114

Kokorášeti = kdákati. Slepice k-ší. Do-
mažlice. Čes. 1. VI. 349.

Kokrdy. Děvčata si vyčešú vlasy po
pansku na kokrdy. Staré ženské tomu ří-
kají: kokrhelí.

Kokrha, y, f. Zamrzlý jako k. Slov. Zát.
Př. 231b. Sr. Krkoška.

Koktání. Vz Ott. XIV. 525.

Koktaný = ves Podsvětlá u Pelhřimova
Chorv. 11.

Kokum, u, m. = rostlinné máslo. Vz Ott.
XIV. 525.

Kolací = holiace. Ezop. 56.
Koláč. Nikomu na poli nerostou koláče
Řezn. Utr. 16. Tomu Pámbu napek k-čů
(pomohl mu}. Hoř. 125. Koláče sa prejedia,
chlieb nie. Č. 297. Přísloví atd. vz Zát. Př.
323^a. — K. = kulatý čepec. Chod. Vz Čes.

1. VIII. 57.

Koláček Frant., č. fysik a mathem., nar.
1851. Vz Ott. XIV. 529., Jub. XV.

Koláčkovati = koláče péci. Sr. Buchtovati.

Koláční peníze = poplatek farářům.
Adam 8.

Kolár (Kolář) Jos. Jiří; Fr. Kar. 1830
až 1895. Vz Ott. XIV. 530. nn., Jub. XV.

Kolář Jos., nar. 1830.; Mart. 1836. —1898.
Vz Ott. XIV. 534., Jub. XV., Věst. VI. 45.

Kolárský Ant, kněz, spis. nar. 1794. Vz
Ott. XIV. 535.

Kolářství. Vz Ott. XIV. 535.

Kolba = tělesné obcováni s ženskou. Ezop.
264.

Kole = kolem, mimo. Šel sem k. vašeho
Císař. Mtc. 1900. 139. — K. = o, stran. Děľám
k. dobétka; Mluvie s něm k. teho prodajů.
Císařov. Mtc. 1900. 139.

Kolce, e, n. = kolečko. Val. Mus. ol. 1898.
108. Sr. Kolco.

Kolco, a, n. = dolejší část tluku v máselnici.
Slez. Čes. 1. 1897. 466.

Kolčava = lasička, šelma kunovitá, mu-
stela vulg. Vz Ott. XIV. 540.

z Koldína Pav. Kristián, č. právník. Vz
Ott. XIV. 542., Flš. Písm. I. 336., Jub. XV.

Kolébati. O tvarech sr. Gb. H. ml. III.

2. 351. — se = v pochybnostech býti. Chč. S.
I. 343.

Kolec, lce, m. = dvoukolesný vozík. Us.
Hš. — K. = kolečko, samokol. Blatná Kub.
153. — K., der Turnierer (od kláti). Hus.
I. 77.

Kolečko u máselnice. Slez. Čes. 1. 1897.
466. — K., vz Vlas.

Kolečkový. K. hodiny. Vz KP. VIL 270.

Koleda. Vz Ott. XIV. 543., Šeb. 48. nn.
Vánoční koledy slezských dětí. Vz Čes. 1.
X. 153.

Koledovat koho = někomu něco namlou-
vati. Zliv. Kub. 153.

Koleje železniční. Vz Ott. XIV. 543. nn.

Kolejní hřeb, Schienennagel, vrtule, Schie-
nenschraube. Ott. XIV. 546b.

Kolejnice, e, f., Schiene. K. železnic leží
na pražcích. Hlava (Kopf), žebro (Steg) k-ce.
Vz Ott. XIV. 543b., 546.

Kolejnicový styk, Schienenstoss. Ott.
XIV. 544a.

Kolek, Stempel. К. hodnotný, Werth-,
jednotný, Erfüllungs-, kontrolní, Controll-,
zásobný, Vorrathsstempel. Ott. XIV. 547.

Kolenatý. Můj ty Tondo k-tej (= i Bože)!
Hoř. 90.

Kolendrovati. K-val podle olší (ubíral
se). Tům. Ml. 60.

Kolenice, e, f. K. u sedla = vycpanina
na předním kraji postranic sedlových. Vz
Ott. XIV. 548.

Koleno, -a a -e. O skloň, vz Gb. H. ml.
III. 1. 138., 147., 419. O k. vz Ott. XIV. 549.
Dostal pod kolena (stihla ho rána, neštěstí);
Je malýmu praseti pod k-na (malý). Hoř. 90.
Hlavu má jako k. (holou, lysou). Hoř. 126.
Přísloví atd. vz Zát. Př. 323a.

Kolerový = cholerový. K. kapky. Mtc.
1899. 221.

Koleso, а, п., novotvar = kolo. Gb. H.
ml. III. 1. 420. Ten by sa mal brať do к-sa
(ten by už měl chodit tancovat). Mus. slov
1. 11. Pořekadla atd. vz v Zát. Př. 323a.

Kolešovský Zikm., 1817. —1868. Vz Ott.
XIV. 550.

Koletina, y, f., pozemek. Hoř. 137.

Kolibiska, pl., п., pozemek. Pck. Hol. 29.

Kolíbka. Vlasy zapletené na k-bku. Již.
\lor. 179.

Kolibky, pl., m., vrch v Blovicku. Plz. 11.

Kolibřík. Vz Ott. XIV. 551.

Kolidlo, a, n. = dlouhý stůl, na kterém
se ovce zapichují. Vz Ott. XIII. 104. Sr. Koliti.

Koliesko, a, n. Výšivka na k-ka. Slov.
Mus. slov. I. 26.

Koliha, pták. K. malá, tenkozobá, veliká.
Vz Ott. XIV. 552. К. velká (kulich, hvízdák,
hvízdač), numenius arquatus. Šír IV. 65. nn.

Kolika, enteralgia. K. hlístová, jaterní
(při žlučních kamencích), křečová, ledvinová
(při ledvinových kamencích), malířů, lakýr-
níků, z překrmení, střevní (hryzení), větrová,
typografů atd. Vz Ott. XIV. 552. nn.

Kolikaletý. K. strádáni. Mtc. 1899. 63.

Koliker, a, o. O skloň. vz Gb. H. ml. III.
1. 271.

Koliko. V kolice dnech (attrakcí), po ně-
kolicě dnech, instr. několikem. Vz Kolik, Gb.
H. ml. III. 1. 274.

Kolikostný. K. rozmnožení. Hrub. Cic
Dob. 95.

Kolikož — toliko = kolik právě — tolik.
K. tu pěti (pětek) bude, toliko jest znamení.
Maš. ruk. 35b.

Koliký = jak veliký. Rád bych věděl,
k-ké sú hvězdičky. Toliké (tak veliké), jak
naša zem. Horen. 33.

Kolín Matouš br., 1516. —1566. Vz Vlč.
Lit I. 390., 407., Flš. Písm. I. 328., Rozb.
III. 696.

Kolínská župa. Vz Pal. Děj. I. 2. 244.

Kolínský Jan, theol. a humanista, + 1563.
Vz Ott. XIV. 562.

Koliška, y, f., ryba. Vz Ott. XIV. 562.

Kollár Jan. Vz Ott. XIV. 564., Vlč. Lit.
slov. I. 34., 276., Jub. XV., Flš. Písm. 537. nn.,
549. J. K., napsal dr. M. Murko. V Letop.
Matice slov.