137

Kvasinky. Vz Ott. XV. 455.

Kvasiště, ě, n., vz Kvasovna.

Kvasnice. Vz Ott. XV. 455. — К. = plač-
tivé děcko. U Polné. Hoš. 98.

Kvasničky = buchty, vdolky. U Vodňan.
Kub. 153.

Kvasohodný. K. zváni = na kvasohody.
Chč. S. I. 122.

Kvasovica, e, f. = lopatka, kterú sa kvas
mieša. Slov. Phľd. 1897. 315.

Kvasovna, y, f. = kvasiště. Dle Věst. VI.
30. lépe než kvasírna. Vz -írna.

Kvašěnín, a, m. O skloň. sr. Gb. H ml.
III. 1. 75.

Kvatern červený, lvový, trhový, zápisný,
zlatý. Dač. I. 142., 206., 343.

Kvedlačka, y, f. = mlynářík (pták).

Kvelhík, u, m. K. pazderny. Čes. 1. IX.
391. Sr. Kvelb v Přisp. I. 179.

Kventin, u, m. = čtvrt lotu, kventlík. Maš.
ruk. 191^a. a j.

Kvercit, u, m. = cukr obsažený v ža-
ludech. Vz Ott. XV. 463.

Kvercitrin, u, m. = banivá součást'
kvercitronu. Vz Ott. XV. 463.

Kvésti. O časování vz Gb. H. ml. III. 2.
134., 291. Hody dou, jabka kvou (ktvou,
kvetou). Koleda. Hoř. 74. Tkve = kvete,
3. os. sg. Modl. CLXXXIV. 163. Žena kvete
(má svůj čas). Hoř. 91. Kvete-li strom v listě,
jest ovoce jisté. Mus. ol. XII. 111. Kvetou-li
stromy a spolu odkvétají v jedné čtvrti mě-
síce, jest dobrá naděje hojného ovoce. Fisch.
Hosp. 270. Modrým květem kvete Brt. P. n.
462.

Květ. Vz Ott. XV. 463. Tu neděli na květy
(květnou). 17. stol. Mtc. 1900. 401. Pořekadla
atd vz v Zát. Př. 327a — K. Fr. dr. Sr.
Jub. XVII., Ott. XV. 468.

Květel (lnice), linaria, rostl. Vz Ott. XVI.
36a.

Květen. Pranostiky ku květnu se táh-
noucí vz v Čes. 1. VII 375., Hoř. 203.,
Hrub. 9., Mus. ol. XII. 62. j

Květenství hroznovité, latovité, vidlano-
vité, vrcholíkovité. Vz Ott. XV. 469. j

Květička. y, f. = květina. Hoř.

Květina = blatouch. Hoř. 100.

Květinář, e, m, tillus, brouk. K. dlouhý,
t. elongatus. Vz Klim. 462.

Květiník, a, m, anthicus, brouk. K. Černý,
a. unicolor, dvojskvrnný, bimaculatus, dvoj-
páský, nectarinus, kulatohlavý, formicarius,
světlonohý, axillaris, šedohnědý, flavipes,
Žlutokrový, gracilis, žlutorohý, luteicornis
atd. Vz Klim. 518.

Květinný. K. seno. Ld. 182.

Květnastý. K. pole (al. květonosné, flo-
rentes campi). Alx. Nách. CI.

Květný. K. neděle. Na k. neděli udělej
hospodař za mše křížek z kočiček svěcených.
Přijda domů ať jej hned postaví na špejchar
mezi obilí, pak mu ho nebude cicat rarášek.
Obilí od něho cicané poznáš, jeť na obou
špičkách připálené. Sá. Kant. 32 Pověry o ní
vz v Mus. ol. XII. 59., Hoř. 197., Chorv. 84.

Květodar, u, m. Šml. IX. 130.

Květohost, a, m., brouk. К černý, a.
fasciatus, červený, rufus. Vz Klim. 458.

Květokras, a, m., anthaxia, brouk. К
blýskavý, a. fulgurans, čekankový, cichorii,
černohnědý, morio, fialokrový, cyanipennis,
hrobní, sepulchralis, chlupohlavý, senicula,
lesknavý, nitidula, menší, semicuprea, po-
dlouhlý, manca, řebříčkový, millefolii, smu-
teční, funerula, vrbový, salicis, úhloštítý,
angulicollis, uherský, hungarica, zářivý, can-
dens, zlatový, aurulenta, znakoštítý, signati-
collis, zrnitý, granulata, žlutoskvrnný, pto-
sima novemmaculata. Vz Klim. 413., Ott.
XV. 73b., П. 430.

Květolící. Pal.

Květomluva. Vz Ott. XV. 470.

Květopas, a, m., anthonomus, rod škodli-
vých brouků z čeledi nosatců. Vz Ott. XV.
435.

Květotváří. Pal.

Kvíčadla, y, f., vz násl. Kvíčala.

Kvičala, kvíčadla, y, f. Vz Šír III. 27.,
Ott. XV. 471. — K-ly = křeče. Čes. 1. IX.
254. — K. Jan dr., nar. 1834. Sr. Jub. XVII,
Ott. XV. 471.

Kvičela, y, f. = vřeštící dítě. Lisic.

Kvíčelice, e, f., trať na Vyzovsku. Mus.
ol. XIII. 73.

Kvíčerou = k večeru, večer. Us. Hoš. 98.

Kvikač, e, m., vz Krutihlav.

Kvíliti. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2.
314.

Kvintakkord, u, m. Vz Ott. XV. 475.

Kvintessence, e, f., z lat. = pátá essence
či trest; jádro, výbor, trest něčeho. Vz Ott. XV.
476. К. veškeré literatury. Šml. IV. 51.

Kvintetto, a, n. V z Ott. XV. 476.

Kvintola, y, f. = paterka, paternice. sku-
pení patera not. Mus. ol. 1850. II. 16. Př.

Kvit, u, m. = líh; kvitance. Slez Lor 74.

Kvitance na summu (10 zl. ). Arch. XVI.
27.

Kvítěnný věnec (z kvítí). Vlč. Lit. II.
1. 43.

Kvítí, kollekt. také má pl. Gb. H. ml. III.
1. 171. Rastie mu kvieťa pod nohami (= visí).
Slov. Zát. Př. 81b.

Kvítkař, e, m., hedobia, brouk. K. cí-
sařský, h. imperalis, skvělý, regalis. Vz.
Klim. 475.

Kvítlý. K. mariánček. Slov. Čes. 1. VIII.
339.

Kvočci, míst. jm. u Jasenky na Mor. Vck.

Kvočiti = kvokatí. Kvočna kvočí. Fisch.
Hosp. 204.

Kvoka, y, í. = kvočna. Mele hubou jako
stará k. Slov. Zát. Př. 48b.

Kvůli klade se na Císařovsku o osobách
i o věcech buď před subst. nebo po něm.
Vz Mtc. 1900. 139.

Kvunky. Vz Kvonek. Lor. 74.

Ký. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 461.,
463. Když jste se brániti neuměli, ký jste
vojny nezačínali. Dač. I. 270.

-ký konc. mění se v nom. pl. život, v -cí:
velicí lidé.

Kyahnička, y, f. Zát. Př. 237a.

Kyan, u, m. — skupení uhlíku s dusíkem.
Vz Ott. XV. 478.

Kycna, y, f. = tlustá a neobratná ženská.
U Košetic. Vchř.



	137

	Kvasinky. Vz Ott. XV. 455. Kvasiště, ě, n., vz Kvasovna. Kvasnice. Vz Ott. XV. 455. — К. = plač- tivé děcko. U Polné. Hoš. 98. Kvasničky = buchty, vdolky. U Vodňan. Kub. 153. Kvasohodný. K. zváni = na kvasohody. Chč. S. I. 122. Kvasovica, e, f. = lopatka, kterú sa kvas mieša. Slov. Phľd. 1897. 315. Kvasovna, y, f. = kvasiště. Dle Věst. VI. 30. lépe než kvasírna. Vz -írna. Kvašěnín, a, m. O skloň. sr. Gb. H ml. III. 1. 75. Kvatern červený, lvový, trhový, zápisný, zlatý. Dač. I. 142., 206., 343. Kvedlačka, y, f. = mlynářík (pták). Kvelhík, u, m. K. pazderny. Čes. 1. IX. 391. Sr. Kvelb v Přisp. I. 179. Kventin, u, m. = čtvrt lotu, kventlík. Maš. ruk. 191^a. a j. Kvercit, u, m. = cukr obsažený v ža- ludech. Vz Ott. XV. 463. Kvercitrin, u, m. = banivá součást' kvercitronu. Vz Ott. XV. 463. Kvésti. O časování vz Gb. H. ml. III. 2. 134., 291. Hody dou, jabka kvou (ktvou, kvetou). Koleda. Hoř. 74. Tkve = kvete, 3. os. sg. Modl. CLXXXIV. 163. Žena kvete (má svůj čas). Hoř. 91. Kvete-li strom v listě, jest ovoce jisté. Mus. ol. XII. 111. Kvetou-li stromy a spolu odkvétají v jedné čtvrti mě- síce, jest dobrá naděje hojného ovoce. Fisch. Hosp. 270. Modrým květem kvete Brt. P. n. 462. Květ. Vz Ott. XV. 463. Tu neděli na květy (květnou). 17. stol. Mtc. 1900. 401. Pořekadla atd vz v Zát. Př. 327a — K. Fr. dr. Sr. Jub. XVII., Ott. XV. 468. Květel (lnice), linaria, rostl. Vz Ott. XVI. 36a. Květen. Pranostiky ku květnu se táh- noucí vz v Čes. 1. VII 375., Hoř. 203., Hrub. 9., Mus. ol. XII. 62. j Květenství hroznovité, latovité, vidlano- vité, vrcholíkovité. Vz Ott. XV. 469. j Květička. y, f. = květina. Hoř. Květina = blatouch. Hoř. 100. Květinář, e, m, tillus, brouk. K. dlouhý, t. elongatus. Vz Klim. 462. Květiník, a, m, anthicus, brouk. K. Černý, a. unicolor, dvojskvrnný, bimaculatus, dvoj- páský, nectarinus, kulatohlavý, formicarius, světlonohý, axillaris, šedohnědý, flavipes, Žlutokrový, gracilis, žlutorohý, luteicornis atd. Vz Klim. 518. Květinný. K. seno. Ld. 182. Květnastý. K. pole (al. květonosné, flo- rentes campi). Alx. Nách. CI. Květný. K. neděle. Na k. neděli udělej hospodař za mše křížek z kočiček svěcených. Přijda domů ať jej hned postaví na špejchar mezi obilí, pak mu ho nebude cicat rarášek. Obilí od něho cicané poznáš, jeť na obou špičkách připálené. Sá. Kant. 32 Pověry o ní vz v Mus. ol. XII. 59., Hoř. 197., Chorv. 84. Květodar, u, m. Šml. IX. 130. Květohost, a, m., brouk. К černý, a. fasciatus, červený, rufus. Vz Klim. 458.	Květokras, a, m., anthaxia, brouk. К blýskavý, a. fulgurans, čekankový, cichorii, černohnědý, morio, fialokrový, cyanipennis, hrobní, sepulchralis, chlupohlavý, senicula, lesknavý, nitidula, menší, semicuprea, po- dlouhlý, manca, řebříčkový, millefolii, smu- teční, funerula, vrbový, salicis, úhloštítý, angulicollis, uherský, hungarica, zářivý, can- dens, zlatový, aurulenta, znakoštítý, signati- collis, zrnitý, granulata, žlutoskvrnný, pto- sima novemmaculata. Vz Klim. 413., Ott. XV. 73b., П. 430. Květolící. Pal. Květomluva. Vz Ott. XV. 470. Květopas, a, m., anthonomus, rod škodli- vých brouků z čeledi nosatců. Vz Ott. XV. 435. Květotváří. Pal. Kvíčadla, y, f., vz násl. Kvíčala. Kvičala, kvíčadla, y, f. Vz Šír III. 27., Ott. XV. 471. — K-ly = křeče. Čes. 1. IX. 254. — K. Jan dr., nar. 1834. Sr. Jub. XVII, Ott. XV. 471. Kvičela, y, f. = vřeštící dítě. Lisic. Kvíčelice, e, f., trať na Vyzovsku. Mus. ol. XIII. 73. Kvíčerou = k večeru, večer. Us. Hoš. 98. Kvikač, e, m., vz Krutihlav. Kvíliti. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2. 314. Kvintakkord, u, m. Vz Ott. XV. 475. Kvintessence, e, f., z lat. = pátá essence či trest; jádro, výbor, trest něčeho. Vz Ott. XV. 476. К. veškeré literatury. Šml. IV. 51. Kvintetto, a, n. V z Ott. XV. 476. Kvintola, y, f. = paterka, paternice. sku- pení patera not. Mus. ol. 1850. II. 16. Př. Kvit, u, m. = líh; kvitance. Slez Lor 74. Kvitance na summu (10 zl. ). Arch. XVI. 27. Kvítěnný věnec (z kvítí). Vlč. Lit. II. 1. 43. Kvítí, kollekt. také má pl. Gb. H. ml. III. 1. 171. Rastie mu kvieťa pod nohami (= visí). Slov. Zát. Př. 81b. Kvítkař, e, m., hedobia, brouk. K. cí- sařský, h. imperalis, skvělý, regalis. Vz. Klim. 475. Kvítlý. K. mariánček. Slov. Čes. 1. VIII. 339. Kvočci, míst. jm. u Jasenky na Mor. Vck. Kvočiti = kvokatí. Kvočna kvočí. Fisch. Hosp. 204. Kvoka, y, í. = kvočna. Mele hubou jako stará k. Slov. Zát. Př. 48b. Kvůli klade se na Císařovsku o osobách i o věcech buď před subst. nebo po něm. Vz Mtc. 1900. 139. Kvunky. Vz Kvonek. Lor. 74. Ký. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 461., 463. Když jste se brániti neuměli, ký jste vojny nezačínali. Dač. I. 270. -ký konc. mění se v nom. pl. život, v -cí: velicí lidé. Kyahnička, y, f. Zát. Př. 237a. Kyan, u, m. — skupení uhlíku s dusíkem. Vz Ott. XV. 478. Kycna, y, f. = tlustá a neobratná ženská. U Košetic. Vchř.