123

Kovařovic Kar., hud. sklad., nar. 1862.
Ott. XIV. 1017., Jub. XVI.

Kovati. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
373., 380., 383. — co: peníze. 1423. Pal. Děj.
III. 1. 518.

Kovec, vce, m., chalcoides, brouk. K. lepý,
ch. pulchella, lesklý, nitidula, měďový, fulvi-
cornis, modravý, gaudens, modrý, cyanea,
skvělý, splendens, úzký, chloris, zelenavý,
laeta, zelený, helxines, zlatý, aurata, žluto-
rohý, metallica. Vz Klim. 698.

Kovit, u, m. = kladivo, kterým kovají koně.
Bechyně. Kub. L. f. 1900. 359.

Kovodělnický. K. závod. Mrštík 118.

Kovokrytý. K. štít. Louk. 26.

Kovolesklec, sklce, m., abrostola, Me-
talleule, motýl. Vz Stein. 118.

Kovolesklý klínokrovec, brouk. Klim.
663.

Kovopracovník, a, m. Nár. list. 1898. 3. /12.

Kovorudý. K. bedruňka, potosia cupren,
brouk. Klim. 406.

Kovoštítý. Vz Krytorypec.

Kovošupý. Vz Listonosec.

Kovotřpytný. V z Sametník.

Kovový. K. průmysl. Vz KP. VIL 333. nn.

Koza. Víme o tom zrovna tolik, jako k.
o vepřové pečeni. Šml. IV. 61. Stojí jako
k. na ledě (nejistě); Je jako z kozy duch
(slabý); Vidí skrz něj jako skrz hubenou
kozu. Hoř. 126., 86., 118. Neví kam koz hnáti
(neví si rady). Wtr. Ziv. vys. šk. 324. pozn.
Drbe-li se к. о zeď, bude pršeti. Čes. 1. IX.
254. Přísloví atd. vz v Zát. Př. 324b. Há
danka: Čtyry choďoury (nohy), dva doďoury
(cecky), dva klepáče (uši), dva roháče, na
konci bartoš (ocas) = koza. čes. I. VII. 347.
Vz Kozí. — K. = kamzík. Čes. 1. VI. 594.

— K. = člověk přistrojený za kozu, chodí se
sv. Mikulášem. Chorv. 125. — K. = kupa
sena. Na jihu. Kub. 153.

Kozáček, vz Racek (pták).

Kozák, a, m. Vz Ott. XIV. 1028. —1047.
K-ci byli jen zvláštní spolek válečný a utvo-
řili se na poč. XVI. stol. napodobením bratr-
ských rot českých. Vz Pal. Děi. IV. 1. 459.

— K. (kozácká), nár. tanec. Ott. XIV. 1047. —
К. Fr., evang. farář a spis., nar. 1857.; Mart.,
učit. a spis., nar. 1861. Vz Ott. XIV. 1047.

Kozácká, é, f. = tanec. Vz předcház.
Kozák.

Kozácko, a, n. =krajina, kde bydlí Ko-
záci (u Soběslave). Čes. 1. IX. 214.

Kozák, a, m., vz předcház. Kozačko. Čes
1. IX. 211. nn. — K., u, m., nezralé ovoce,
snad také puchr. Čes. 1. IX. 188.

Kozař, e, m. = uherský zloděj. Mus. ol.
1898. 108.

Kozárna, y, f. = kozí chlév. Hodslavice.
Mus. ol. XI. 84., 127.

Kozařský. K. banda. Vz předcház. Kozař.
Mus. ol. 1898. 108.

Kozel. Trká kozla = podřimuje. Veselí.
Kub. L. f. 1900. 359. Shazování kozla. Vz
Mus. ol. XII. 60. (na Vyzovsku). Čes. 1. VI.
567., Chorv. 100. — K., znamení nebeské. Co
za něho činiti a čeho nečiniti. Vz Rozb. II.
192. — K. = čert. Jen aby se mu kozlem
neodsloužil. Br. St. 12. — K. — kdo se mnoho

zlobí (převzdívka). Hoř. 137. — K. Jan, řed.
měšť. školy, spis., nar. 1855. Vz Ott. XIV.
1048.

Kozelcování, n. K. koně: Kůň se vzepře
předníma nohama do země, zadníma vyha-
zuje, hlavu schýlí až k zemi a mezi přední
nohy a hrbatí hřbet. Ott XIV. 1048.

Kozelcovati. Rozkoš v srdci mu k-cuje
(skáče). Tům. Ml. 44.

Kozele = kůzle. Vých. Čech. Čes. I. X. 63.
Kozelec, lce, m., jm. kopce. Pck. Hol. 65.
Kozelnec, zlence, m. = mladý kozel. Jich
krmě mají býti kozlenci, kuřenci. Maš. ruk.
183b.

Kozí řeč. Vz Čes. 1. VIII. 344. K. ve-
selosť = čepice (měla kožešinový n. astra-
chánový okolek) Vz Čes. 1. IX. 320.

Kozíhradový. K. lesknačka, motýl. Stein.
106., Exl. 144.

Kozica, e, f. = kozí brada, rosť. Mor.
Mus. ol. V. 16.

Kozička, vz Bandor.

Kozičky = smažené jídlo. Kytečka se na-
močí v řiďučkým tisku z mlíka, smetany a
vejcete a v horkým sádle lebo másle usmaží.
Jiz. Mor. Šeb. 111.

Kozidojka, y, f. Har. I. 70. Vz Kozodoj.

Kozílek, lka, m. = parukářka (sýkora).

Kozílistový. K. pernatuška, motýl. Stein.
266.

Kozinec, nce, m., vrch u Jilemnice. Us.

Kozinek, nku, m., kopanice. Pck. Hol.
129.

Kozinka, koza, koza na: Volání kozy. Již.
Mor. Šeb. 123.

Kozinky, pl., f., trať u Němčiček. Pck.
Hol. 118.

Kozlec, zelce, m., dorcadion, brouk. K.
černohnědý, d. aethiops, černokrový, nigri-
penne, hnědokrový, fulvum, červenonohý,
pede. stre, rakouský, austriacum. Klim. 655.

Kozlenci, sg. kozelnec, gt. kozlence. Maš.
ruk. 183b.

Kozlík, a, m. = malá bahenní sluka,
šnípek. Šír. IV. 76., Mus. ol. V. 25. — K.,
vz Parukářka (sýkora). — K., u, m. = sedlo.
Vz Ott. XIV. 1050.

Kozliska, pl., n., pole. Pck. Hol. 204.

Kozlová, é, f., míst. jm. u Liptálu. Vck.

Kozlovitý. Slád. Jak. 77.

Kozlub, u, m. =, část střechy (baňa). Vz
Čes. 1. VIII. 317.

Kozlůvková, é, f., pozemek. Pck. Hol,
194.

Kozmanecius Václ. Fr. (Kozmanides). Vz
Flš. Písm. 466.

Koznice, e, f. Sukno z koznic (z kozích
chlupů). Arch. XVI. 528.

Kozodoj, vz Kozidoj, Kozidojka

Kozojeba, y, m., nadávka lakomému Mus.
ol. 1898. 108.

Kozok, u, m. = tanec ve vých. Slezsku.
Vz Ces. 1. VII. 36., Kozák.

Kozorožec. Narozený na k-žci je tupý,
Sá. Kant. 35.

Kozošlápek, pka, m. = skřítek s kozími
nohami. Proch. 92.

Kozrálsko, а, n., pozemek. Pck. Hol. 162.,
218.