119

Kořeník, a, т., rhizobius, brouk. K. černo-
pruhý, r. chrysomeloides, černoskvrnný, dis-
cimacula, skvrnitý, litura, široký, subde-
pressus. Klim. 732.

Kořenitosť, i, f. Jadrnosť a k. jmen če-
ských. Pal. Děj. I. 134.

Kořenný. K. byliny: cibule, česnek, kol-
ník, křen, mrkev, ošlejch, pastrnák, por, řepa,
řetkev. Fisch. Hosp. 84. K. zahrada (ve které
se pěstuje zelenina; kde stromy, ta štěpnice).

Kořenonožci. Vz Ott. XIV. 824.

Kořenoplodý. K. rostliny, rhizocarpeae.
Ott. XIV. 831.

Kořenopravý rybíz, k-ná srstka. Wlt.

Kořenský Jos., spis., nar. 1847. Vz Ott.
XIV. 831. Jub. XVI.

Korferst, а, т., z Churfúrst. 1459. Věst.
uč. spol. 1899. 28.

Korhel = opilec. Vz Zát. Př. 69b., 72b
324a.

Korhelina, y, m. = korhel. Zát. Př. 72b.

Korhelní = pijácký. K. družstvo. Nár.
list. 1898. č. 134.

Koriandr = štěničník. Us.

Koridou, ě, m. = sprosťák. Slov. Zát. Př.
41., 85b.

Kořínek, nku, m. Přijíti věci na k. Sml.
IV. 105. — K. Jan, spis., 1625. —1680.; Jos.,
prof.; Frant, spis.; Jos., spis., nar. 1861. Vz
Ott. XIV. 834., Jub. XVI.

Kořistění, n. Vz Zát. Př. 120.

Kořistka Kar. rytíř dr., spis. Vz Ott.
XIV. 838., Jub. XVI.

Kořistník, a, m. Pal. Děj. V. 1. 150.

Kořistný. K. úředník. Dač. I. 341.

Korkovina, y, f. či suberin. Vz Ott. XIV.
843.

Korkovník u, m., phellodendron, rostl.
Wlt.

Kormana, y, f. = nádoba dřevená, z které
krmí husy. Slov. Phľd. 1897. 316. Sr. Krman.

Kormař, e, m. = kormidelník Slád. Bouře
97.

Kormidlo. Části: sloup, křídlo, hlava, zá-
věsky. Vz Ott. XIV. 846.

Kormorani, phalaerocoracidae, čeleď ve-
slařů, škůdci ryb (ptáci). Vz Ott. XIV. 847.

Korňa, stráň ve Slez. Lor. 82.

Kornel ze Všehrd. Vz Všehrdy.

Kornet, u, m. = cink, surma (hud. ná-
stroj). K. přirozený (poštovský roh), pisto-
nový či ventilový. Vz Ott. XIV. 848.

Kórní (kůrní), Chor —. К. žák. Hus I. 399.

Kornice, e, f. = vrkoč vlasů, cop. Slov.
Sbor. slov. II. 36.

Kornout = šaty. V zlodějské řeči. Kukla
162.

Kornoutář, e, m. = kdo dělá kornouty,
kupec Proch. 159.

Korobarvý. K. osenice (motýl). Exl. 127.

Kôročka, y, f. Predal jalovicím za k-ku.
Zát. Př. 186a.

Korohlod, a, m, cryphalus, brouk. K. bu-
kový, c. fagi, černohnědý, saltuarius, osy-
kový, asperatus, smrkový, abietis, zrněný,
granulatus atd. Vz Klim. 630.

Korokaz. K-zi, anthribidae. Klim. 620.

Koromil, а, т., cossonus, brouk. K. čár-
kovaný, c. linearis, dvojjamký, planatus,
válcovitý, cylindricus. Vz Klim. 572.

Koroptev. Vz Ott. XIV. 851., Šír III. 144.

Koroptevna, y, f. = bouda pro koroptve.
Ott. XIV. 852. Sr. Koroptevnice.

Korouhevní. K. pán = který sídlo své
maje na hradě se znamenitou družinou aneb
čeledí pod vlastními prapory (korouhvemi)
chodíval do pole (boje). Pal. Děj. II. 1. 359.

Korouhvička, y, f. K. na makovici po
větru se obrací. Kom. Ohláš. 113.

Korouhvičkář, e, m. = kdo nosí korouhev.
Čes. 1. IX. 458.

Koroulat, u, m. = kolovrat. Hoř. 78.

Korovnice, e, f., chermes, rod mšic. Vz
Ott XII. 152.

Korpuskularni atomismus. Mtc. 1897.
372.

Korrekturna, y, f. Nár. list. 1897. č. 315.

Korsa, y, f. = řepka. Již. Čechy. Kub.
L f. 1900. 359.

Korsak, a, m. = liška stepní. Vz Ott. XIV.
857.

Koroubica, e, f. = korouhev. Val. Čes. 1.
X. 34.

Korubička, y, f. K. na věži. Vz Ko-
rouhvička. Val. Čes. 1. X. 34.

Koruna. Vz Ott. XIV. 863. nn. K. česká
= všecky země i všecka práva, ježto ná-
ležely králům českým pod jakýmkoli titulem.
Tedy pod Václavem IV.: Čechy, Morava,
Slezsko, Lužice obojí, Braniborsko, hořejší
Falce, Lucembursko, veliké množství jednot-
livých panství a statkův i manství v celém
Německu až do Porýní. Pal. Děj. II. 2. 385.
— K. =: malý kruh okolo slunce a měsíce;
velký kruh = kolo. Ott. XIV. 526. — К.
stříbrná (mince) = 100 kr. 1623. Dač. II.
239. Nyní = 50 kr. nebo 100 haléřů. —
K. = stromová kůra. Vých. Čechy. Čes. 1.
X. 65.

Korunčák, а, m., vz Splhálek.

Korunky = angrešt planý. Hoř. 108. K-ka
sloupu. Čes. 1. VIII. 399.

Korunní ostrov u Karlína mezi ostrovem
Jerusalemským a Štvanicí, dříve Křenový
ostrov. Vz Nár. list. 1901. č. 61. feuill.

Korunový. K. měna. Us.

Korvalinky m. konvalinky. Hoř. 75, 108.

Korvín (Corvín) Jan, básn., nar. 1869.
Ott. XIV. 901.

Korydon, a, m. = Valach (posměšně).
Němc. III. 295., Mus. 1859. 88.

Korymavo, a, n., vrch u Tisovce na Slov.
Sbor. slov. III. 124.

Korynovo, a, n, vrch v Gemersku. Mus.
1848. II 306.

Korýtkovitě něco vydlabati. Us.

Korýtkový tvar železa. Vz KP. VII. 388.

Korytnačka, y, f. To bude, keď k. za-
jaca prebehne. Zát. Př. 242b.

Korytné, ého, n., pozemek. Pck. Hol. 224.

Korytník, rybník. Arch. XVIII. 67.

Koryto. Vz o úslovích atd. v Zát. Př.
324^a. — K. = koš, dvířka v stupňovitých a
patrových roštech. KP. IX. 5. — К. —z rakev.
Vloživše jeho tělo v к. 1422. Pal. Děj. III.
1. 469.