138

Kyčelník, u, m., ileum, dolní oddíl ten-
kého střeva. Vz Ott. XII. 503., XIII. 191b.

Kyčerky, míst. jm. u Hrozenkova na Mor.
Vck.

Kýchání. Vz Ott. XV. 483.

Kychavá, é, f., údolí u Hovězí na Mor.
Vck.

Kýchavný křen. Hoř. 88.

Kyjan, rybn. u Heřmamc. Věst. op. 1895.
14.

Kyjochlupý. Vz Drnokožník.

Kyjotlapec, рcе, m., axinotarsus, brouk.
K. červenostitý, a. ruficollis, lemovaný, mar-
ginalis, zelenavý, pulicarius. Vz Klim. 467.

Kyjov, a, m. Běží z Púchova do K-va
(z hnevu do bitky) Zát. Př. 125b.

Kyjovka, y, f., pinna, lasturovec, Stech-
muschel. Mus. 1849,. III 129.

Kyka, y, f. Vz Čepec, Vlas, Kyta (n sl. )

Kýlavosť, i, f. = přetrhnutí. Léčení li-
dové vz ve Sbor. slov. III. 54.

Kýločelý. Vz násl. Poskakovač.

Kýlonožec, žce, m. K-žci = plži přído-
žabří. Vz Ott XV. 488.

Kýlošíjník, а, m., tropideres, brouk. K.
bčlonosý, t. albirostris, bělopásý, undulatus,
kropenatý, niveirostris, plotní, sepicola, ši-
rokonosý, marchicus. Vz Klim. 620.

Kýloštítý. Vz Výkrojník.

Kymáceti. V VI. 796. oprav klátti v:
klátiti.

Kymograf, kymografion, u, m., z řec. =
přistroj k měření tlaku krevního v cévách
živého zvířete. Vz Ott. XV. 491.

Kynice, ves na Mor., chybně m. Kněnice,
Knínice. Ott XIV. 427.

Kynouti. O tvarech sr. Gb. H. ml. III.
2. 247.

Kyometr m. geometr. U Roušína. Dšk.
Vok. 31.

Kýpa, y, f. = kád v zem zapuštěná, ve
které se plátno a příze zapakují. Peč. Kal.
1898 37.

Kypať, verstümmeln. Slov. Sbor. slov.
I 57.

Kypivý. K. dech života. Hans. Neb. 39.

Kypký = sypký, locker wie Sand. Sbor.
slov. I. 61.

Kypřan, а, m., obyvatel ostrova Kyprá.

Kypřanka, y, f., pocházející z ostrova
Kypra. Louk. 26.

Kyprej, rostl Vz Ott. XVI. 526.

Kyprosť, i, f. = čilosť (Dle nich) má býti
lenosť nad k. Št. Bes. 96.

Kyprý čím к čemu. Jest k. tělem i myslí
k dobrému. Št.

Kypta Jan, spis. a sklad. Ott. XV. 495.

Kýpta, y, f. = ruka. Slov. Zát. Př. 66b.

Kyrillice, vz Ott. XV. 496.

Kyřinky = uherská sukna 1597. Mus.
1899. 29.

Kyrmaš = posvícení. Slez. Lor. 74.

Kyrmezer(ský) Pav., dram. básn. Flš.
Písm. I. 364.

Kyrýsek, sku, m. = kabátek z hrubého
bílého plátna, ve kterém chodí děvčata do
těžké práce. Sá. Kresby z Ješt. 268.

Kysati. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2.
361.

Kysce. Šňůra s kyscami na klobouku. Ve
Spiši. Čes. I. VI 490.

Kyselák, u, m. = hrnec s kvasem na po
lévku, nazvanou kyselo. Rais. Pot. 140.

Kyselica = štovík Slov. Sbor. slov. II. 71.

Kyseliny. Vz Ott. XV. 503.

Kyselka Jos., kanov. Vz Ott. XV. 504.

Kyselý jak: jako utreich. Hoř. 126. —
Sr. Zát. Př. 322a.

Kysíř. K-ři slévali tekuté stříbro do že-
lezných kadlubů na pruty.

Kyska, y, í = třaper. Klobouk kvskou
opatrený. Slov. Phľd. 1898. 117. Sr. Rojta.

Куsleť, sauer werden. Sbor. slov. I. 55

Kysličník. Vz Ott. XV. 505.

Kyslík. Vz Ott. XV. 506.

Kyslý bruclek = modrošedý. Frýd. Čes.

I. VIII. 276.

Kyška, y, f. = došek. Slov. Phľd. 1897.
302. — К. = rozparok na nohavicách hore
na vrchu. Slov. Phľd. 1897. 675.

Kýškaři, nadávka Něčickým na Mor. Mus.
ol. XIII. 26.

Kyta je z drátu, jehož zpruha sedí na
Hlavě a chycena jest k vlasum obvodzkou
na temeni ženské hlavy. Slov. Sbor. slov.

II. 37. Sr. Kyka, Vlas, Čepec.
Kytajka, y, f., druh slepic v Europě od

r. 1848. Pis. 75.

Kytamec, mce, m. = střapec Na mor.
Slov. Sbor. slov. II. 132. Sr. Kyska.

Kytlíř má dobrého pacholka míti. Mtc.
1899. 379.

Kytování (tmelování). Vz KP. VII 364.

Kyvadlo hodinové. Vz KP. VII 302.

Kyvadlový. K. hodiny. Vz KP. VII. 272.

Kývanda, y, f. Krájejí dětem a žebrákům
na k-du se dostavivším krajíce přes celé
bochníky a mažou jim je na prst máslem
Sá Kresba z Ješt. 42. Za Sá. v VI. 801
polož: Kant. 125.

Kývati. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2.
328. Úsloví atd. vz v Zát. Př. 322a.

Kyž, sabulum, hrubozrný písek, Kies.
Fisch. I.

Kyž. Kýž každý bydlo volí, kde se mu
zdá blaze. Koll. Bás. 22. K. mi deset vy-
nikne mečů. Koll. Bás. 30.

Kterak se vyslovovalo 1 v češtině staré ?
Vz Rozpr. fil. 11. (Dolanský). Změny hlásky
l na Hořicku. Vz Hoř. 75. Na Hornoostravsku

vz v Lor. 15., 18. Samohlasné l a v provázené
samohláskou e nebo у vyskytuje se na Lašsku
Často: mohel, merkev, vyrchnosť, diržeti.



	138

	Kyčelník, u, m., ileum, dolní oddíl ten- kého střeva. Vz Ott. XII. 503., XIII. 191b. Kyčerky, míst. jm. u Hrozenkova na Mor. Vck. Kýchání. Vz Ott. XV. 483. Kychavá, é, f., údolí u Hovězí na Mor. Vck. Kýchavný křen. Hoř. 88. Kyjan, rybn. u Heřmamc. Věst. op. 1895. 14. Kyjochlupý. Vz Drnokožník. Kyjotlapec, рcе, m., axinotarsus, brouk. K. červenostitý, a. ruficollis, lemovaný, mar- ginalis, zelenavý, pulicarius. Vz Klim. 467. Kyjov, a, m. Běží z Púchova do K-va (z hnevu do bitky) Zát. Př. 125b. Kyjovka, y, f., pinna, lasturovec, Stech- muschel. Mus. 1849,. III 129. Kyka, y, f. Vz Čepec, Vlas, Kyta (n sl. ) Kýlavosť, i, f. = přetrhnutí. Léčení li- dové vz ve Sbor. slov. III. 54. Kýločelý. Vz násl. Poskakovač. Kýlonožec, žce, m. K-žci = plži přído- žabří. Vz Ott XV. 488. Kýlošíjník, а, m., tropideres, brouk. K. bčlonosý, t. albirostris, bělopásý, undulatus, kropenatý, niveirostris, plotní, sepicola, ši- rokonosý, marchicus. Vz Klim. 620. Kýloštítý. Vz Výkrojník. Kymáceti. V VI. 796. oprav klátti v: klátiti. Kymograf, kymografion, u, m., z řec. = přistroj k měření tlaku krevního v cévách živého zvířete. Vz Ott. XV. 491. Kynice, ves na Mor., chybně m. Kněnice, Knínice. Ott XIV. 427. Kynouti. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2. 247. Kyometr m. geometr. U Roušína. Dšk. Vok. 31. Kýpa, y, f. = kád v zem zapuštěná, ve které se plátno a příze zapakují. Peč. Kal. 1898 37. Kypať, verstümmeln. Slov. Sbor. slov. I 57. Kypivý. K. dech života. Hans. Neb. 39. Kypký = sypký, locker wie Sand. Sbor. slov. I. 61. Kypřan, а, m., obyvatel ostrova Kyprá. Kypřanka, y, f., pocházející z ostrova Kypra. Louk. 26. Kyprej, rostl Vz Ott. XVI. 526. Kyprosť, i, f. = čilosť (Dle nich) má býti lenosť nad k. Št. Bes. 96. Kyprý čím к čemu. Jest k. tělem i myslí k dobrému. Št. Kypta Jan, spis. a sklad. Ott. XV. 495. Kýpta, y, f. = ruka. Slov. Zát. Př. 66b.	Kyrillice, vz Ott. XV. 496. Kyřinky = uherská sukna 1597. Mus. 1899. 29. Kyrmaš = posvícení. Slez. Lor. 74. Kyrmezer(ský) Pav., dram. básn. Flš. Písm. I. 364. Kyrýsek, sku, m. = kabátek z hrubého bílého plátna, ve kterém chodí děvčata do těžké práce. Sá. Kresby z Ješt. 268. Kysati. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2. 361. Kysce. Šňůra s kyscami na klobouku. Ve Spiši. Čes. I. VI 490. Kyselák, u, m. = hrnec s kvasem na po lévku, nazvanou kyselo. Rais. Pot. 140. Kyselica = štovík Slov. Sbor. slov. II. 71. Kyseliny. Vz Ott. XV. 503. Kyselka Jos., kanov. Vz Ott. XV. 504. Kyselý jak: jako utreich. Hoř. 126. — Sr. Zát. Př. 322a. Kysíř. K-ři slévali tekuté stříbro do že- lezných kadlubů na pruty. Kyska, y, í = třaper. Klobouk kvskou opatrený. Slov. Phľd. 1898. 117. Sr. Rojta. Куsleť, sauer werden. Sbor. slov. I. 55 Kysličník. Vz Ott. XV. 505. Kyslík. Vz Ott. XV. 506. Kyslý bruclek = modrošedý. Frýd. Čes. I. VIII. 276. Kyška, y, f. = došek. Slov. Phľd. 1897. 302. — К. = rozparok na nohavicách hore na vrchu. Slov. Phľd. 1897. 675. Kýškaři, nadávka Něčickým na Mor. Mus. ol. XIII. 26. Kyta je z drátu, jehož zpruha sedí na Hlavě a chycena jest k vlasum obvodzkou na temeni ženské hlavy. Slov. Sbor. slov. II. 37. Sr. Kyka, Vlas, Čepec. Kytajka, y, f., druh slepic v Europě od r. 1848. Pis. 75. Kytamec, mce, m. = střapec Na mor. Slov. Sbor. slov. II. 132. Sr. Kyska. Kytlíř má dobrého pacholka míti. Mtc. 1899. 379. Kytování (tmelování). Vz KP. VII 364. Kyvadlo hodinové. Vz KP. VII 302. Kyvadlový. K. hodiny. Vz KP. VII. 272. Kývanda, y, f. Krájejí dětem a žebrákům na k-du se dostavivším krajíce přes celé bochníky a mažou jim je na prst máslem Sá Kresba z Ješt. 42. Za Sá. v VI. 801 polož: Kant. 125. Kývati. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2. 328. Úsloví atd. vz v Zát. Př. 322a. Kyž, sabulum, hrubozrný písek, Kies. Fisch. I. Kyž. Kýž každý bydlo volí, kde se mu zdá blaze. Koll. Bás. 22. K. mi deset vy- nikne mečů. Koll. Bás. 30.

	L.

	Kterak se vyslovovalo 1 v češtině staré ? Vz Rozpr. fil. 11. (Dolanský). Změny hlásky l na Hořicku. Vz Hoř. 75. Na Hornoostravsku	vz v Lor. 15., 18. Samohlasné l a v provázené samohláskou e nebo у vyskytuje se na Lašsku Často: mohel, merkev, vyrchnosť, diržeti.