136

Kuša = duše. Na mou kušu (kuši). Lor.
74.

Kuščunka, y, f., pozemek ve Slez. Lor. 82.

Kuše. Popis i obraz vz v Ott. XV. 408

Kušta Mart. Sr. Jub. XVII. — K. Jan,
nar. 1845. Vz Ott. XV. 409.

Kuť, i, f. = kláda. Kom. Jg. (Gb. H. ml.
III. 1. 386. ). — K. = chýše. Kde sú tak
možnější v tej kuti, tož si ráno popřejú ka-
fého. Mor. Čes. 1. VIII. 112.

Kuťafajky, to jsem si dal Srub. 10.

Kuťák, u, m., druh cepů na ječmeň s pěti
krúžky železnými. Slov. Čes. 1. VIII. 330.,
Šeb. 119.

Kuťalelky. Statek přišel na k. (v nic).
Mus. ol. 1898. 109.

Kutáň, vz předcház. Kukejna.

Kuťas, a, m., psí jm. Srub. 113. a j.

Kutě, asi z něm. Hütte. Vz Čes. 1. VIL 8.

Kutěrka, y, f., pozemek. Pck. Hol. 182.

Kuthen ze Sprinsberka Mart. Vz Vlč. Lit.
I. 368., 386., Flš. Písm. I. 321., Jub. XVII.,
Ott. XV. 412., Truh. 16.

Kutilkový. K. nesyta. Vz Stein. 47.

Kutilka. K-ky, čeleď hmyzu blanokří-
dlého. Vz Ott. XV. 413.

Kutina Balth., č. malíř, nar. 1853. Vz
Ott. XV. 413.

Kutivý = kdo pořád něco kutí. Proch. 76.

Kutiž, e, m., der Schürfmeister. Slov. Mus.
1848. II. 306.

Kutle, pl., f. = droby. Slov. Zát. Př. 255a.

Kutlík Cyrill, Č. malíř. Vz Ott. XV. 413.

Kutnar, u, m., rameno Dyje. Šeb. 191.

1. Kútnice, e, f. = přístavek ve stodole.
Slov. Sbor. slov. III. 29.

2. Kútnice = šestinedělka. Slunce za hory,
dvéře na závory a k. za kútní plachtu. Šeb. 8.

Kútník, rybn. u Radvanovic. Věst. op.
1895. 14.

Kuttan Kar., spis., nar. 1859. Vz Ott. XV.
438.

Kutululu! Říkají děti něčím kutálejíce.
Lor. 74.

Kuzmany Kar, 1806. —1866. Vz Vlč. Lit.
slov. I. 56., 58, 276., Ott XV. 440.

Kůže. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 215.
O k. vz Ott. XV. 441. Za sedm let vždy táž
povětrnosť se vrací a lidská přirozenost' se
proměňuje, berouce na se jinou kůži a po-
vahu. Sá. Kant. 34. Dostal se mu na kůži
(pomstil se mu). Hoř. 119. Poručil, aby
každým zvrhli na kůži šestkrát. Pal. Děj.
V. 2. 500. Přísloví atd. vz v Zát. Př. 146.
(o nejisté věci), 324. nn. — K. = čtverák.
Je to povedená k. Hoř. 91.

Kužel. Bývala v Čechách doba, kdy mlá-
denec svou pannu к lásce nesváděl tancem,
toulkami, nýbrž kdy poslal jí po muži ctném
k., význam to náklonnosti. Dívka-li k., sym-
bol vůle pro dům mládencův pracovati a oň
se starati, přijala, mohl přijíti а к oltáři ku
přísaze si ji dovésti. Ěezn. Rad. pr. 90. Sr.
Ott. XV. 444. — К. = 10 pásem (pásmo
= 20 nití). Fisch. Hosp. 421.

Kuželec, lce, m., nacerdes, brouk. K. čer-
navý, n. melanura, květový, ustulata, mě-
nivý, fulvicollis, větší, adusta, žlutobřichý,
rufiventris. Klim. 520.

Kuželice, aelia, rod hmyzu polokřídlého-
z čeledi pravých ploštic. Vz Ott. XV. 258. —
K. = buchty u mlynárů Netolice. Kub. 153

Kuželík, u, m., hora. Pck. Hol. 194.

Kuželny. K. neděle (laetare). Sbor. slov.
III. 129.

Kuželohlavec, vce, m., malthinus, brouk.
K. dvojďubký, m. biguttatus, hladký, gla-
bellus, svazčitý (páskový), fasciatus, tečko-
vaný, punctatus, velkočelý, frontalis. Vz
Klim. 452.

Kuželoskvrnný. Vz Plavokřídlec.

Kuželostehník, a, m., rhopalopus, urotik.
K. černý, r. flavipes, rudostehný, femoratus_rštětinkatý, hungaricus, velkotlapý, macropus
veliký, insubricus. Vz Klim. 651.

Kůžesáček, čka, m., jm. koně. Čes. 1.
IX. 171.

Kvačala Jan dr, prof. a spis., nar. 1862.
Sr. Jub. XVII, Ott. XV. 446.

Kvačka, y, f. = hák Už zavesil cepy
na kvačku (práce u konce). Zát. Př. 247

Kvadrant, u, m. Libellový k. u děla
(k míření). Ott. XVII 413.

Kvaga. Vz Ott. XV. 448.

Kvákati. O tvarech vz Gb. II. ml. III.
2. 365. Já ti na to kváknu = nestojím
o to. XVI. stol. Wtr.

Kvakeři, nábož. sekta. Vz Ott. XV. 448.

Kvalifikační tabulka. Vz Ott. XV. 449.

Kvalifikovaný. K. většina ku př. 7 /10.
Pal. Pam. 614.

Kvalitas, u Št. kakosť (ač jinde praví,,
že neumí to slovo přeložiti).

Kvaltmarš, e, m. K. někam jíti. Rezn.
Sp. 93.

Kvanit = brečeti (o dětech). U Polné. Hoš.
98.

Kvantita. Vz Gb. H. ml. III. 2. 455.,
Dloužení. Studium o čes. k-tě. Vz List. fiL
1897. 343. nn. K. ve vzorcích a) chlap a
dub, vz Gb. H. ml. III. 1. 66.; b) oráč a meč_rib. 112.; c) hosť a kosť, ib. 349.; d) ryba,
ib. 182.; e) duše, ib. 214.; f) město, ib. 140,
146.; g) rámě, ib. 418. K. u adj. jmenných.
Vz Rozpr. fil. 117. K. u subst. kmenů sou-
hláskových. Vz Rozpravy filog. věnované
J. Gebaurovi. 1898. 117—123. a List. fil.

1900. 17. nn. K. partc. pft. act. a pass., Gb.
H. ml. III. 2. 95., 103., verbalního sustantiva,
105., infinitvu. 71. K. u Palackého. Vz Mtc.

1901. 12.

Kvapík, O původu vz Věst VII 38.

Kvapil Fr. a Jarosl, (básn., nar. 1868. );
K. Ant., spis. Vz Ott. XV. 451.

Kvapilová Bož., spis., nar. 1859.; Hanna,
dram. umělkyně, nar. 1866. Vz Ott. XV. 452.

Kváraný = tišený, sužovaný. Protiven-
stvími k. V1č. Lit. slov. I. 14., 25.

Kvarcitový balvan. Mus. 1897. 473.

Kvardein, a, m. Horní k. Dač. П., VI _rII. 174.

Kvartálník, u, m. = časopis vydávaný
čtvrtletně. Pal. Pam 284.

Kvartáli, a, m., žák čtvrté třídy střední
školy.

Kvartsexakkord, u, m. Ott. XV. 554.

Kvartýrská é, f. = žena mající někoho
za plat v bytě. Us.