127

Krčkovitý. К. otvor džbánu. Čes. 1. IX.

328.

Krčma. Pořekadla atd. vz v Zát. Př. 325^b.
— K. = taneční zábava večer před svatbou.
Vck. Svat. 16., Ott. XV. 104.

Krčméry Aug., slov. spis., 1822. —1891.
Vz Ott. XV. 104.

Krčmovati. Pal. Děj. III. 2. 357.

Krčnavka, y, f. = levačka, krchňa. U Ji-
lemnice. Bes. 1871. 591.

Krčovnica, e, f. = dom (dům), v kerom
sa (o svatbě) tancuje. Slov. Phľd. 1898. 430.

Krdice, e, f. Vezmi z netopýra k ci, usuš
na prach. Uč. spol. 1897. XI. 19.

Krecar Α., spis., nar. 1851. Vz Ott. XV.
106., Jub. XVII.

Krečiňec, nce, m. = krtinec. Slez. Lor. 74.

Křeč. Lidové léčení křečí. Vz Hoř. 101.
O k. sr. Ott. XV. 106.

Křeček, ssavec. Vz Ott. XV. 107.

Křečevný. Mýto z kádí k-ných. 1483.
Arch. XVI. 260.

Křečkovati = střečkovati. Hoř. 91

Křečohlávek, vka, m., jm. koně. Čes. 1.
IX. 172.

Kreda, y, f. = credo (modlitba). Spěj
páteř a kredu. Maš. mus. 38^a., 221^a.

Kredba Václ., nar. 1834. Sr. Ott. XV. 108.

Krehař. 5. Moj. 14. 17. Vz Bukač.

Křehkýš, e, m., rostl. Vz Ott. XVI. 689.

Krehla, y, f. = nádoba na vodu. Nechala
krehlu pri studny. Brt. P. n. 9.

Křehtati, křechtati, křehotati. Vz Gb. H.
ml. III. 2. 369.

Kreihich Fr., č. kartograf, 1759. —1833.
Vz Ott. XV. 110.

Kreisinger Jos., děk. a spis. Vz Ott. XV.
110.

Krej, e, m. = krejcar. Nemá ani krej.
Hoř. 91.

Krejcar. Pro k. by tancoval s kozou
v louži (lakomec). Nár. sbor. III. 90. K-ry
dělají zlaté (šetř). Hoř. 124. Sr. Grajciar,
Ott. XV. 111.

Krejča, vz Libenský.

Krejčí Jos., č. hud., 1822. —1881.; K. Jan,
prof.; К. Jos., učit. а spis., nar. 1844.; К.
Aug. dr., spis., nar. 1856.; К. Aug., prof.,
č. filol., nar. 1857.; K. fr., prof. a spis.,
nar. 1858.; К. F. V., jurnal., nar. 1867.; K.
Jan, doc, nar. 1868. Vz Ott. XV. 111. nn.,
Jub. XVII.

Krejčík, a, m. = střevlík. U Studené.
Vchř. — К. = slabý jelen. Us. Kub. 153. —
K. Jos., sochař, nar. 1855.; 1. Kar., mal.,
nar. 1857. Vz Ott. XV. 114.

Křelky, míst. jm. u Halenkova.

Kremanina, kremenica, petasites albus,
rostl. Slov. Sbor. slov. I. 203.

Křemařka, y, f., jm. pole na Hořicku.
Hoř. 136.

Krematori-um, а, n., lat. = místo, v němž
se mrtvoly spalují. Ott. XV. 117.

Křemeláčky, houby. Chorv. 58.

Křemelák, a, m., lesní koroptev. Ott. XV.
117.

Křemelka, y, f., druh jedlých hub. U Stu-
dené. Vchř.

Křemen. Má hlad, žeby k ny slupal. Hoř.
122. Sr. Ott. XV. 117. — K. Kar., nar 1855
Vz Ott. XV. 117.

Křemenáč, e, m., druh hřibu. Ott. XV. 117.

Křemenec, nсе, m., hornina. Ott. XV. 118.

Křemík. Vz Ott. XV. 120.

Křemšín, u, m. = keř, na něm rostou
křemšínky. Mus. ol. 1898. 109. Vz násl.

Křemšínka, y, f., vz předcház. Křemšín.

Křemynina, y, f. = lopuch. Slez. Lor. 74.

Kremže. Di do Kremže pro sůl. Hoř. 91.

Křen. Je to štiplavé, jako když křen
pepřem zamíchá a octem pokropí. Sá. Kant.
193. — K. Jan (Jan Stáša), spis., nar. 1872.
Vz Ott. 124.

Křenek = křenecký potok. Pis 15. —
K. Fr.. spis. Vz Ott. XV. 124.

Křenko, a, n. = střenka. U Polné. Hoš.

171

Křenoví, n., trať na již. Mor. Šeb. 189.

Kreosol, u, m., v lučbě. Ott. XV. 126.

Kreosot, u, т., směs aromat, látek. Vz
Ott. XV. 131.

Křepeľa = střecha klobouku. Vz Střecha.

Křepelák, а, m., druh psů. Nár. list. 1898.
č. 127.

Křepelčí hlas. Vz Zát. Př. 284a.

Křepelec, lce, m. = vábnička (píšťala)
napodobující hlas křepelky к vábení kře-
pele. Ott. XV. 126.

Křepelka. Vz Ott. XV. 126., Šír III. 147.
Její mluva. Vz Čes. 1. VIII. 343.

Krepín, u,., druh čepce z hedvábí stří-
brnými penízky obšítý. Hoš. 97.

Krepina, y, f., vz Krepinka (VI. 727. ).

Křepký. O pův. sr. Zub. 397. — к čemu:
к dobrému. Modl. LXII.

Kreprlík, a, m. Kůň k. Har. J. 136.

Kresalol, u, m. = salicylan kreosoln,
látka krystallická ve vodě nerozpustná. Ott.
XV. 127.

Křesati. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2.
361.

Křeslíce, e, f, přítok Dyje. Bdl. Mor. 11.

Kresotinový. К. kyselina. Vz Ott. XV.
131.

Křesták, u, m = křestačka. Hoř. 83.

Křesťan. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 76.

Kresťanča = křesťanče, ete, n. = malý,
mladý křesťan. Zát. Př. 263a.

Křesťansky к někomu se ukázati. Kor.
jes. 25.

Křesťanství. Vz Ott. XV. 132.

Křesťanštěti, ěl, ění = křestanem se stá-
vati. Vlč. Lit I. 310.

Křestí m. chrastí. Jihozáp. Čech. Dšk.
Vok. 10.

Křestní jm. v zemích čes. Vz Zbrt. Bibl.
172. -174.

Křeta, y, f. K. v Praze = budova někdej-
šího vojenského soudu na Františku, později
bezpečnostního oddělení policejního. Us.

Krev. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 361.
Smlouvá na krev; Pije mu k. (zlobí ho). Hoř.
91., 119. V mladé krvi teče více bludu než
rozumu. Sml. V. 76. Červená k. jako pentle
vylila se mu z úst. Us. Čes. 1. IX. 112. Pří-
sloví atd. vz v Zát. Př. 103. (příbuzenství),
326a. Sr. Ott. XV. 150.