125

Krajta, nejedovatý had. Vz Ott. XV. 28.

Krakoje, vinohrad na již. Mor. Šeb. 188.

Krakorec, rce, m., vz předcház. Konsola.
K. = trám z krovu i roubení střechy vy-
sedlý. Čes. 1. VIII. 316.

Krákorová F., spis. + 9. /6. 1900.

Krakotice, e, f. = hlavonožec. Ott. XV. 29.

Král. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 126.
Na sv. 3 krále na Vyzovsku. Vz Mus. ol.
XII. 15. Koleda o 3 krále na Slov. Vz Němc.
III. 338. Tři k. na Pelhřim. Vz Chorv. 73.
Choditi s králem. Vz Čes. l. VIII. 291. Pří-
sloví atd. vz v Zát. Př. 325a. — K. Janko,
slov. básn. a advok., 1822. —1876. Vz Ott.
XV. 37., Vlč. Lit. slov. L 106., 276. — K.
Jos., nar. 1839. Vz Ott, XV. 37. — K. Jos.,
pro f., nar. 1853. Vz Ott. XV. 37., Jub. XVI.

Králčisko, a, n. K-skom másnici vypařiti.
Mor. Mus. ol. V. 16. Sr. Králka (násl. ).

Králenka, y, f. = královnička. Ott. XV. 59.

Kralický pravopis. Vz Bačk. Děj. čes.
pís. 194. K. bible. Vz Flš. Písm. I 348.

Králíček obec. Vz Šír III. 5., Ott. XV. 41.

Králie. Do krália = do třetice (tří králů).
Slov. Zát. Př. 241b.

Králíkářství, n. = chování králíků. VI.
Šír.

Králka, y, f., rostl. Mor. Mus. ol. V. 16. —
K., vrch na Slansku. Slan. 5. — K. = krá-
lovnička. Ott. XV. 59., Bdl. Mor. 77. — K.
Noční k. a rekrací. Br. Věk. 115. — K. =
královna v kuželkách. Slez. Lor. 74.

Kralomoe vichřice, bouře, zemětřesení a
jiné takové kruté věci s sebou přinášívá,
jakož i války, reberie atd., ale jinak bývá
za něho rok požehnaný a lidé mívají dosti
peněz. Sá. Kant. 34.

Královédvorský rukopis. Vz Ukazatel
к prvním padesáti ročníkům Casop. musea
kr. čes. 1827. —1876. Sest. V. Schulz. V Praze
1877., Jub. III. 19. —38., Ott. XV. 44. nn. Pří-
spěvek к rozboru liter. činnosti J. Lindy a
к provenienci RK. a RZ. (český Macpherson).
Od J. Hanuše (v Lit. fil. 1900. 109. nn. ).

Královic a královič. Gb. H. ml. III. l.
123. Sr. -vic, -vič.

Královna. Choditi s k-nou. Čes. 1. VIII.
290. — K. = dívka podávající při ptačí
střelbě slavnostní v dar výhru ptačímu králi
(nejlepšímu střelci). Br. Hod. 49.

Královničky. Vz Mus, ol. VI. 12., Ott.
XV. 59.

Království za stara = co náleželo králi,
tedy statky, práva i důchody či regalie
vůbec (ku př. právo vybírati cla, mýto, pe-
níze soudní), výsluhy. Vz Pal. Děj. I. 2. 259.

Králský, myslivna na Slansku. Slan. 96.

Králův, -ova, -ovo. O sklon. sr. Gb. H.
ml. III. 1. 262.

Krám. Konec krámu (je po všem). Hoř.
91. O pořekadlech atd. vz Zát. Př. 325a.

Kramaflec= kus. Ukrojil si pořádný k.
Tům. Ml. 96.

Kramář Oldř. dr., nar. 1848.; K. Jos.,
1814. —1895.; К. Fr., 1821. —1866.; K. Kar.,
nar. 1860. Vz Jub. XVI., Ott. XV. 61. —62.

Křámati, vz Okřámaný.

Kramatička, y, f. = polévka z rozvaře-
ného chleba, také žebrácká. Hoř. 184.

Kramatika, y, f. = chlebová polévka. Čes.
1. IX. 433. Sr. Kramatka VI. 711., Krama-
tička.

Krambla, y, f. = skoba. Slez. Lor. 74.

Kramerius Václ. Sr. Jub XVI., Ott. XV.
6J., Flš. Písm. 508. — K. Václ. Radomil. Ib.

Křamcha = kremcha. Jihozáp. Čech. Dšk.
Vok. 27., Kub. L. f 1900. 359.

Kramol. Barák shořel do k-lu. Hoř 91.

Kramolin Jos., malíř, nar. 1730., + po
1801.; K. Václ., mal. + 1799. Vz Ott. XV. 66.

Kramoliš Čen., spis., nar. 1862. Vz Ott.
XV. 66.

Kramor = kramol. Jičín. Kub. L. f. 1900.
359.

Krampéř, e, m. = krampléř. Jrsk. XIX. 67.

Krancle. Vysýchá mu na kranclích (má
nedostatek). Hoř. 91. Hradba cimbuřím neb
kranclemi opatřená. Sdl. Hrd. VI. 2.

Kranďál, u, m. = kus chleba. Vodňany.
Kub. 153.

Krandejška. Za Sá. v Vl. 712. polož:
Kant. 5.

Kraniometrie, e, f., z řec. = měření lebek.
Vz Ott. XV. 67.

Krapadličko, a, n. = kapradíčko. Chorv.
142.

Křapák, u, m. = veliký nos. Mus. ol. 1898.
108.

Krapanda, у, m. a f. = mluvka. Hoř. 123.

Krapet. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1.
426.

Krapěti = churavěti. Mus. ol. 1898. 108.

Křapkati. Mrzlo, jen to křapkalo. Srub. 28.

Krápník. Vz Ott. XV. 69.

Křápnouti = uhoditi. Potom chmac kámen
а křáp po ní (žábě). Na mor. Slov. Čes. 1.

VII. 57.

Křapotati = tlachati, krápati. Srub. 157.

Krása. Holka pláče do krásy, hoch do
ošklivosti; Na tebe Pámbu také všecku krásu
nevyplácal. Us. Hoř. 86., 91. Malá k. je slabý
magnet pro mužské. Šml. IV. 95. K. očím
pastva, ale uvádá brzo jako růže květ. Br.
Věk. 144. K. je kvítek, který se všude draze
váží. Šml. VIL 207. Přísloví atd. vz v Zát.
Př. 92., 325a. — K. Alois, nar. 1828., jurnal.
a advokat Vz Ott. XV. 73.

Krasec, sce, m., buprestis, brouk. K. dvoj-
skvrnný, b. bimaculata, obecný, rustica, osmi-
skvrnný, octoguttata, skvrnobřichý, inframa-
culata, uťatý, haemorrhoidalis. Vz Klim. 411.

Kraseka, y, f., vrch. Pís. 6.

Krasicki, -ého, -ému. Gb. H. ml. III. 1.
566.

Krásl Jos. dr., kanov. a spis., nar. 1844.
Vz Jub. XVI., Ott. XV. 78.

Kraslice. O jejich úpravě vz Čes. 1. VII,
363. nn., 498b., Ott. XV. 78. Také: rejsky,
psaná vejce.

Krasličník, a, m., anaglyptus, brouk. K.
malovaný, a. mysticus, temný, hieroglyphicus.
Vz z Klim. 655.

Krášliti, Us. krášliti. Gb. H. ml. III. 2.
314.

Krasna, y, f. = ozdobený svršek smr-
kový od smrtné neděle dochovaný. Čes. 1.

VIII. 15. Choditi po krasne. Ib. X. 245.