124

Koža, původně kozí kůže, Ziegenfell. Sr. '
Zub. 396.

Kožaňec, ňce, m, stráň ve Slez. Lor. 82.

Kožaný Jan, dr., prof. a spis., nar. 1846.
Vz Ott. XIV. 1056.

Koželuh. Jan Ev., hud. sklad., 1738. až
1814.; L., hud. sklad., 1752. —1818. Vz Ott.
XIV. 1056.

Koželuha Fr., prof. a spis., nar. 1845.
Ott. XIV. 1057.

Koželužství. Vz Ott. XIV. 1057.

Koženosť, i, f. K. vtipu Slád. Rom. 61.
Vz násl. Kožený.

Kožený vtip (špatný). Vz Koženosť.

Kožešníček, čka, m., vz Uhelníček (pták).

Kožešný plášť. Pal. Záp. I. 227.

Koží. (Drak) svou chřestí koží šupinou
Artt. Uhl. 132.

Kožich. Vehnat koho v kožuše do vody
(do nesnází). Mus. ol. 1898. 119. V kožichu
sij jarinu i oziminu. Hrub. 17. Obilí stojí
na polích hustě jako k. Sá. Kř. u pot. 27. Sr.
Durový, Šorcpelc. — K., vrch u Blovic. Plz.
12. — K. či zahradník, tanec ve vých. Slez.
Vz Čes. 1. VII 37.

Kožina, y, f. K. vojenská = řemení vo-
jenské, Lederzeug, n. Ott. XIV. 1059.

Kožíšek Fr., spis., nar. 1856. Vz Ott. XIV
1059.

Kožíšky, ů, m. = suchopýr. U Studené.
Vchř.

Kožišník, a, m, lasioderma, brouk. K.
světlošpičký. 1. haemorrhoidale. Vz Klim.
477.

Kožišvárek, rka, m., vz Mlynářík (sýkora).

Kožitý trávec. Vz Trávec.

Kožnatý. K. křídla (netopýří) Slád. Sen.

Kožní. K. choroby. Vz Ott. XV. 443., Jub.
IIc. 17. —18. (literatura).

Kožojed, a, m. K-di, dermestidae, brouci.
Vz Ott. XIV. 1060.

Kožojedec, dce, m., dermestoides, brouk.
Vz Klim. 465., Kožojed.

Kožojedí, vz Mekkatec, Lesan; Poska-
kovač.

Kožopachník, а, m., osmoderma, brouk.
K. samotářský, o. eremita. Vz Klim. 407.

Kožoušek, ška, m. = chrastavec polní
rostl. Mor. Mus. ol. III. 136.

Kožožrout, a, m. Br. St. 139.

Kožúšok, šku, m. = kožený bruclek, ko-
žuštek. Vz násl.

Kožuštek, štku, m. = kamizol, kamizlík,
kanuzólik, cucaj, sandak, serdak. Vz Sbor.
slov. II. 124.

Krab, korýš. Vz Ott. XIV. 1061.

Krabačky = boty shrnovacky. Mus. ol.
1898. 108.

Krabátko, a, n. Sukně s k-tkem. Har. J.
148.

Krabolec, lce, m., vz Krabole (VI. 703. ).

Krač = krájeti. Brt. D. L 83., 130. Sr.
Krať.

Kracov, Kracová chybně m. Chrastava;
Kratzau chybně m. Kratzen. Ott. XII. 385

Kráct = krásti. Us.

Kraderuby m. Kladeruby, les. Pck. Hol.
204.

Krádežnosť. Pal. Děj. I. 1. 220.
Krádežství. Vlč. Lit. II. 1. 47.
Kradně něco učiniti (podtají). Holic. 87.
Kradnouti. 0 tvarech vz Gb. H. ml. III.

2. 246.

Kradomky = ukradem, kradmo. Val. Čes.
I. X. 137.

Kraf, u, m. = hloupá a zbytečná řeč.
To je krafů. U Studené. Vchř.

Krafiját, u, m. = karafiát. Har. J. 148.
Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 15.

Krahujec, jce, m. = bašta podoby troj
hranné na Zvíkově. Sdl. Hr. XI. 6.

Krahujic, e, m. = krahujec. Maš. ruk.
39a..

Krahujní sova, strix hudsonia. Mus. ol.
VI. 59.

Krahulec není m. krahujec, nýbrž v obou
slovech jsou různé přípony, tam -(1ь), zde jb.
Vz Krok 1896. 179. K., krahujec, krahulík,
krahulák, vrabčák, holubář, ptáčník, pochop.
K. malý, vz Ostříž. Sír. I. 63.

Krahulečník, a, m. = kdo loví krahujce.
Ezop. 266.

Krahulík, vz předcház. Krahulec. — K.
vrch v Písecku. Pís. 4.

Kraj. Každý k. má svůj ráj. Obz. 1889.
29. O pořekadlech atd. vz Zát. Př. 325^a.

Krajačka, y, f. = krajáč. Tábor. Kub.
153.

Krajačky = pečivo na kousky nakrájené,
mlékem spařené a mákem posypané. Mus. ol.
XII. 13. Sr. Spařené houskу.

Kraják, u, m. = krajáč. U Polné. Ноš
97.

Krajánkovati = choditi krajánkem. Tům.
Ml. 46.

Krajc, e, m. = krajíc. Vých. Čechy. Čes.

I. X. 59.

Krajec, jce, m. = pás. Slov. Sbor. slov.

II. 45.

Krajenín. O skloň. vz Gb. H. ml. III.
1. 75.

Krájeti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
337.

Krajina = část těla. V svrchní k-ně člo-
věka, točiž v mozku. Maš. ruk. 208^a.

Krajiště, ě, n. Pal. Pam. 516.

Krajištní řad, dle něhož obyvatelé
k ochraně pomezí postaveni byli. Pal. Děj,
I. 1.. 313. Sr. násl. Krajištník.

Krajištník, a, m. = vyšší úředník vo-
jenský к hájení hranic proti Polákům i Uhrům
(na Mor. ). Pal. Děj. I. 1. 299.

Krajka, y, f. = krajní prkno. Napřed je
odkorek, potom dvě nebo tři krajky a potom
teprve desky (prkna). Mus. ol. 1898. 108.

Krajnice, e, í. = první dřevo (kláda)
voru s obou stran. Us. Čes. 1. VII. 20.

Krajník, brouk. Ott. XV. 28., Klim. 737.
— K. Mirosl., advok. a spis., nar. 1850. Vz
Ott. XV. 28., Jub. XVI

Krajoskvrnný. Vz Čeloštitník.

Krajověnka, y, f. Na k-ky si naši chlapci
při tanci luskávali (tloukli), na podkověnky
posud břinkají. Horen. 335. Vz Krajovička
(VI. 707. ).

Krajovica, e, f., druh vlny. Mus. ol. 1898.
108.