház. Klepiny.
Klíště. Visí na něm jako k. na ovci. Šml.
X. 78.

Klíšťoústník, a, m., labidostomis, brouk.
K. černonohý, l. humeralis, dlouhonohý, lon-
gimana, huňatoštítý, pilicollis, modrorohý,
cyanicornis, ramenoskvrnný, axillaris, tří-
znbý, tridentata, zářivý, lucida, žlutokrový,
pallidipennis. Vz Klim. 670.
Klíti, vz Kléti.

Kližec, žce, m., necrobia, brouk. K. čer-
venonohý, n. rufipes, červenoštítý, ruficollis,
fialový, violacea. Vz Klim. 465.

Kližník, a, m., thylacites, brouk. K. chlu-
patý, t. pilosus. Vz Klim. 546.

Klk. Klky = jemné výběžky slizníc hl.
střevních. Ott. XIV. 397.

Klkání, n. = krkání (koní). Ott. XIV.
397.

Klobása. O úslovích atd. vz Zát. Př. 322^a.
Klobati. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
351.

Kloboučatý havran = jesuita. Ěezn.
Přízn. 501.

Klobouček, čku, m. Jednal pod k-čkem
(neotevřeně, neupřímně) Sdl. Hrd. V. 256.
Kloboučnictví, n. Vz Ott. XIV. 397.
Klobouk. K. má vrch, strechu а šňórku
okolo vrchu u strechy. Phľd. 1898. 116. Ne-
přivedeš je pod jeden к. (nesrovnáš а р. ).
Tobolka a k. přátele nám získávají (peníze
a zdvorilosť). Us. Šml. III. 182. Přísloví atd.
vz v Zát. Př. 322. Když kladú chlapi k. na
stůl, ryje jim všady krtica. Již. Mor. 225.
Kloboukovati = klobouky dělati. Nár. list.
1898. č. 7. 1.

Klocek, cku, m. = klacek. V již. Čech.
Čes. 1. X. 66.

Kločiti = kvokati. Když slepice kločí, na
vejcích seděti chce. Fisch. Hosp. 201. Má asi
státi:, kvočí', jako jinde tam čteme.

Kločok, čku, m., staphyllea pinnata, rostl.
Slez. Čes. 1. VIII. 54.

Klofce, ů, m., jídlo, Schmarn. Hoř. 184.
Klofcový. K. polévka (v níž jsou roz-
krájené klofce). Hoř. 184. Vz předcház.
Klofce.

Klokan. Vz Ott. XIV. 401.
Klokoč = jasmín. Us.
Kłokočuv, vrch ve Slez. Lor. 82.
Klokolec, lce, m. Oblekši se v zlé klo-
kolce. Pass. (Mus. 1851. 145. ). Sr. Klokol.
Klokova, míst. jm. Pck. Hol. 113.
Kloktati, vz Klektati. Kloktá-li vejce,
je jalové (prázdné). Fisch. Hosp. 201.
Klompy, vz předcház. Klempáč.
Kloňkalíškovitý. K. mechy. Ott. XIV.
666b.

Kloňmo. Že se k. za houšť přikradnu
(kloně se). Koll. Bás. 41.
Klonometr, vz Klinometr.
Klop, u, m. = poklopení. Zdá se mu, že
zvon klopem jej chce krýti. Jg. (Mus. 1871.
346. ).

Klopec, pce, klopetek, tku, m. = špalíček.
Slez. Lor. 73.

Klopený. Měla dva zámky zapadité, jeden
k-ný a druhý visutý. Sdl. Hrd. VI. 2. K.
límec kabátu. Hoř. 213.

Klopíště = houf, chumáč. Slípky v jednom
k-šti vedle plotu se stiskaly. Sá. V. 185.

Klopka. Vz Hoblík v Ott. XIV 403.

Klopník, u, m. Vz Hoblík v Ott. XIV.
403.

Klopotati. O tvarech vz Gb. H. ml. III.
2. 369. Aby snad předce klopoce v hlavu
se neurazil. 1507. Mus. fil. 1897. 141. — po
čem. Ezop. 313.

Klopotník, a, m. = klopotně se živící. My
k-ci a nevolníci. Řezn. Hrob. 157.

Klopýtnouti. Jen moudře, zvolna; klo-
pýtne, kdo běží. Siád. Rom. 58.

Klose Ant. Jar., spis., nar. 1861. Vz Ott.
XIV. 405.

Klostermann Kar., spis., nar. 1848. Vz
Ott. XIV. 405., Jub. XV.

Klotura, y, f. = klausura; v parlamentní
řeči = konec debatty.

Kloub. V z Ott XIV. 409.

Kloubec, bce, m. = nádobka na brus se-
káčů. Kutná Hora. Kub. 152. Vz Toul. Uložil
lístky do pytlíčků nebo do kloubce, v něm.
orig.: Tasche. Ezop. 327.

Kloubokvětý. K. kosmatec. Ott. XVII.
145.

Klouček Celda, malíř. Vz Ott. XIV. 412.
— K., čku, m. = hřebík, jímž upevněna jest
plužní houž. Záblatí. Kub. 152.

Klouzati. O tvarech vz Gb. H. ml. III.
2. 359.

Klovati utvořeno к praes. kluju. Mus. fil.
VI. 480.

Klubčiti, vz Klbčiti.
Kluběnkový, vz Okáč (motýl).
Klubko. Úsloví atd. vz v Zát. Př. 322a.

Klúbnatý = klubnatý. Mus. ol. 1898. 108.

Kluč se = klíti se. Slez. Lor. 73.

Klučajna, Klučanina, y, f., trať u Ces.
Třebové. Čes. i. IX. 284.

Kluče, e, f. = klučina, klučenína.

Klučenina, y, f., kluky = cucky, hrubá
látka. Blatná. Kub. 152.

Klučí, п., trať. Pck. Hol. 66.

Klučiar = klučár. Slov. Zát. Př. 128a.

Klúčnice, e, f. = motyka. Podali jim
oknem k-ci a rýč (aby mohli podkopati
dvéře). Srub. 59.

Klučovec, vce, m., rybník. Arch. XVIII.
67.

Kluk. K. jako buk = silný, zdravý. Hoř.
117.

2. Kluka. Voziny v sušírnách leží na dře-
věných klukách. Mus. ol. X. 24, — Kluky,
vz předcház. Klučenina.

Klumpar Jan. Vz Ott. XIV. 416., Jub. XV.

Klupačka, y, f. = palička. Slez. Čes. 1.
VIII. 56.

Klupaná, é, f. Hra na k-nú (uhodí se na
špičku špačka, až vyskočí). Val. Čes. 1. X. 33.

Klusáček Bohum., spis., nar. 1862.; Karel,
e. malíř, nar. 1865. Vz Ott. XIV. 415.

Klusati. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
361.