134

Kukuč, e, m. = čepec. Lisiс.

Kukuček, čku, m. Jakej sem já ti k. za-
drdolila. Již. Mor. Šeb. 100. Sr. Kukuč.

Kukučín Mart., pseudonym Mat. Bencura,
slov. spis., nar. 1860. Vz Vlč. Lit. slov. I.
260.. 276.

Kuklila Otak. dr., spis., doc., nar. 1867.
Vz Ott. XV 336.

Kukulina, y, f. = hubilan, cuscuta. Na
mor. Slov. Mus. ol. VII 81.

Kukuřice. Vz Ott. XV. 338.

Kul, u, m. = mandel. Dali obili do kuluv.
Slez. Lor. 74.

Kůl O pořekadlech atd. vz Zát Př. 323a.
Ty's z kacířského plotu kůl (nadávka)! Nár.
list. 1900. č. 163. odp.

Kulač prádlo = váleti. Slez. Lor. 74.

Kuláč, e, m. K. skorý = druh révy. Již.
Mor. Šeb. 145.

Kulaná, é, f., vz Koulaná.

Kular, a, m., vz násl. Kurel.

Kulář m. kolář. Jihozáp Čech. Dšk. Vok.
47

Kulatina, y, f. = kulatý trámek. Nár. list
1898. č. 271.

Kulatinka, y, f. = druh čepice. Čes. 1
IX. 320.

Kulatočlenec, nce, m., hypera, brouk. K.
bledožlntý, h. pallida, horský, palumbaria,
chlupatý, comata, jetelový, ononidis, kostko-
vaný, tesselata, kropenatý, adspersa, krso-
křídly, histrio, měnivý, variabilis, mramoro-
vaný, marmorata, nahnědlý, plantaginis,
oděný, arundinis. oválný, ovalis, podlouhlý,
elongata, polní, arator, rzivonohý, pedestris,
seselový, libanotidis, šedohnědý, meles, šedý,
murina, šíroštítý, contaminata, šťavelový, oxa-
lidis, šťovíkový, rumicis, tečkovaný, punctata,
tenkonosý, fasciculata, trojčarý, trilineata
úhledný, elegans, vikvový, viciae, zelenavý,
nigrirostris, žíhaný, constans, žlutý, postica.
Vz Klim. 558. nn.

Kulatohlavý, vz Květiník.

Kulatý. Na k tou otázku dal stojatou
odpověď. Šml. IV. 230.

Kulda, y, m. = tulák, lump. U Polné.
Vz o tom Hoš. 97. — K. Beneš Meth. Vz
Ott. XV. 340.

Kulečník. Vz Ott. XV. 341.

Kulenkový. Vz Zelenáček.

Kulhánek Jos., spis., nar. 1841. Vz Ott.
XV. 342.

Kulhání, n. Vz Ott. XV. 342.

Kulhavka, y, f. Vz Ott. XV. 343.

Kulice = brambory. Blatná. Kub. 153.

Kulifaj, e, m. = sprosťák. Slov. Zát. Př.
41 a.

Kulihrášek, ška, m., os. jm. Slád. Sen.
52., Vym. Pob. 26.

Kulik m. kolík. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok.
47.

Kulík, a, m. = piskloun (pták). Vz Šír
IV. 9., Ott. XV. 344.

Kulka = boule hlízová. Sstupuje k. na
levú nohu. Maš. ruk. 210^b.

Kulm, u, m. = vrstvy kamenouhelného
útvaru mořského. Vz Mtc. 1899. 52.

Kulma, y, f. = pájedlo. KP. VII 358.

Kůlňový. K. vrata (od kůlny). Mtc. 1899.
220.

Kulohrudní, vz Stromovec.

Kuloštítník, a, m., clytus, brouk. K. ře-
šetlákový, c. rhamni, úzký, lama, zúžený,
tropicus. Vz Klim. 653.

Kulouš, e, m. = košík na brambory. Hum-
polec Kub. 153. Sr. Kulice.

Kulovec, vce, m., foucartia, brouk. K.
šedý, f. sqnamulata. Klim. 538.

Kulturní historie. Vz Ott. XV. 350. nn.

Kulturník, a, m., Culturträger. Německý
k. Nár. list. 1897. č. 256. odp. feuill.

Kumaron, u, m., v dehtu kamenouhelném.
Vz Ott. XV. 354.

Kumidin, u, m., v lučbě. Vz Ott. XV 355.

Kummer Jos., public, nar. 1841. Vz Ott.

XV. 356.

Kumora, y, f. Bydleč pod k-ry = v po-
druží. Slez. Lor. 74.

Kumoter = kmotr. Slez. Lor. 74.

Kumpánovati s kým. V hospodách s nimi
k-val. Br. Věk. 182.

Kumpas m. kompost. Jihozáp. Čech. Dšk.
Vok 48.

Kumpošt Václ., spis., 1846. —1874. Vz
Ott. XV. 356.

Kůň. O skloň, vz Gb. H. ml. III. 1. 124.
Koni vraní zapraženi. Bibl. Zach. 6. 6. (Rozb.
kral. 46. ). Nechoď za koněm, aby's neutržil
modřinu. Sml. IV. 80. Učí starého koně tahat
(koná zbytečnou práci). Hoř. 117. Kdo je
z mládí koněm (se dře), na starosť nic po
něm Mus. ol. 1893. 107. Nad chudým (hu-
beným) koněm vrány se smějou. Vyzov. Ib.
XII. 110. Otřásají-li se koně, bude pršeti.
Čes. 1. IX. 254. Přísloví atd. vz Zát. Př. 165b.,
166. (o práci), 163^b. (koně dobrého netřeba
bíti), 323^a. K. v bájesloví slovanském. Vz
Mus. ol. XI. 13., 59., 95., Ott. XV. 356. O jmé-
nech dolových koní kutnohorských v 1. pol.

XVI. věku vz Čes. 1. IX. 176. nn. — K. =
slez tanec Vz Čes. 1. IX. 114. — K. = část
tkadlcovského stavu na odvíjení osnovy. Sbor.
slov. III. 31.

Kuna, y, f. = máčka polní; třesalka, rostl.
Mor. Mus. ol. III. 136. — K. = část pluhu
к upevnění vah. Slov. Sbor. slov. III. 28. —
K., stavec. Vz Ott. XV. 363.

Kuncka, y, f., das Meeresschweinchen.
Slov. Sbor. slov. I. 208.

Kunčíky, trať u Závady. Věst. op. 1895.
14.

Kunčíkovský, trať u Frýšt. Vest. op.
1895. 14.

Kundolec, lce, m. Měla z vlasů takové
k-lce (chumle). Již. Mor. Šeb. 285.

Kundovrčný = žárlivý. Us.

Kundrábek, kundrotek, tku, m. = popenec,
glechoma hederacea. Slez. Čes. 1. IX. 339.
Sr. Kundrátek (Přisp. I. 176. ).

Kundráčik, u, m., glechoma hederacea,
rostl. Slov. Sbor. slov. I. 208.

Kundrfál = šprým. Val. Čes. 1. X. 36.

Kundrotek, vz Kundrábek.

Kuneš Vojt V., č. astronom, spis., 1817.
až 1895.; K. Mirosl., spis., nar. 1855. Vz
Ott. XV. 367. nn.



	134

	Kukuč, e, m. = čepec. Lisiс. Kukuček, čku, m. Jakej sem já ti k. za- drdolila. Již. Mor. Šeb. 100. Sr. Kukuč. Kukučín Mart., pseudonym Mat. Bencura, slov. spis., nar. 1860. Vz Vlč. Lit. slov. I. 260.. 276. Kuklila Otak. dr., spis., doc., nar. 1867. Vz Ott. XV 336. Kukulina, y, f. = hubilan, cuscuta. Na mor. Slov. Mus. ol. VII 81. Kukuřice. Vz Ott. XV. 338. Kul, u, m. = mandel. Dali obili do kuluv. Slez. Lor. 74. Kůl O pořekadlech atd. vz Zát Př. 323a. Ty's z kacířského plotu kůl (nadávka)! Nár. list. 1900. č. 163. odp. Kulač prádlo = váleti. Slez. Lor. 74. Kuláč, e, m. K. skorý = druh révy. Již. Mor. Šeb. 145. Kulaná, é, f., vz Koulaná. Kular, a, m., vz násl. Kurel. Kulář m. kolář. Jihozáp Čech. Dšk. Vok. 47 Kulatina, y, f. = kulatý trámek. Nár. list 1898. č. 271. Kulatinka, y, f. = druh čepice. Čes. 1 IX. 320. Kulatočlenec, nce, m., hypera, brouk. K. bledožlntý, h. pallida, horský, palumbaria, chlupatý, comata, jetelový, ononidis, kostko- vaný, tesselata, kropenatý, adspersa, krso- křídly, histrio, měnivý, variabilis, mramoro- vaný, marmorata, nahnědlý, plantaginis, oděný, arundinis. oválný, ovalis, podlouhlý, elongata, polní, arator, rzivonohý, pedestris, seselový, libanotidis, šedohnědý, meles, šedý, murina, šíroštítý, contaminata, šťavelový, oxa- lidis, šťovíkový, rumicis, tečkovaný, punctata, tenkonosý, fasciculata, trojčarý, trilineata úhledný, elegans, vikvový, viciae, zelenavý, nigrirostris, žíhaný, constans, žlutý, postica. Vz Klim. 558. nn. Kulatohlavý, vz Květiník. Kulatý. Na k tou otázku dal stojatou odpověď. Šml. IV. 230. Kulda, y, m. = tulák, lump. U Polné. Vz o tom Hoš. 97. — K. Beneš Meth. Vz Ott. XV. 340. Kulečník. Vz Ott. XV. 341. Kulenkový. Vz Zelenáček. Kulhánek Jos., spis., nar. 1841. Vz Ott. XV. 342. Kulhání, n. Vz Ott. XV. 342. Kulhavka, y, f. Vz Ott. XV. 343. Kulice = brambory. Blatná. Kub. 153. Kulifaj, e, m. = sprosťák. Slov. Zát. Př. 41 a. Kulihrášek, ška, m., os. jm. Slád. Sen. 52., Vym. Pob. 26. Kulik m. kolík. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 47. Kulík, a, m. = piskloun (pták). Vz Šír IV. 9., Ott. XV. 344. Kulka = boule hlízová. Sstupuje k. na levú nohu. Maš. ruk. 210^b. Kulm, u, m. = vrstvy kamenouhelného útvaru mořského. Vz Mtc. 1899. 52. Kulma, y, f. = pájedlo. KP. VII 358.	Kůlňový. K. vrata (od kůlny). Mtc. 1899. 220. Kulohrudní, vz Stromovec. Kuloštítník, a, m., clytus, brouk. K. ře- šetlákový, c. rhamni, úzký, lama, zúžený, tropicus. Vz Klim. 653. Kulouš, e, m. = košík na brambory. Hum- polec Kub. 153. Sr. Kulice. Kulovec, vce, m., foucartia, brouk. K. šedý, f. sqnamulata. Klim. 538. Kulturní historie. Vz Ott. XV. 350. nn. Kulturník, a, m., Culturträger. Německý k. Nár. list. 1897. č. 256. odp. feuill. Kumaron, u, m., v dehtu kamenouhelném. Vz Ott. XV. 354. Kumidin, u, m., v lučbě. Vz Ott. XV 355. Kummer Jos., public, nar. 1841. Vz Ott. XV. 356. Kumora, y, f. Bydleč pod k-ry = v po- druží. Slez. Lor. 74. Kumoter = kmotr. Slez. Lor. 74. Kumpánovati s kým. V hospodách s nimi k-val. Br. Věk. 182. Kumpas m. kompost. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok 48. Kumpošt Václ., spis., 1846. —1874. Vz Ott. XV. 356. Kůň. O skloň, vz Gb. H. ml. III. 1. 124. Koni vraní zapraženi. Bibl. Zach. 6. 6. (Rozb. kral. 46. ). Nechoď za koněm, aby's neutržil modřinu. Sml. IV. 80. Učí starého koně tahat (koná zbytečnou práci). Hoř. 117. Kdo je z mládí koněm (se dře), na starosť nic po něm Mus. ol. 1893. 107. Nad chudým (hu- beným) koněm vrány se smějou. Vyzov. Ib. XII. 110. Otřásají-li se koně, bude pršeti. Čes. 1. IX. 254. Přísloví atd. vz Zát. Př. 165b., 166. (o práci), 163^b. (koně dobrého netřeba bíti), 323^a. K. v bájesloví slovanském. Vz Mus. ol. XI. 13., 59., 95., Ott. XV. 356. O jmé- nech dolových koní kutnohorských v 1. pol. XVI. věku vz Čes. 1. IX. 176. nn. — K. = slez tanec Vz Čes. 1. IX. 114. — K. = část tkadlcovského stavu na odvíjení osnovy. Sbor. slov. III. 31. Kuna, y, f. = máčka polní; třesalka, rostl. Mor. Mus. ol. III. 136. — K. = část pluhu к upevnění vah. Slov. Sbor. slov. III. 28. — K., stavec. Vz Ott. XV. 363. Kuncka, y, f., das Meeresschweinchen. Slov. Sbor. slov. I. 208. Kunčíky, trať u Závady. Věst. op. 1895. 14. Kunčíkovský, trať u Frýšt. Vest. op. 1895. 14. Kundolec, lce, m. Měla z vlasů takové k-lce (chumle). Již. Mor. Šeb. 285. Kundovrčný = žárlivý. Us. Kundrábek, kundrotek, tku, m. = popenec, glechoma hederacea. Slez. Čes. 1. IX. 339. Sr. Kundrátek (Přisp. I. 176. ). Kundráčik, u, m., glechoma hederacea, rostl. Slov. Sbor. slov. I. 208. Kundrfál = šprým. Val. Čes. 1. X. 36. Kundrotek, vz Kundrábek. Kuneš Vojt V., č. astronom, spis., 1817. až 1895.; K. Mirosl., spis., nar. 1855. Vz Ott. XV. 367. nn.